Uzbekistán, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace
Uzbekistán je nejlidnatějším a rozlohou třetím největším státem Střední Asie. Po Kazachstánu se jedná o druhou největší ekonomiku regionu. Pandemie se v Uzbekistánu projevila velkým zpomalením ekonomiky v roce 2020, od roku 2021 však nastal 7% růst. Z důvodu provázanosti ekonomik a remitencím několika milionů uzbeckých pracovních migrantů v Rusku země pociťuje dopady ruské ekonomické krize a s cílem jejich minimalizace se snaží orientovat svoji pozornost na EU a USA.
Západní země jsou pro Uzbekistán lákavé především výhodným financováním a rozvojovými projekty. Uzbekistán se díky svým „neutrálním“ vztahům postupně může stát šedou zónou a cestou evropského zboží na ruský trh, což může být příležitostí pro ekonomiku. Od roku 2016 nové vedení země realizovalo řadu ekonomických reforem a v následujících letech se počítá s jejich pokračováním. Vláda Uzbekistánu se chce zaměřit na privatizaci státních podniků, liberalizaci obchodu a přilákání zahraničních investorů. Uzbekistán může nabídnout levnou pracovní sílu, nenasycený trh s rostoucí a bohatnoucí populací, nerostné bohatství (zemní plyn, zlato a další). Reformy jsou plánovány napříč všemi sektory společnosti a ekonomiky. Exportní riziko OECD je na úrovni 5, což dělá z Uzbekistánu jeden z nejatraktivnějších trhů Střední Asie a příležitost pro uplatnění českých firem.
Uzbekistán - Hospodářské ukazatele
EIU, OECD, IMDUzbekistán | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
Růst HDP (%) | 1,6 | 7,0 | 6,2 | 6,4 | 5,8 |
Průmyslová produkce (% změna) | – | – | – | – | – |
Veřejný dluh (% HDP) | 36,8 | 42,1 | 40,5 | 39,1 | 40,3 |
Míra inflace (%) | 12,9 | 10,8 | 8,8 | 7,7 | 7,5 |
Populace (mil.) | 33,5 | 33,9 | 34,4 | 34,8 | 35,2 |
Nezaměstnanost (%) | 7,5 | 6,6 | 5,9 | 5,5 | 5,3 |
HDP/obyv. (USD, PPP) | 8 680,2 | 9 480,0 | 10 210,0 | 11 020,0 | 11 800,0 |
Bilance běžného účtu (mld. USD) | -3,1 | -3,9 | -4,2 | -4,3 | -4,9 |
Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -6,2 | -7,4 | -8,0 | -8,1 | -8,5 |
Exportní riziko OECD | 5/7 | 5/7 | 5/7 | ||
Konkurenceschopnost | - | - |
Vývoj HDP
Uzbekistán | 5,7 | 1,7 | 7,4 | 3,9 | 6,0 |
Svět | 2,3 | -3,7 | 5,6 | 3,5 | 3,1 |
Rozvojové ekonomiky | 2,6 | -2,8 | 6,2 | 2,7 | 3,4 |
Podíl sektorů
zemědělství | 24,7 |
průmysl | 29,5 |
služby | 45,8 |
Uzbekistán - Import dle zemí
Čína | 22,2 |
Rusko | 20,4 |
Kazachstán | 10,5 |
Korejská republika | 9,7 |
Turecko | 5,3 |
Uzbekistán - Import dle zboží
Celkem | 20,0 |
Léčiva (vč. léčiv veterinárních) | 1,0 |
Stroje, zaříz. ost. pro určitá odvětví průmyslu, díly | 1,0 |
Díly a příslušenství vozidel motorových | 0,9 |
Zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly j. n. | 0,7 |
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa) | 0,2 |
Uzbekistán - Příležitosti pro český export
Dopravní průmysl a infrastruktura
Sílící urbanizace v největších uzbeckých městech a masivní výstavba nových čtvrtí přináší zvýšené nároky na řešení infrastruktury a rozvoj veřejné dopravy. Vedení země a vedení konkrétních měst proto plánují velké změny v tomto oboru, které jsou definovány v Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury na roky 2022–25. V hlavním městě Uzbekistánu využívá městskou dopravu téměř 1 mil. cestujících a v nejbližších letech se očekává nárůst na 1,5 milionu. Během čtyř let se plánuje nákup 1043 nových autobusů a elektrobusů v hodnotě přes 276 milionů USD. Vyřazené autobusy z Taškentu by měly být bezplatně převedeny do regionů Uzbekistánu. K 1. srpnu měl taškentský dopravní podnik Toshshahartranskhizmat celkem 1179 autobusů. Jako průměrná životnost těchto autobusů je uváděno cca 7,3 roku, ale téměř 30 % z nich je v provozu déle než deset let.
