Portugalsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Zvýšení objemu investic do zdravotnictví patří mezi priority vlády, pro rok 2022 byl rozpočet veřejného zdravotnického systému SNS navýšen až na 13 mld. EUR. Do roku 2023 bude zahájena výstavba čtyř velkých nemocnic a rekonstrukce a modernizace řady stěžejních zdravotnických zařízení. Plánované investice přinesou příležitosti mimo jiné pro dodavatele nemocničních lůžek, zařízení a materiálu, diagnostických přístrojů a laboratorního vybavení.

Substantivní investice do veřejného zdravotnického systému SNS byly ze strany portugalské vlády po mnoho let odkládány. Výsledkem tak byla situace, kdy infrastruktura, vybavení a služby zdravotnického sektoru začaly značně zaostávat za standardy západní Evropy. S vypuknutím pandemie nemoci covid-19 vystoupily tyto slabiny ještě více do popředí, což nastartovalo politicko-společenskou debatu týkající se potřeby zásadních investic do oblasti zdravotnictví.

Nebylo proto překvapením, když ministerstvo zdravotnictví již při přípravě návrhu státního rozpočtu na rok 2021 nárokovalo a politicky prosadilo podstatné zvýšení prostředků pro svoji kapitolu, a to až na 310 mld. CZK. Tento trend pokračoval i v dalším roce, kdy veřejné zdravotnictví již počítá s alokací prostředků v historicky nejvyšší hodnotě přes 330 mld. CZK. Kromě posílení procesu najímání nových zdravotnických pracovníků jsou dodatečné prostředky určeny především na modernizaci stávající infrastruktury a vybavení, zajištění přístupu k vakcínám a novým lékům a na investice spojené s prevencí a ochranou zdraví.

Na rok 2023 je plánováno zahájení výstavby čtyř velkých nemocnic a modernizace několika klinických center. Nové nemocnice budou v lokalitách východní Lisabon, Seixal, Sintra a Alentejo. Mimoto budou probíhat přípravné práce související s investicemi do nemocnice ve městě Setúbal, rekonstrukce nemocničního centra v Póvoa de Varzim/Vila do Conde, výstavby Radioterapeutického ambulantního centra v nemocnici Tondela/Viseu, rekonstrukce oddělení pro ženy a děti v nemocnici ve městě Guarda, výstavby nového porodnického a novorozeneckého oddělení v nemocnici v Coimbře a rozšíření Portugalského onkologického institutu v Lisabonu. Vláda rovněž plánuje investice do energetické účinnosti budov v rámci veřejného zdravotnického systému s cílem snížit náklady spojené se spotřebou elektrické energie.

Významným fenoménem ještě z doby před vypuknutím pandemie je v portugalských podmínkách i rozvoj zdravotní turistiky, což vede k nemalým investicím do soukromých zdravotnických zařízení. Stejně jako v ostatních evropských zemích je i zde klíčovým faktorem stárnutí populace, případně její rostoucí záliba v tzv. wellness službách. Výhodou soukromých společností poskytujících zdravotnické služby je i jejich přesah na řadu trhů v dalších portugalsky mluvících zemích Afriky.

Současný portugalský zdravotnický sektor je bezesporu jednou z oblastí, která má zajímavý potenciál z hlediska českých firem. Hlavní příležitosti lze samozřejmě nalézt v možných dodávkách nemocničního vybavení, zdravotnických lůžek a laboratorních přístrojů, nicméně v souvislosti s výstavbou nových či modernizací stávajících nemocničních kapacit jsou reálné i možnosti uplatnění projekčních, inženýrských a stavebních firem, které budou schopny splnit požadavky na vysokou energetickou efektivnost zdravotnických budov.

