Inflace v eurozóně nadále stoupá, vrchol má stále ještě před sebou (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Inflace v eurozóně v srpnu nejspíše zrychlila, vrcholu by v meziročním vyjádření měla dosáhnout až v září na 9,3 %, kdežto jádrová složka by měla meziročně zrychlovat až do začátku roku 2023. Naopak v Německu by mělo dojít ke zpomalení meziměsíční inflace. Tuzemský a polský PMI by měly zůstat pod 50bodovou hranicí. Silná data z amerického trhu práce by se měla připojit k jestřábímu vyznění konference v Jackson Hole z minulého týdne a hrát do karet přísnějšímu utahování měnové politiky amerického Fedu.

Týden ve znamení zrychlující inflace a silného trhu práce.

Hlavní role tento týden zaujmou cenové indikátory a ukazatele z trhu práce. Během týdne se dočkáme předběžných odhadů inflace pro Německo, eurozónu a také Polsko. Předpokládáme, že růst spotřebitelských cen v eurozóně meziročně mírně zrychlil z červencových 8,9 % na 9,0 % v červenci (0,4 % m/m), a to i přes pokles cen pohonných hmot, který by měl částečně kompenzovat nárůst cen energií. K vyšší dynamice budou přispívat především ceny potravin a služeb, což bude reflektovat zrychlení jádrové inflace o 0,3 pb na
4,3 % y/y. Podle našich odhadů by měla inflace kulminovat v září na 9,7 %, přičemž jádrová složka by měla dosáhnout vrcholu až na začátku příštího roku na 5,3 %. V Německu by mělo naopak dojít ke zpomalení meziměsíční inflace z červencových 0,8 % na 0,5 %. Indikátory důvěry v ekonomiku eurozóny by měly poskytnout lehce optimističtější výhled než minulý týden zveřejněné PMI.

V Maďarsku očekáváme, že MNB zvýší klíčovou sazbu o 100 bb na 11,75 %. Indikátory PMI u nás a v Polsku by měly následovat evropské protějšky a nadále zůstat v zóně kontrakce pod 50bodovou hranicí. Zpřesněný odhad růstu českého HDP by neměl přinést změnu a zůstat na 0,2 % q/q, což by značilo významné zpomalení z 0,9 % q/q zaznamenaných v Q1 22. Podle našich odhadů by k růstu měly významně přispět investice, průmyslová produkce a s ní spojený čistý vývoz. Naopak spotřeba domácností by měla již třetí kvartál po sobě mezičtvrtletně klesnout i přes oživení služeb a turismu.

Na závěr týdne budou zveřejněny vysoce sledované statistiky z amerického trhu práce. Po dalším výrazném překvapení směrem nahoru z července by podle nás mělo dojít ke zpomalení tempa nárůstu nově vytvořených pracovních míst. Nicméně stále silný trh práce by měl hrát do karet 75bodovému zvýšení úrokových sazeb od amerického Fedu.

Důraz na jemné přistání amerického Fedu je minulostí.

Ostře sledovanou událostí minulého týdne byl projev šéfa amerického Fedu J. Powella, který navázal na vyjádření svých kolegů a upevnil postoj centrální banky v boji proti vysoké inflaci. Scénář tzv. jemného přistání se nám tak významně oddaluje. Jestřábí vyznění jen potvrdilo nutnost úrokových sazeb zavítat hlouběji do restriktivního teritoria, výrazně nad 3 %, a tam také delší dobu setrvat. Pro zářijové zasedání budou zřejmě klíčová data příchozí v nadcházejících dvou týdnech.

Hlavní roli pak zaujaly předstihové indikátory ekonomické aktivity. Úterní smršť evropských PMI za srpen překvapila mírně nižším poklesem, než očekávali analytici. Nicméně kompozitní PMI zůstaly pod 50bodovou hranicí. Překvapivě došlo také k většímu zhoršení v oblasti služeb, což by implikovalo, že vítr do jejich plachet vlivem pocovidového oživení začíná slábnout. Při pohledu do historie by úroveň kompozitního PMI eurozóny kolem 49,2 b. naznačovala mírný mezikvartální pokles ekonomiky. Podle našich odhadů ekonomika eurozóny bude ve Q3 22 stále těžit z oživení služeb a turismu a zaznamená tak 0,2-0,3 % q/q růst. K většímu zpomalení by mělo pak dojít ve Q4 22, nicméně zde již nelze vyloučit ani mírný pokles a následný propad do recese v zimě.

Horším ekonomickým vyhlídkám nasvědčovaly i indikátory důvěry v ekonomiku jako německé Ifo a Gfk indexy podnikatelské, resp. spotřebitelské důvěry, anebo index spotřebitelské důvěry v eurozóně, které víceméně setrvaly na nízkých úrovních. I nadále platí, že spotřebitelský sentiment je značně více negativní než ten v podnikatelské sféře, nicméně i zde již dochází k poklesu zejména s odkazem na vidinu slábnoucí poptávky v budoucích měsících. Tuzemský konjunkturální průzkum potvrdil výše uvedené, když došlo k mírnému zlepšení spotřebitelského sentimentu, a naopak ke zhoršení podnikatelského sentimentu.

Německý a americký HDP zaznamenaly mírnou revizi směrem nahoru na 0,1 % a -0,6 % q/q (z 0,0 % a -0,9 %). Zatímco pro Německo potýkající se s energetickou krizí a vysychajícím Rýnem jsou ekonomické vyhlídky do Q3 22 značně negativní, jak již naznačují výše zmíněné indikátory, tak v USA by podle našich odhadů mělo dojít k obnovení růstu ve světle stále silného trhu práce, pokračujících investic a nadále silných výsledků amerických firem.

Před třídenní odstávkou Nord Streamu 1 od této středy burzovní ceny budoucích kontraktů pro příští rok na elektřinu a plyn pokračovaly v trhání rekordů, když během minulého týdne narostly až o 50 %, resp. 30 %. To jen zintenzivní snahy o řešení vysokých cen energií na půdě EU. Česká vláda již například schválila připravovaný úsporný tarif, který by měl pomoci tlumit dopady vysoké inflace na spotřebu domácností.

Euro strávilo většinu týdne pod dolarovou paritou reflektující slabší vyhlídky pro evropské ekonomiky a atraktivitu dolaru vzhledem k další trajektorii amerických úrokových sazeb. Tržní sazby i v minulém týdnu v očekávání před konferencí v Jackson Hole nadále rostly, což se také odrazilo na českých sazbách. Naopak riziková aktiva zažila mírně negativní týden. Středoevropské měny po mírném oslabení ze začátku týdne pomalu umazávaly ztráty, nicméně šlo o pohyby v úzkých pásmech. Nejhůře na tom byl maďarský forint, který během týdne ztratil až 1,5 %, zatímco česká koruna a polský zlotý se ke konci týdne vrátily poblíž úrovním ze začátku týdne.