Potřeba řešení infrastruktury je však i v dalších významných centrech, jako je Samarkand, Buchara, Fergana a další. Uzbecká města se plánují zaměřit na vytvoření nových tras veřejné dopravy a optimální propojení se stávajícími, výstavbu nových zastávek a přestupních uzlů a nákup nových – ekologických dopravních prostředků.
Počítá se s rozvojem městských cyklotras (v celkové délce cca 500 km), parkovacích míst, zaváděním moderních systémů řízení dopravy, elektronizací platebních systémů (za jízdu, parkování atd.), zajištěním vyšší bezpečnosti, omezením nákladní dopravy apod. Pro české firmy se nabízejí příležitosti nejen v dodávkách ekologických dopravních prostředků, ale především v poskytování služeb a chytrých řešení pro tento obor. České firmy mohou navázat na zkušenosti s dodávkami tramvají pro Uzbekistán, které proběhly v minulosti.
Energetický průmysl
Stálé a dostupné dodávky elektřiny bez výpadků pro obyvatele a průmysl, udržitelné ceny a fungování trhu energetiky jsou klíčové výzvy tohoto sektoru v Uzbekistánu. Koncepce zajištění elektrické energie na roky 2020–30 má za cíl zabezpečit dostatečnou výrobu energie s předpokladem její dvojnásobné spotřeby v roce 2030 (aktuálně je produkce 66 mld. kWh, plánováno 121 mld. kWh).
Prioritu má modernizace stávajících výrobních kapacit a následně výstavba nových. Program modernizace a diverzifikace výroby elektrické energie zahrnuje modernizaci 12 energetických jednotek, 16 kotlů, turbogenerátoru a 5 paroplynových jednotek a výstavbu nových energetických bloků s paroplynovým cyklem o celkovém výkonu 14 GW a rekonstrukce a modernizace malých a středních vodních elektráren s cílem zvýšení výrobní kapacity o 3 GW. Nedílnou součástí bude modernizace přenosových soustav a distribučních sítí, včetně transformátorových stanic, řídicích center atp.
V letech 2022–26 plánuje Uzbekistán prostřednictvím přímých zahraničních investic postavit celkem šestnáct nových elektráren, z nichž devět by mělo být z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k tomu, že země má přes 300 slunečných dní v roce, je otázka využití solární energie velmi perspektivní.
Samostatnou kapitolou v sektoru energetiky je výstavba jaderné elektrárny, která bude postavená v Uzbekistánu podle ruského modelu. Stavební práce budou prováděny uzbeckou stranou společně s ruskou státní společností Rosatom. Jaderná elektrárna se bude skládat ze dvou bloků o celkové kapacitě 2,4 GW, stavba bude stát 11 mld. USD. Výstavba elektrárny představuje významnou příležitost pro zapojení českých firem ze segmentu jaderné energetiky do přípravy projektu jako subdodavatelů resp. konzultantů.
Zdravotnický a farmaceutický průmysl
Aktuálně domácí výroba léků pokrývá pouze 55 % spotřeby Uzbekistánu. Na základě nové strategie na roky 2022–26 počítá země s přilákáním zahraničních investic a urychleným rozvojem domácí produkce léků. Nástrojem má být rozvoj klastrů a realizace výroby inovativních léků, léčivých přípravků a rozvoj hi-tech zdravotnických zařízení. Pro splnění takových cílů je nezbytná spolupráce se zahraničními firmami, specialisty, předávání zkušeností, moderní technologie, suroviny a léčivé přípravky. Na základě dekretu prezidenta budou mít výrobci, kteří lokalizovali výrobu léků v Uzbekistánu, garantovaný odběr své produkce po dobu minimálně tří až pěti let a řadu dalších ekonomických výhod a pobídek.
Nejen celosvětový vývoj pandemie covidu-19, ale také rostoucí populace a řada dalších socio-ekonomických faktorů, přináší zvýšený tlak na zdravotnický systém. Uzbecké zdravotnictví má před sebou celou řadu výzev, které jsou v západních zemích dávno překonané, ale ve Střední Asii jsou aktuální. Jedná se např. o snížení kojenecké úmrtnosti, zlepšení podmínek v nemocnicích podle mezinárodních standardů, dostupnost kvalitní medicíny pro všechny vrstvy obyvatel, zvýšení kvalifikace lékařů a zdravotnických pracovníků, včasné odhalování dědičných nemocí, onkologie apod.
Uzbekistán se taktéž zajímá o spolupráci v oblasti koordinace integrovaného záchranného systému, managementu a logistiky ve zdravotnictví nebo fungování systému zdravotního pojištění. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je v Uzbekistánu řada příležitostí pro vybavení nemocnic, klinik a dalších zdravotnických zařízení – od základního vybavení v podobě lůžek až po speciální diagnostické přístroje atd. S tím souvisí i nutnost předávání zkušeností.
