ČNB: Záznam z jednání o nastavení proticyklické kapitálové rezervy

Přítomni: Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Marek Mora, Karina Kubelková, Oldřich Dědek, Tomáš Holub, Jan Frait.

Nastavení proticyklické kapitálové rezervy (CCyB)

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací sekce finanční stability k nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy (CCyB). Podle souhrnného indikátoru finančního cyklu i dalších ukazatelů se domácí ekonomika ke konci prvního čtvrtletí roku 2022 posunula mírně níže z vrcholu finančního cyklu dosaženého v roce 2021. V následujících měsících letošního roku pravděpodobně došlo k dalšímu poklesu. Objem dříve přijatých cyklických rizik v bilanci bankovního sektoru však zůstal nadále zvýšený, přičemž současné makroekonomické prostředí a výjimečně vysoká nejistota ohledně budoucího hospodářského vývoje vytváří potenciál pro jejich rozsáhlou materializaci. Ta by vedle značných úvěrových ztrát vyústila v nárůst rizikových vah u úvěrových portfolií, což by vedlo k dalšímu poklesu kapitálového poměru. Sekce finanční stability proto doporučila ponechat sazbu CCyB na úrovni 2,5 % a komunikovat, že v případě výrazného zhoršení ekonomické situace a vzniku významných neočekávaných ztrát v domácím bankovním sektoru je ČNB připravena sazbu snížit, nebo zcela uvolnit s cílem podpořit schopnost bank plynule úvěrovat reálnou ekonomiku.

Členové bankovní rady se v diskusi shodovali, že s ohledem na nejistoty spojené s budoucím hospodářským vývojem, geopolitická rizika a přetrvávání nízké úrovně úvěrových ztrát v bilancích bankovního sektoru je vhodné ponechat sazbu CCyB na úrovni 2,5 %. Shoda panovala rovněž na tom, že se česká ekonomika již pohybuje mírně za vrcholem finančního cyklu, z něhož bude patrně dále sestupovat, a to zejména v oblasti hypotečního trhu a cen rezidenčních nemovitostí. Někteří členové bankovní rady poukazovali na možná systémová rizika pro finanční stabilitu plynoucí ze zvyšujícího se podílu cizoměnových úvěrů nefinančních podniků v bilancích bank. Doporučili tato rizika dále monitorovat a v případě potřeby na ně reagovat vedle mikroobezřetnostních rovněž makroobezřetnostními nástroji.

Podle A. Michla je v současné situaci třeba, aby si banky zachovaly silnou kapitálovou vybavenost. V budoucnu by se podle něj měla sazba CCyB snižovat až v případě významné materializace úvěrových ztrát bank. Uvedl, že ČNB bude pečlivě monitorovat a vyhodnocovat rizika plynoucí z aktuálního růstu podílu cizoměnových úvěrů na celkových úvěrech nefinančním podnikům. O. Dědek vyzdvihl skutečnost, že přes existující makrofinanční nejistoty odráží nastavení sazby CCyB ve velké míře výsledky kvantitativních přístupů a diskutoval reakci bank na zvyšování CCyB. T. Holub uvedl, že v této fázi finančního cyklu působí na snižování rizik v oblasti hypoték a cen nemovitostí shodně měnová i makroobezřetnostní politika. Vnímá však rizika spojená s růstem podílu cizoměnových úvěrů na celkových úvěrech nefinančním podnikům v důsledku růstu domácích měnověpolitických sazeb. K. Kubelková uvedla, že se pohybujeme blízko vrcholu finančního cyklu, a bylo by tak ukvapené přistoupit k přehodnocování výše sazby CCyB. Pro další kroky bude důležité vyhodnotit nová data za další kvartál. J. Frait konstatoval, že globálně pozorujeme prodlužování finančního cyklu a dlouhodobou akumulaci úvěrových rizik v bilancích bankovního sektoru, k jejichž materializaci nedochází zejména v důsledku silně podpůrných makroekononomických politik v mnoha zemích. Zmínil potřebu zohlednit prostředí vysoké inflace a makrofinančních šoků nevedoucích k úvěrovým ztrátám v koncepčním rámci CCyB uplatňovaném ČNB, neboť tyto faktory tvůrci původního mezinárodního regulatorního rámce CCyB nepředpokládali. Zdůraznil význam včasné a dostatečné tvorby CCyB pro zajištění odolnosti bankovního sektoru. Také vnímá možná rizika růstu podílu úvěrů v cizích měnách, zejména reálné efektivnosti zajištění kurzového rizika. Podle E. Zamrazilové je vedle cizoměnového financování nutná hlubší analýza struktury nově poskytovaných úvěrů nefinančním podnikům a sledování jejich potřeby provozního úvěrování, které se může vlivem inflace a zhoršujícího se makroekonomického prostředí stát zdrojem rizik pro finanční stabilitu. M. Mora souhlasil s názorem, že k tlumení projevů finančního cyklu v současnosti přispívá i měnová politika. Stejně jako J. Frait zdůraznil problematiku nelineárního vztahu mezi hospodářským vývojem a materializací úvěrových rizik a potřebu zohlednit tyto nelinearity v makroobezřetnostním rozhodování. Je nutné přiměřeně včas reagovat ve fázi vytváření CCyB v návaznosti na akumulaci rizik, naopak ve fázi uvolňování je vhodné s reakcí vyčkat až do okamžiku zjevné materializace rizik.

Po diskusi cyklických a vybraných strukturálních zdrojů systémového rizika všichni přítomní členové bankovní rady hlasovali pro ponechání sazby CCyB pro expozice umístěné v České republice beze změny na úrovni 2,5 %.

Zapsal: Libor Holub, náměstek ředitele sekce finanční stability dočasně pověřený řízením sekce