Evropský plán na boj s drahými energiemi zatím přináší víc otázek než odpovědí - Rozbřesk

Evropská unie má plán, jak bojovat s drahými energiemi. Shoda ovšem panuje jen v obecné rovině, v detailech zatím evropský plán hodně “drhne”. Ministři pro energetiku se shodli na tom, že omezí spotřebu elektřiny ve spotřebních špičkách, uvalí mimořádné daně na ne-plynové výrobce energie, zavede strop na ceny plynu a zajistí dostatek likvidity producentům energií, pro které je při vysoké volatilitě velmi obtížné uzavírat obchody na burze. Nejvíce otazníků visí nad zastropováním cen plynu a nad mimořádným zdaněním energetických společností.

U cen plynu byly Itálie, Rakousko a Řecko proti návrhu zastropovat ceny “pouze” pro ruský plyn. Důvodem je strach z toho, že by Rusko mohlo přívod plynu vypnout úplně - ruské dodávky plynu do EU tvoří v tuto chvíli ovšem méně než 10 %. Širší podporu by pravděpodobně získal návrh, který by zastropoval ceny pro veškerý plyn proudící do EU (včetně LNG). Takové řešení ale může být s blížící se zimou pro Evropu riskantní. Jsou to právě vysoké ceny plynu, které v tuto chvíli do Evropy stahují veškerou dostupnou nabídku LNG z celého světa. A současně vysoké ceny přirozeně tlumí poptávku napříč Evropou. Plošné zastropování cen plynu by tak nakonec mohlo vést k nesouladu mezi nabídkou a poptávkou, který by se nakonec musel řešit direktivně - odpojováním vybraných nekritických odvětví od plynu. To by pravděpodobně vedlo k bolestnému narušení výrobních řetězců a výraznějším nákladům pro evropskou ekonomiku. I proto se země jako Dánsko nebo Nizozemí staví proti plošnému zastropování cen plynu.

U speciálního zdanění ne-plynových výrobců elektřiny zase není úplně jasná podoba mechanismu. Pokud by se mělo jednat o cenové stropy pro neplynové producenty, bude klíčové rozhodnout, zda bude strop jeden anebo bude stanoveno více stropů pro různé producenty elektrické energie (jádro, uhlí, obnovitelné zdroje).

Jistá je jedna věc, čas běží velmi rychle, tlak na evropské politiky roste, a to tlačí řadu z nich k hledání “rychlých” národních řešení, která na do značné míry propojeném evropském energetickém trhu rozhodně nemusí být ideální. Zbyněk Stanjura z ODS mluvil na konci týdne o tom, že by česká vláda chtěla zastropovat ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, školy nebo nemocnice a stejně tak garantovat ceny (na vyšší úrovni) pro průmysl.

TRHY

Koruna

Česká koruna se drží v blízkosti 24,55 EUR/CZK a vyčkává na dnešní inflační čísla za měsíc srpen. Ta sice podle nás mohou skončit lehce nad odhadem trhů (18,1 %), to už ale pravděpodobně ČNB v “nové” sestavě ke zvýšení sazeb nepřesvědčí. Inflaci během nejbližších měsíců čím dál více potáhnou ceny energií a silný bude i vliv cen potravin, naopak dopad imputovaného nájemného nebo pohonných hmot bude postupně vyprchávat.

Eurodolar

Nehledě na zvýšení sazeb o 75 bazických bodů ze strany ECB (po kterém bude podle nás v říjnu následovat další), poklesu cen plynu a elektrické energie v Evropě se eurodolar stále pohybuje v těsné blízkosti parity. Důvodem je nejen nervozita z toho, zdali rychlý postup ECB nepoloží Itálii, ale především zasedání Fedu příští týden ve středu. Trh přitom stále sází na to, že Fed zvedne sazby znovu o 75 bazických bodů. Podle našeho názoru si však členové vedení americké centrální banky utvoří konečný názor až po zveřejnění srpnové inflace zítra odpoledne.