Tunisko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Využití obnovitelných zdrojů energie v Tunisku postupně roste, vláda má ambiciózní cíl dosáhnout až 30 % podíl oproti fosilním palivům do roku 2030. Sektor přitahuje zajímavé investice ze strany zahraničních donorů a investorů, a s nimi také místní poptávku po cenově dostupných technologiích. Žádané jsou především technologie koncentrované solární energie (CSP) a koncentrované fotovoltaiky (CPV). Procento elektřiny vyrobené na bázi zemního plynu však stále tvoří 96% veškeré produkce. Potenciál má také obměna a modernizace technologického zázemí pro zpracování plynu.

Tuniský energetický sektor je dlouhodobě závislý na plynu a ropě. S vysokou produkcí elektřiny na bázi zemního plynu (min. 96 % veškeré produkce) je spojena také potřeba údržby a rozvoje plynové infrastruktury, např. konstrukce a oprava plynovodů, kompresních a chladících stanic. Česká republika má v této oblasti již vybudované jméno díky předchozím projektům pro státní energetický monopol STEG.

Energetická spotřeba v Tunisku stále roste, sezónně pak hlavně během letních měsíců, kdy je elektřina využívána ke klimatizaci. K pokrytí potřeby Tunisko dokupuje alžírský plyn a zvyšuje vlastní produkci ropy a plynu, která však často čelí výpadkům z důvodu sociálních nepokojů v místech těžby (stávky atd.). V rámci Pařížské dohody o klimatu se navíc Tunisko zavázalo snížit závislost na fosilních palivech do roku 2030 o 41 %. Podmínky pro využití obnovitelných zdrojů energie jsou rozhodně na místě. Tunisko se těší slunečnímu svitu mezi 3 000 až 3 500 h/rok, přičemž jeho intenzita se pohybuje mezi 1 800 kWh/m2/rok a 2 600 kWh/m2/rok. Větrný potenciál Tuniska se odhaduje na 8 GW na využitelné ploše 1 600 km2.

S koncem roku 2021 se produkce energie z obnovitelných zdrojů situovala pouze na 2,3 %, nicméně v rámci politiky energetické transformace má Tunisko cíl dosáhnout 30 % do roku 2030. Produkce větrné energie by v rámci těchto plánů měla dosáhnout 1 755 MW, technologie koncentrované solární energie (CSP) pak dalších 1 510 MW a technologie koncentrované fotovoltaiky (CPV) 450 MW.

Tunisko v roce 2015 přijalo legislativu, která umožňuje rozvoj sektoru i skrze soukromé projekty v režimu státních autorizací nebo koncesí.

Zásadními investory v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů jsou mezinárodní donoři, jako je Evropská investiční banka (EIB), Francouzská rozvojová agentura (AFD), Německá rozvojová banka (KfW) Světová banka (WB) nebo Evropská unie (EU) mj. V roce 2022 bude realizována řada projektů v gesci tuniské Národní agentury pro řízení energetiky (ANME) na podporu energetické transformace země. Patří mezi ně zejména instalace solárních panelů ve většině veřejných institucí, např. nemocnice, ale také v rámci sektoru cestovního ruchu. Dalším zajímavým projektem je SUNREF, do kterého velkou částí přispívá EU, jehož cílem je finančně podpořit soukromé subjekty v instalaci technologií produkce elektřiny na bázi obnovitelných zdrojů. Cílem je také zavést využití obnovitelných zdrojů energie do vodohospodářství.

Tunisko také studuje další možnosti generace energie z biomasy. Technologická řešení pro zařízení na energetické využití odpadů také představují časté téma dotazů ze strany místních úřadů.

Bezpečnostní sektor se navzdory tíživé ekonomické situaci v Tunisku těší podpoře napříč politickým spektrem, a státní investice jsou tak stabilní. Důvodem je pokračující boj proti terorismu na tuniském území, nestabilní situace v regionu, ale také angažmá armády v zahraničních stabilizačních misích.

Potřeby vybavení tuniského bezpečnostního sektoru reflektují aktuální nasazení ozbrojených sil v rámci bezpečnostních operací uvnitř Tuniska i v zahraniční. Aktivní boje proti teroristickým skupinám probíhají v kopcovitých oblastech Tuniska v okolí hranic s Alžírskem, kde jsou bezpečnostní patroly často cíleny nástražnými minami. Prioritou je také ochrana dlouhých hranic s Alžírskem a Libyí proti pašování zbraní a obchodu s lidmi, a s tím spojené zabezpečí vojenské zóny na jihu Tuniska, kterou pokrývá poušť. V této oblasti se nacházejí ropné a plynové vrty. Tunisko nasazuje ozbrojené a policejní síly v rámci operace OSN v Mali MINUSMA, a kontingent vzdušných sil s helikoptérami pro záchranné operace mise OSN ve Středoafrické republice MINUSCA. Vojenské zdravotnictví a pohyb v pouštních podmínkách jsou nyní prioritní oblastí Tuniskem organizovaných a vedených mezinárodních školení.

