Jordánsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Jordánsko je z 98 % energeticky závislé na dovozu. Příhodné podmínky pro solární a větrnou energetiku jsou zatím využívány spíše okrajově. Do podpory obnovitelných zdrojů energie a úsporných technologií chce země do roku 2025 investovat 85 mil. USD, polovina této částky je určena pro vybavení veřejných nemocnic solárními panely. Jordánsko zvažuje i využití atomové energie. Poptávka je po úsporných řešeních vytápění i klasické topenářské technice – mimo jiné též radiátorech či parních kotlích.

Na rozdíl od většiny zemí v regionu nemá Jordánsko vlastní významná ložiska ropy a plynu, které ale přitom používá jako výhradní zdroje pro své tepelné elektrárny. Výdaje na dovoz těchto surovin, ztráty způsobené zastaralou sítí, jediný, miliardovými dluhy zatížený dodavatel – státní společnost NEPCO, produkující elektřinu výrazně dráž než v okolním regionu a následně i dotované ceny elektřiny pro většinu odběratelů, jsou mimořádnou zátěží pro státní rozpočet. Vysoké náklady na elektrickou energii pro průmyslovou výrobu jsou přitom i renomovanými mezinárodními organizacemi považovány za jednu z hlavních brzd jordánské ekonomiky. Snížení cen elektřiny je pak jedním z klíčových návrhů jordánské vlády na posílení konkurenceschopnosti místních výrobců. Kvůli vysokým cenám elektřiny s nemožností změnit dodavatele vzrůstá poptávka po alternativních řešeních i v malém rozsahu pro firmy, školy či domácnosti.

Jordánsko je z 90 % pokryto pouští, slunce svítí 320 dní v roce a silný vítr je zde každodenním jevem. Hlavním řešením má být proto přechod na energii z obnovitelných zdrojů, aktuálním cílem je 15 % v roce 2030. Zajímavým precedentem může být plánovaná výstavba obří solární elektrárny v jordánské poušti, z které by měla výměnou za dodávky odsolené vody vedena elektřina do Izraele. Ambici být energetickou křižovatkou regionu Jordánsko realizuje i účastí na projektu dodávek plynu přes Sýrii do Libanon či dohodou o výstavbě ropovodu mezi iráckou Basrou a jordánskou Akabou.

Zejména oblast hlavního města Ammánu, v němž žije polovina populace, zažívá čtyři až pět měsíců chladného počasí v roce, kdy noční teploty klesají často k nule. Tepelné elektrárny nejsou však využívány jako zdroj pro vytápění. To je v Jordánsku mimořádně nákladné a neekonomické – ve městech se topí převážně naftou, elektřinou (klimatizací) nebo plynovými kamny, dřevo nebo uhlí nejsou běžně užívané ani dostupné. Nafta se často používá i pro ohřev vody. S výjimkou speciálních dodávek například do největších hotelů v Jordánsku neexistují přívody plynu přímo koncovým uživatelům, používají se klasické plynové bomby. V této souvislosti jsou poptávány nápady na alternativní řešení vytápění, zároveň je zájem i o klasické parní kotle na naftu/benzin a třeba i radiátory. Otázku vytápění někdy řeší lokální komunity jako celek. Zvažují využití bioplynu, v současné době by mohlo být zajímavou příležitostí představit v Jordánsku i technologie s ním spojené. Řešením mohou byt i spalovny odpadů pro energetické využití, které v Jordánsku teprve začínají a jsou zde příležitosti pro nabídku českých technologií.

Jednou z možných cest je i jaderná energetika, její rozvoj má na starosti výhradně Jordánská komise pro atomovou energii. V Jordánsku se nachází páté největší zásoby ropné břidlice na světě, což je zajímavé především do budoucna v závislosti na rozvoji patřičných technologií pro těžbu a využití.

Země má ambici být lokálním hubem, vláda proto podporuje související studijní obory i ICT inkubátory v rámci univerzit. Sektor vytváří 13 % jordánského HDP. Ministerstvo digitální ekonomiky chystá program modernizace ICT infrastruktury a digitalizaci služeb státu, podporuje rozvoj elektronického bankovnictví. Do centra pozornosti se dostává kybernetická bezpečnost, o konkrétní nabídky možností ochrany se zajímá armáda, ostatní bezpečnostní složky i soukromé firmy. Především banky, ale i další instituce poptávají řešení pro bezpečnou správu dat. Hlavní město Ammán připravuje strategii pro zavádění „smart city“, v první fázi začíná hledat vhodné digitální technologie pro veřejnou dopravu.