Zákon o vojenském plánování počítá v letech 2019 až 2030 s akvizičními investicemi v celkové výši 4,7 mld. EUR, celkové výdaje na obranu by měly v roce 2024 dosahovat 1,66 % HDP. Plánován je mimo jiné nákup letadel, lehkých obrněných vozidel a modernizace v oblasti satelitních komunikací, kybernetické obrany, vojenských informací a polních nemocnic. V souvislosti s opakujícími se tragickými lesními požáry je plánován i nákup či pronájem leteckých prostředků pro boj s ohněm, což mimo jiné skýtá zajímavé příležitosti i pro dodavatele statických monitorovacích zařízení a dronů.

Portugalsko plánuje do roku 2030 zásadně modernizovat vybavení svých ozbrojených sil. Podepsán je již kontrakt na dodávku 5 vojenských transportních letounů KC390 od brazilského Embraeru. Letectvo bude dále posíleno o 5 evakuačních helikoptér. Námořnictvo obdrží 6 nových oceánských hlídkových lodí, 1 multifunkční logistickou loď a 1 tankovací plavidlo. V rámci Národního plánu obnovy bude vybudována nová námořní základna zaměřená na výzkum a monitorování oceánu, přičemž související náklady dosáhnou téměř 2,7 mld. EUR. V plánu je rovněž obnova těžkého i lehkého vozového parku, armáda hodlá vynaložit v přepočtu 1,1 mld. CZK na oblast kybernetické obrany a stejná částka bude putovat do pokročilé výstroje typu Individual Soldier System .

Portugalské výdaje na obranu vzrostly od roku 2014 o 26 %. Podle dlouhodobé vládní politiky investice do obrany vytvářejí přidanou hodnotu ve výzkumu, průmyslu, inovacích a přispívají k oživení, obnově a internacionalizaci portugalské ekonomiky. V roce 2019 byl portugalský obranný průmysl, který čítá cca 350 převážně malých a středních firem, zodpovědný za 2 % exportu. Pokud jde o státní rozpočet na rok 2022, vláda počítá s celkovými výdaji ve výši 65 mld. CZK, přičemž investiční náklady přesáhnou 10 mld. Kč. Více než 1,8 mld. Kč věnuje portugalský stát na účast v mezinárodních mírových a humanitárních misích, ve kterých je dlouhodobě velmi aktivní.

Téměř 500 mil. CZK ročně Portugalsko vynakládá na boj s lesními požáry, které se v zemi každoročně opakují. Jedná se o oblast, která skýtá mimořádně zajímavé příležitosti pro české dodavatele dronů a statických monitorovacích systémů.

Specifická poloha kontinentálního Portugalska na nejzápadnějším cípu evropského kontinentu, podobně jako poloha autonomních Azorských ostrovů a Madeiry na frekventovaných leteckých trasách přes Atlantský oceán, vytváří značné nároky na moderní radarové vybavení určené jak pro civilní tak i pro vojenský letový provoz. V této oblasti mají již čeští výrobci dobré reference z minulosti.

Jednou z priorit portugalské vlády je rozvoj zelené ekonomiky a urychlení přechodu k cirkulární, respektive uhlíkově neutrální ekonomice. Nejvýznamnější jsou masivní investice do výroby vodíku, který by měl v dohledné době nahradit energii získávanou spalováním zemního plynu. Vláda předpokládá, že země bude schopna prostřednictvím moderních technologií do vodíkového řetězce v příštím desetiletí mobilizovat investice ve výši přes 6,6 mld. EUR, přičemž do roku 2030 plánuje instalaci elektrolyzérů s výrobní kapacitou ve výši až 2,5 GW. Zajímavou příležitost pro české dodavatele bude skýtat také plánovaná modernizace a navyšování kapacity rozvodné sítě.

V oblasti energetické tranzice hodlá Portugalsko do roku 2030 více než 270 mld. CZK do posílení výroby, a zvýšení energetické účinnosti plynných obnovitelných zdrojů. Jednoznačnou prioritou je tzv. zelený vodík, jehož instalovaný výkon by se měl zvýšit o 2,5 GW. Celkově by se měl v daném období instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie zvýšit o 10 GW.

