Celková výroba elektřiny brutto v roce 2021 dosáhla hodnoty 84,9 TWh, což představuje meziroční nárůst o 3,5 TWh (+4,3 %) proti roku 2020

Celková výroba elektřiny brutto v roce 2021 dosáhla hodnoty 84,9 TWh, což představuje meziroční nárůst o 3,5 TWh (+4,3 %) proti roku 2020. Největší meziroční změnu výroby elektřiny brutto zaznamenaly parní elektrárny, které vyrobily meziročně o 3,4 TWh více (+9,8 %), zatímco jejich instalovaný výkon poklesl na hodnotu 9,5 GW, což je pokles o 0,5 GW (-5,3 %); tento pokles byl způsoben především odstavením Elektrárny Mělník III. Výroba elektřiny stoupla také u jaderných elektráren o 0,7 TWh (+2,3 %), u vodních elektráren o 0,3 TWh (+12,3 %) a u plynových a spalovacích elektráren o 0,1 TWh (+3,7 %). Plynové a spalovací elektrárny zaznamenaly nárůst instalovaného výkonu o 2,2 %, což bylo způsobeno hlavně spuštěním zdrojů ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Výroba elektřiny brutto naproti tomu nejvíce klesla v paroplynových elektrárnách o 0,8 TWh (‑13,3 %), relativně pak ve větrných elektrárnách o 0,1 TWh (-14 %). Méně vyrobily také přečerpávací vodní elektrárny o 0,1 TWh (-6,3 %). Výroba elektřiny brutto z hnědého uhlí stoupla o 2,3 TWh (+8 %) a výroba z černého uhlí meziročně stoupla o 0,8 TWh (+44,3 %). Výroba elektřiny ze zemního plynu vzrostla proti roku 2020 o 0,4 TWh (+6,6 %).

Výroba elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů vzrostla meziročně o 255 GWh (+2,5 %). Klesla výroba elektřiny z větrných elektráren o 98 GWh (-14 %). Rovněž klesla výroba elektřiny z fotovoltaických elektráren o 84 GWh (‑3,7 %) a z bioplynu a skládkových plynů (-0,1 %). Naopak u ostatních obnovitelných zdrojů výroba elektřiny vzrostla proti roku 2020, nejvíce u velkých vodních elektráren (s instalovaným výkonem nad 10 MW včetně) o 217 GWh (+22,5 %). U biomasy vzrostla výroba elektřiny o 166 GWh (+6,6 %), u malých vodních elektráren o 48 GWh (+4 %) a u biologicky rozložitelného komunálního odpadu o 8 GWh (+6,6 %).

Tuzemská brutto spotřeba elektřiny za rok 2021 stoupla na hodnotu 73,7 TWh (+3,2 %). K nárůstu spotřeby elektřiny došlo zejména u domácností o 1,3 TWh (+8,1 %), dále u velkoodběru z vn o 1 TWh (+4,4 %) a u velkoodběru z vvn o 0,3 TWh (+4,6 %). Spotřeba elektřiny naopak meziročně klesla u maloodběru podnikatelů o 41 GWh (-0,5 %).

Stejně jako v předchozích letech bylo i v roce 2021 trvale záporné saldo importu a exportu elektřiny, které za celý rok činilo 11,1 TWh. To představuje meziroční nárůst o 0,9 TWh (+9,1 %). Export meziročně vzrostl o 2,7 TWh (+11,5 %), a import meziročně vzrostl o 1,8 TWh (+13,4 %).

Ročního maxima zatížení v soustavě bylo dosaženo dne 15. února 2021 v 8:45 (12 159 MW), bylo tak dosaženo nového historického maxima zatížení elektrizační soustavy a překonán rekord z roku 2018. Roční minimum zatížení soustavy bylo naměřeno dne 8. srpna 2021 v 5:45 (4 871 MW). Zpráva vyhodnocuje i čtvrthodinové průběhy zatížení a spotřeby včetně struktury zdrojů pokrývajících maximální a minimální zatížení. Dále jsou uvedeny průběhy spotřeb ve dnech maxima a minima v minulých letech.

Roční zpráva dále prezentuje vybrané technické údaje o přenosové soustavě a regionálních distribučních soustavách včetně ukazatelů kvality dodávek. Zpráva obsahuje tarifní statistiky včetně jejich vývoje za posledních 10 let. Tyto statistiky podávají přehled o počtu odběrných míst a spotřebě elektřiny dle jednotlivých distribučních sazeb a vycházejí z fakturačních údajů. Na závěr je přiložen Sankeyův