Případná další krize eurozóny by měla toto důležité pozitivum

Zpomalené reakce v době, kdy si Evropa měla přiznat, že inflace není tak přechodná, jak se doufalo, způsobily, že se nyní eurozóna nachází v horší pozici než USA nebo Čína. Ve třetím čtvrtletí se může řada nouzových opatření ke zmírnění inflace zavést natrvalo, na trhu s dluhopisy bude dále panovat volatilita a ekonomická situace se bude zhoršovat.

Zejména v roce 2023 čeká Evropu mnohem pomalejší růst, než mnozí očekávali, ať už technicky vzato dojde k recesi, či nikoli. Eurozóna je rozhodně v horším postavení než USA nebo Čína.

V Evropě byla vybudována celá infrastruktura pro zpracovávání ruské ropy, kterou ale nyní nelze využívat. Její nahrazení potrvá celé roky. Zákonná úprava přechodu k zelené ekonomice navíc odklonila investice potřebné k renovaci infrastruktury pro fosilní paliva do oblasti obnovitelných zdrojů energie. Evropané se přitom nemohou spolehnout na nepřetržité dodávky "zelené" energie. To v konečném důsledku znamená v nadcházejících letech vyšší ceny energií. Evropská inflace je tedy strukturální.

Evropské vlády zavedly krizová opatření, která mají inflaci řešit. Příkladem je snížení daně z přidané hodnoty u energií. Vzhledem k tomu, že je v Evropě fiskální potenciál mnohem větší než v mnoha jiných regionech, očekávejme, že se z původně jednorázových kroků stanou opatření trvalejšího charakteru a budou se zavádět další subvence.

Evropská centrální banka v červenci poprvé od roku 2011 zvýšila úrokové sazby. Musí ale řešit i problém stejně důležitý, jako je vysoká inflace, a tím je hrozící fragmentace evropského dluhopisového trhu. Ačkoli jeho volatilita stoupá všude, v eurozóně se podmínky zhoršují rychleji. Po skončení kvantitativního uvolňování se výrazně zvýšily mimo jiné náklady na obsluhu italského státního dluhu.