Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí o 3,6 procent meziročně

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla o 0,2 % mezičtvrtletně, meziroční růst pak zpomalil z 4,9 % na 3,6 %. Analytický konsensus čekal mírný mezičtvrtletní propad o 0,4 % (+3,1 % yoy). Předběžný odhad je tak nad očekávání, a to navzdory problémům způsobeným válkou na Ukrajině a energetickou krizí. V druhé polovině letošního roku však ekonomická aktivita citelně zpomalí a z mezičtvrtletního pohledu se očekává vstup ekonomiky do recese. Navzdory tomu však příznivější vývoj v první polovině roku a nízká srovnávací základna roku minulého posouvá odhad celoročního růstu HDP za letošní rok mírně nad 2 %. Nejistota však zůstává vysoká zejména v kontextu budoucích dodávek zemního plynu z Ruska do EU.

K meziročnímu růstu přispěla spotřeba domácností a investice. K růstu přidané hodnoty pak nejvíce přispěla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, dařilo se stavebnictví a službám obecně. V mezičtvrtletním pohledu pak k růstu přispěla jen domácní poptávka, mírně vzrostly služby, stavebnictví a průmysl pak stagnoval. Více informací ČSÚ zveřejní koncem srpna.

První odhad vývoje ekonomiky tradičně obsahuje jen omezený popis faktorů růstu. Nyní jsou však příspěvky k meziročnímu růstu méně vypovídající, jelikož je potřeba brát v potaz nízkou srovnávací základnu z minulého roku, kdy ekonomika byla ve 2. čtvrtletí stále citelně ovlivněna pandemickými restrikcemi. I v případě, že by spotřeba domácností ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně citelně poklesla o 2 %, stále by z meziročního pohledu rostla o silných 6 %. Proto není příliš překvapení, že k meziročnímu růstu přispěla dle komentáře ČSÚ právě spotřeba domácností a odvětví, které byly ovlivněny pandemickými restrikcemi. Více vypovídající jsou tak mezičtvrtletní údaje, kde však ČSÚ příliš informací nezveřejnil. Ekonomiku táhla domácní poptávka, pravděpodobně však nešlo o spotřebu domácností, která dle předběžných dat začala slábnout. Průmysl a stavebnictví stagnovaly.

Ministerstvo financí i ČNB ve své poslední prognóze (z dubna/května) odhadovaly pro 2. čtvrtletí propad HDP o 1,2 % yoy. Nedávný odhad analytiků pak pokles o 0,4 %. Díky příznivějšímu vývoji tak bude nakonec původně předpokládaný růst ekonomiky v letošním roce kolem 1 % patrně revidován v ekonomických prognózách směrem nahoru mírně nad 2 %. Bude však do velké míry záviset i na předpokladech vývoje v druhé polovině roku, a to zejména v kontextu možného výpadku ruského plynu. Obecně se však předpokládá propad tuzemské ekonomiky ve druhé polovině roku v návaznosti na zpomalování světové ekonomiky a nepříznivý dopad energetické krize.

Navzdory dnešnímu mírně příznivějšímu číslu tak nejistota pro další vývoj zůstává extrémně vysoká. I s předpokladem mírné recese v druhé polovině roku může stále tuzemská ekonomika růst kolem 2 %. Meziroční dynamice však pomáhá i nízká srovnávací, pokud by tuzemská ekonomika celý letošní rok jen stagnovala, stále by zaznamenala 2% meziroční růst. Příchod recese v druhé polovině letošního roku je však v tuto chvílí základní scénář. Pro eurozónu to naznačují i včera zveřejněné červencové indikátory důvěry, které citelně propadly, a to nejen v průmyslu, ale i ve službách a mezi domácnostmi. Pro samotné 2. čtvrtletí však analytický konsensus předpokládá v eurozóně také mírný růst ekonomiky o 0,2 %. Do technické recese se pak ve druhém čtvrtletí dostaly již Spojené státy, když ekonomika poklesla mezičtvrtletně o 0,9 % (anualizovaně) oproti očekávání mírného růstu.

Zdroj: ČBA