Smíšený vývoj středoevropských ekonomik a silná data z USA (Komentář)

Překvapivě horší data z čínské ekonomiky, které donutily tamní centrální banku snížit úrokové sazby o 10 bb, odstartovaly týden s negativním sentimentem vzhledem k negativním implikacím pro globální poptávku.

Pozornost se tento týden upnula na statistiky vývoje HDP evropských ekonomik. Zpřesněný odhad HDP eurozóny za Q2 přinesl dle očekávání mírnou revizi směrem dolů na 0,6 % q/q. Ekonomika eurozóny se tak zatím prokazuje jako odolná i přes negativní dopady války na Ukrajině, vysokou inflaci a zvýšenou nejistotu kolem dodávek ruského plynu. Větší vhled poskytne až struktura HDP, která by měla být zveřejněna začátkem září. Nicméně již dostupné indikátory naznačují, že k růstu významně přispěly doplňování zásob, obnovení poptávky po službách a s tím spojená solidní spotřeba domácností. Pokračující odolnost na straně korporací a oživení poptávky po službách by mělo vést k dobrému výsledku i ve třetím čtvrtletí. Na druhé straně pokračující eskalace energetické krize by mohla zesílit negativní dopady, zejména pak na průmyslově zaměřené ekonomiky s vysokou závislostí na dodávkách energetických komodit z Ruska. Příkladem je Německo, kde prohlubující se negativní sentiment potvrdil srpnový ZEW index.

Vývoj středoevropských ekonomik byl relativně smíšený, když překvapil na obě strany. Zatímco v tuzemsku, Slovensku a Maďarsku ekonomika zaznamenala ve Q2 mezičtvrtletní růst o 0,2 %, resp. 0,4 % a 1,1 %, tak ta polská se v letošním druhém čtvrtletí propadla o výrazných 2,3 % q/q, kdežto analytici čekali mírnější 0,7% pokles. Podobně, ale směrem nahoru, překvapil také růst maďarské ekonomiky, když trh čekal růst pouze o 0,5 % q/q. 

Příchozí data průmyslové produkce a maloobchodních tržeb z USA zatím nenesou známky recese. Americký průmysl po červnové revidované stagnaci v červenci meziměsíčně vzrostl o překvapivých 0,6 % za významného přispění oživení automobilového průmyslu. Maloobchodní tržby bez aut pokračovaly v meziměsíčním růstu a v červenci vzrostly o 0,4 %, kontrolní skupina pak dokonce o 0,8 %. Celkové tržby však brzdil slabší prodej aut a pohonných hmot, když došlo k meziměsíční stagnaci. Výše uvedené indikace spolu s dříve zveřejněnými silnými daty z trhu práce a meziměsíční stagnací spotřebitelských cen v červenci tak ještě více rozvířily debatu ohledně další trajektorie sazeb amerického Fedu. K té také přispěl zveřejněný zápis z posledního jednání FOMC s lehce holubičím vyzněním. Tržní ocenění je momentálně více nakloněno 50bodovému zvýšení na zářijovém zasedání. Nicméně před tím budou mít američtí centrální bankéři k dispozici další várku dat za srpen, která by mohla do dalšího rozhodování významně promluvit. Čerstvého zhodnocení situace od Fedu bychom se nicméně měli dočkat příští týden na pravidelném sympóziu v Jackson Hole.

Z řad cenových indikátorů byly tento týden zveřejněny ceny průmyslových výrobců v ČR a Německu. Zatímco ceny tuzemských průmyslníků překvapily výrazně nižším meziměsíčním tempem růstu o 0,4 % oproti konsensu (1,0 %), tak ceny těch německých zaznamenaly raketový růst o 5,3 % m/m. Kdežto k růstu tuzemského indikátoru složka energií přispěla jen mírně, tak v případě německého PPI ceny elektřiny, plynu a tepla sehrály výrazně větší roli, bez nich ceny rostly „pouze“ o 0,4 % m/m. Naopak v opačném směru na růstovou dynamiku tlačila v červenci nižší cena surové ropy v porovnání s předcházejícím měsícem. K dalšímu poklesu dochází i v tomto měsíci, což by mohlo být dobrou zprávou pro budoucí cenový vývoj. Tomu však příliš nenasvědčují extrémní nárůsty burzovních cen budoucích kontraktů na elektřinu a plyn pro příští rok.

Tržní úrokové sazby po poklesech z minulého týdne následovaly dění na globálních trzích a během týdne pozvolně rostly, zatímco riziková aktiva zažila relativně úspěšný týden. Z horšího globálního sentimentu a silných dat těžil americký dolar, který výrazně posiloval napříč spektrem a vůči euru posílil o více než 2 %, přibližuje se tak znovu paritě, kterou již dříve prolomil. Silnější dolar a vyšší dolarové sazby dolehly na středoevropské měny, které po celý týden oslabovaly. Nejhůře na tom byl maďarský forint (-3,0 %), následoval jej polský zlotý (-1,9 %) a v neposlední řadě ztrácela také česká koruna (-1,2 %), když se vyšvihla až nad úroveň 24,50 CZK/EUR.