Uzbekistán, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Rozvoj dopravní infrastruktury a veřejné dopravy je jedna z priorit vlády. Rostoucí populace a sílící urbanizace zvyšují nároky na efektivní řešení. MHD v Taškentu obsluhuje téměř 1 mil. cestujících denně. Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury počítá v letech 2022-25 s nákupem ekologických dopravních prostředků, výstavbou nových tras a silnic, zvýšením bezpečnosti na silnicích a zaváděním moderních technologií. To vše nabízí možnosti pro uplatnění českých firem.

Sílící urbanizace v největších uzbeckých městech a masivní výstavba nových čtvrtí přináší zvýšené nároky na řešení infrastruktury a rozvoj veřejné dopravy. Vedení země a vedení konkrétních měst proto plánují velké změny v tomto oboru, které jsou definovány v Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury na roky 2022–25. V hlavním městě Uzbekistánu využívá městskou dopravu téměř 1 mil. cestujících a v nejbližších letech se očekává nárůst na 1,5 milionu. Během čtyř let se plánuje nákup 1043 nových autobusů a elektrobusů v hodnotě přes 276 milionů USD. Vyřazené autobusy z Taškentu by měly být bezplatně převedeny do regionů Uzbekistánu. K 1. srpnu měl taškentský dopravní podnik Toshshahartranskhizmat celkem 1179 autobusů. Jako průměrná životnost těchto autobusů je uváděno cca 7,3 roku, ale téměř 30 % z nich je v provozu déle než deset let.

Potřeba řešení infrastruktury je však i v dalších významných centrech, jako je Samarkand, Buchara, Fergana a další. Uzbecká města se plánují zaměřit na vytvoření nových tras veřejné dopravy a optimální propojení se stávajícími, výstavbu nových zastávek a přestupních uzlů a nákup nových – ekologických dopravních prostředků.

Počítá se s rozvojem městských cyklotras (v celkové délce cca 500 km), parkovacích míst, zaváděním moderních systémů řízení dopravy, elektronizací platebních systémů (za jízdu, parkování atd.), zajištěním vyšší bezpečnosti, omezením nákladní dopravy apod. Pro české firmy se nabízejí příležitosti nejen v dodávkách ekologických dopravních prostředků, ale především v poskytování služeb a chytrých řešení pro tento obor. České firmy mohou navázat na zkušenosti s dodávkami tramvají pro Uzbekistán, které proběhly v minulosti.

Energetika nabízí uplatnění ve všech odvětvích od jaderné energetiky až po obnovitelné zdroje. Vzhledem k tomu, že v roce 2030 bude Uzbekistán muset vyrábět dvojnásobné množství energie, aby zabezpečil domácí spotřebu, je nutná velká reforma tohoto oboru a celého trhu. Kromě příležitostí v tradičních oblastech, jako je jaderná energetika, tepelné elektrárny a podobně, se Uzbekistán chce nově zaměřit také na výrobu energie z obnovitelných zdrojů – větrných a slunečních elektráren.

Stálé a dostupné dodávky elektřiny bez výpadků pro obyvatele a průmysl, udržitelné ceny a fungování trhu energetiky jsou klíčové výzvy tohoto sektoru v Uzbekistánu. Koncepce zajištění elektrické energie na roky 2020–30 má za cíl zabezpečit dostatečnou výrobu energie s předpokladem její dvojnásobné spotřeby v roce 2030 (aktuálně je produkce 66 mld. kWh, plánováno 121 mld. kWh).

Prioritu má modernizace stávajících výrobních kapacit a následně výstavba nových. Program modernizace a diverzifikace výroby elektrické energie zahrnuje modernizaci 12 energetických jednotek, 16 kotlů, turbogenerátoru a 5 paroplynových jednotek a výstavbu nových energetických bloků s paroplynovým cyklem o celkovém výkonu 14 GW a rekonstrukce a modernizace malých a středních vodních elektráren s cílem zvýšení výrobní kapacity o 3 GW. Nedílnou součástí bude modernizace přenosových soustav a distribučních sítí, včetně transformátorových stanic, řídicích center atp.

V letech 2022–26 plánuje Uzbekistán prostřednictvím přímých zahraničních investic postavit celkem šestnáct nových elektráren, z nichž devět by mělo být z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k tomu, že země má přes 300 slunečných dní v roce, je otázka využití solární energie velmi perspektivní.

Samostatnou kapitolou v sektoru energetiky je výstavba jaderné elektrárny, která bude postavená v Uzbekistánu podle ruského modelu. Stavební práce budou prováděny uzbeckou stranou společně s ruskou státní společností Rosatom. Jaderná elektrárna se bude skládat ze dvou bloků o celkové kapacitě 2,4 GW, stavba bude stát 11 mld. USD. Výstavba elektrárny představuje významnou příležitost pro zapojení českých firem ze segmentu jaderné energetiky do přípravy projektu jako subdodavatelů resp. konzultantů.