Již v roce 2020 byla v parlamentu schválena Národní vodíková strategie, jejímž cílem je přispět k dekarbonizaci ekonomiky na národní i evropské úrovni. Stát by se tak mělo prostřednictvím zavedení systému pobídek pro energetický sektor a podporou postupného zavádění vodíku coby udržitelného zdroje. Vodík by se měl stát významným palivem i v oblasti osobní a nákladní silniční dopravy, a proto se počítá s výstavbou až stovky čerpacích stanic.

Na konci roku 2021 byl v Portugalsku ukončen provoz poslední tepelné elektrárny u přístavu Sines, která spalovala uhlí. Následovat bude rekonstrukce této elektrárny, která bude v budoucnu vyrábět vodík prostřednictvím solární energie, pro jejíž produkci má Portugalsko jedny z nepříhodnějších podmínek v celosvětovém měřítku. Spuštění výroby vodíku v elektrolyzéru o kapacitě 100 MW je v Sines plánováno na rok 2025. Společně s rostoucím objemem výroby vodíku se počítá také s investicemi do souvisejících produktovodů, neboť tento způsob přepravy je v případě vodíku čtyřikrát levnější než při využití cisteren.

Během příštích 15 let budou rovněž alokovány národní prostředky ve výši téměř 8 mld. CZK do dotací na výstavbu a provoz kogeneračních jednotek spalujících biomasu. V tomto případě se kromě výroby elektrické energie jedná i o preventivní opatření, s jehož pomocí má být likvidován odpad z lesů v rámci boje proti každoročně se opakujícím ničivým požárům.

K zajímavým příležitostem pro české dodavatele patří také plánované posilování rozvodných sítí, ke kterému Portugalsko nutí potřeba vyvažování výkyvů ekologických zdrojů, a budování stabilnějšího propojení se španělským a dále celoevropským energetickým trhem. Do této oblasti by měly do roku 2030 směřovat investice ve výši 48 mld. CZK, díky kterým by se kapacita rozvodných sítí měla navýšit o 15 %.

Do roku 2030 mělo směřovat do budování železniční infrastruktury až 10,5 mld. EUR, počítá se mimo jiné i s vybudováním vysokorychlostních tratí mezi metropolemi Lisabon a Porto a mezi Portem a Vigem ve Španělsku. Plánována je dostavba dalších několika páteřních tratí, které by měly zlepšit napojení na evropskou železniční síť, a dále elektrifikace a modernizace stávajících úseků a obnova zastaralého vozového parku. Dodavatelská konsorcia budou poptávat kolejnice, výhybky, signalizační zařízení i vlakové soupravy. V plánu je rovněž modernizace a posilování systémů MHD v řadě měst, což skýtá příležitosti pro dodavatele tramvají, příměstských vlaků a autobusů s ekologicky šetrným pohonem.

Portugalské železniční síť je nedostatečná a zastaralá. V souvislosti se sílícím tlakem na dekarbonizaci a celkovou modernizaci ekonomiky proto v posledních letech dostávají plány na obnovu železnice stále konkrétnější obrysy. Národní investiční plán do roku 2030 tak počítá s 16 nosnými investičními projekty v oblasti železniční dopravy v celkové hodnotě přes 250 mld. CZK. Mezi ty hlavní patří vybudování vysokorychlostních tratí mezi Lisabonem a Portem a z Porta do španělského Viga, zkapacitnění řady existujících tratí, výměna a navýšení kapacity vozového parku a dokončení kompletní elektrifikace železniční sítě.

