Česká ekonomika si z pohledu růstu HDP vedla v letošním prvním pololetí velmi dobře

Zpřesněné údaje o výkonu HDP za letošní druhé čtvrtletí hlásí silnější celkový růst české ekonomiky, než signalizoval předběžný odhad prezentovaný koncem července.

Zpřesněná a detailní statistika HDP reportuje pro druhé čtvrtletí růst 0,5 % mezičtvrtletně a 3,7 % meziročně, což je v případě mezičtvrtletního výkonu ekonomiky o 0,3 procentního bodu nad předběžným odhadem.

Česká ekonomika si z pohledu růstu HDP vedla v letošním prvním pololetí velmi dobře, ve druhém pololetí lze ale očekávat ochlazení výkonu ekonomky kvůli vysoké inflaci a v případě meziročního růstu HDP též kvůli poměrně nepříznivé srovnávací základně.

Česká republika vykázala dle zpřesněných dat v letošním druhém čtvrtletí růst HDP 0,5 % mezikvartálně a 3,7 % meziročně, když předběžný údaj z konce července reportoval růst 0,2 % mezičtvrtletně a 3,6 % meziročně.

Již samotný předběžný údaj představoval příjemné překvapení a zpřesněná data hlásí ještě lepší výkon HDP v letošním druhém čtvrtletí, než se původně čekalo.

Struktura mezičtvrtletního růstu HDP ovšem až tak působivá nebyla, neboť dominantním tahounem růstu byl vývoj zásob.

Mírně se zvýšily investiční výdaje, tedy hrubá tvorba fixního kapitálu, což je příznivé, spotřeba vlády a domácností ale klesla a nepříznivý příspěvek k celkovému výkonu ekonomiky v mezičtvrtletním vyjádření přišel také ze strany zahraničního obchodu.

Na spotřebu domácností dopadá vysoká inflace a její nepříznivý vliv na sentiment a reálné příjmy spotřebitelů.

Meziroční růst HDP ve druhém čtvrtletí zpomalil ze 4,6 % zaznamenaných v letošním prvním čtvrtletí na 3,7 %, podepsala se zde poměrně vysoká srovnávací základna v podobě mezičtvrtletního růstu HDP v loňském druhém čtvrtletí (HDP tehdy vykázal mezikvartální růst 1,4 %).

Tahounem meziročního růstu HDP v letošním druhém čtvrtletí byly všechny složky domácí poptávky, v prvé řadě vývoj zásob a investiční výdaje, k celkovému růstu HDP ale mírně přispěla také spotřeba vlády a domácností.

Čisté exporty, tedy zahraniční obchod se zbožím a službami, měly na meziroční výkon HDP nepříznivý vliv.

Na straně tvorby HDP byl mezičtvrtletní růst tažen většinou odvětví služeb, dále také vývojem v průmyslu a zemědělství, zatímco výkon ve stavebnictví mezičtvrtletně klesl.

V meziročním vyjádření byl patrný růst ve službách, průmyslu i stavebnictví, nepříznivý výsledek ze základních sektorů ekonomiky vykázalo pouze zemědělství.

V případě služeb byl i nadále patrný silný růst v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství, tempo růstu se ale pod vlivem srovnávací základny zmírňuje (loni v průběhu jara již postupně odpadla omezení související s pandemií koronaviru).

Zpřesněné výsledky o výkonu HDP za letošní druhé čtvrtletí příjemně překvapily a česká ekonomika vykázala v letošním prvním pololetí z pohledu růstu HDP velmi slušné výsledky.

Nicméně, v dalších čtvrtletích bude na sentiment spotřebitelů a jejich výdaje nepříznivě dopadat vysoká inflace, na straně firem se asi zmírní růst zásob a investičních výdajů.

Je velmi pravděpodobné, že v letošním druhém pololetí uvidíme mezičtvrtletní poklesy HDP, což ve svých nedávno zveřejněných prognózách očekává jak ČNB, tak Ministerstvo financí.

Letošní závěrečné čtvrtletí může být ve znamení i meziročního poklesu HDP.

Za celý rok 2022 HDP nicméně poroste zhruba tempem 2,2 %, čemuž napomůžou velmi dobré výsledky za letošní první pololetí.

V roce 2023 ale očekáváme zpomalení celoročního růstu HDP do oblasti 1 %, jakkoliv mezičtvrtletní růst české ekonomiky by se měl v průběhu roku 2023 již začít oživovat.

V roce 2021 činil celoroční růst české ekonomiky 3,5 %.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.