Uzbekistán usiluje o urychlený rozvoj farmaceutického průmyslu a rozšíření výrobní základny. Během následujících pěti let chce ztrojnásobit domácí produkci léků a zajistit, aby 80 % léků dostupných na uzbeckém trhu bylo vyráběno na území Uzbekistánu. Zájem je o zahraniční technologie a zkušenosti. Celkový rozvoj zdravotnického sektoru a zvýšené nároky na zdravotnický systém přináší taktéž možnosti pro dodávky zdravotnického vybavení.

Aktuálně domácí výroba léků pokrývá pouze 55 % spotřeby Uzbekistánu. Na základě nové strategie na roky 2022–26 počítá země s přilákáním zahraničních investic a urychleným rozvojem domácí produkce léků. Nástrojem má být rozvoj klastrů a realizace výroby inovativních léků, léčivých přípravků a rozvoj hi-tech zdravotnických zařízení. Pro splnění takových cílů je nezbytná spolupráce se zahraničními firmami, specialisty, předávání zkušeností, moderní technologie, suroviny a léčivé přípravky. Na základě dekretu prezidenta budou mít výrobci, kteří lokalizovali výrobu léků v Uzbekistánu, garantovaný odběr své produkce po dobu minimálně tří až pěti let a řadu dalších ekonomických výhod a pobídek.

Nejen celosvětový vývoj pandemie covidu-19, ale také rostoucí populace a řada dalších socio-ekonomických faktorů, přináší zvýšený tlak na zdravotnický systém. Uzbecké zdravotnictví má před sebou celou řadu výzev, které jsou v západních zemích dávno překonané, ale ve Střední Asii jsou aktuální. Jedná se např. o snížení kojenecké úmrtnosti, zlepšení podmínek v nemocnicích podle mezinárodních standardů, dostupnost kvalitní medicíny pro všechny vrstvy obyvatel, zvýšení kvalifikace lékařů a zdravotnických pracovníků, včasné odhalování dědičných nemocí, onkologie apod.

Uzbekistán se taktéž zajímá o spolupráci v oblasti koordinace integrovaného záchranného systému, managementu a logistiky ve zdravotnictví nebo fungování systému zdravotního pojištění. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je v Uzbekistánu řada příležitostí pro vybavení nemocnic, klinik a dalších zdravotnických zařízení – od základního vybavení v podobě lůžek až po speciální diagnostické přístroje atd. S tím souvisí i nutnost předávání zkušeností.

Zemědělství je klíčovým odvětvím ekonomiky a produkuje 28 % HDP. Země má zájem o navyšování produktivity živočišné výroby s využitím nových technologií a rovněž má zájem o zlepšování genofondu hovězího dobytka, na čemž se již české firmy podílí. Vzhledem k popularitě drůbežího masa a nízké domácí produkci je prostor pro dovoz násadových vajec. Perspektivní jsou dodávky zemědělské techniky, balících strojů, linek pro zpracování potravin, konzervárenství a další.

Zemědělství je důležitým odvětvím ekonomiky Uzbekistánu, tvoří 28 % HDP, zaměstnává téměř 30 % obyvatel. Na základě Strategie rozvoje zemědělství na roky 2020–30 plánuje Uzbekistán zvýšit efektivitu zemědělského sektoru a zaměřit se na nové obory s cílem zajištění potravinové bezpečnosti a soběstačnosti země.

Vzhledem k příznivým přírodním a klimatickým podmínkám nemá Uzbekistán v rostlinné výrobě problém s produkcí, ale především s jejím zpracováním a následným uplatněním. V této souvislosti se nabízí řada příležitostí v dodávkách zemědělské techniky a strojů, linek pro zpracování potravin a konzervárenství, balicích strojů, skladovacích systémů apod. Na základě strategie stát poskytuje uzbeckým farmářům výhodné podmínky pro nákup strojů, zařízení, technologií, semen a sazenic, výstavbu skleníků a další.

Export zemědělských strojů je vzhledem k osevním plochám Uzbekistánu velmi perspektivní, avšak je potřeba mít na paměti, že je export nutné provázet i doprovodnými služby (dealerská síť, servis, náhradní díly).

Perspektivní je taktéž živočišná výroba, především spolupráce zaměřená na zlepšování genofondu hovězího dobytka (mléčného i masného) a zavádění nových technologií chovu. V roce 2020 byl živý hovězí skot nejvyváženější položkou českého exportu do Uzbekistánu, proto je řada významných kontaktů nastavena a je možné tuto spolupráci rozšiřovat a prohlubovat.

Vzhledem k celosvětovým problémům s výskytem ptačí chřipky rostou ceny drůbežího masa a Uzbekistán se tak poohlíží po nových dodavatelích násadových vajec.

Uzbecké armádní a bezpečnostní složky státu jsou zatím vybaveny hlavně zastaralou sovětskou technikou. Probíhá postupná modernizace všech úrovní složek v souvislosti s posilováním vnější a vnitřní bezpečnosti země. V posledních dvou letech Uzbekistán obnovil asi 30-35 % vojenské techniky a státní program počítá s pokračováním. V roce 2021 dosáhly výdaje Uzbekistánu na obranu hodnoty 3,6 mld. USD.

Uzbecká armáda je vyzbrojena 185 letouny (včetně více než 90 útočných letounů a vrtulníků), 420 tanky a více než 1210 dalšími obrněnými vozidly, 98 raketovými systémy a 137 samohybnými dělostřeleckými lafetami. Modernizace armády a další nákupy techniky jsou předurčeny turbulentním vývojem ve Střední Asii (především v sousedním Afganistánu a Kazachstánu): aktivitami mezinárodního terorismu, náboženským extremismem a nárůstem afghánského obchodu s drogami.

Nejaktivnějším partnerem ve vojenské spolupráci je z politických i technických příčin Rusko. To Uzbekistánu dokonce dodává některou techniku za domácí ruské ceny, a proto je velmi těžké této spolupráci konkurovat. Pro české firmy se však naskýtají možnosti v modernizaci zastaralé sovětské techniky a předávání zkušeností a výcviku. V tomto ohledu je možné navázat na v nedávné době realizovanou generální opravu letounů L-39 Albatros.

Ministerstvo obrany Uzbekistánu taktéž projevilo zájem o české zboží z oblasti biologické ochrany, logistické a dekontaminační systémy, prostředky a vybavení pro polní nemocnice pro vojenské jednotky a ozbrojené síly.

Příležitosti se nabízí především v oblasti geologického průzkumu a jeho zintenzivnění. Perspektivní je rovněž zpracování nerostných surovin s cílem zvýšení přidané hodnoty exportu. Do roku 2024 počítá Uzbekistán s prováděním rozsáhlých geologických prací, výstavbou závodu na zpracování mědi a výstavbou vápenek. Velmi žádané je zařízení pro povrchovou těžbu, drtiče, svářecí zařízení, kombajny, míchačky, třídicí stroje, jeřáby, bagry, potrubí a nákladní auta.

Uzbekistán patří do první desítky zemí s největšími zásobami nerostných surovin na světě a jejich těžba je jednou z důležitých položek devizových příjmů v ekonomice země. Klíčové jsou především zásoby zlata (5. místo), uranu (12. místo), mědi (8. místo), potaše (4. místo), fosforitanů a kaolinu. Země navíc zaujímá přední místa v produkci zlata (10. místo) a uranu (7. místo). V současné době se otevírají nové investiční příležitosti pro zahraniční společnosti – především v oboru geologického průzkumu perspektivních oblastí a rozvoj nových území těžby (zásoby nerostných surovin v Uzbekistánu jsou momentálně prozkoumány pouze ze 40 %).

Na oblast geologického průzkumu následně navazují příležitosti v realizaci těžby především v podobě dodávek dobývací techniky a souvisejících strojů. Konkrétně se jedná o zařízení pro povrchovou těžbu, drtiče, svářecí zařízení, kombajny, míchačky, třídicí stroje, jeřáby, bagry, potrubí a nákladní auta.

V oblasti energetických surovin zásoby Uzbekistánu přesahují 3 miliardy tun uhlí, 1,8 bilionu metrů krychlových zemního plynu a 71 milionů barelů ropy. V letech 2022–2026 je v Uzbekistánu plán vybudovat dalších sto ropných a plynových polí, na kterých by mělo být až 290 vrtů. Při těchto pracích země počítá se zapojením domácích společnosti a specialistů, ale i se zapojením zahraničních firem a subjektů.

Vláda taktéž plánuje realizaci rozsáhlého projektu výroby zkapalněného syntetického paliva (GTL), jehož provoz umožní výrobu 1,5 milionu tun syntetického paliva ročně (letecký petrolej, motorová nafta, zkapalněný ropný plyn, syntetické nafta). V rámci tří projektů dojde k modernizaci výrobních jednotek propanbutanové směsi a vytvoření dalších kapacit pro výrobu 180 000 tun zkapalněného plynu.