Jordánská vláda s ohledem na trendy posledních letech považuje ICT sektor za nejperspektivnější pro růst nových pracovních míst, a to mj. i v IPO/BPO oblasti. Cíleně je proto podporováno vysokoškolské vzdělávání v IT oborech, zejména v univerzitním prostředí podporuje vláda vznik inkubátorů a start-upů. Digitalizace státem poskytovaných služeb a rozvoj národní digitální infrastruktury je hlavním úkolem samostatného ministerstva pro digitální ekonomiku, který naráží na nedostatek zkušeností a odborných kapacit pro tuto oblast, nabídky v oblasti e-government mají určitě šanci zaujmout. Ministerstvo má připravit i National E-commerce Strategy. Rozvoj e-commerce je v Jordánsku zatím velmi nevyrovnaný, v podstatě až během pandemie se Jordánci naučili nakupovat přes internet, zatím především potraviny, nicméně nastartovaný trend může vytvořit řadu nových příležitostí v této oblasti. Stabilní příležitosti jsou v oblasti ICT zboží, zájem je mj. o procesorové jednotky, paměťové jednotky či pevné disky.

Armáda se kromě produktů v oblasti kybernetické bezpečnosti aktivně zajímá i o využití umělé inteligence pro obranné účely. Plán reformy jordánského zemědělství klade důraz na využití automatizace a obecně dalších relevantních digitálních technologií, cílem je například inteligentní řízení zavlažování. Ministerstvo zdravotnictví plánuje systém elektronických zdravotních knížek, modernizovat veřejné nemocnice by chtělo i v digitální oblasti. Prostor pro uplatnění nejmodernějších zdravotnických smart technologií je spíše v soukromých nemocničních zařízeních. Hlavní město Ammán se zajímá o chytrá řešení pro řízení dopravy. Velkou výzvou je modernizace veřejné dopravy, kterou v současné době lze nazvat chaotickou – je realizována pouze autobusy různých společností, chybí i základní orientační systém nebo předplatné jízdného, přičemž ambicí ammánské radnice je rovnou vybudovat infrastrukturu napodobující nejmodernější města. Velkou výzvou a zároveň příležitostí je poptávka po komplexním řešení, od služeb pro zákazníky, jako je elektronické jízdné a informace o dopravních spojeních po automatické odbavovací systémy. Veškeré digitální služby určené veřejnosti by měly fungovat především přes mobilní aplikace. Tři čtvrtiny obyvatel Jordánska jsou lidé mladší třiceti let a i klasický internet jsou zvyklí používat z velké většiny pouze přes mobilní telefony. Populární jsou mobilní aplikace všeho druhu, včetně nakupování po internetu – některé společnosti ani nemají standardní webové stránky. Zejména s ohledem na mladou generaci modernizují své služby pro klienty jordánské banky, které je možné zaujmout nejen nabídkou řešení v této oblasti, ale i v otázce bezpečného skladování a správy dat.

Na bezpečnostní sektor vynakládá země třetinu svého rozpočtu. Jordánská armáda má plnou pravomoc rozhodovat o nákupech potřebného materiálu, lze ji kontaktovat napřímo. Zájem má především o střelné zbraně, střelivo, ale také vybavení a subdodávky pro vlastní výrobu armádních vozidel i dalšího vybavení. Narůstá poptávka po technologiích zejména pro zajištění ochrany hranic a kybernetickou bezpečnost. Příležitosti pro české firmy jsou i v oblasti zabezpečovacích zařízení.

Jordánsko se nachází v bezpečnostně složitém regionu Blízkého východu, obranný sektor je proto jeho hlavní prioritou a v souvislosti s tím lze říci, že disponuje na jordánské poměry dostatečnými a stabilními investičními prostředky. Jordánsko nemá vlastní ministerstvo obrany, roli ministra obrany prakticky plní premiér a ministerstva generální štáb. Což znamená, že veškeré záležitosti si jordánská armáda řeší s vysokou míru autonomie sama, a to i pokud jde o nákup vlastní výzbroje. K uzavírání obchodů s místními i zahraničními dodavateli je oprávněna především přímo armádou vlastněná společnost Jordan Design & Development Bureau (JODDB), která zastřešuje několik místních výrobních závodů na vojenské vybavení. Kromě JODDB pak může pro armádu nakupovat jen několik soukromých firem, které mají patřičnou vládní licenci.

JODDB je dlouhodobě spokojena se spoluprací s českými firmami a má zájem testovat nové zboží. Firmy se na JODDB mohou obracet se svojí nabídkou přímo, dlouhodobě jsou poptávaným zbožím např. ruční střelné zbraně, munice, výbušniny a podvozky pro armádu. Vítané jsou i nabídky zařízení pro vlastní výrobu obranných prostředků. Zajímají se i o české produkty pro zařízení polních nemocničních zařízení. Pro získání zakázek má největší efekt osobní prezentace a navázání kontaktů především na jordánském veletrhu SOFEX, jehož je JODDB spolupořadatelem. Zástupci JODDB se ale také pravidelně účastní brněnského IDETu.

Velkou výzvou pro bezpečnostní situaci Jordánska je ochrana hranic s nestabilními sousedními státy. Vzhledem k rozsáhlým pouštním oblastem, v nichž se nachází, se jordánská armáda zajímá o sofistikované moderní technologie zejména pro kontrolu hranic, včetně prostředků ochrany proti jejich narušování drony a systémy pro průzkum nepřístupných oblastí.

Kromě vojenské výbavy obecně roste poptávka po zabezpečovacích zařízeních pro soukromé domy i instituce, například kamerových či sofistikovaných protipožárních systémech.

Na podporu udržitelnosti vodních zdrojů má v Jordánsku do roku 2025 směřovat částka ve výši 965 mil. USD. Vyčerpání podzemních zásob země vytváří poptávku po alternativních zdrojích pitné i užitkové vody. Jordánsko aktuálně připravuje rozsáhlé projekty spojené s odsolováním mořské vody. Poptávány jsou recyklační a sanitační technologie vody, konkrétně nyní třeba pro základní školy. V zemi se netřídí odpad, narůstá však zájem o ekonomicky rentabilní recyklační technologie a příslušná zařízení.

Extrémní sucha spojená s klimatickou změnou a prudce narůstající populace mají za následek téměř úplné vyčerpání zásob podzemní vody i vysychání přehrad. Stabilní přístup k nezávadné pitné vodě má jen část obyvatel, jejichž počet dlouhodobě prudce stoupá, stejně jako poptávka napříč odvětvími. Jordánsku každoročně schází zhruba půl miliardy z potřebných 1,3 miliardy kubíků vody. Cestou ke spotřebiteli přitom kvůli technicky zastaralé vodovodní soustavě uniká až 50% vody. Voda dodávaná běžnou sítí nedosahuje evropských standardů kvality pitné vody, kdo si to může dovolit, pije pouze balenou vodu. Pro místní trh by určitě bylo zajímavé, pokud by české firmy dokázaly nabídnout kvalitní filtry na úpravu vody z kohoutků.

V Jordánsku prší pouze v zimním období, kdy ale často přicházejí bleskové záplavy s ničivými následky zejména v hlavním městě Ammánu, které by mohla vyřešit chybějící kanalizace, jež patří mezi investiční plány ammánské radnice. Ta by i mohla zachytit dešťovou vodu pro další využití. Nabídka technologií pro zachycování a další využití dešťové vody má v Jordánsku určitě velkou naději na úspěch.

Investice do infrastruktury i dalších prostředků do udržitelného hospodaření s vodou jsou jednou z postcovidových priorit jordánské vlády. Jordánsko má speciální ministerstvo vody a zavlažování. To hodlá podporovat řešení pro zamezení plýtvání včetně úspornějšího zacházení s vodou při výrobních procesech – a to zejména v zemědělství, které spotřebovává většinu vody. Ideálem je využívání odpadní vody pro nezbytné zavlažování, i moderní – inteligentní technická řešení pro tuto oblast. Hlavní příležitosti pro české firmy jsou v tuto chvíli tedy v nabídce zařízení pro čištění a úpravu vody a technologii revitalizace odpadních vod.

