Turecko buduje infrastrukturu pro zemní plyn

Největší naděje aktuálně Turecko vkládá do zemního plynu. 21. srpna 2020 oznámil prezident Erdogan, že vrtná loď Fatih objevila 320 miliard krychlových metrů zemního plynu ve vrtu Dunaj-1 v Černomořském plynovém poli. Jedná se o největší objev plynu v historii Turecka. Následně byly objeveny další rezervy i ve vrtu Amasra-1. V roce 2021 byla hlášena další naleziště o celkovém objemu 540 krychlových metrů. Při slavnostním položení první části potrubí, v červenci 2022, prezident Erdogan oznámil, že práce na prvních šesti vrtech v plynovém poli Sakarya budou dokončeny v následujícím roce. Z těchto vrtů denně vytěží 10 milionů krychlových metrů plynu pro turecké domácnosti a průmysl. To odpovídá 3,5-4 miliardám metrů krychlových plynu ročně. Očekává se, že nejvyšší úrovně těžby v Černém moři bude dosaženo v letech 2027-2028. V tomto období tak poteče do potrubí 40 milionů metrů krychlových plynu denně, tedy přibližně 15 miliard metrů krychlových ročně.

Na realizaci projektu, který si připíše mnohá prvenství, je zaměstnáno 4 200 lidí a operuje na něm 16 lodí. Nově i Loď Castoro 10, dodána z Jižní Koreje. Ta letos 6. června projela Bosporskou úžinou a hned po té začala klást potrubí pro dopravu plynu z vrtů na pevninu. Práce probíhající v hloubce až 2200 metrů pod mořem, pokračují podle plánu a měly by být dokončeny na konci tohoto roku. V srpnu 2022 ministr Dönmez potvrdil, že plyn bude do domácností distribuován v květnu příštího roku.

Turecko se ale také staví do pozice prostředníka pro nahrazování dodávek chybějícího plynu a ropy z Ruska. 19. července 2022 při návštěvě v Baku podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s ázerbájdžánským prezidentem Alijevem memorandum o strategickém partnerství v oblasti energetiky. Přes Ázerbájdžán je přitom zemní plyn veden do Evropy prostřednictvím Jižního plynového koridoru (SGC) přes Turecko. SGC přepravuje plyn z Kaspické pánve do Evropy a celkem se táhne v délce 3 500 kilometrů. V Turecku se na něj napojuje Transanatolský plynovod (TANAP), ten pak pokračuje přes Balkán a Jaderské moře a je vyveden na břeh v jižní Itálii. Turecký prezident Erdogan a jeho ázerbajdžánský protějšek Ilham Aliyev přikládají zvýšení kapacity Jižního plynového koridoru mimořádnou důležitost. Erdogan při schůzce s Aliyevem uvedl, že tyto kroky jsou strategické nejen pro obě země, ale i pro celý region a umožňuji investice do dalších projektů, jakým je například plynovod Baku-Tbilisi-Erzurum. Společně s Aliyevem se turecký prezident shodl na prioritním dokončení právě Jižního plynového koridoru, jehož páteř tvoří TANAP, který by po té měl dle Turecka představovat čtvrtou evropskou plynovou tepnu.

TurkStream je další z plynovodů, do jehož výstavby vláda investuje. Tímto by turecká firma BOTAŞ přepravovala ruský plyn pod hladinou Černého moře dále do Bulharska, Srbska a Maďarska, a zajišťovala tak dodávky pro Evropu. Tento plynovod s kapacitou 31,5 miliardy metrů krychlových ročně je plynovodem s největším průměrem instalovaným v takové hloubce na světě.

Turecko se chce stát přepravním uzlem v regionu a má plány být tranzitní zemí i pro izraelský plyn. Díky energetické krizi se v následujících letech počítá s ještě většími investicemi tak, aby bylo Turecko co nejméně závislé na importu zemního plynu. Díky náročnosti budování infrastruktury ale turecké vládě často nezbývá, než spolupracovat s technologicky vyspělejšími firmami ze zahraničí. České firmy mají zkušenosti na poli energetiky a strojírenství a pro Turecko potenciál i proto, že jsou mnohdy dostupnější než západní Evropa nebo Spojené státy. Státy východní a jižní Evropy se také pro Turecko stávají alternativou k ruskému trhu.

Jakub Dluhosch, asistent ekonomického úseku, Generální konzulát ČR v Istanbulu

René Daněk, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Istanbulu