Spotřebitelské ceny v USA po více než dvou letech klesly (Ranní zpráva z finančního trhu)

Po včerejších tuzemských datech srpnové inflace se údajů o vývoji spotřebitelských cen dočkáme z USA. Oproti červenci očekáváme mírný pokles spotřebitelských cen, což jsme viděli naposledy v květnu roku 2020. Nicméně jádrová složka ukáže na pokračující cenové tlaky. Německá finální čísla srpnové inflace již budou znamenat pouze potvrzení předběžných odhadů bez nových tržních impulsů. Z Německa bude zajímavější zářijový ZEW index očekávání investorů. Obáváme se dalšího zhoršení sentimentu ve složce očekávání, i když ne tak výrazné, jak se obává trh.

Německý ZEW index ukáže na další zhoršení nálady investorů

Z pohledu společné evropské měny se dnes obáváme negativního dopadu plynoucího ze zveřejnění německého ZEW indexu očekávání investorů. Zářijový index pravděpodobně odhalí další zhoršení hodnocení současné situace i očekávání do budoucna. Důvod je nasnadě – vysoká inflace a vysoké ceny energií a plynu ohrožující konkurenceschopnost německého průmyslu. Ve srovnání s tržním konsensem nejsme až takovými pesimisty ohledně hodnocení aktuální situace, u vyhlídek do budoucna se ale bojíme více. Odpolední inflační data z USA za srpen přinesou poprvé od května 2020 pokles spotřebitelských cen, a to o -0,1 % m/m. Hlavním důvodem je snížení cen pohonných hmot. Jádrová inflace zatím dále zrychluje, po červencových +0,3 % m/m u ní pro srpen předpokládáme +0,4 % m/m (její meziroční dynamika by tak zrychlila na 6,1 % z předchozích 5,9 % y/y).

Z domova se dočkáme červencového běžného účtu platební bilance. Námi předpokládaný schodek ve výši 37,4 mld. CZK představuje medián tržních očekávání. Schodek zahraničního obchodu v kombinaci s deficitem primárních důchodů jsou hlavními důvody, proč se celkový běžný účet platební bilance propadá do pasiva a zdůrazňuje tak zranitelnost koruny. Proti jejímu oslabování ale svými intervencemi zasahuje ČNB. A na tom se pro nejbližší dobu nic zásadního měnit nebude.

Tuzemská inflace dále klesá

Tuzemské finanční trhy se včera dočkaly nižších než očekávaných statistik o vývoji srpnových spotřebitelských cen, což se projevilo zejména na poklesu tržních úrokových sazeb. Na lokálním devizovém trhu byla reakce omezená. Po zveřejnění nižšího inflačního čísla koruna oslabila z 24,54 CZK/EUR k 24,60 CZK/EUR. Odpoledne se již ale obchodovalo opět za ceny kolem otevírací úrovně. Viceguvernér Mora, patřící v současnosti k jestřábí menšině, pro Seznam uvedl, že by úrokové sazby ještě zvýšil. Dosavadní zpřísňování měnové politiky se podle něj začne projevovat v příštím roce. Z pohledu cen energií přišla večer pozitivní zpráva o rozhodnutí české vlády zastrojovat ceny elektrické energie a plynu pro domácnosti a malé a střední podniky. Velké korporace bude vláda řešit na svém středečním zasedání.

Tuzemská srpnová inflace poklesla, když se meziměsíční růst spotřebitelských cen snížil z červencových 1,3 % na 0,4 % v srpnu. Trh přitom v průměru předpokládal dvojnásobnou dynamiku. Po sezónním očištění již pozorujeme pokles čtvrtý měsíc v řadě. Výrazně pozitivní vliv mělo zejména meziměsíční snížení cen pohonných hmot jako reakce na pokles cen ropy na komoditním trhu. Zvolnění v cenovém růstu bylo patrné v rámci většiny položek spotřebitelského koše. Z meziročního pohledu růst cen zpomalil z červencových 17,5 % na 17,2 % v srpnu, což bylo výrazně pod prognózou ČNB ve výši 19,3 %. Skutečnost byla znatelně nižší i u jádrové inflace (skutečných 14,7 % versus ČNB očekávaných 15,7 %). Nejvýraznější inflační tlaky již tak mohou být za námi. Podrobněji tuzemská inflační data za srpen rozebíráme zde  https://bit.ly/3RZ60Y2.