Finsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Finsko plánuje dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2035 a zcela bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050. Již v roce 2020 pocházelo celkem 40 % vyprodukované energie z obnovitelných zdrojů, do roku 2030 by se pak celkový podíl měl zvýšit na 50 %. Mimořádný důraz je kladen na navyšování podílu větrné energie, přičemž jen mezi lety 2020 a 2023 se má podíl větrné energie v energetickém mixu více než zdvojnásobit. Kromě stovek větrných elektráren na pevnině se připravuje obří projekt autonomní finské provincie Alandy, v rámci něhož se očekává výstavba až 500 větrných elektráren v Baltském moři. Kromě větrných parků jsou příležitosti pro české firmy a investory v oblasti výstavby a modernizace jaderných elektráren, vodíkového ekosystému, sítí dobíjecích stanic pro elektromobily, biospaloven, bioplynových stanic, malých modulárních reaktorů či energetických úsporách ve stavebnictví.

V roce 2020 se ve Finsku podíl obnovitelných zdrojů v celkové spotřebě energie dostal na 40 %, a byl tak poprvé v historii vyšší než podíl fosilních paliv, včetně rašeliny. Elektřina se v roce 2020 vyráběla z obnovitelných zdrojů z 52 %, tepelná energie dokonce z 63 %. Největším zdrojem energie s celkovým podílem 28 % byla dřevěná paliva. V rámci obnovitelných zdrojů se podíl vodní energie zvýšil o 28 % a větrné energie o 30 %. Spotřeba fosilních paliv se snížila o 10 % ve srovnání s rokem 2019. Země bude z dlouhodobého hlediska čelit vysokému energetickému deficitu, jenž je výkonově odhadován až na 5 GW, což mimo jiné znamená, že i do budoucna musí počítat s jadernou energií. Finsko je aktuálně energeticky soběstačné z cca 82 %.

Jsme svědky boomu větrných parků a zcela zásadního navyšování významu větrné energie, jež má v rámci energetického mixu jen do roku 2023 posílit ze současných 7 % na 17 %, přičemž celkový potenciál je až 25 %. Na pevnině jsou ve výstavbě stovky větrných elektráren (Finsko již od roku 2020 neposkytuje žádné dotace na tyto elektrárny, jejich ziskovost je zajišťována na tržním principu). Finské municipality se k výstavbě větrných parků stavějí vesměs příznivě, i přesto jsou však regiony, kde je veřejnost z různých důvodů spíše odmítá. Výstavba elektráren také může narazit na řadu technickobezpečnostních překážek – vždy je proto zásadní velmi detailní příprava a dobrá znalost místních podmínek. Alandy plánují během tohoto desetiletí v Baltském moři vystavět cca 500 větrných farem s celkovou roční produkcí elektřiny okolo 30 TWh, což představuje přibližně polovinu stávající výroby elektřiny ve Finsku. Větrné parky, z nichž mají první stát až kolem roku 2027 či 2028, budou součástí rozsáhlého ekosystému obnovitelné energie, v rámci něhož se má vyrobená elektřina masově ukládat do vodíku. Projekt je aktuálně plánován zejména exportně (kromě pevninského Finska by měl elektřinu dodávat i do Švédska a Německa) a je zde řada příležitostí i pro české investory a developery.

Aktuální podíl jádra na energetickém mixu je kolem 35 %. Zatímco třetí blok jaderné elektrárny Olkiluoto by po opakovaných odkladech měl začít vyrábět elektřinu ve standardním provozu od června 2022, dokončení nové jaderné elektrárny Hanhikivi 1 se předpokládá nejdříve v roce 2029 (mimo jiné se projekt musí aktuálně vypořádat také s politicko-bezpečnostními otázkami), i proto je zda stále prostor pro subdodavatelské zakázky. Zvažuje se rovněž rekonstrukce a modernizace jaderné elektrárny Loviisa za účelem prodloužení její životnosti z roku 2030 na rok 2050. Finsko se také velmi aktivně zajímá o tzv. malé modulární reaktory, a to zejména pro výrobu tepla. Jejich široké využití plánují i dvě největší finské aglomerace Helsinky a Espoo.