Největším jordánským vládním projektem pro nadcházející roky vůbec je Aqaba – Amman Water Desalination and Conveyance Project (AAWDC). Odsolovací zařízení v přístavu Aqaba na břehu Rudého moře by po úplném dokončení mělo produkovat 300 milionů m ³ pitné vody ročně, z toho většinu do Ammánu, který je přes 300 km vzdálen a leží téměř v tisíci metrech nadmořské výšky. Další obří vodovod s odsolenou vodou by měl do Jordánska vést z Izraele v rámci projektu „energie za vodu“.

Zpracování odpadu má být jednou z hlavních investičních aktivit v následujících letech pro jordánské ministerstvo životního prostředí. Smutnou realitou Jordánska je všudypřítomný odpad jak v ulicích, tak i v odlehlých přírodních oblastech, povědomí o možnostech jeho dalšího využití je nízké. Na dvou největších jordánských skládkách byly zřízeny první spalovny, které mohou být využívané i jako zdroj energie, vláda chce podporovat jejich rozšíření i na lokální úroveň. V Jordánsku se teprve začíná řešit otázka třídění odpadů. První vlaštovkou je vládní záměr na sběr a recyklaci elektroodpadu, dotovaný částkou ve výši 33,3 mil. USD. Poloviční částkou chce ministerstvo životního prostředí podpořit projekty na třídění a využití organického odpadu. Mezi jordánskými podnikateli narůstá zájem o recyklační technologie, vzhledem k zatím nejisté podpoře ze strany vlády, především s ohledem na jejich ekonomickou rentabilitu. V limitovaném měřítku nyní v Jordánsku funguje pouze sběr a výkup kovového odpadu.

Jordánsko je oblíbenou destinací zdravotnického turismu pro především bohatou arabskou klientelu. Ročně do luxusních nemocnic a klinik zamíří přes čtvrt milionu zahraničních klientů, kteří zde utratí přes 1 mld. USD. Soukromé nemocnice kontinuálně investují do nejmodernějšího vybavení, mají zájem mimo jiné o laboratorní diagnostické vybavení, přístroje pro dialýzu, novinky v oblasti plastické a transplantační chirurgie. Veřejné a armádní zdravotnictví se po pandemické zkušenosti chystá výrazně rozšiřovat počet lůžek a jednotek intenzivní péče.

Zdravotnictví je pro Jordánsko významným sektorem i z ekonomického hlediska, neboť standardně vytváří téměř 10 % jeho HDP. V desetimilionové zemi se nachází 115 nemocnic, z nichž je 67 soukromých. Jordánsko je regionálním lídrem v oblasti zdravotnického turismu už delší dobu, a to díky příznivým finančním podmínkám ve srovnání s bohatými státy Perského zálivu i Severní Ameriky (ceny jsou zde zhruba třetinové) a zároveň povědomí o špičkové úrovni vybavení i lékařů místních téměř 70 soukromých nemocnic, které si zakládají na tom, že splňují nejnáročnější mezinárodní standardy kvality. Většina z nich je sdružena v Asociaci soukromých nemocnic (Private Hospital Association), jíž lze přímo předkládat konkrétní nabídky. Jejími členy jsou i majitelé luxusních klinik, zejména ortopedických, kardiologických či plastické nebo oční chirurgie, kteří se aktivně zajímají o nejnovější technologie ve svých oborech. Po pandemickém propadu v příjmech o 60 % je teď jejich hlavním cílem znovu přilákat tradiční klientelu, zejména ty největší v hlavním městě Ammánu plánují rozsáhlé investice do nového vybavení. Příjmy ze zdravotnického turismu dokonce převyšují ty z ostatních segmentů cestovního ruchu, řada klientů ale své pobyty kombinuje s léčebnými pobyty u Mrtvého moře. V rámci plánu ekonomické obnovy Jordánsko chystá výrazné otevření příležitostí pro zahraniční investory právě v této oblasti, což znamená i zvýšení poptávky po vybavení pro lázeňské pobyty. V souvislosti s nárůstem obliby oblasti zdravé výživy a péče o tělo zejména mezi mladou movitou populací se v Jordánsku rozšiřuje také prostor pro nabídku farmaceutických produktů, které jsou v souladu s těmito trendy.