Pokud jde o vozový park, plán počítá s nákupem 129 vlakových souprav (62 městských, 55 regionálních a 12 dálkových), přičemž vybrané tendry byly spuštěny již v roce 2021. Městské a regionální vlaky by měly být dodány mezi lety 2026 a 2029. Nahradí mnohdy i přes 50 let staré soupravy, která zajišťují regionální dopravu obsluhující největší metropole Lisabon a Porto. Dálkové soupravy, určené pro budoucí vysokorychlostní trať mezi nimi, nebudou moci být kofinancovány z evropských fondů, neboť budou provozovány na liberalizovaném trhu. Prioritou vlády je proto zajištění národního financování, a to případně i s využitím státních záruk, aby projekty vybudování vysokorychlostní trati a nákupu souvisejících vlaků mohly být spuštěny co nejdříve.

V souvislosti s plánovanou modernizací portugalské železniční sítě zahájil v roce 2021 činnost Národní železniční cluster (CCF), jehož cílem je podpora inovační činnosti domácích podniků z oboru ve spolupráci s provozovateli železniční dopravy. Náplní činnosti CCF je mj. pořádání odborných školení, podpora inkubace startupů v oboru železniční dopravy a související výzkum.

Výše zmíněné trendy a jasně deklarovaný zájem vlády významně modernizovat portugalské železnice, který se již v praxi projevuje zahájením řady výběrových řízení, skýtá různorodé příležitosti pro české podniky. Kromě samotných vlakových souprav proto budou v příštích letech ze strany dodavatelských konsorcií poptávány mj. i kolejnice, výhybky a signalizační a traťová zařízení.

Výkon portugalského leteckého průmyslu roste v posledních letech v průměru o 12 % ročně. Hlavním tahounem dynamického růstu je brazilský výrobce Embraer, který v zemi provozuje dvě továrny a je většinovým vlastníkem tradičního výrobního a opravárenského podniku OGMA. Vzhledem ke zvyšujícímu se leteckému provozu je ve stádiu přípravy výstavba druhého civilního letiště v Lisabonu, které bude určeno především pro nízkonákladové lety a mělo by vyrůst na místě stávajícího vojenského letiště na jižním břehu ústí řeky Tejo. Kromě rozšíření dodávek komponent pro letecký průmysl se tak rýsují i příležitosti pro dodavatele letištních a radarových technologií.

Impulsem pro rozvoj portugalského leteckého průmyslu se stal rok 2012, kdy brazilský Embraer v zemi zahájil provoz dvou výrobních závodů na komponenty a kompozity. Obě továrny, které zaměstnávají na 500 pracovníků, zůstávají páteří domácího leteckého sektoru i po lednu 2022, kdy Embraer oznámil jejich odprodej španělské skupině Aernnova. Brazilský podnik nicméně zůstává největším akcionářem společnosti OGMA, která se specializuje na opravy letecké techniky.

V současné době čítá portugalský letecký průmysl okolo 70 podniků, jejichž výroba je orientována téměř výhradně na export. Kromě přirozené spolupráce s Embraerem se desítky domácích podniků podílejí i na dodávkách pro největší světové výrobce Boeing a Airbus.

Vzhledem k nárůstu letecké dopravy a ke snaze posílit roli Portugalska coby mezinárodního leteckého uzlu nabyla v posledních letech na intenzitě diskuse o potřebě výstavby nového letiště v Lisabonu, které by ulevilo stávajícímu letišti, jež je umístěno uprostřed husté zástavby v srdci města, což značně omezuje jeho kapacitu. V úvahu připadají dvě lokality na jižním břehu řeky Tejo, přičemž levnější a pravděpodobnější varianta v obci Montijo počítá s variantou adaptace současného vojenského letiště. Výstavba nového letiště jednou patří mezi největší priority vlády, a to i z důvodu dalšího rozvoje cestovního ruchu, který je brzděn omezenou kapacitou současného lisabonského letiště.

Kromě možné výrobní kooperace a výměny know-how s portugalskými partnery jsou vzhledem k poloze kontinentálního Portugalska na západním cípu Evropy a autonomních Azorských ostrovů a Madeiry na frekventovaných leteckých trasách přes Atlantský oceán příležitostí pro české podniky i dodávky radarových systémů, které již disponují referencemi z minulosti.