Finsko se intenzivně věnuje rozvoji vlastního bateriového ekosystému, pro nějž vláda schválila národní bateriovou strategii pro léta 2021–2025, jež si klade za cíl podpořit odpovědnou výrobu baterií a udržitelnou elektrifikaci dopravy. Finsko chce mít co možná nejkomplexnější dodavatelský řetězec bateriového průmyslu na vlastním území a bateriové klastry vznikají např. ve Vaase, Harjavaltě, Hamině či Kotce či v automobilových závodech. Aby byla výroba udržitelná a v souladu s principy cirkulární ekonomiky, má ve Finsku vzniknout i recyklační centrum pro baterie. Finsko pro tuto oblast hledá zahraniční investory i technologické partnery.

Finsko již v roce 2020 ztrojnásobilo své cíle pro toto desetiletí v oblasti elektromobility: do roku 2030 by v provozu mělo být až 700 tisíc dobíjecích osobních automobilů, z nichž minimálně polovinu mají tvořit plně elektrická vozidla. Vláda chystá řadu investic do infrastruktury a cílených opatření pro rozvoj elektromobility. S probíhajícím boomem elektromobility se otevírá řada příležitostí i pro české firmy, a to nejen v oblasti dobíjecích stanic a souvisejících produktů a služeb (propojení s platebními aplikacemi, on-line služby a údržba související s provozem stanic, interaktivní mapy dobíjecích bodů apod.), ale i bateriových systémů a dalších komponentů s elektromobilitou souvisejících. Dalšími příležitostmi jsou plánovaná digitalizace dopravy či rozvoj regionálního elektrického letectví.

Ve Finsku začal vodíkový boom ve srovnání s řadou dalších evropských států s určitým zpožděním, a i proto je zde prostor pro širší spolupráci s českým vodíkovým klastrem v celé řadě oblastí. Aktuálně má Finsko velké ambice na poli produkce a využití modrého a zeleného vodíku, a to jak v oblasti energetiky, tak na poli mobilních palivových článků v rámci elektromobility. Finské společnosti a výzkumné instituce se zaměřují na výrobu zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů, výrobu palivových článků a turbín, výrobu metanu z CO ₂ a zeleného vodíku, produkci vodíku termokatalýzou či světelnou katalýzou. Ve městě Naantali má vzniknout výrobna vodíku sloužícího jako palivo pro námořní a těžkou dopravu, přičemž odpadní teplo vzniklé při výrobě by mělo sloužit pro vytápění. Výzkum probíhá i na poli komercializace výroby elektrických pohonných hmot z CO ₂ a vody, při níž by jako důležitý meziprodukt měl vznikat právě vodík.

Finsko se velmi silně orientuje na komplexní digitalizaci napříč sektory (software má potenciál tvořit až třetinu exportu). Poptávána jsou inovativní softwarová/digitální řešení zejména v oblasti healthtech, fintech, edtech, sociálních služeb, veřejné správy, procesního managementu, logistiky či optimalizace dodavatelských řetězců. Příležitosti lze hledat i v oblasti herního průmyslu, zpracování „big data“ či aplikaci umělé inteligence například v oblasti dopravního plánování, lékařské diagnostiky, internetu věcí či kybernetické bezpečnosti, včetně ochrany osobních údajů. Řadu nových příležitostí v následujících letech nabídne oblast komplexních ekologických řešení se silnými ICT prvky (cleantech), například v oblasti elektromobility (automobilové i letecké), obnovitelné energie, recyklace či ukládání energie.

Klíčovými oblastmi rozvoje ICT v současné dekádě budou ve Finsku zejména bezdrátové/komunikační sítě, vývoj softwaru, kybernetická bezpečnost a umělá inteligence. Finsko má silné postavení ve výzkumu a komercializaci technologií 5G (Nokia, Telia, Elisa), technologických a obchodních znalostech rádiových systémů 4G a 5G, v technologiích Beyond 5G a v komercializaci 6G v horizontu cca 8 let. V poslední době se také daří přitahovat investice do datových center.

