Švýcarsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Digitální suverenita je i ve Švýcarsku velmi aktuálním tématem, které zesílila pandemie koronaviru. Švýcarsko je dlouhodobě dovozcem ICT znalostí a služeb, i když pro digitální transformaci nabízí výborné výchozí podmínky. Geograficky skýtají nejvíce příležitostí v odvětví ICT především kantony Curych, Bern a okolí a Ženeva. Oborově lze příležitosti nalézt napříč všemi klíčovými sektory. Perspektivní jsou cloudové služby, virtuální a rozšířená realita.

Pandemická krize vyvolala ve Švýcarsku turbo-digitalizaci. V současné době se nabízí příležitosti v mnoha ICT sektorech, jako jsou například e-commerce, FinTech, cloud, e-learning, e-games, blockchain, ochrana a správa dat, kybernetická bezpečnost, webdesign, 5G, 3D tisk, virtuální realita. Na rozvoj ICT sektoru Švýcarsko klade a bude i nadále klást velký důraz.

Díky své kvalitní infrastruktuře, politické stabilitě, příznivému podnikatelskému prostředí a vysoce kvalifikované a dobře zaplacené pracovní síle skýtá Švýcarsko pro digitální transformaci výborné podmínky. V jeho prospěch hraje i to, že má skvělé univerzity a školy podporující technické obory. Mnohé švýcarské společnosti navíc vycházejí z dobré pozice, protože často již jsou lídry ve svém oboru a/nebo mají díky inovacím výhodné postavení na trhu. Současně je však Švýcarsko po mnoho desetiletí definováno jako dovozce ICT znalostí.

Uvedené důvody vedly nadnárodní internetové giganty k vytvoření tisíců pracovních míst v oblasti ICT zejména v Curychu, ale i jinde v zemi. To výrazně posílilo pověst Švýcarska jako centra informačních technologií. Vede to však také k soupeření mezi internetovými giganty a švýcarskými společnostmi.

Geograficky nabízí nejvíce příležitostí v odvětví ICT především kanton Curych, dále kanton Bern a okolí a kanton Ženeva. Oborově lze příležitosti nalézt napříč všemi klíčovými sektory. Pro švýcarskou ekonomiku zásadní sektory finanční a farmaceutický budou v nadcházejících letech procházet rozsáhlou digitalizací a interní transformací. Z IT služeb jsou poptávány zejména správa a ochrana dat, finanční služby a jejich zabezpečení. Podobné služby jsou potřebné i v dalších odvětvích, např. ve zdravotnictví, strojírenství, zemědělství, veřejné správě či službách. Žádané jsou i cloudové služby. Šanci mají firmy, jež jsou schopny vyjít vstříc rostoucí poptávce po škálovatelnosti a rychlém uvádění digitálních inovací na trh a nabídnout i navazující služby týkající se dat, dodržování předpisů, bezpečnosti a spolehlivosti. Lze předpokládat, že se na švýcarském trhu prosadí hybridní cloudové prostředí, které bude schopné reagovat na různé požadavky specifickými nabídkami . Díky kombinaci cloudových služeb pro infrastruktury, vývojové a provozní platformy i aplikace vznikají hybridní architektury, jejichž správa je stále náročnější. Největší výzva, ale i příležitost, tak bude spočívat v koordinaci procesů různorodých IT prostředí včetně dat, která v nich vznikají a mají být spravována.

Firmy musí reagovat na to, že se ve Švýcarsku od roku 2020 nekonají fyzicky téměř žádné veletrhy a živé prezentace. Propagaci svých produktů a služeb jsou tudíž nuceny přenášet do virtuálního světa. Již nyní se také připravují na příchod nových technologií a možností, které nabídne budoucí web 3.0 a Metaverse. Stále více budou tedy poptávány vývoj a inovace v tomto prostředí.

Sektor MEM (strojírenství, elektrotechnický průmysl a zpracování kovů) je klíčovým průmyslovým odvětvím Švýcarska, jehož objem činil v roce 2020 téměř 27 % celkového exportu. Strategickým tématem je jeho digitalizace, zejména automatizace výroby a procesů, nové technologie a trendy, a také vývoj a rozvoj digitálních dovedností, produktů a služeb. Sektor úspěšně kombinuje tradiční výrobní know-how s inovativními technologiemi zaměřenými na budoucnost. Odvětví a oborů je ve švýcarském strojírenství mnoho, a nabízí tak českým subjektům široké portfolio příležitostí.

