Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR v roce 2020 dosáhla hodnoty 8 694 mil. m3, tj. 92 894 GWh (průměrná hodnota spalného tepla dosahovala v ČR 10,68 kWh/m3, tj. 38,46 MJ/m3).

Dodávky zemního plynu v roce 2020 probíhaly plynule podle požadavků zákazníků, a to podle základního odběrového stupně, který znamená nekrácený odběr podle smluvně sjednaného denního odběru plynu (vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů).

Tok zemního plynu ze zahraničí do plynárenské soustavy ČR (dovoz do ČR) dosáhl v roce 2020 hodnoty 43 482 mil. m³(464 284 GWh), což představuje meziroční nárůst o 20,4 %. Téměř veškerý zemní plyn k nám byl dovezen přes hraniční předávací stanice s Německem. Tok zemního plynu z plynárenské soustavy ČR (vývoz z ČR) do zahraničí představoval celkové množství 35 892 mil. m³(383 388 GWh). Bilance plynárenské soustavy ČR jsou uvedeny v kapitole 3.

Tok zemního plynu ze zásobníků plynu (těžba plynu), které náleží do plynárenské soustavy ČR, byl na úrovni

3 040 mil. m³(32 466 GWh). Naopak tok zemního plynu do zásobníků plynu (vtláčení plynu) činil 2 023 mil. m³

(21 652 GWh). Stav provozních zásob na konci roku představoval u tuzemských zásobníků plynu hodnotu

2 226 mil. m³(23 935 GWh). Samostatné toky plynu ze/do zásobníků plynu v roce 2020 a za posledních deset let jsou uvedeny v kapitole 4.

Výroba zemního plynu v ČR doplňovala celkovou bilanci plynárenské soustavy o 1,4 %, tj. 123 mil. m³(1 333 GWh). Meziročně klesla výroba zemního plynu o 6,1 %. Ve zprávě je také uvedena výroba ostatních plynů s dodávkou plynu do distribuční soustavy, dodávkou přímo připojeným zákazníkům a vlastní spotřebou výrobců plynu. Všechny údaje včetně meziročního porovnání jsou uvedeny v kapitole 5.

Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR dosáhla hodnoty 8 694 mil. m³, tj. 92 894 GWh (průměrná hodnota spalného tepla dosahovala v ČR 10,68 kWh/m³, tj. 38,46 MJ/m³). Proti roku 2019 došlo ke zvýšení skutečné spotřeby o 1,5 %. Průměrná roční teplota byla 9,3 °C s odchylkou +0,8 °C od dlouhodobého teplotního normálu a -0,4 °C od roku 2019. Podíl spotřeby v topném období představoval cca 69 % souhrnné roční spotřeby. Nejnižší měsíční spotřeba byla naměřena v srpnu (401 mil. m³, tj. 4 302 GWh) a naopak nejvyšší v lednu (1 217 mil. m³, tj. 12 976 GWh). Nárůst ve spotřebě proti stejnému období roku 2019 byl zaznamenán převážně ve IV. čtvrtletí. Přepočtem na podmínky dlouhodobého teplotního normálu za pomoci teplotních gradientů dosáhla spotřeba zemního plynu v roce 2020 hodnoty 9 006 mil. m³, tj. 96 225 GWh s meziročním poklesem 0,5 %. Celkové vyhodnocení spotřeby zemního plynu v ČR v průběhu roku 2020 s meziročním porovnáním a vývojem spotřeby v posledních deseti letech doplněné o teploty ovzduší jsou uvedeny v kapitole 6.

Spotřeba zemního plynu v ČR za posledních deset let mírně vzrostla a rok 2020 zaznamenal nejvyšší hodnotu tohoto období. Za vyšším nárůstem spotřeby zemního plynu v posledních letech stojí především dodávka plynu na výrobu elektřiny a v malé míře dodávky plynu do CNG stanic. Z dlouhodobého hlediska se však spotřeba zemního plynu drží od roku 2007 pod hranicí 9 mld. m³(96 TWh), a to přesto, že v letech 1996 až 2006 byla tato hranice pokaždé výrazně překonána. Na spotřebu zemního plynu v ČR má silný vliv průběh dosažených atmosférických teplot, které jsou po celé desetileté období nad dlouhodobým teplotním normálem. Rozdíl mezi nejvyšší spotřebou v roce 2020 a nejnižší spotřebou v roce 2014 byl cca 1,4 mld. m³(15,5 TWh).

Největším propadem ve spotřebě, a to o 12 %, byl právě rok 2014 s celkovou spotřebou 7,3 mld. m³

(77,4 TWh), což byla vůbec nejnižší spotřeba plynu od roku 1995.

Denní teplotní gradient, který vyjadřuje změnu spotřeby plynu v reakci na jednotkovou změnu teploty, se v topném období roku 2020 pohyboval v rozsahu 767 – 1 364 tis. m³/den/°C (8 184 – 14 571 MWh/den/°C). Minimální závislosti spotřeb na teplotě je dosahováno v letním období, kdy denní teplotní gradient klesl až na hodnotu 30 tis. m³/den/°C (318 MWh/den/°C). Denní spotřeby plynu se v roce 2020 pohybovaly v rozsahu 8 692 – 47 307 tis. m³(93 070 – 505 628 MWh) s poměrem mezi nejnižší a nejvyšší spotřebou 5,4:1. Maximální denní spotřeba zemního plynu byla naměřena ve středu 2. prosince ve výši 47 307 tis. m³(505 628 MWh) při průměrné denní teplotě -3,1 °C. Kontrolní hodinový odečet (KHO), který představuje hodinové dodávky a spotřeby plynu od plynárenských podnikatelů, na jejichž základě dochází k sestavení KHO plynárenské soustavy ČR, byl zpětně vyhlášen na úterý 21. ledna 2020. Na základě těchto odečtů vyplynulo, že maximální hodinové odběry byly v ranních a odpoledních hodinách, přičemž výraznější pokles odběrů nastal během noci. Mezi 7:00-8:00 hod. dosáhla spotřeba největší hodnoty 2 143 tis. m³(22 977 MWh) při průměrné aktuální teplotě -4,1 °C. Celková spotřeba zemního plynu v tento den byla naměřena v množství 43 783 tis. m³(466 907 MWh) při průměrné denní teplotě -2,5 °C. Souhrnné vyhodnocení kontrolního hodinového odečtu v plynárenské soustavě ČR je podrobně zobrazeno v kapitole 7.

Z pohledu spotřeby plynu podle kategorií zákazníků v roce 2020 dosáhla největšího podílu na celkové spotřebě plynu jako vždy kategorie velkoodběru 49,1 %, následovaná kategorií domácnosti 25,8 %, maloodběru 13,8 % a středního odběru 9,7 %. Ostatní plyn zahrnující vlastní spotřebu, ztráty, změnu akumulace na distribuční soustavě a vlastní spotřebu výrobců plynu představoval 1,6 % z celkové spotřeby plynu v ČR. V kapitole 8 jsou uvedeny celkové podíly jednotlivých kategorií odběru na celkové spotřebě zemního plynu v ČR v roce 2020 a v uplynulých deseti letech. Nárůst se projevil v dodávkách do CNG stanic a ve spotřebě zemního plynu na výrobu elektřiny.

V ČR bylo k 31. 12. 2020 připojeno k plynárenské soustavě celkem 2 829 132 zákazníků. Přes 92 % z celkového počtu tvoří domácnosti. Vůbec nejvíce domácností je v Praze, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Za posledních deset let klesl počet všech zákazníků o 38 951. Největšího dosaženého počtu připojených zákazníků za posledních deset let, a to 2 869 023, bylo dosaženo v roce 2011. Podrobné členění spotřeby plynu a délek plynovodů podle distribučních soustav je uvedeno v kapitole 9. Historická data ukazují vývoj spotřeby zemního plynu, svítiplynu a počtu zákazníků v letech 1951 až 2020. V těchto letech zaznamenala plynárenská soustava výrazný rozvoj ve všech segmentech spotřeby plynu včetně infrastruktury. V 80. a 90. letech přispělo k nárůstu spotřeby zemního plynu postupné převádění svítiplynu na zemní plyn (poslední dodávky svítiplynu byly ukončeny v červnu 1996). Od roku 2001, kdy bylo dosaženo historicky největší roční spotřeby zemního plynu (9,8 mld. m³, tj. 102,6 TWh), došlo v následujících letech ke stagnaci spotřeby a od roku 2007 dokonce k výraznějšímu poklesu spotřeb. Stagnace a následný pokles spotřeb souvisel zejména se změnami v cenách energií, s ukončením státních dotací na plynofikaci, se snižováním tempa postupné plynofikace regionů, se snižováním energetické náročnosti odběrů (zateplování objektů, modernizace spotřebičů), s tlakem na snižování nákladů firem, s úsporami výdajů za energii v teplotně přechodných obdobích, s absencí významnějších projektů na připojování nových velkoodběratelů apod. V roce 2006 byla naměřena největší denní spotřeba zemního plynu ve výši 67,6 mil. m³(713,3 GWh) a rok 2009 zaznamenal s počtem 2 871 547 největší dosažený stav připojených zákazníků (kapitola 12). Historická data jsou doplněná o průměrné teploty ovzduší v letech 1991 až 2020.