Software má ve Finsku potenciál stát se největším vývozním produktem, jenž by mohl představovat až třetinu finského exportu, avšak k dosažení takového úspěchu je nutné vytvářet atraktivní a experimentální prostředí pro přilákání zahraničních expertních firem. Do kategorie špičkového finského softwarového průmyslu experti řadí škálovatelné softwarové exportní produkty, dále pak průmyslové tahouny napříč sektory, jejichž cílem je silný růst až 10 % ročně a zlepšení uživatelských zkušeností pomocí softwaru, poté produkci vysoce kvalitních a inovativních digitálních služeb (vč. správy daní, centra evidence obyvatel a státních sociálních institucí) či rozvoj a údržbu provozních činností.

K navázání spolupráce s českými subjekty se dále nabízí silné finské softwarové ekosystémy v oblasti finančního řízení, bankovního sektoru (v poslední době ohrožen mezinárodní konkurencí zejména na úrovni EU), veřejného sektoru, internetu věcí, herního a zábavního softwaru a bezpečnostního software a open source dat. Tržní mezery, a tedy i další příležitosti pro české firmy, lze identifikovat např. na poli blockchainových technologií, kde je Finsko ve srovnání s řadou dalších zemí poměrně výrazně pozadu, herního průmyslu, IoT či vestavěných a cloudových systémů. Silná potřeba zapojení partnerů a hledání nové přidané hodnoty pro praktické využití jsou očekávány v rámci digitalizace a vývoje real-time systémů ekonomického řízení propojeného s e-governmentem, vývoje zdravotnických technologií a potřeb osobní péče, rozvoje konkurenceschopnosti výrobních zařízení, rozvoje digitálních služeb pro města a další aktéry a monitorování změn klimatu a posouzení jejich dopadů. Veškeré uvedené oblasti skýtají příležitosti pro inovativní řešení českých firem, a to ať již formou technologické a vývojové spolupráce, či produktových subdodávek.

Druhé místo v rámci Global Cleantech Innovation Index a druhá příčka v žebříčku Indexu ekologických inovací EU jasně vypovídají o finském přístupu k zeleným inovativním technologiím, kde se do roku 2050 odhaduje nárůst ročního tržního obratu na 3 biliony USD. Investice do Cleantechu mají zásadní význam pro dosažení ambiciózního cíle Finska stát se do roku 2035 uhlíkově neutrální ekonomikou, což je meta, které se Finsku podaří dosáhnout pouze ve spolupráci se zahraničními partnery a dodavateli. Příležitostmi pro české firmy jsou pak zejména prioritní oblasti stanovené národním akčním plánem jako např. obnovitelné energetické zdroje, recyklace materiálů, ukládání zdrojů, energeticky úsporné technologie a inovace pro úpravu vody.

V oboru FinTech, ve kterém ve Finsku působí přes 200 firem, dosahují roční příjmy téměř 1,5 mld. eur a investice okolo 0,5 mld. eur. Důraz je kladen na finanční software, backend technologie a financování plateb. Nejúspěšnějšími fintech produkty jsou softwarové služby pro živnostníky (faktury, administrativa, daně), peer to peer bitcoinový trh pro mimoburzovní obchodování či největší služba skupinového financování v severských zemích poskytující tržiště pro spotřebitele a podniky hledající půjčky i investory zaměřující se na úrokové výnosy.

Finsko je také jednou z nejsilnějších ekonomik HealthTech na světě. Finský ekosystém pro výzkum v oblasti zdraví a vývoje produktů patří mezi špičku a rozvoj tohoto oboru spadá do vládní strategie již zhruba deset let. Jako nejperspektivnější odvětví pro spolupráci se nabízejí diagnostika a využívání znalostí o genomech (technologie bio-IT, laboratorní služby DNA, AI) či vzdálené služby (telemedicína).

Finsko také patří mezi průkopníky v oblasti EdTech (vzdělávacích technologií) díky pedagogickému a technologickému know-how (3D technologie pro vzdálenou výuku s využitím AR, VR, skenování a 360° fotografií či výuka jazyků založená na hlasovém uživatelském rozhraní a AI).