Pandemie jen zdůraznila dlouhodobé nedostatky jordánského veřejného zdravotnictví, a to jak co se týká jeho zastaralého vybavení, tak i nedostatečných lůžkových kapacit v nemocnicích. Vláda proto stanovila jako jednu z hlavních investičních priorit modernizovat a rozšiřovat kapacity veřejných nemocnic, především o jednotky intenzivní péče, ale i lůžka pro běžná oddělení. Dále by mělo v řadě nemocnic dojít k výrazné obměně vybavení operačních sálů. Modernizují se i radiologická a onkologická oddělení. Řadu nemocnic provozuje armáda, která rovněž plánuje výrazné rozšíření lůžkových kapacit i jednotek intenzivní péče. V plánu je přitom také výstavba nová vojenské i civilní nemocnice a kliniky nukleární medicíny.

Země dováží 98 % potravinových položek a hledá způsoby, jak posílit vlastní produkci potravin. Jednou z hlavních výzev je snižování závislosti na zavlažování moderními technologiemi i změnou pěstovaných plodin. Podporováno je hydroponické pěstování i zřizování rybích farem, celková podpora dosahuje 21 mil. USD. Jordánští podnikatelé projevují zájem o dovoz zmražených potravin, podmínkou je dodržení příslušných pravidel čistoty (halal).

Kvalita běžně prodávaných potravin v Jordánsku dosahuje vysokých standardů, trh je zvyklý na širokou nabídku západoevropských a amerických značek, z nichž část ovšem produkují okolní státy, především Spojené arabské emiráty a Saudská Arábie (toto zboží má pak poměrně výraznou konkurenční výhodu plynoucí z dohody o volném obchodu GAFTA). Nicméně i relativně krátkodobé přerušení dodavatelských řetězců během pandemie posílilo volání po potravinové bezpečnosti, jejíž zajištění z vlastních zdrojů je pro Jordánsko dlouhodobě nedostižnou metou. Nejen vláda, ale i jordánští podnikatelé se zajímají o nová teritoria a zdroje pro dovoz potravin. Výrazně se zvýšila poptávka po trvanlivých a především zamražených potravinách. Vzhledem k majoritní muslimské populaci Jordánska je podmínkou dodržení podmínek „halal“ stravy. Příležitosti pro české firmy jsou tak především v možnosti dodávek produktů ze zeleniny a ovoce, přičemž na trhu je značná poptávka právě po jejich zamražené formě. Další žádanou komoditou jsou bramborový i kukuřičný škrob. Pomalu, nicméně soustavně narůstá v Jordánsku spotřeba klasického piva. Zároveň se zejména mezi mladou populací prudce zvyšuje obliba ochuceného piva s nulovým obsahem alkoholu, které samozřejmě není zatíženo řadou omezení v podobě licencí na prodej a mimořádně vysokých cel a daní jako standardní alkoholická verze.

Už tak slabé jordánské zemědělství dále devastují dopady klimatických změn, především sucha, ale i nebývalé mrazy. Dlouhodobě proto nedokáže ani základním způsobem pokrýt potravinové potřeby prudce narůstající populace a je zcela závislé na dovozu. Jordánsko chce posílit vlastní produkci zejména modernizací svého zemědělství. Na dotace přímo farmářům pro zavádění nových technologií i komodit se jen v roce 2023 počítá s částkou v hodnotě cca 15 mil. USD. Národní plán pro udržitelné zemědělství pro roky 2022–25 si klade za cíl snížení závislosti na zavlažování o 30 %, čehož chce kromě zavádění moderních úsporných technologií dosáhnout zalesňovacími projekty v pouštních oblastech. Na zalesňování krajiny by mělo do roku 2025 směřovat 40 mil. USD. Dalším plánem je rozšíření omezeného okruhu zemědělských komodit a zvyšování přidané hodnoty dalším zpracováním primárních produktů, zejména pokud jde o technologie pro zpracování ovoce a zeleniny, v případě Jordánska především rajčat. Perspektivním oborem je akvakultura, jejíž rozšiřování zejména v oblastech přiléhajících k rudomořskému pobřeží by mělo být podporováno i přímými dotacemi a systémem bezúročných půjček, stejně jako hydroponické pěstování plodin. Ministerstvo zemědělství sází i na včelařství, které je zde v plenkách, ačkoli podmínky v úrodných údolích jsou pro něj téměř ideální.