Fed zvýšil o 75bb, dnes se může potvrdit technická recese - Ranní okénko

Fed včera večer v souladu s tržními očekáváními zvýšil sazby o 75 bazických bodů a nepřipravil tak překvapení v podobě obávaného hiku o 100bb. Základní sazba se tím dostala na úroveň 2,25-2,50 %, čímž se přehoupla zhruba do neutrální úrovně, která nezrychluje ani nezpomaluje ekonomiku. Šéf Fedu Powell pak na tiskové konferenci popřel, že by se americká ekonomika měla nacházet v recesi, a to zejména díky silnému trhu práce. Naznačil ale, že vnímá hrozbu zpomalující ekonomiky a na dalších zasedáních tak Fed opět bude rozhodovat až podle nejaktuálnějších dat, a reporty zejména ohledně inflace a z trhu práce se tím pádem dostanou pod drobnohled investorů. To otevírá možnost méně razantním hikům a nižší finální úrovni. Od zářijového zasedání tak trh aktuálně očekává zvýšení „jen“ o 50bb, výstup nad 4 % tržní aktéři aktuálně vidí jako zcela nereálný. Pokud dnes zveřejněný výsledek HDP potvrdí technickou recesi v USA, mohou akciové trhy v očekávání méně restriktivní měnové politiky opět reagovat pozitivně a navázat na včerejší silný růst. Na evropských trzích dnes bude kromě dozvuků ze zasedání Fedu hrát prim německá inflace, která otevírá sérii červencových dat z eurozóny ohledně růstu spotřebitelských cen. Podle odhadů trhu by meziroční dynamika u našeho západního souseda měla podruhé v řadě zpomalit. Za celou eurozónu se ovšem očekává (v pátek) další zrychlení, z 8,6 % na 8,7 % - a to i na pozadí možného meziměsíčního poklesu (-0,1 %), který je sezónně v červenci relativně obvyklý.

Analytici očekávají, že v druhém kvartálu se americká ekonomika vyhnula technické recesi, když anualizovaně vyrostla o hubených 0,5 %. Ohledně výsledku ale panuje velká nejistota a rozpětí se pohybuje od -2 % po +2 %. Předběžný ukazatel od atlantského Fedu pak předpokládá pokles o 1,2 %.

První flash ohledně německé inflace by měl ukázat, že růst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen podruhé v řadě ubral na meziroční dynamice a v červenci tak rostly ceny o 8,1 %, ve srovnání s 8,2 % v červnu (resp. CPI o 7,4 % vs. 7,6 %). Ve směru nižší inflace by mohl hrát slabší nárůst cen energií v kombinaci s některými vládními zásahy ve snaze zpomalit růst cen. Na druhou stranu se pravděpodobně potvrdí pokračující silný tlak ze strany cen potravin a v neprospěch může hrát i vysoká závislost na ruském plynu. Rychlejší ústup inflace tak očekávat nelze.

Pohled zpět:

Spotřebitelská důvěra v Německu se opět propadla, když index od GfK poprvé v historii (od roku 2005) klesl pod úroveň -30 bodů. K obavám z války na Ukrajině, z vysokých cen potravin a z problémů v dodavatelských řetězcích se nově přidaly i obavy, že v zimě nebude dostatek zemního plynu, kvůli závislosti na Rusku. V reportu mj. zaznívá, že přesvědčit spotřebitele k většímu optimismu bude nyní složité, a podmínkou je ujištění, že zásoby plynu jsou dostatečné, případně že existují jasné alternativní zdroje jak případný výpadek ruského plynu nahradit.