Pro Švýcarsko je sektor MEM (strojírenství, elektrotechnický průmysl a zpracování kovů) tradičním a velice důležitým průmyslovým odvětvím, ve kterém působí převážně malé a střední podniky. Strategickým tématem číslo jedna je jeho digitalizace, zejména automatizace výroby a procesů, nové technologie a trendy (digitalizace rozhraní pro zákazníky) a vývoj a rozvoj digitálních dovedností, produktů a služeb. Investice jsou směřovány především do informačních technologií v oblasti plánování podnikových zdrojů (ERP), systému pro řízení vztahů se zákazníky (CRM), výrobních informačních systémů (MES) a procesu řízení životního cyklu výrobku (PLM).

MEM je technologickým sektorem s velkou inovační a kreativní silou a jedním z hlavních pilířů švýcarské ekonomiky. Patří také k nejvýznamnějším exportním odvětvím a největším zaměstnavatelům. V roce 2020 zaměstnával sektor MEM na 319 000 zaměstnanců, což je více než 48 % pracovní síly ve zpracovatelském průmyslu. V témže roce činil objem vývozu tohoto sektoru 60,7 mld. CHF, což představuje necelých 27 %, tedy více než jednu čtvrtinu celkového vývozu Švýcarska. Největší podíl na vývozu mají strojírenské výrobky, výrobky přesné mechaniky a výrobky kovoprůmyslu.

Švýcarské strojírenství klade velký důraz na modernizaci a zavádění nových technologií. To má kladný dopad nejen na produktivitu a bezpečnost, ale i na ekologii a udržitelnost, které ve Švýcarsku hrají podstatnou roli.

Odvětví a oborů je ve švýcarském strojírenství mnoho, a nabízí tak českým subjektům široké portfolio příležitostí. Česká řešení se mohou uplatnit např. v následujících oblastech: automatizace tovární a montážní výroby, technologie pohonu a převodové techniky, automotive, hydraulika, pneumatický průmysl, intralogistika, obalová technika, technika pro manipulaci s materiálem, zpracování plastů, nové energetické systémy, fotonické a optické systémy, přesné strojírenství, letectví a kosmonautika, technologie svařování a řezání, technologie čerpadel, textilní výroba, environmentální technologie, výroba nástrojů a forem, obráběcí stroje, konstrukce strojů a zařízení pro procesní inženýrství, výrobní systémy pro chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl.

Chemický a na něj navázaný farmaceutický průmysl patří mezi nejvýznamnější odvětví švýcarského hospodářství, který se podílí 4,8 % na celkovém HDP země. Švýcarsko je v celosvětovém srovnání velmi příznivým místem pro výzkum a inovace v oblasti biomedicíny. Za své špičkové postavení vděčí země do velké míry zahraničním expertům. Možnosti jsou v akademické spolupráci, spolupráci na klinickém výzkumu, subdodávkách laboratorních zařízení, informačních technologiích, projektech s umělou inteligencí či v investičních příležitostech.

Díky dobrému renomé místního farmaceutického a chemického výzkumu a vývoje, daňovým úlevám a částečně i nejistotě spojené s Brexitem převzalo Švýcarsko (kantony Basilej, Curych, Zug, méně Luzern, Ženeva a Lausanne) roli, kterou měla v nedávné minulosti Velká Británie v globální či regionální expanzi mezinárodních farmaceutických firem. Tato skutečnost je doprovázena velkou poptávkou po lékařích a vědcích se zkušeností v klinickém výzkumu, kteří přicházejí do Švýcarska většinou ze zahraničí.

Chemický a na něj navázaný farmaceutický průmysl patří mezi nejvýznamnější odvětví švýcarského hospodářství. Podílí se 4,8 % na celkovém HDP Švýcarska. Tím se řadí na 2. místo hned za strojírenský průmysl, je však lídrem v oblasti vývozu svých produktů. Toto průmyslové odvětví vyveze ročně do zahraničí výrobky v hodnotě přibližně 85 mld. CHF, což představuje 42 % celkového vývozu. Chemický a farmaceutický průmysl v současné době zaměstnává přibližně 77 000 osob ve Švýcarsku a více než 338 000 v zahraničí.