Zemědělský a potravinářský průmysl
Zemědělství je důležitým odvětvím ekonomiky Uzbekistánu, tvoří 28 % HDP, zaměstnává téměř 30 % obyvatel. Na základě Strategie rozvoje zemědělství na roky 2020–30 plánuje Uzbekistán zvýšit efektivitu zemědělského sektoru a zaměřit se na nové obory s cílem zajištění potravinové bezpečnosti a soběstačnosti země.
Vzhledem k příznivým přírodním a klimatickým podmínkám nemá Uzbekistán v rostlinné výrobě problém s produkcí, ale především s jejím zpracováním a následným uplatněním. V této souvislosti se nabízí řada příležitostí v dodávkách zemědělské techniky a strojů, linek pro zpracování potravin a konzervárenství, balicích strojů, skladovacích systémů apod. Na základě strategie stát poskytuje uzbeckým farmářům výhodné podmínky pro nákup strojů, zařízení, technologií, semen a sazenic, výstavbu skleníků a další.
Export zemědělských strojů je vzhledem k osevním plochám Uzbekistánu velmi perspektivní, avšak je potřeba mít na paměti, že je export nutné provázet i doprovodnými služby (dealerská síť, servis, náhradní díly).
Perspektivní je taktéž živočišná výroba, především spolupráce zaměřená na zlepšování genofondu hovězího dobytka (mléčného i masného) a zavádění nových technologií chovu. V roce 2020 byl živý hovězí skot nejvyváženější položkou českého exportu do Uzbekistánu, proto je řada významných kontaktů nastavena a je možné tuto spolupráci rozšiřovat a prohlubovat.
Vzhledem k celosvětovým problémům s výskytem ptačí chřipky rostou ceny drůbežího masa a Uzbekistán se tak poohlíží po nových dodavatelích násadových vajec.
Obranný průmysl
Uzbecká armáda je vyzbrojena 185 letouny (včetně více než 90 útočných letounů a vrtulníků), 420 tanky a více než 1210 dalšími obrněnými vozidly, 98 raketovými systémy a 137 samohybnými dělostřeleckými lafetami. Modernizace armády a další nákupy techniky jsou předurčeny turbulentním vývojem ve Střední Asii (především v sousedním Afganistánu a Kazachstánu): aktivitami mezinárodního terorismu, náboženským extremismem a nárůstem afghánského obchodu s drogami.
Nejaktivnějším partnerem ve vojenské spolupráci je z politických i technických příčin Rusko. To Uzbekistánu dokonce dodává některou techniku za domácí ruské ceny, a proto je velmi těžké této spolupráci konkurovat. Pro české firmy se však naskýtají možnosti v modernizaci zastaralé sovětské techniky a předávání zkušeností a výcviku. V tomto ohledu je možné navázat na v nedávné době realizovanou generální opravu letounů L-39 Albatros.
Ministerstvo obrany Uzbekistánu taktéž projevilo zájem o české zboží z oblasti biologické ochrany, logistické a dekontaminační systémy, prostředky a vybavení pro polní nemocnice pro vojenské jednotky a ozbrojené síly.
Důlní, těžební a ropný průmysl
Uzbekistán patří do první desítky zemí s největšími zásobami nerostných surovin na světě a jejich těžba je jednou z důležitých položek devizových příjmů v ekonomice země. Klíčové jsou především zásoby zlata (5. místo), uranu (12. místo), mědi (8. místo), potaše (4. místo), fosforitanů a kaolinu. Země navíc zaujímá přední místa v produkci zlata (10. místo) a uranu (7. místo). V současné době se otevírají nové investiční příležitosti pro zahraniční společnosti – především v oboru geologického průzkumu perspektivních oblastí a rozvoj nových území těžby (zásoby nerostných surovin v Uzbekistánu jsou momentálně prozkoumány pouze ze 40 %).
Na oblast geologického průzkumu následně navazují příležitosti v realizaci těžby především v podobě dodávek dobývací techniky a souvisejících strojů. Konkrétně se jedná o zařízení pro povrchovou těžbu, drtiče, svářecí zařízení, kombajny, míchačky, třídicí stroje, jeřáby, bagry, potrubí a nákladní auta.
V oblasti energetických surovin zásoby Uzbekistánu přesahují 3 miliardy tun uhlí, 1,8 bilionu metrů krychlových zemního plynu a 71 milionů barelů ropy. V letech 2022–2026 je v Uzbekistánu plán vybudovat dalších sto ropných a plynových polí, na kterých by mělo být až 290 vrtů. Při těchto pracích země počítá se zapojením domácích společnosti a specialistů, ale i se zapojením zahraničních firem a subjektů.
Vláda taktéž plánuje realizaci rozsáhlého projektu výroby zkapalněného syntetického paliva (GTL), jehož provoz umožní výrobu 1,5 milionu tun syntetického paliva ročně (letecký petrolej, motorová nafta, zkapalněný ropný plyn, syntetické nafta). V rámci tří projektů dojde k modernizaci výrobních jednotek propanbutanové směsi a vytvoření dalších kapacit pro výrobu 180 000 tun zkapalněného plynu.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz