ECB zvedá úrokové sazby o 75 bazických bodů a očekává další zvyšování

Evropská centrální banka dnes rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 75 bazických bodů. Centrální banka eurozóny se tím snaží zkrotit rekordní inflaci, která přestřeluje cíl ECB již více než dvojnásobně. O tři čtvrtě procentního bodu ECB ještě nikdy sazby nezvýšila. Pracovníci ECB zároveň upřesnili směrem nahoru svoje odhady inflace v eurozóně a centrální banka upozornila, že k dalšímu zvyšování může přistoupit i na příštích několika zasedáních.

"V současnosti se očekává, že inflace dosáhne průměrné úrovně 8,1 % v roce 2022, 5,5 % v roce 2023 a 2,3 % v roce 2024," uvedla ECB k odhadům svého odborného aparátu. "Na základě stávajícího hodnocení Rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání," stojí v dnešním prohlášení ECB.

V srpnu utíkala inflace v zemích eura meziročním tempem 9,1 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku spotřebitelské ceny v eurozóně minulý měsíc vzrostly o 4,3 procenta. Nová prognóza by měla posunout výhled inflace nahoru a výhled pro růst dolů, čímž jen podtrhne dilema stojící před měnovou politikou, podotkl v dopoledním komentáři hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

Zvýšení úrokových sazeb se na trzích předpokládalo, otázkou bylo jenom o kolik. Trhy, podpořené jestřábími slovy některých konzervativních členů bankovní rady, pracovaly s více než 80% šancí nárůstu sazeb o 75 bazických bodů. Také těsná většina ekonomů, které oslovil Reuters, 75bodový krok očekávala.

ECB nicméně stojí před složitým rozhodováním. Astronomické ceny energií téměř jistě zatáhnou blok do hospodářské recese, kterou by agresivní ECB mohla ještě přiživit, obzvláště pokud budou narůstat výpůjční náklady vládám, které podnikají kroky na pomoc občanům a firmám, jichž se drahé energie dotýkají nejvíce.

Před nabídkovou inflací jsou navíc centrální banky bezmocné. Až bude tedy inflace sama od sebe ustupovat, budou v ekonomice pořád působit vyšší sazby, pro které se centrální bankéři rozhodují nyní. Velký skok v sazbách jde kromě toho proti proklamované mantře o pozvolnosti.

Naopak opatrný krok mohl ještě více rozdmychat dlouhodobá inflační očekávání a poškodit kredibilitu ECB jakožto instituce s mandátem bojovat proti inflaci. Také by mohl oslabit euro, které se jenom složitě odráží od dvacetiletého minima pod 0,99 EURUSD, na které se po ruském zastavení plynovodu Nord Stream I tento týden propadlo. Slabé euro (k dolaru letos už o více než 13 %) může skrze dražší dovoz ještě více zhoršit inflaci. Ani hlasitý výstřel ale podle některých názorů nemusí euro probrat k životu.

Pro výrazný krok už teď mohla hovořit i hrozící recese. Až bude hospodářský útlum patrnější, bude ECB svoji případnou razanci jenom obtížně komunikovat, podotkla agentura Reuters. Někteří centrální bankéři se dokonce určité mělké recesi úplně bránit nemusí, protože by mohla pomoci firmám, které teď složitě shánějí pracovníky.

Šéfka ECB Christine Lagardeová se k důvodům dnešního rozhodnutí vyjádří na dnešní tiskové konferenci:

Zdroje: ECB, Reuters