Velmi důležitou úlohu hrají ve švýcarském chemickém a farmaceutickém průmyslu výzkum a inovace. Podle Global Innovation Index 2021 je Švýcarsko nejinovativnější zemí světa, přičemž na prvním místě se umisťuje nepřetržitě od roku 2011. Je tomu tak i proto, že do výzkumu a vývoje investuje ročně více než 3 % HDP, resp. 22 mld. CHF, přičemž investice soukromého sektoru tvoří více než dvě třetiny celkových výdajů.

Za své špičkové postavení v tomto odvětví však Švýcarsko vděčí z velké části zahraničním expertům. Jelikož nedisponuje dostatkem vlastních klinických vědců, musí Švýcarsko vynakládat velké úsilí a prostředky na to, aby je přilákalo ze zahraničí a zajistilo tak, že jeho klinický výzkum udrží krok s vysokou kvalitou základního lékařského výzkumu. Díky vysokým platům, výhodným pracovním podmínkám a příznivému podnikatelskému prostředí je v tom úspěšné. Ve Švýcarsku tak v poslední době vznikla nebo sem přesunula své vedení řada biotechnologických firem a startupů se zaměřením na genetické terapie a biotechnologie, což dává příležitost zahraničním, resp. českým lékařům, vědcům a expertům se zkušeností v oblasti klinického výzkumu.

Možnosti pro české subjekty jsou v akademické spolupráci, spolupráci na klinickém výzkumu, subdodávkách laboratorních zařízení, informačních technologiích, projektech s umělou inteligencí či v investičních příležitostech. Současně se české společnosti mohou stát subdodavateli například strojního či laboratorního zařízení, informačních technologií a vybavení pro švýcarské chemické a farmaceutické koncerny.

Švýcarská zdravotní politika a její priority vycházejí z plánu „Gesundheit 2030“. Kromě nových elementů, jako je inovační strategie eHealth 2.0, cílená na mezery v digitalizaci švýcarského zdravotnického systému, se nová koncepce zaměřuje i na stále rostoucí potřebu zabezpečit životní podmínky stárnoucí populace. Systém zdravotní péče je pod tlakem mimo jiné kvůli nedostatku kvalifikovaného personálu a mezerám v digitalizaci odvětví. Tyto oblasti tak skýtají největší příležitosti pro česká řešení.

V roce 2020 byla završena realizace osmileté koncepce zdravotnictví, na kterou navázala nová pod názvem „Gesundheit 2030“. Jejím cílem je vypořádat se s hlavními společenskými výzvami tak, aby i nadále zůstala zdravotní péče ve Švýcarsku kvalitní, dostupná a cenově přijatelná pro všechny. Kromě nových elementů jako je inovační strategie eHealth 2.0, cílená na digitalizaci zdravotnictví v linii pacient – lékař – lékárna – zdravotní pojišťovna, nebo posílení biomedicínského výzkumu a technologií počítá koncepce „Gesundheit 2030“ i s rostoucí potřebou zabezpečit životní podmínky stárnoucí populace. Systém zdravotní péče se ve Švýcarsku ocitá pod tlakem mj. z důvodu nedostatku kvalifikovaného personálu a mezer v digitalizaci odvětví, což pandemie covid-19 jen zvýraznila.

Bez zdravotního personálu ze zahraničí by se švýcarské zdravotnictví neobešlo; zahraničních pracovníků zaměstná švýcarský systém zdravotní péče každoročně víc, než je schopen sám vyškolit. Proto aktivně nabírá dodatečný personál ze zahraničí, a to především ze sousedních zemí a zemí střední a východní Evropy. Totéž platí i pro systém sociální péče.

Pokud jde o digitalizaci systému zdravotnictví, je Švýcarsko v mezinárodním srovnání někde v polovině žebříčku. I ve vnitrostátním srovnání je úroveň digitalizace zdravotnictví ve srovnání s ostatními odvětvími podprůměrná. Kromě nedostatečně rozvinuté elektronické komunikace mezi poskytovateli zdravotní péče se skluz projevuje rovněž v opožděném zavádění digitálních zdravotních služeb, jako např. elektronické dokumentace pacienta, telemedicíny nebo e-receptů. Důvodem pomalého pokroku je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, regulační překážky a především poměrně nízká priorita, kterou digitalizace v každodenním životě mnoha zdravotnických zařízení dosud měla.