Ministerstvo vnitra a obrany s rozpočtem 5,4 mld. TND (43 mld. CZK) a 3,6 mld. TND (28,6 mld. CZK) se objevují na druhém a čtvrtém místě nejvyšších rozpočtových alokací na rok 2022. V oblasti akvizic je třeba obměňovat starší techniku a modernizovat současné vybavení. České technologie v oblasti obranného průmyslu mají přitom výborné renomé a potenciál dalšího růstu. Tuniské letectvo aktivně využívá letouny L-410 T a L-59 Albatros, které stále udržuje v chodu navzdory blížícímu se konci životnosti, a zahájeny byly nové akvizice nákladních vozů i české munice. České firmy mohou představit nabízené technologie a navázat kontakty na místní partnery na 2. ročníku veletrhu letecké a obranné techniky IADE na tuniské Džerbě, a to mezi 11.-15. květnem 2022.

Hlavními tahouny tuniské ekonomiky jsou textilní, elektrotechnický, zemědělský a potravinářský průmysl, důležitou roli hraje také stavebnictví nebo zpracování fosfátů. Na výrobní kapacity jsou přitom kladeny stále vyšší požadavky z důvodu rostoucí poptávky (například pro libyjský trh) a zavádění norem pro export produktů do zahraničí. Potenciál představuje technologický upgrade výrobních linek pro různá průmyslová využití.

Mezi strategickými cíli tuniské vlády je posílení exportu ve všech odvětvích tuniského průmyslu především na africký trh, což reflektuje i aktivní zapojení Tuniska do Africké kontinentální zóny volného obchodu (ZLECAF). Roste také export stavebního materiálu a potravin do Libye, od roku 2020 stoupl celkový export z Tuniska o rekordních 43 %. Naopak export produktů textilního průmyslu, který zaměstnává přes 160 tis. stálých zaměstnanců, v posledních letech zažívá na klíčovém evropském trhu pokles. Kolem 75 % tuniského exportu však stále směřuje na trh Evropské unie, což klade vysoké nároky na kvalitu vyváženého zboží, především u elektrotechniky pro letecký a automobilový průmysl nebo u potravinářských produktů. Ve všech případech situace vede ke snahám vlády podpořit průmysl skrze pobídky a investiční programy financované převážně zahraničními dárci.

Transfer zahraničních technologií je v Tunisku považován za klíčový nástroj zvýšení konkurenceschopnosti a objevuje se v řadě strategických a investičních programů. Najít své místo na tuniském trhu by tak mohly české technologie automatizace potravinářských procesů a výrobních technologií, šicí stroje pro průmyslové užití, nebo obráběcí a slévárenské stroje pro automobilový a letecký průmysl. Z dalších důležitých odvětví lze jmenovat těžbu fosfátů a jejich zpracování, nebo produkci olivového oleje, kde moderní lisovny představují pouze 48 % z celkového počtu 1 517 aktivních lisoven, které produkují přibližně 28 000 tun oleje denně. Česká republika je v Tunisku známá pro svou vysokou úroveň mechanického průmyslu, a představuje tak pro Tunisko v tomto ohledu jistou inspiraci.

Příležitosti pro české firmy jsou oblasti technologií na průmyslové čištění odpadních vod, čištění vody pro její znovuvyužití v zemědělství, ale také v oblasti nakládání s komunálním odpadem. Kapacity odpadního průmyslu zdaleka nepokrývají místní potřeby, což se projevuje především během povodní, které způsobují sezónní deště. Povědomí o nedostatku vodních zdrojů v zemi postupně sílí.

Tunisko se nachází v situaci rostoucího hydrického stresu, přičemž hojné zdroje na jihu území jsou nadměrně využívány, a dochází v nich ke kvalitativnímu zhoršování kvůli jejich zasolení a znečištění chemickými doplňky používané v průmyslu a zemědělství. Na druhé straně severní oblasti, včetně hlavního města Tunisu, pravidelně čelí povodním z přívalových dešťů, kterým se státní úřady snaží zamezovat čištěním potrubí a přítoků, nebo údržbou vodních staveb. Existující infrastruktura v oblasti vodohospodářství a čištění odpadních vod je obecně nedostačující. Tuniskému průmyslu hrozí pokuty a pozastavení aktivity pokud nesplní státní normy odtoků do odpadních vod. Vodohospodářství a odpadní průmysl tak přitahuje významné investice ze strany státu i zahraničních dárců, které cílí především zlepšení dostupnosti nezávadné vody, ochranu přírodních zdrojů a mobilizaci dodatečných vodních zdrojů. Jedná se o natolik strategický sektor, že byl vybrán pro tzv. Team Europe Initiative, mechanismus Evropské unie, který má zajistit lepší koordinaci mezi dárci a relevantní směřování zahraničních investicí a grantů.

