Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR dosáhla v roce 2019 hodnoty 8 565 mil. m3, tj. 91 398 GWh (průměrná hodnota spalného tepla dosahovala v ČR 10,67 kWh/m3, tj. 38,42 MJ/m3)

Dodávky zemního plynu v roce 2019 probíhaly plynule podle požadavků zákazníků, a to podle základního odběrového stupně, který znamená nekrácený odběr podle smluvně sjednaného denního odběru plynu (vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů).

Tok zemního plynu ze zahraničí do plynárenské soustavy ČR (dovoz do ČR) dosáhl v roce 2019 hodnoty 36 127 mil. m3 (385 378 GWh), což představuje meziroční pokles o 9,2 %. Téměř veškerý zemní plyn k nám byl dovezen přes hraniční předávací stanice s Německem. Tok zemního plynu z plynárenské soustavy ČR (vývoz z ČR) do zahraničí představoval celkové množství 26 594 mil. m3 (283 857 GWh). Bilance plynárenské soustavy ČR jsou uvedeny v kapitole 3.

Tok zemního plynu ze zásobníků plynu (těžba plynu), které náleží do plynárenské soustavy ČR, byl na úrovni 1 271 mil. m3 (13 578 GWh). Naopak tok zemního plynu do zásobníků plynu (vtláčení plynu) činil 2 354 mil. m3 (25 094 GWh). Stav provozních zásob na konci roku představoval u tuzemských zásobníků plynu hodnotu 3 263 mil. m3 (34 962 GWh). Samostatné toky plynu ze/do zásobníků plynu v roce 2019 a za posledních deset let jsou uvedeny v kapitole 4.

Výroba zemního plynu v ČR doplňovala celkovou bilanci plynárenské soustavy o 1,5 % tj. 131 mil. m3 (1 410 GWh). Meziročně klesla výroba zemního plynu o 4,6 %. Ve zprávě je také uvedena výroba ostatních plynů s dodávkou plynu do distribuční soustavy, dodávkou přímo připojeným zákazníkům a vlastní spotřebou výrobců plynu. Všechny údaje včetně meziročního porovnání jsou uvedeny v kapitole 5.

Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR dosáhla hodnoty 8 565 mil. m3, tj. 91 398 GWh (průměrná hodnota spalného tepla dosahovala v ČR 10,67 kWh/m3, tj. 38,42 MJ/m3). Proti roku 2018 došlo ke zvýšení skutečné spotřeby o 4,7 %. Průměrná roční teplota byla 9,8 °C s odchylkou +1,8 °C od dlouhodobého teplotního normálu a -0,1 °C od roku 2018. Rok 2019 se stal po roce 2018 druhým nejteplejším rokem za posledních třicet let. Podíl spotřeby v topném období představoval cca 68 % souhrnné roční spotřeby. Nejnižší měsíční spotřeba byla naměřena v červnu (378 mil. m3, tj. 4 027 GWh) a naopak nejvyšší v lednu (1 284 mil. m3, tj. 13 725 GWh). Nárůst ve spotřebě proti stejnému období roku 2018 byl zaznamenán převážně ve II. a III. čtvrtletí. Přepočtem na podmínky dlouhodobého teplotního normálu za pomoci teplotních gradientů dosáhla spotřeba zemního plynu v roce 2019 hodnoty 9 052 mil. m3, tj. 96 600 GWh s meziročním nárůstem 4,8 %. Celkové vyhodnocení spotřeby zemního plynu v ČR v průběhu roku 2019 s meziročním porovnáním a vývojem spotřeby v posledních deseti letech doplněné o teploty ovzduší jsou uvedeny v kapitole 6.

Spotřeba zemního plynu v ČR za posledních deset let nepřekonala hranici 9 mld. m3 (96 TWh), přestože v letech 1996 až 2006 byla tato hranice pokaždé výrazně překonána. Dlouhodobý pokles spotřeby zemního plynu je v posledních letech mírně vyrovnáván spotřebou zemního plynu na výrobu elektřiny a v malé míře dodávkou plynu do CNG stanic. Spotřeba zemního plynu v ČR je pod silným vlivem průběhu dosažených atmosférických teplot, které jsou téměř po celé desetileté období nad dlouhodobým teplotním normálem. Výjimkou byl pouze rok 2010, kdy byla naměřena i největší spotřeba za posledních deset let. Naopak nejnižší spotřeba byla zaznamenána v roce 2014. Rozdíl mezi nejvyšší spotřebou v roce 2010 a nejnižší spotřebou v roce 2014 byl cca 1,7 mld. m3 (17,7 TWh). Největším propadem ve spotřebě, a to o 12 %, byl právě rok 2014 s celkovou spotřebou 7,3 mld. m3 (77,4 TWh), což byla vůbec nejnižší spotřeba plynu od roku 1995. V roce 2019 byla dosažena téměř stejná skutečná spotřeba zemního plynu jako v roce 2017, avšak při výrazně vyšší naměřené teplotě (+1 °C).

