Umělá inteligence a pracovní místa – zbytečné obavy? - Víkendář

Podle ekonoma Tima Taylora existují široce rozšířené obavy, že nové technologie pracující s umělou inteligencí mohou v některých oblastech způsobit velké ztráty pracovních míst. Můžeme se například ptát, proč využívat služeb finančních poradců, když namísto toho může poradit software? Stejně tak by mohl nahradit například poradce daňové či třeba některé profese ve zdravotnictví. Jaké jsou ale dosavadní důkazy? Co říkají data?

Taylor poukazuje na novou studii, kterou zpracoval Michael Handel z americké Bureau of Labor Statistics. Poukazuje na to, že současné nové technologie mohou být kvalitativně jiné než ty předchozí. Týkat se to může například rozpoznávání obrázků, práce s textem a jazykem, pokročilé robotiky a obecně schopnosti strojů učit se a přizpůsobit své operace. Ekonom pak vytvořil seznam profesí, u kterých se obecně předpokládá, že by novými technologiemi měly být výrazně dotčeny. A sleduje u nich skutečné změny.

Mezi zmíněné pozice patří osobní finanční poradci, překladatelé, někteří chirurgové, některé profese v obchodech nebo řidiči nákladních vozů a traktorů. Data pak ukazují, že u řady těchto profesí počet pracovních míst neklesá, ale naopak roste. Taylor k tomu dodává, že nové technologie tu nemusí zaměstnance nahrazovat, jako spíše měnit a ulehčovat jejich práci. Ale najdeme i profese, kde počet pracovních míst skutečně klesá a děje se tak zřejmě kvůli novým technologiím. Příkladem mohou být podle ekonoma svářeči nebo programátoři.

Taylor připomíná, že obavy ze ztráty pracovních míst vyvolané novými technologiemi tu jsou již celá staletí. Přesnější je ale podle něj hovořit o změně struktury vyvolané technologiemi pracovních míst. Některým tak mohou nové technologie pomoci, jiní jimi budou poškozeni. Pokusy po předpovědi, kde technologie pracovní místa poškodí a kde je změní, jsou pak složitým cvičením, které má své háčky.

Handel ve své analýze jmenuje i pozice, u kterých došlo během posledních zhruba dvaceti let k největšímu poklesu počtu pracovních míst. Některé z těchto změn ale nejsou dány novou vlnou technologií souvisejících zejména s umělou inteligencí, ale s obecným posunem počítačových technologií. Jde například o základní práci s daty a jejich zadávání do databází. Na tomto seznamu figurují vedle těchto profesí například zaměstnanci pošt či švadleny. Taylor k tomu dodává, že zatímco během posledních dvaceti let v některých oblastech došlo ke znatelnému poklesu počtu pracovních míst, jejich celkové množství vzrostlo asi o 17 %.

Zdroj: The Conversable Economist