Německo balancuje na hraně recese (Ranní zpráva z finančního trhu)

Konečný odhad německého HDP za Q2 by měl potvrdit stagnaci tamní ekonomiky. Zatímco spotřeba domácností byla pravděpodobně podpořena pocovidovým oživením poptávky po službách, investice a průmyslová produkce doplácely na vysokou nejistotu a vysoké ceny. Pro Q3 očekáváme mezičtvrtletní pokles německé ekonomiky a tyto chmurné vyhlídky by měl potvrdit i srpnový Ifo index. Také odhad vývoje americké ekonomiky by měl zůstat beze změny. Ta tudíž ve druhém čtvrtletí zřejmě mezičtvrtletně klesla o 0,9 % anualizovaně. Více sledovanou událostí tak v USA bude začínající sympozium centrálních bankéřů v Jackson Hole. Projev šéfa Fedu Powella je naplánován na pátek.

Další zhoršení IFO indexu podtrhne pesimistické vyhlídky

Konečný odhad německého HDP za druhé čtvrtletí pravděpodobně potvrdí mezičtvrtletní stagnaci ekonomiky. Po silném růstu o 0,8 % q/q v prvním čtvrtletí, tak německé hospodářství postupně ztrácí dech. Vzhledem k úplnému otevření služeb po covidové odmlce očekáváme, že spotřeba domácností mezičtvrtletně mírně rostla, zatímco na investice a průmyslovou výrobu negativně působila vysoká nejistota, rostoucí ceny energií a narušení globálních dodavatelských řetězců. Při pohledu do budoucna se zdá, že slabé předstihové indikátory, potenciální problémy s dodávkami energií či jejich vysoké ceny, a také omezená doprava na řece Rýn vyústí ve třetím čtvrtletí v mezičtvrtletní pokles HDP. Při detailním pohledu na více desetinných míst, předběžný odhad německého HDP za Q2 ve skutečnosti ukázal na jeho nepatrný pokles o 0,04 % q/q a tamní ekonomika by se tak fakticky vzato mohla již ve Q3 nacházet v technické recesi.

Pro srpen očekáváme pokračující pokles indexu podnikatelské důvěry Ifo na 88,4 bodu, což bude představovat další varování před rizikem recese německé ekonomiky. Hodnocení současných hospodářských podmínek by mělo dále oslabit, protože s nízkou hladinou vody v Rýně zesílily poruchy v zásobování. Očekávání pro následujícího půl roku by ale mohla zaznamenat mírnou korekci, respektive stabilizaci na současné nízké úrovni.

Zpřesněný odhad amerického HDP za Q2 podle nás nepřinese nic nového a sledováno tak bude především začínající sympozium centrálních bankéřů v Jackson Hole. Po dvou letech se bude konference opět konat v prezenční formě. Očekáván je především projev šéfa Fedu Powella, který je naplánován na pátek.

Důvěra v ekonomiku je nejnižší od března 2021

Důvěra v českou ekonomiku v srpnu opět klesla. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu se snížil ze 3,5 bodu na 1,7 bodu. Jde o nejnižší úroveň od března loňského roku. Pokles důvěry se tentokrát týkal pouze podnikatelů, když důvěra spotřebitelů v srpnu meziměsíčně mírně vzrostla. Odrazila se tak od červencového historického minima a byla nejvyšší za posledního čtvrt roku. I přes toto nepatrné zlepšení však nadále mezi domácnostmi panuje velká míra pesimismu spojená s negativními dopady vysoké inflace a pesimistickými vyhlídkami dalšího vývoje ekonomiky. Pokles podnikatelské důvěry se týkal všech sledovaných sektorů. V případě podnikatelů nicméně nelze zatím úplně hovořit o strmém propadu sentimentu, jelikož jeho hladina byla stále poměrně vysoká a držela se na úrovni konce roku 2021. V průmyslu podnikatelé hůře hodnotili především poptávku.

Americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v červenci zklamaly, hlavně však díky výraznému poklesu objednávek vojenských letounů. Meziměsíčně celková hodnota objednávek stagnovala, zatímco se čekal její růst o 0,8 %. Necháme-li však stranou celou oblast dopravy, která je standardně hodně volatilní, tak objednávky zaznamenaly meziměsíční nárůst o 0,3 %, což bylo o desetinu více, než se čekalo. Vývoj je pozitivní i v tom ohledu, že průmyslové ceny se v červenci mírně meziměsíčně snížily a k růstu průmyslových objednávek tak pravděpodobně došlo i v reálném vyjádření. Americké společnosti podle všeho i přes vyšší míru nejistoty nadále investují, k čemuž může přispívat nedostatek zaměstnanců na tamním trhu práce. Data z trhu práce včera byla zveřejněna také v Maďarsku. Meziroční růst průměrné mzdy zde zrychlil z květnových 14,9 % na 15,4 % v červnu, když se čekalo 14,3 %. Růst mezd tak překonal inflaci, která v Maďarsku dosáhla v červenci 13,7 %. Podobná je situace i v Polsku, také zde růst mezd drží tempo s růstem spotřebitelských cen.

Vývoj na finančních trzích byl včera klidný. Americký dolar oproti euru posílil o přibližně půl procenta a obchodoval se poblíž 0,992 USD/EUR, tedy stále kolem parity. K posílení došlo i v případě středoevropských měn, i když významnější bylo pouze u maďarského forintu. Česká koruna nadále oscilovala v blízkosti 24,65 CZK/EUR.