Negativní sentiment by dle PMI měl setrvat i v září (Ranní zpráva z finančního trhu)

Sentiment nákupních manažerů v eurozóně by měl nadále zůstat slabý, jak ukážou předběžné PMI, které zřejmě setrvají v zóně kontrakce. Zatímco situace ve zpracovatelském průmyslu by měla zůstat víceméně beze změny, tak v oblasti služeb by mělo dojít k mírnému zlepšení. Trhy včera vstřebávaly novou trajektorii úrokových sazeb amerického Fedu a zvýšily sázky na rychlejší zvyšování sazeb v eurozóně.

PMI v eurozóně by měly setrvat v zóně kontrakce.

Předběžné PMI by podle nás měly setrvat pod 50bodovou hranicí a nadále implikovat mírný pokles ekonomické aktivity. Zatímco ve zpracovatelském průmyslu by se měl tento indikátor stabilizovat pod 50 body, tak ve službách by mělo dojít k mírnému zlepšení, byť jen těsně pod 50bodovou hranici. Negativní výhled nákupních manažerů je dán obavami z dopadu energetické krize a slábnoucí poptávky. Údaj ve zpracovatelském průmyslu bude nadále zkreslovat zkracování dodacích lhůt. Zlepšující se situace v dodavatelských řetězcích a pokles cen energetických komodit by mohly v nadcházejících měsících částečně kompenzovat pokles poptávky vlivem zmíněné energetické krize.

Trh vstřebával středeční jestřábí výstřel amerického Fedu.

S ohledem na prázdný makroekonomický kalendář trhy včera vstřebávaly rozhodnutí Fedu zvýšit sazby o 75 bb a pak především aktualizovanou trajektorii sazeb, která předpokládá terminální úroveň až na 4,6 %. Nově čekáme kumulativně dalších 125 bb pro zbylé dvě zasedání letošního roku (listopad a prosinec), což by znamenalo klíčovou sazbu v rozmezí 4,25-4,50 % na konci roku. Přísnější utahování měnové politiky implikuje výraznější zpomalení tamní ekonomiky a větší pravděpodobnost recese již v příštím roce, což víceméně také naznačuje nová makroekonomická projekce z dílny americké centrální banky. K Fedu se přidaly mimo jiné také britská a švýcarská centrální banka (+50 bb). Anomálií globálního trendu utahování měnové politiky nadále zůstává BoJ, turecká centrální banka pak dokonce sazby snížila o 100 bb.

Spotřebitelská důvěra v eurozóně v září prohloubila svůj propad na -28,8 bodu, což je historicky nejnižší úroveň od začátku měření (2012). Hlavním faktorem je již zmiňovaná energetická krize.

Euro během včerejška zůstalo pod hranicí 0,99 USD/EUR, kterou již dříve prorazilo před zasedáním Fedu. Středoevropské měny s výjimkou české koruny z počátku dne korigovaly ztráty z předchozích dnů. Polský zlotý připsal 0,21 %, zatímco maďarský forint zisky neudržel a skončil pak jen lehce nad otevírací úrovní. Česká koruna naopak včera odolávala oslabování a úspěšně se odrážela od hranice 24,68 CZK/EUR, podobně jako tomu bylo v předchozích dnech. Riziková aktiva zase zachvátila červená vlna, zřejmě v návaznosti na středeční Fed a zvýšené sázky na přísnější tempo utahování měnové politiky od ECB. Eskalace války na Ukrajině z ruské strany nepřispěla již tak relativně pochmurnému sentimentu na globálních trzích.