Americká i česká inflace zpomalí (Komentář,Týdenní zpráva z finančního trhu)

Inflace v USA v důsledku nižších cen na čerpacích stanicích zpomalí. Levnější pohonné hmoty se pak promítnou v mírném poklesu srpnových maloobchodních tržeb. Ze stejných důvodů jako v USA dojde ke zmírnění meziměsíčního růstu i u českých spotřebitelských cen. Zvolnit by měl i růst cen průmyslových výrobců. Kolem cen energií se bude i nadále točit jednání Evropské komise i české vlády. Ta o dalších krocích bude jednat dnes. Z dat stojí ještě za zmínku evropská průmyslová produkce. Ta v důsledku vysokých cen plynu a elektřiny vykáže pokles. Tento vývoj se pak odrazí i na dalším zhoršení německého ZEW indexu.

Evropská průmyslová produkce poklesne

V meziročním srovnání má americká inflace svůj vrchol již za sebou. Toho dosáhla v červnu na úrovni 9,1 %, přičemž v srpnu by se podle našeho odhadu měla zvolnit na 8,1 %. Do konce roku by se měla dostat pod 7 %. Stávající zpomalování inflace je nicméně dáno především cenami energií, jejichž vývoj je nejistý, přičemž ceny ostatních položek spotřebního koše dále rostou. Obavy budí především ceny nájemného, které jsou v meziročním srovnání o 5,5-6,0 % výše. V časech, kdy byla inflace na 2 %, dosahoval jejich meziroční růst 3,0-3,5 %, u ostatních položek v průměru 1 %. V boji s inflaci tedy americká centrální banka stále vyhráno nemá. Ta na svém posledním zasedání sáhla k 75bodovému zvýšení sazeb. Další zasedání je naplánované na 21. září a zde se podle nás bude Fed rozhodovat mezi 50 a 75 body. Velmi dobrá situace na trhu práce a pozitivní vyhlídky pro růst HDP v H2 hovoří spíše pro 75 bodové zvýšení.

Kromě inflace bude v USA zveřejněn i vývoj maloobchodních tržeb za srpen. Ty budou ovlivněny poklesem cen u čerpacích stanic, což se odrazí na meziměsíčním poklesu maloobchodních tržeb o 0,1 %. V kontrolní skupině, která je důležitá pro výpočet HDP, by však měly tržby vzrůst o 0,6 % m/m (díky očištění o prodeje pohonných hmot a aut).

Průmyslová produkce v eurozóně v červenci zřejmě o 2,9 % m/m poklesla. Vyplývá to z již zveřejněných dat pro velké ekonomiky. Pokles průmyslové produkce byl zaznamenán ve Francii (-1,5 %), Španělsku (-1,1 %), Německu (-0,7 %) a především Irsku (-18,9 %). Ve vývoji se již odráží vysoké ceny energií, kvůli kterým některé průmyslové společnosti silně závislé na spotřebě plynu a elektřiny redukují výrobu nebo dočasně zavírají své závody. S tím souvisí pokles poptávky průmyslových firem po zemním plynu, která byla za prvních osm měsíců letošního roku o 17 % nižší ve srovnání s obvyklou průměrnou spotřebou v letech 2017-2021. Průmyslový sektor tak bude zřejmě přispívat k HPD v Q3 negativně.

I tento týden budou pokračovat jednání spojená s energetickou krizí. Ve středu by další detaily měla poskytnout Evropská komise. Již v pátek se unijní ministři zodpovědní za energetiku shodli na využití nečekaných zisků producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc domácnostem. Odebrání zisků by v podstatě znamenalo zastropování cen elektrické energie. V jaké výši ale rozhodnuto nebylo. Spekuluje se o 200 EUR za jednu megawatthodinu. Na zastropování cen plynu se ministři neshodli. Ministr financí Zbyněk Stanjura se vyjádřil ve smyslu, že v Česku by se daň měl týkat třech sektorů (energetiky, bank a petrochemie), přičemž zavedena by měla být od 1. ledna 2023, a to na tři roky. Státnímu rozpočtu by tyto kroky mohly dle jeho odhadu přinést 50 až 60 mld. CZK ročně. Návrhem se česká vláda bude zabývat dnes.

Meziměsíční růst českých spotřebitelských cen podle nás v srpnu zmírnil. Odhadujeme jeho snížení z červencových 1,3 % na 0,7 %, po sezonním očištění pak z 1,1 % na 0,9 %. Významně na to působil pokles cen pohonných hmot v průměru o zhruba 10 % m/m. Ceny potravin na druhou stranu podle nás pokračovaly ve svižném meziměsíčním růstu. Stále vysokou meziměsíční dynamiku pravděpodobně vykazovala i jádrová inflace, s postupným zmírňováním poptávky domácností však očekáváme její pokračující snižování. V meziročním vyjádření by se již jádrová inflace měla nepatrně snížit ze 14,7 % na 14,5 %. Celková meziroční inflace tak podle našeho odhadu zrychlí jen nepatrně, z 17,5 % na 17,7 %. Více k tématu zde: https://bit.ly/3Q5dHL8. Zveřejněny budou i srpnové ceny průmyslových výrobců, jejichž meziměsíční růst dále zpomalí, v meziročním srovnání pak poklesnou na 25,6 % z 26,8 % v červenci.

ECB pomohla euru zpět nad paritu

Minulý týden byl nabitý událostmi. V Česku byl zveřejněn vývoj červencové průmyslové produkce, zahraničního obchodu, stavebnictví i maloobchodních tržeb. Všechny indikátory potvrdily, že česká ekonomika míří do mělké recese. Průmysl a zahraniční obchod se pokoušela zachraňovat výroba a export automobilů, na vykompenzování zhoršení v ostatních kategoriích to ale nestačilo. Mírný nárůst vykázal i podíl nezaměstnaných osob, který v srpnu stoupl na 3,4 %. Více jsme se indikátorům věnovali zde: https://bit.ly/3x2penU. 

Koruna se po celý týden pohybovala v pásmu 24,50-24,65 CZK/EUR. Ke stabilitě jí stále pomáhá přítomnost České národní banky na devizovém trhu. Ta na její obranu od května do července uzavřela spotové operace ve výši 20,5 mld. EUR, což představuje zhruba 13 % celkových devizových rezerv. Vzhledem ke zmenšujícímu se úrokovému diferenciálu vůči eurozóně předpokládáme, že ČNB bude muset na podporu koruny intervenovat i nadále. Diferenciál se u dvouletých swapů od července snížil z 6 pb na aktuální 4,4 pb a vzhledem k očekávánému vývoji eurových sazeb bude tento trend zřejmě pokračovat. Více jsme se devizovým intervencím věnovali zde: https://bit.ly/3TZOCnS.   

Ze zbytku regionu stojí za zmínku zasedání polské centrální banky, která zvýšila sazby o 25 bb na 6,75 %. Trh ale s tímto krokem počítal, a tak polská měna byla po celý týden poměrně stabilní v pásmu 4,70-4,74 PLN/EUR. Vrchol současného cyklu zpřísňování měnových podmínek vidíme na úrovni 8 %.

Ve zvyšování úrokových sazeb minulý týden pokračovala i Evropská centrální banka. Ta jednomyslně zvedla úrokové sazby o 75 bb. Potvrdila také, že v takovýchto krocích plánuje pokračovat. Tržní očekávání se tak posunula ještě o něco výše, takže nyní do konce roku vidí utažení měnových podmínek o dalších 125 bb. Naše prognóza předpokládá do konce roku dva 50bodové „hiky“ (v říjnu a prosinci). V roce 2023 pak trojí 25bodové zvýšení depozitní sazby a dvojí u zbylých dvou sazeb. Vyznění zasedání ECB pak pomohlo společně evropské měně dostat se nad paritu. Data, která přicházela z eurozóny, přinášela smíšený obrázek. Finální PMI byly v Německu revidovány výrazně směrem dolů, což sebou pod 50bodovou hranici vzalo i indikátory za celou eurozónu. Výrazným poklesem nepotěšily ani německé tovární objednávky. Naopak německý průmysl dopadl lépe a HDP za celou eurozónu za Q2 bylo revidováno o dvě desetiny směrem nahoru.