Mezi hlavní problémy ICT sektoru ve Finsku se řadí neustálý nedostatek kvalifikované pracovní síly, riziko přílišného zaměření se na vývoj AI, namísto budování softwaru jako vysoce efektivního zdroje s přidanou hodnotou, nedostatek potenciálu generovat škálovatelné obchodní modely pro služby náročné na software a omezení výzkumu v oblasti softwaru jako samostatné oblasti R&D.

Finsko posiluje ozbrojené síly a zásadním způsobem navyšuje výdaje na obranu; zároveň má silný zájem prohlubovat obrannou spolupráci se zeměmi EU i NATO. Během tohoto desetiletí by měla finská armáda kromě jiných akvizic realizovat projekt v hodnotě asi 2 mld. EUR na komplexní zlepšení své mobility. Příležitosti pro české firmy jsou například v oblasti vojenské dopravní techniky, obrněných vozidel, radiolokační techniky, protiletadlové obrany, ručních zbraní či optických systémů.

Kromě historického nákupu nových stíhacích letounů F-35 za 10 mld. eur finská armáda chystá rozsáhlou výměnu obrněných transportérů. Projekt na komplexní zlepšení mobility armády je v oblasti akvizic vlajkovou lodí a měl by být realizován přibližně deset let, přičemž cena realizovaných zakázek bude kolem 2 mld. eur. Očekává se nákup stovek nových kolových obrněných transportérů 6x6 (jen v roce 2023 jich finská armáda plánuje koupit 160), které budou vyrobené ve spolupráci s Lotyšskem. Armáda chce rovněž nahradit současné pásové transportéry, jejichž životnost se blíží ke konci, a mimo jiné tak posílit i mobilitu svých jednotek v Arktidě. Finsko vede konsorcium obranného průmyslu, které bylo vybráno jako součást projektu pro rozvoj pozemních bojových schopností v rámci EU Programu rozvoje evropského obranného průmyslu (EDIDP), jehož cílem je za přispění evropských peněz vyvinout nová technologická řešení, která zlepší výkon nových i stávajících obrněných vozidel. V rámci posílení mobility se řeší i otázky související s výrobou energie, rozvojem situačního povědomí, autonomií, vývojem zbraňových systémů a zlepšováním údržby. Aktuálně se projektu účastní devět členských zemí EU a s ohledem na to, že je teprve na svém začátku, je zde příležitost i pro zapojení dalších subjektů.

V následujících deseti letech se finské ozbrojené síly hodlají zaměřit na maximální využití potenciálu AI, robotické a autonomní systémy, multiplikaci kapacit v rámci společných platforem, kybernetické schopnosti či SoS (systémová propojení, multiplikace a synergie systémových řešení). Finsko chce v oblasti rozvoje schopností ještě více akcentovat mezinárodní spolupráci v rámci EU, NATO, NORDEFCO, ale i bilaterálně a multilaterálně mimo tato uskupení, a to zejména za účelem dosažení synergií a úspor z rozsahu při realizaci nákladných projektů a R&D v oblasti nových technologií. Kromě již uvedených letounů a obrněných transportérů se během tohoto desetiletí plánuje nákup vybavení pro noční operace, nákup bezpilotních letounů, obměna odstřelovacích pušek, akvizice protiletadlových střel, nahrazení současných protitankových zbraní APILAS a TOW novými, vybudování obranných kapacit proti bezpilotním leteckým prostředkům, nákup munice pro obrněné samohybné raketové systémy či posílení schopností v oblasti C4ISR.

Mezi Ministerstvy obrany České republiky a Finska bylo v roce 2018 aktivováno memorandum o spolupráci z roku 1996 a potenciál průmyslové spolupráce byl dále posílen v roce 2021 podpisem memoranda o spolupráci mezi Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu a Asociací finského obranného a leteckého průmyslu. Příležitosti pro české firmy jsou např. v oblasti vojenské dopravní techniky (nákladní vozidla), obrněných vozidel, radiolokační techniky (pasivní sledovací systémy a radary obecně), protiletadlové obrany, ručních a palných zbraní či optických systémů, cvičných letadel, chemické, biologické, radiologické a jaderné ochrany, kybernetické bezpečnosti či C4ISR. Ruční zbraně české výroby mají ve Finsku velmi dobrou pověst. Českými poloautomatickými zbraněmi jsou vyzbrojeny mimo jiné mobilní hlídky finské policie na letištích. Příslušníci finské celní správy zase používají české samonabíjecí pistole. Příležitosti pro české společnosti se nabízejí také v možnosti vytváření konsorcií s finskými protějšky za účelem zvýšení šancí na úspěch při získávání kofinancování výzkumných a vývojových projektů z Evropského obranného fondu, o jejichž vznik projevují finské firmy činné v obranném a bezpečnostním průmyslu značný zájem a kde pro zvýšení šance na úspěch hledají relevantní partnery z menších členských států EU.

Rezidenční výstavba dosáhla v roce 2021 rekordních objemů (zahájena výstavba 44 tis. bytů). Trend růstu stavebního sektoru by měl pokračovat i do budoucna s tím, že mírné oslabení bytové a infrastrukturní výstavby by měl více než kompenzovat očekávaný boom výstavby komerčních budov. Pouze město Helsinky chce v roce 2022 investovat 1,2 mld. EUR do městské výstavby. Příležitosti pro české firmy jsou zejména v subdodávkách pro finské stavební společnosti v oblasti výstavby a energetických úprav rezidenčních i komerčních budov. Nové příležitosti pro uplatnění inovativních řešení souvisejí se zaváděním konceptu cirkulární ekonomiky a využitím stavebních a odpadních materiálů (Finsko se zavázalo k opětovnému využití 70 % stavebního a demoličního odpadu).

Stavebnictví se daří a růst objemu výstavby táhnou aktuálně zejména rezidenční nemovitosti. V roce 2021 byla zahájena vysoce nadprůměrná výstavba 44 tis. bytových jednotek a domů, přičemž ve druhém čtvrtletí šlo s více než 17 tis. jednotkami dokonce o historicky nejvyšší hodnotu a meziroční růst o více jak 80 %. Výstavba je na krátkodobém maximu, od příštího roku bude ale zpomalovat. Vývoj cen ve stavebnictví je jednoznačně rychlejší než průměrná inflace, růst tržeb se proto i přes mírné zpomalení růstu tohoto sektoru předpokládá i v roce 2022. Velké developerské firmy jsou vůči zahraničním subdodavatelům obecně vstřícné a nabízejí bezplatné konzultace týkající se nezbytných administrativních kroků pro subdodavatelské fungování na finském trhu.

Finská vláda připravuje novelu zákona o využívání půdy a stavebnictví, jehož účelem je snížit byrokracii, usnadnit výstavbu a sjednotit postupy obcí. Hlavními cíli legislativní reformy jsou uhlíkově neutrální společnost, posílení biodiverzity, zlepšení kvality stavebnictví a podpora digitalizace. V rámci všech stavebních či dopravních projektů bude zásadní konkurenční výhodou uhlíková neutralita nejen samotného provozu, ale i výroby jako takové. Na několik příštích let jsou plánovány další investice do veřejné infrastruktury, mimo jiné díky dohodám o využívání půdy, bydlení a dopravě, které stát uzavírá s velkými městskými oblastmi. Cílem dohod je zlepšit fungování a konkurenceschopnost městských částí a vyvážený rozvoj obcí. Dohody definují cíle pro územní rozvoj a bytovou produkci v příštích letech, stejně jako klíčové projekty rozvoje dopravní sítě.

Helsinky budou pokračovat ve svém velkém investičním programu, v rámci kterého hodlají v roce 2022 investovat 1,1 mld. eur zejména do výstavby bytů, škol a dopravní infrastruktury. Město se bude v rámci snižování emisí zaměřovat na železniční a kolejovou dopravu a cyklostezky. V plánu je také vystavět do roku 2026 komplex Garden Helsinki skládající se z obří arény pro mezinárodní akce, hotelu, bytové výstavby, kanceláří a obchodních a restauračních prostor.

Finsko se v rámci EU zavázalo, že do roku 2020 opětovně využije 70 % stavebního a demoličního odpadu. Svému závazku však nedostálo a současná míra využití již použitého materiálu je stále pod 60 %. Drcený recyklovaný beton se zde používá při asfaltování silnic, ale Finsko by jej rádo využilo i jako surovinu pro nový beton, či dokonce jako plnohodnotný stavební materiál. Finsko proto intenzivně hledá potřebné know-how a partnery v oblasti cirkulární ekonomiky s cílem minimalizace vzniku stavebního a demoličního odpadu a maximalizace jeho využití. Reálnou šanci na úspěch proto mají i česká existující či vyvíjená řešení např. v oblasti recyklace betonu, sádrokartonových desek, tepelně-izolačních materiálů a obecně nového materiálového využití s vysokou přidanou hodnotou (tzv. upcyclingu). Využití upcyklovaných stavebních materiálů je v rámci dekarbonizačních snah navíc stále větší konkurenční výhodou v tendrech na veřejné stavební zakázky a dle dostupných informací se zdá, že bude stále častěji i jednou z podmínek účasti.

Země se zaměřuje na využití nejmodernějších technologií při diagnostice, léčbě a péči o pacienty. Exportní potenciál mají zejména inovativní softwarová řešení v oblasti online medicíny, využití umělé inteligence při diagnostice, dále pak nanotechnologie, biotechnologie či 3D tisk. S ohledem na plánovanou výstavbu několika takzvaných 5G lze mimo tyto high-tech segmenty počítat s řadou příležitostí i v tradičnějších oblastech, jako je zdravotnické vybavení, nábytek, infrastruktura a podobně. Vzhledem k reformě systému zdravotní a sociální péče se nabízí mimořádná příležitost v oblasti dodání nových informačních systémů pro některé nemocniční okrsky. České firmy mají ve Finsku šanci uplatnit své know-how rovněž v oblasti HealthTech nanotechnologií.

Finsko se potýká s fenoménem velmi rychle stárnoucího obyvatelstva, v němž je v Evropě na prvním místě a celosvětově pak na druhé příčce hned za Japonskem. V oblasti zdravotnictví se snaží najít řešení pomocí inovativních technologií, robotiky a umělé inteligence se zaměřením na vzdálenou senzoriku životních funkcí a celkového zdravotního stavu. Potenciál využití robotů je i v oblasti posílení sociální interakce osamocených starých lidí. České firmy mohou nabídnout např. své know-how v rozpoznávání a verifikaci hlasu či v oblasti dialogových systémů. Aplikace umělé inteligence a robotizace pak dále mohou napomoci snížit přetížení ošetřovatelského personálu a zvýšit psychickou pohodu seniorů.

Systém poskytování zdravotních a sociálních služeb po téměř dvaceti letech neúspěšných pokusů o prosazení jeho modernizace prochází konečně velkou změnou, během jejíž postupné implementace se otevře řada příležitostí (např. na poli inovativních řešení zdravotnických informačních systémů a jejich optimalizace). V posledních letech se zadávání zakázek na dodávky informačních systémů zaměřovalo na množství jimi poskytovaných dat a lékaři a zdravotnický personál si dlouhodobě stěžují na jejich nepraktičnost a příliš velkou administrativní zátěž. Řada nemocničních okrsků proto zvažuje nákup nových informačních systémů, které by zkrátily administrativní náročnost při zachování dostupnosti všech potřebných informací pro zdravotnický personál i pacienty. Zároveň se musí jednat o systémy nové generace, které zajistí vysokou bezpečnost pacientů spolehlivým zpracováním informací v reálném čase.

Finsko je průkopníkem ve využívání genetických informací a světovou jedničkou v rámci správy těchto informací. V roce 2017 založila finská asociace Healthtech Finland divizi genového inženýrství za účelem realizace největšího mapování svého druhu v odvětví genetiky na světě. Tento obří výzkumný projekt s názvem FinnGen zaměřený na shromáždění biologických vzorků od 500 tisíc dárců představujících 10 % finské populace s termínem dokončení v roce 2023 poskytne finskému genovému průmyslu několik let náskok před ostatními zeměmi. Projekt je jedním z klíčů k finské strategii růstu zdravotnického sektoru pro výzkumné a inovační aktivity. Datové úložiště anonymně za použití kódu propojí získané genetické informace se zdravotními údaji, a umožní tak lepší pochopení mechanismů onemocnění a vývoj nových terapií. Projekt vzbudil svým jedinečným konceptem a záběrem široký zájem světového farmaceutického průmyslu a v současnosti se na něm podílí devět předních světových společností.