Hlavní aktér v oblasti čištění odpadních vod, státní podnik ONAS, identifikoval několik krátkodobých i dlouhodobých priorit pro sektor odpadního průmyslu: rozšíření terciálního čištění vody, výstavba čistíren odpadních vod pro společné čištění průmyslových odpadních vod coby finančně zajímavé řešení pro soukromé subjekty a posílení infrastruktury ČOV na úrovni menších měst a vesnic (v gesci ministerstva zemědělství). Kapacity českých firem pro poskytnutí relevantních filtračních technologií a vybavení jsou sice známé díky rozvojovým projektům ČR, avšak aktivita českých firem zdaleka nedosahuje svého potenciálu. Zajímavá spolupráce může být zahájena jak s ONAS skrze účast na mezinárodních veřejných zakázkách (portál www.tuneps.tn), tak s partnery z řad podniků znečišťujících odvětví jako je např. chemický, textilní nebo potravinářský průmysl. Technologie přečišťování odpadu z jatek v partnerství s městskými úřady jsou další perspektivní oblastí spolupráce, má-li firma zastoupení nebo partnera v Tunisku.

V turistickém sektoru se může uplatnit automatizace řízení kvality vody v bazénech hotelových komplexů, což v postcovidovém období pomůže pomoci obnovit důvěru hotelových hostů v jejich zdravotní bezpečnost.

Země je populární destinací pro zdravotní turismus. Tuniské soukromé kliniky a nemocnice přitahují přes půl milionu pacientů ročně takřka ze všech zemí afrického kontinentu, ale také z Evropy. Obměna vybavení i rozšiřování nabízené péče představují příležitost pro celou škálu českých produktů a technologií. Farmaceutický průmysl je rovněž perspektivní sektor pro export laboratorního vybavení a léčivých látek na výrobu generických léků, jejichž domácí spotřeba i export mají rostoucí tendenci.

Tunisko je 2. nejoblíbenější destinací v oblasti zdravotního turismu na africkém kontinentu a přitahuje klientelu takřka ze všech afrických zemí, především z Libye, Alžírska, Mauretánie, ale také z Evropy (poměr cena/kvalita). I v období růstu konkurenčních destinací jako je Egypt nebo Turecko zůstává tuniský soukromý zdravotnický sektor perspektivní. Existuje zde kvalifikovaný personál a ceny jsou konkurenční. Je zde však povědomí o nutnosti dále rozvíjet kvalitu poskytovaných služeb a cílit ve větší míře na evropskou klientelu. V dodávce zdravotních technologií má Česká republika velmi dobrou pozici, která je posilována pozitivním ohlasem na dodávky v rámci české rozvojové spolupráce. České firmy poskytují vysoce kvalitní zboží, které cenově konkuruje evropským firmám, a kvalitativně převyšuje nabídku z řady mimo-evropských zemí. Nevyužitý potenciál mají technologie s vysokou přidanou hodnotu, např. vybavení jednotek intenzivní péče, porodních oddělení nebo přístroje na přípravu chemoterapie. I navzdory omezeným finančním kapacitám státního zdravotnictví, potřeby jsou zde zásadní na úrovni veškerého vybavení – lůžka, nemocniční nábytek, operační světla atd.

Na rozsáhlou zdravotní infrastrukturu se váže také farmaceutický průmysl, který je hned po Maroku v regionu nejvíce etablovaný se 40 státními a soukromými laboratořemi a výrobou více než 3 400 léků po místní spotřebu i export. Tři ze čtyř užívaných léků v Tunisku jsou místní produkce, přičemž export se za posledních pět let ztrojnásobil na 200 mil. TND (1,6 mld. CZK) ročně, a cílí 35 zemí světa, z toho 24 afrických. Tunisko navíc disponuje kvalifikovanou pracovní silou a příznivým vědeckým prostředím. Jedná se také o odvětví, kde existuje řada investičních pobídek, především v oblasti výroby generických léků, vakcín a léků vycházející z biotechnologie nebo nelékařských produktů. Tuniský renomovaný Institut Pasteur již vyrábí vakcínu proti tuberkulóze a na okraji summitu Evropská unie – Africká unie v únoru 2022 oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO), že Tunisko obdrží technologii potřebnou k výrobě messenger RNA (mRNA) vakcín. Tento sektor vyžaduje vhodné technologické zázemí pro laboratoře a výzkum, jakož i dodávku účinných látek pro výrobu léků, které nejsou na tuniském trhu k dispozici.