Dva roky stará lekce z oslavy na Karlově mostě

Vzpomínáte si ještě na jednu radostnou událost, která se odehrála na konci června 2020 v Praze?

Vzpomínáte si ještě na jednu radostnou událost, která se odehrála na konci června 2020 v Praze? Připomíná ji například tento titulek Seznam zpráv: "Na Karlově mostě postavili 515 metrů dlouhý stůl. Hostina ukončí epidemii." Bohužel všichni víme, jak to dopadlo. A současné domácí debaty o tom, jak moc jsou plné plynové zásobníky a jak přežijeme příští zimu, situaci s koronavirem v jistých ohledech nepříjemně připomínají. Již několikrát jsme v Rozbřesku rozebírali, že při pohledu na trh s komoditami se vyplatí věnovat pozornost termínovým kontraktům. U cen elektřiny tomu tak je, neboť kontrakt na rok dopředu se považuje běžně za měřítko neboli za benchmark. To má dobrý důvod mimo jiné i proto, že řada kontraktů pro konečné spotřebitele je fixovaných. A i ty objemy dodávané elektřiny, které zajištěné nejsou (běžné ceníky), bývají v určitém objemu od výrobců "předprodané" a od obchodníků (alespoň těch zodpovědných) "předkoupené". Čím blíže v budoucnu se spotřeba realizuje, tím větší část produkce / spotřeby bývá takto cenově fixována. To má za následek, že koncoví spotřebitelé normálně nejsou vystaveni volatilitě cen na spotovém trhu. To je dobré zejména v současné situaci, kdy ceny jdou rapidně vzhůru a do spotřebitelských cen se tak vzhledem k zajištění promítají pouze v omezené míře. Vývoj v posledních měsících je hodně znepokojivý právě i proto, že růst cen se zdaleka netýká jen termínového kontraktu na rok 2023, ale i těch delších. O nich se bohužel v médiích mluví již méně. Například kontrakty pro roky 2024 a 2025 na Německou elektřinu zdražily v srpnu asi o 100 % na cca 450, resp. 300 EUR/MWh. A právě na tato období bychom se již nyní měli ve zvýšené míře soustředit. Trh jednoduše potvrzuje, že energetická krize není jen krátkodobá záležitost. To je zároveň i silný signál, který by měl být zohledněn při hledání odezvy. Při sledování médií lze totiž snadno nabýt dojmu (snad mylného), že hlavní problém je zima 2022/2023. Vývoj na trhu ale jasně ukazuje, že politické úvahy by měly směřovat dále. Je totiž dost dobře možné (spíše dokonce pravděpodobné), že do následující topné sezóny budeme vstupovat s mnohem prázdnějšími plynovými zásobníky než do té letošní. Tato zima samozřejmě bude krušná. Pokud ale na jejím konci budeme mít takřka prázdné zásobníky a s prvními paprsky jarního slunce začneme slavit, tak můžeme už za pár měsíců krutě vystřízlivět. Podobně jako na podzim 2020 po letní oslavičce na Karlově mostě.