Příležitosti pro české subjekty se tedy nabízí hlavně ve zdravotnických službách a v IT službách. Poptávané jsou služby lékařské, dentální, nemocniční a služby fyzioterapeutů. Potenciál mají i kvalitní zdravotnické prostředky a pomůcky a speciální aplikace, například nano nátěry a malby, a samozřejmě technologie využívající nanovlákna. Z nemocnic je rovněž signalizován zájem o zajištění sterilního prostředí. Pro české IT experty se naskýtá příležitost v oblasti e-health, ochrany dat, kybernetické bezpečnosti, 5G, VR, apod.

Zemědělství je mimořádně štědře dotovaným odvětvím. Podíl celkového dovozu zemědělských a potravinářských produktů do země převyšuje jejich vývoz. 40 % své potravinové potřeby není Švýcarsko schopno pokrýt vlastními produkty, a je tak odkázáno na jejich dovoz ze zahraničí. Příležitosti pro české exportéry jsou především v dodávkách vysoce kvalitních zemědělských komodit a strojů.

Z hlediska podílu na tvorbě hrubého domácího produktu (méně než 1 %) a zaměstnanosti (asi 4 %) význam zemědělství pro švýcarskou ekonomiku spíše klesá. Přesto je mu ve Švýcarsku připisován strategický význam, a to zejména kvůli roli, kterou sehrává v udržení potravinové bezpečnosti; podle Global Food Security Index 2021 je Švýcarsko 5. potravinově nejbezpečnější zemí světa. Široká veřejnost si navíc spojuje zemědělství s jeho pozitivními atributy jako jsou environmentální služby a zachování kulturní krajiny, které mají ve Švýcarsku vysokou prioritu. Švýcarské zemědělství se převážně vyznačuje náročným přírodním prostředím.

Žádné jiné odvětví švýcarského hospodářství není tak štědře dotovaným odvětvím jako švýcarské zemědělství. Ve švýcarském zemědělství existují tři kategorie dotací: 1) přímé platby: například v roce 2020 poskytla spolková vláda sektoru zemědělství v přímých platbách celkem 2,8 mld. CHF, což činí 4,2 % státního rozpočtu; 2) podpora výroby a prodeje a 3) podpora strukturálních zlepšení a sociálních opatření. Švýcarsko je tradičním dovozcem zemědělských a potravinářských produktů. Jejich podíl na celkovém dovozu se pohybuje okolo 6 %, zatímco na celkovém vývozu činí podíl zemědělského a potravinářského vývozu kolem 4 %. Díky růstu populace a tím pádem i spotřeby zůstává v posledních letech poměr domácí produkce potravin ke spotřebě na relativně konstantních 60 %. 40 % své potravinové potřeby není Švýcarsko schopno pokrýt vlastními produkty, a musí je tak dovézt ze zahraničí. Výjimku tvoří pouze mléko a mléčné výrobky, ve všech ostatních oblastech je Švýcarsko odkázané na dovoz.

Hlavní důvody vysoké poptávky po dovozu zemědělských a potravinářských výrobků spadají v zásadě do dvou kategorií: 1) vysoká hustota osídlení, a tedy malá dostupnost orné půdy a 2) méně intenzivní výroba potravinářských a zemědělských produktů. Orná plocha na obyvatele činí ve Švýcarsku cca 500 m2, což je jen čtvrtina mezinárodního průměru. Asi 2/3 celkové zemědělské plochy Švýcarska lze z topografických nebo klimatických důvodů využívat pouze jako pastviny. Méně intenzivní výroba potravinářských a zemědělských produktů souvisí s tím, že na základě společenské poptávky dostaly vysokou prioritu udržitelnost, uzavřené cykly, ekologické zemědělství, integrovaná produkce a ochrana biodiverzity.

Příležitosti pro české exportéry jsou především v dodávkách vysoce kvalitních zemědělských komodit. Kromě poptávky po těch tradičních, např. chmelu, roste i poptávka po takových produktech jako jsou skořápková vejce, máslo a mouka, na které spolková vláda navýšila celní kvóty, nebo cukr. Vzrostl také podíl dovozu zeleniny a některých druhů ovoce. Prudce stoupl i dovoz krmiv, a to zejména z Evropy. Kromě těchto komodit se nabízí i prostor pro dodávky zemědělských strojů.