Denní teplotní gradient, který vyjadřuje změnu spotřeby plynu v reakci na jednotkovou změnu teploty, se v topném období roku 2019 pohyboval v rozsahu 897 – 1 238 tis. m3/den/°C (9 571 – 13 236 MWh/den/°C). Minimální závislosti spotřeb na teplotě je dosahováno v letním období, kdy denní teplotní gradient klesl až na hodnotu 52 tis. m3/den/°C (554 MWh/den/°C). Denní spotřeby plynu se v roce 2019 pohybovaly v rozsahu 8 123 – 50 804 tis. m3 (86 543 – 543 110 MWh) s poměrem mezi nejnižší a nejvyšší spotřebou 6,3:1. Maximální denní spotřeba zemního plynu byla naměřena ve středu 23. ledna ve výši 50 804 tis. m3 (543 110 MWh) při průměrné denní teplotě -6,9 °C. Na tento den byl zpětně vyhlášen kontrolní hodinový odečet (KHO), který představuje hodinové dodávky a spotřeby plynu od plynárenských podnikatelů, na jejichž základě dochází k sestavení KHO plynárenské soustavy ČR. Na základě těchto odečtů vyplynulo, že maximální hodinové odběry byly v ranních a odpoledních hodinách, přičemž výraznější pokles odběrů nastal během noci. Mezi 8:00-9:00 hod. dosáhla spotřeba největší hodnoty 2 426 tis. m3 (25 943 MWh) při průměrné aktuální teplotě -9,1 °C. Celkové vyhodnocení kontrolního hodinového odečtu v plynárenské soustavě ČR je podrobně zobrazeno v kapitole 7.

Z pohledu spotřeby plynu podle kategorií zákazníků v roce 2019 dosáhla největšího podílu na celkové spotřebě plynu jako vždy kategorie velkoodběru 49,0 %, následovaná kategorií domácnosti 25,4 %, maloodběru 14,0 % a středního odběru 9,8 %. Ostatní plyn zahrnující vlastní spotřebu, ztráty, změnu akumulace na distribuční soustavě a vlastní spotřebu výrobců plynu představoval 1,8 % z celkové spotřeby plynu v ČR. V kapitole 8. jsou uvedeny celkové podíly jednotlivých kategorií odběru na celkové spotřebě zemního plynu v ČR v roce 2019 a v uplynulých deseti letech. Nárůst se uskutečnil v dodávkách do CNG stanic a ve spotřebě zemního plynu na výrobu elektřiny.

V ČR bylo k 31. 12. 2019 celkem 2 834 509 zákazníků. Přes 92 % z celkového počtu tvoří domácnosti. Vůbec nejvíce domácností je v Praze, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Za posledních deset let klesl počet všech zákazníků o 36 125. Největšího dosaženého počtu připojených zákazníků za posledních deset let, a to 2 870 634, bylo dosaženo v roce 2010. Podrobné členění spotřeby plynu a délek plynovodů podle distribučních soustav je uvedeno v kapitole 9. Historická data ukazují vývoj spotřeby zemního plynu, svítiplynu a počtu zákazníků v letech 1950 až 2019. V těchto letech zaznamenala plynárenská soustava výrazný rozvoj ve všech segmentech spotřeby plynu včetně infrastruktury. V 80. a 90. letech přispělo k nárůstu spotřeby zemního plynu postupné převádění svítiplynu na zemní plyn (poslední dodávky svítiplynu byly ukončeny v červnu 1996). Od roku 2001, kdy bylo dosaženo historicky největší roční spotřeby zemního plynu (9,8 mld. m3, tj. 102,6 TWh), došlo v následujících letech ke stagnaci spotřeby a od roku 2007 dokonce k výraznějšímu poklesu spotřeb. Stagnace a následný pokles spotřeb souvisel zejména se změnami v cenách energií, s ukončením státních dotací na plynofikaci, se snižováním tempa postupné plynofikace regionů, se snižováním energetické náročnosti odběrů (zateplování objektů, modernizace spotřebičů), s tlakem na snižování nákladů firem, s úsporami výdajů za energii v teplotně přechodných obdobích, s absencí významnějších projektů na připojování nových velkoodběratelů apod. V roce 2006 byla naměřena největší denní spotřeba zemního plynu ve výši 67,6 mil. m3 (713,3 GWh) a rok 2009 zaznamenal s počtem 2 871 547 největší dosažený stav připojených zákazníků (kapitola 12.). Historická data jsou doplněná o průměrné teploty ovzduší v letech 1990 až 2019.