Portugalsko se profiluje jako země zaslíbená startupům a během tří let hodlá zdvojnásobit jejich podíl na tvorbě HDP na 2,2 %. V zemi v současnosti působí 162 startupových inkubátorů/akcelerátorů. Od roku 2021 v Lisabonu působí také nová evropská agentura Europe Startup Nations Alliance (ESNA). Zajímavé příležitosti budou vznikat především pro dodavatele kompletních řešení na klíč, firemního software zaměřeného na vykazování taxonomie podle pravidel EU a vzhledem k výhodným daňovým podmínkám také v oblasti blockchainu.

Ekosystém technologických startupů patří v současné době k nejdynamičtěji rostoucím odvětvím portugalské ekonomiky, jemuž se velmi dařilo i po vypuknutí celosvětové pandemie nemoci covid-19. V roce 2021 portugalské startupy dokázaly přilákat investice ve výši bezmála 4,5 mld. CZK , což představovalo ve srovnání s rokem 2020 nárůst o 488 %. V zemi v současnosti sídlí již 7 tzv. jednorožců, což jsou startupy, jejichž tržní hodnota přesahuje hranici 1 miliardy dolarů.

Rozvoji startupové scény cíleně pomáhá i vláda, která vytvořila tzv. volné technologické zóny či speciální víza pro digitální nomády. Portugalsko tak v roce 2021 převyšovalo o 13 % evropský průměr, pokud jde o počet startupů na hlavu. Třetina z nich přitom působí v oblasti informačních a komunikačních technologií a více než 40 % sídlí v metropolích Lisabon nebo Porto. Sektor v současnosti zaměstnává 25 tisíc pracovníků a vytváří 1,1 % portugalského HDP, přičemž cílem vlády je, aby se tento podíl během tří let zdvojnásobil na 2,2 % HDP.

Země každoročně organizuje Web Summit, což je jedna z největších technologických konferencí na světě. Během jejího posledního ročníku v roce 2021 zahájila činnost Europe Startup Nations Alliance?(ESNA) . Jedná se o novou alianci pro podporu členských států EU a Islandu, které během portugalského předsednictví v Radě EU v březnu 2021 podepsaly deklaraci EU Startup Nations Standard of Excellence , jíž se zavázaly zajistit svým startupům nejlepší podmínky pro růst v každé fázi jejich životního cyklu. ESNA sídlí v Lisabonu a jejím primárním úkolem je podpora signatářských zemí při zavádění 8 stěžejních standardů. Mezi ně mimo jiné patří rychlé zakládání nových společností během jednoho dne, lákání a udržení talentů a hladký vstup na trh. Další podpora má spočívat ve využívání regulatorních sandboxů pro testování a experimentování ze strany startupů, odstraňování administrativních překážek, zlepšení přístupu k financování či rozvoj možností elektronické komunikace mezi úřady a startupy. K deklarovaným cílům ESNA patří například i to, aby založení nové společnosti v jakékoli zemi trvalo méně než 24 hodin a stálo méně než 100 EUR. Další sázkou aliance je podpora mobility a rychlejší nábor pracovníků. Pracovní víza by měla být schvalována za méně než měsíc a podobně jako v případě Číny či USA mají i v EU existovat programy na podporu návratu podnikatelů a kvalifikovaných pracovníků, kteří odešli mimo Unii.

Prudce rostoucí a liberalizovaný portugalský ekosystém startupů a sektoru ICT obecně skýtá nemalé příležitosti pro české technologické firmy nabízející kompletní řešení na klíč, podnikový software zaměřený na vykazování taxonomie dle aktuálně zaváděných pravidel EU a vzhledem k výhodným daňovým podmínkám také těm, které se orientují na oblast blockchainu .

Přečtěte si také