V rámci celého Finska se během tohoto desetiletí chystá výstavba několika supermoderních, tzv. chytrých nemocnic. V Helsinkách má být do roku 2030 postavena nová obří nemocnice Laakso pro více než 900 pacientů, která polovinu své kapacity věnuje psychiatrickým diagnózám. Projekt by měl mít celkovou hodnotu přibližně 800 mil. eur. Výstavba by měla započít během roku 2022. V průběhu realizace projektu vzniknou příležitosti v řadě oborů od hi-tech segmentů po běžné nemocniční vybavení.

Vláda zintenzivnila modernizaci a výstavbu železničních a tramvajových tratí, které jsou spolufinancovány soukromými, státními i unijními penězi. Řada příležitostí pro české firmy bude i ve výstavbě související infrastruktury (například tramvajová depa) a v digitalizaci, posílení zabezpečení a automatizaci stávajících tratí a provozu na nich. V oblasti tramvajové dopravy se nové šance budou koncentrovat zejména v metropolitní oblasti Helsinek a v Tampere, nové vysokorychlostní vlakové tratě vyrostou mezi Helsinkami a Tampere (předpokládané náklady 5,6 mld. eur) a Helsinkami a Turku (3,7 mld. eur).

Finsko by do konce roku 2023 mělo realizovat následující železniční projekty: vysokorychlostní tratě mezi Helsinkami a Turku a Helsinkami a Tampere, novou městskou dráhu v Espoo, opravu a modernizaci železnice v úseku Pasila–Riihimäki, trať Kouvola–Kotka–Hamina a rozvoj trasy Oulu–Laurila–Tornio–Haaparanta. Ve fázi pokročilého projektového plánování je pak výstavba tzv. Východní železnice mezi Helsinkami, Porvoo a Kouvolou. Plánování rychlotratě mezi Helsinkami a Turku s odhadovanými náklady 3,8 mld. eur dospělo do fáze, kdy bylo převedeno z Finské dopravní agentury na projektovou společnost za účelem vypracování plánů do roku 2023. Plánovaná výstavba rychlodráhy mezi Helsinkami a Tampere představuje pravděpodobně nejvýznamnější spojení pro celý systém finské železniční dopravy a již na konci roku 2020 byla zahájena projektová příprava. Předpokládané náklady na výstavbu tratě a související infrastruktury jsou 5,75 mld. eur. Od záměru výstavby tzv. Arktické železnice v délce 460 km, jež měla být zprovozněna kolem roku 2030, bylo v roce 2021 ustoupeno kvůli rozhodnutí Laponského regionálního zastupitelstva, jež požadovalo vynětí této stavby z přepracovaného územního plánu (podle kritiků by železnice ohrozila sámskou kulturu a chov sobů).

Helsinky plánují během tohoto desetiletí ztrojnásobení množství tramvajových tratí a zmodernizování současného tramvajového provozu v Helsinkách a výrazné posílení tramvajového spojení s okolními aglomeracemi (Vantaa, Espoo), včetně tramvajové rychlotratě Raide Jokeri, která by do roku 2024 měla tvořit páteřní 25 km dlouhé spojení mezi východními Helsinkami a Espoo. V roce 2021 byl v Tampere spuštěn provoz na prvním traťovém úseku s 23 zastávkami a délkou 15,7 km a zároveň byla zahájena výstavba nového úseku se sedmi zastávkami a délkou 6,6 km, který má být v provozu od roku 2024. Do roku 2040 je v plánu výstavba dalších čtyř úseků, která má z tramvajové dopravy učinit páteř nejen městské, ale do určité míry i regionální veřejné dopravy za hranicemi města. V případě Helsinek i Tampere vznikne v nejbližších letech řada mimořádných příležitostí i pro české dodavatele tramvajové infrastruktury (tratě, depa, zabezpečení, softwarová řešení, případně další dopravní stavby) a souvisejících bezpečnostních systémů a digitálních řešení.