Sýrie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace
Sýrie je 10. největší ekonomikou v arabském světě a má důležitou strategickou polohu v regionu Blízkého východu. Syrská ekonomika vyvázla z pandemie covid-19 v roce 2020 s poklesem HDP o 2,9 % a zvýšenou nezaměstnaností, která meziročně vzrostla o další procentní bod. V roce 2021 syrský HDP na obyvatele (PPP) vzrostl o 1 %. Syrskou ekonomiku v roce 2021 pozitivně ovlivnil i mírný nárůst soukromé spotřeby. Mezi roky 2022 a 2024 se očekává další průměrný růst HDP o zhruba 4,1 %. Ekonomické zpomalení bylo způsobeno především důsledkem devastujícího konfliktu, který trvá již více než 11 let a dosud na některých místech Sýrie neustal, a také finančními dopady pandemie. Růst syrské ekonomiky je dlouhodobě podporován především exportem zemědělských produktů, jako jsou rostlinné oleje, ovoce, zelenina, čaje, koření, sůl, síra, fosfáty a cement. Sýrie také pokračuje v procesu modernizace společnosti a zavádění reformních kroků zaměřených na otevření ekonomiky vnějšímu světu (nyní především zemím v regionu Blízkého východu), přilákání zahraničních investic, usnadnění podnikání a konsolidaci veřejných financí. Podle odhadů žije v zemi více než 17 milionů lidí s HDP na obyvatele (PPP) zhruba 3,73 tis. USD. Celková míra nezaměstnanosti v Sýrii je v posledních letech velmi vysoká, a v roce 2021 dosáhla dokonce nejvyšší úrovně 60 %.
Sýrie - Hospodářské ukazatele
EIU, OECD, IMDSýrie | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
Růst HDP (%) | -10,5 | -2,9 | 1,9 | 4,9 | 5,5 |
Průmyslová produkce (% změna) | – | – | – | – | – |
Veřejný dluh (% HDP) | 56,7 | 54,0 | 45,9 | 39,6 | 36,1 |
Míra inflace (%) | 111,2 | 87,3 | 52,3 | 23,3 | 15,1 |
Populace (mil.) | 16,5 | 16,3 | 16,6 | 17,0 | 17,4 |
Nezaměstnanost (%) | 59,0 | 60,0 | 57,0 | 50,0 | 48,0 |
HDP/obyv. (USD, PPP) | 3 690,0 | 3 730,0 | 3 850,0 | 4 050,0 | 4 270,0 |
Bilance běžného účtu (mld. USD) | -2,6 | -3,0 | -2,6 | -2,5 | -2,0 |
Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -4,3 | -4,8 | -4,9 | -5,1 | -4,8 |
Exportní riziko OECD | 7/7 | 7/7 | 7/7 | ||
Konkurenceschopnost | - | - |
Vývoj HDP
Podíl sektorů
zemědělství | 13,8 |
průmysl | 21,9 |
služby | 64,3 |
Sýrie - Import dle zemí
Turecko | 33,3 |
Čína | 16,2 |
Spojené arabské emiráty | 14,4 |
Egypt | 7,1 |
Rusko | 4,9 |
Sýrie - Import dle zboží
Celkem | 5,3 |
Tabák zpracovaný, obsahující i náhražky tabákové | 0,6 |
Předměty obchodu zvláštní | 0,4 |
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 0,2 |
Zelenina čerstvá, chlazená, zmrazená ap., kořeny, hlízy aj. | 0,1 |
Tkaniny bavlněné tkané (ne úzké a speciální) | 0,1 |
Sýrie - Příležitosti pro český export
Vodohospodářský a odpadní průmysl
Zdravotnický a farmaceutický průmysl
Zdravotní systém je kontinuálně oslabován a zatěžován nadále probíhajícím konfliktem, celkovou socioekonomickou krizí a pandemií covidu-19. Tyto skutečnosti se pak negativně odrážejí jednak ve špatné dostupnosti a kvalitě zdravotnických služeb a jednak v celkovém fyzickém a duševním stavu místní populace. V roce 2022 bude dle odhadů 12,2 milionů lidí potřebovat zdravotnické služby, což je více než polovina z cca 20,5 milionů obyvatel Sýrie. Základní infrastruktura zdravotnických služeb vyžaduje rozsáhlou údržbu a obnovu, aby bylo možné zajistit základní úroveň poskytovaných služeb.
Kvalita poskytované péče je stále více ohrožována poruchovým či zastaralým lékařským vybavením. Absence zdravotnického materiálu, léčiv a vůbec celkových zásob potřebných ke zdravotní péči je alarmující. Mnozí lidé nemají přístup k lékařské péči a pomoc se jim od mezinárodních organizací v dostatečné míře nedostává. Probíhající socioekonomické a politické krize, které byly dále ovlivněny pandemií covidu-19, nadále zatěžují systém poskytování zdravotnické péče. Zdravotní potřeby se zvýšily. Základní dodavatelské řetězce zdravotnického vybavení, materiálu a život zachraňujících léků byly zcela narušeny.
České firmy, které se zabývají výrobou zdravotnického materiálu, poskytují technologii a know-how na výrobu léků a vakcín, zdravotní zařízení a přístroje, chirurgické nástroje a pomůcky, hygienický materiál, zdravotnický nábytek mohou najít v tomto sektoru velmi dobré uplatnění.
Zemědělský a potravinářský průmysl
Od začátku konfliktu v Sýrii trpí zemědělský sektor mnoha obtížemi, včetně nedostatku a vysokých cen hnojiv a pesticidů. V důsledku toho vzrostly náklady na zemědělství a je velmi obtížné tyto výrobní náklady pokrýt. Došlo ke zničení rozsáhlých oblastí zemědělské půdy v důsledku občanské války, zejména pak v rurální oblasti okolo Damašku, Homs, Hamá, Idlíb a podél syrského pobřeží.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství odhaduje, že obnova zemědělské výroby v Sýrii si vyžádá investice ve výši přibližně 11 mld. USD v následujících třech letech. Válečný konflikt se negativně projevil na celé zemědělské infrastruktuře – byly zničeny sklady zemědělských surovin, zemědělská technika (traktory, secí, sklízecí, půdozpracující stroje), veterinární kliniky, zpracovatelské závody, zavlažovací systémy, studny atd. Syrské zemědělství je aktuálně zasaženo značným nedostatkem umělých hnojiv určených pro obiloviny. Dále se poptává zařízení masného průmyslu, mlékáren, stroje pro průmyslovou výrobu potravin, plnící, balicí a etiketovací linky, genetický materiál pro chov hospodářských zvířat a sladkovodních ryb.
Stavební průmysl
Automobilový průmysl
Důlní, těžební a ropný průmysl
Odborné výzkumy v oblasti těžby potvrzují, že existuje velký potenciál pro existenci důležitých zásob ropy a zemního plynu v pevninské Sýrii i v teritoriálních vodách Sýrie.
Ropný průmysl je však nadále ve velmi špatné kondici a dosud se nevzpamatoval z válečných událostí. Sýrie je v současnosti 27. zemí na světě v produkci ropy s objemem cca 400 tis. barelů denně, přičemž tento objem se spotřebovává především lokálně a pouze část se vyváží do zahraničí za účelem zpětného dovozu jejích derivátů. Kromě stávajících vrtů v Hasace a Deir Ez-Zaur bylo v moři u syrského pobřeží objeveno velké množství ropy a plynu, pro jejichž těžbu bude v budoucnosti potřeba značnou revitalizaci veškeré technologie za značného přispění především zahraničních výrobků.
V plynárenském odvětví nadále dochází k postupné obnově těžby zemního plynu a produkce dosahuje nyní cca 28 miliard m 3 ročně. Těžba byla obnovena na mnoha polích v provincii Homs, dále byly obnoveny vrty na severu a jihu. Státní firma Syrská plynárenská společnost (Syrian Gas Company) dále oznámila, že se podařilo obnovit těžbu plynu na poli Debesian-1 (250 tis. m 3 /den) nacházející se v západní části v provincie Raqqa. Veškerá domácí produkce vytěženého plynu je spotřebována v energetickém sektoru na výrobu elektrické energie.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
04.09.2024 Akciové portfolio Tomáše Vranky: Alphabet má…
02.09.2024 Nvidia opět překonala očekávání! Investoři…
29.08.2024 Změny v povinném ručení se blíží. Řidiči,…
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Petr Lajsek, Purple Trading
Ropa padá na roční minima! Kam až poklesnou ceny pohonných hmot?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Miroslav Novák, AKCENTA
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz