Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 5. 2022

Hospodaření územních samosprávných celků, které se již úspěšně zotavilo z hospodářského útlumu způsobeného pandemií COVID-19, se v květnu letošního roku musí potýkat se stále hlubšími dopady přetrvávající ruské invaze na Ukrajině nebo akcelerující inflace. V květnu došlo k výraznému zvýšení výdajů územních rozpočtů týkajících se pomoci Ukrajině a pokračovalo zvyšování základní úrokové sazby ze strany České národní banky (dále jen „ČNB“), která usiluje o zpomalení inflace. I přes tyto okolnosti se územní rozpočty ke konci května přiblížily k výsledkům hospodaření z období před vypuknutím pandemie COVID-19, tedy k výsledkům hospodaření v roce 2019.

Územní rozpočty jsou negativně ovlivňovány pokračující ruskou invazí na Ukrajině, která v globálním měřítku významně přispěla k akceleraci burzovních cen energií a ropy vedoucí k vzestupu cen pohonných hmot nebo vedla ke zdražování některých druhů zemědělských potravin (např. pšenice). V konečném důsledku se současná hospodářská situace projevila především v dalším růstu inflace (meziroční růst o 16 %). Inflace a v návaznosti na ni zvyšování základních úrokových sazeb ze strany ČNB sice přispěly ke zvýšení celorepublikového inkasa daňových příjmů (zejména z titulu růstu inkasa daně z přidané hodnoty), a tedy i daňových příjmů územních samosprávných celků, ale zároveň došlo ke zvýšení jejich výdajů (např. zdražení úvěrů, stavebních prací, zvýšení cen energií). Podle prognózy ČNB lze očekávat růst inflace i v nejbližších měsících, poté by cenová hladina měla kulminovat a ke konci roku již začít pomalu klesat. Ozbrojený konflikt má dopad na výdajovou stránku veřejných rozpočtů, a to v souvislosti se schválením Programu pomoci občanům Ukrajiny prchajícím před válkou, který zahrnuje zajištění základních potřeb, ubytování, stravování nebo sociální a materiální pomoc.

Daňové příjmy krajů a obcí jsou již od minulého roku negativně ovlivněny zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa daně z příjmů fyzických osob. Objem daňových příjmů územních samosprávných celků však neklesl, ale naopak překonal objem daňových příjmů z roku 2020, a to zejména v důsledku navýšení podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní a vyplácení příspěvků ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu. Podle nejaktuálnější daňové predikce pro rok 2022 by daňové příjmy obcí a krajů měly v letošním roce překonat jejich inkaso z roku 2021 a nadále růst. Na tom by se měla podílet především daň z přidané hodnoty. Naopak je prozatím předpokládán významnější meziroční pokles inkasa daně z příjmů právnických osob.

K 31. 5. 2022 obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) dosáhly kladného salda hospodaření ve výši 18,7 mld. Kč¹ , který byl v porovnání s květnem roku 2020² téměř šestkrát vyšší. Oproti loňskému roku vzrostl o 88,6 %, tj. o 8,8 mld. Kč (viz graf č. 1). Územní rozpočty zaznamenaly v letošním roce meziroční růst celkových příjmů i výdajů. Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů činily 294,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 12,5 %, tj. o 32,7 mld. Kč. Příjmy územních rozpočtů vykázaly růst i v komparaci s rokem 2020 o 22,8 % a oproti roku 2019, tedy obdobím před vypuknutím pandemie, dokonce o 25,2 %. Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v květnu 2022 dosáhly 275,9 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 9,5 %, tj. o 23,9 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů a obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání³ celkové příjmy činí 209,8 mld. Kč a výdaje⁴ 189,9 mld. Kč.

Vlastní příjmyⁱ územních rozpočtů dosáhly v květnu 159,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 19 %, tj. o 25,6 mld. Kč. Podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech, který vypovídá o finanční soběstačnosti územních rozpočtů a o nezávislosti na přijatých transferech, ke konci května tvořil 76,2 %. Meziroční růst vlastních příjmů byl způsoben navýšením daňových příjmů, které dosáhly 133,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 18,2 %, tj. o 20,6 mld. Kč. Objem daňových příjmů převýšil jejich inkaso v roce 2020 o 21,7 % a oproti roku 2019 o 14,5 % (viz graf č. 2). Na meziročním růstu vlastních příjmů se dále podílelo zvýšení objemu nedaňových příjmů, které meziročně vzrostly o 22,7 % a dosáhly 21,6 mld. Kč. Největší procentuální meziroční růst na příjmové straně územních rozpočtů byl zaznamenán u kapitálových příjmů, a to o 28,2 % na 4,3 mld. Kč.

V květnu 2022 se meziročně zvýšil objem přijatých transferů územními rozpočty, a to o 5,7 %, tj. o 7,2 mld. Kč, na 134,9 mld. Kč. Na vývoj přijatých transferů ze státního rozpočtu na začátku roku 2022 v případě přímých nákladů na vzdělávání a financování sociálních služeb mělo vliv hospodaření státního rozpočtu v rozpočtovém provizoriu. Transfery ze státního rozpočtu tak musely být uvolňovány postupně maximálně ve výši 1/12 výdajů rozpočtu v roce 2021 a po ukončení provizoria byly vyplaceny ve větším objemu. Přijaté neinvestiční transfery k 31. 5. 2022 dosáhly 126,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 7,8 %, tj. o 9,2 mld. Kč. V rámci neinvestičních transferů došlo k nejvýraznějšímu růstu na straně neinvestičních nedávkových transferů podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách poskytovaných z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“), které meziročně vzrostly o 59 %, tj. o 7,2 mld. Kč, na 19,3 mld. Kč. Mezi objemově nejvýznamnější neinvestiční transfery se řadí přímé náklady na vzdělávání poskytované z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), které se meziročně navýšily o 3,2 %, tj. o 2,6 mld. Kč, na 84,9 mld. Kč a dále dotace pro soukromé školy v hodnotě 5,6 mld. Kč (meziroční růst o 17,8 %, tj. o 0,9 mld. Kč). Přijaté investiční transfery meziročně poklesly o 18,8 %, tj. o 2 mld. Kč, na 8,4 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější investiční transfery lze řadit projekty v rámci operačních programů spolufinancovaných z fondů EU, kdy z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) přijaly obce a kraje v rámci Integrovaného regionálního operačního programu celkem 4,5 mld. Kč, tedy o 1,5 mld. Kč méně nežli v předchozím roce.

Běžné výdaje územních rozpočtů zaznamenaly na konci května růst o 8,9 %, tj. o 19,7 mld. Kč, a dosáhly 239,7 mld. Kč. Dominantní část běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým a podobným organizacím. Z hlediska odvětví běžné výdaje směřovaly zejména do odvětví školství (v důsledku přímých nákladů na vzdělávání) a do odvětví dopravy. K meziročnímu nárůstu došlo také u kapitálových výdajů, které v květnu letošního roku vzrostly o 13,1 %, tj. o 4,2 mld. Kč, na 36,2 mld. Kč. V souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu a následnou emigrací obyvatel Ukrajiny do České republiky, územní samosprávné celky k 31. 5. 2022 realizovaly konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 868 mil. Kč.

I. Kraje

Kraje v květnu roku 2022 vykázaly přebytkové saldo rozpočtu ve výši 3,8 mld. Kč, což představuje nejlepší výsledek hospodaření od vypuknutí pandemie. Meziročně vzrostlo saldo o 2,5 mld. Kč a oproti roku 2020 dokonce o 3,2 mld. Kč (viz graf č. 3). V květnu letošního roku hospodařilo s kladným saldem všech třináct krajů. Nejvyšší přebytek rozpočtu vykázal Středočeský a Jihočeský kraj.

Celkové příjmy krajů na konci května letošního roku dosáhly 140,2 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 9,4 %, tj. o 12,1 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání3 celkové příjmy činí 64,9 mld. Kč. Jejich vlastní příjmyⁱ činily v květnu 35,7 mld. Kč (meziroční růst o 17,2 %, tj. o 5,3 mld. Kč) a tvořily necelých 55 % celkových očištěných příjmů o přímé náklady na vzdělávání. Tento podíl značí určitou závislost krajů na přijatých transferech a jejich relativně nižší soběstačnost na rozdíl od obcí. Meziroční nárůst vlastních příjmů byl vyvolán růstem daňových příjmů, které se navýšily o 15,8 %, tj. o 4,3 mld. Kč, na 31,7 mld. Kč. Objem daňových příjmů krajů dokonce dosáhl nejvyšší hodnoty od vzniku krajů. Přispělo k tomu především navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní od roku 2021 z 8,92 % na 9,78 % a také současná inflace. K meziročnímu růstu objemu daňových příjmů došlo v důsledku navýšení inkasa daně z přidané hodnoty o 23,2 %, tj. o 3,7 mld. Kč, a inkasa daně z příjmů fyzických osob o 8,1 %, tj. o 0,5 mld. Kč. Objem daní z příjmů fyzických osob od konce dubna roste, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů minoritně přispěly také daně z příjmů právnických osob o 2 %, tj. o 0,1 mld. Kč a ostatní daňové příjmy o 2,4 %, tj. o 0,09 mld. Kč.

Na konci května roku 2022 kraje přijaly transfery v celkové výši 104,4 mld. Kč, které meziročně vzrostly o 7 %, tj. o 6,8 mld. Kč. Objem přijatých transferů se v komparaci s rokem 2020 dokonce zvýšil, a to o 21,9 %, tj. o 18,8 mld. Kč. Zásadní podíl na růstu přijatých transferů měly neinvestiční transfery (meziročně růst o 9,1 %), které k 31. 5. 2022 činily 101,7 mld. Kč. Mezi těmi dominovaly transfery poskytované z kapitoly MŠMT na přímé náklady na vzdělávání ve výši 75,3 mld. Kč (meziroční růst o 3,2 %, tj. o 2,3 mld. Kč) a neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách z kapitoly MPSV v hodnotě 17,8 mld. Kč (meziroční růst o 59,7 %, tj. o 6,6 mld. Kč). Kraje také v letošním roce obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 0,3 mld. Kč. Struktura veškerých nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji je znázorněna na grafu č. 5.

Přijaté investiční transfery meziročně klesly o 37,5 %, tj. o 1,7 mld. Kč, na 2,8 mld. Kč. K propadu investičních transferů došlo i oproti předloňskému roku, a to o 31,6 %, tj. o 1,3 mld. Kč. V květnu letošního roku kraje prozatím přijaly investiční transfery z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část financování z Evropské unie, které dosáhly 2,2 mld. Kč a Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancování ze státního rozpočtu ve výši 0,1 mld. Kč. Mezi další významné investiční transfery lze zařadit transfery poskytované z kapitoly Státní fond dopravní infrastruktury na Financování dopravní infrastruktury ve výši 0,3 mld. Kč. Struktura veškerých nejvýznamnějších investičních transferů přijatých kraji je znázorněna na grafu č. 6.

Celkové výdaje krajů k 31. 5. 2022 dosáhly 136,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 7,6 %, tj. o 9,6 mld. Kč. Po očištění celkových výdajů⁴ krajů o přímé náklady na vzdělávání³ celkové výdaje činí 60,4 mld. Kč. Tento růst byl vyvolán především stranou běžných výdajů, které se meziročně zvýšily o 8,5 %, tj. o 10 mld. Kč, na 128,5 mld. Kč. Z toho tři čtvrtiny (konkrétně 75,6 %) tvořily transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím, jejichž výše činila 97,2 mld. Kč. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání. Jak demonstruje graf č. 7, tak celkové výdaje krajů směřovaly zejména do oblasti vzdělávání a školských služeb (84,2 mld. Kč), do dopravy (16,6 mld. Kč) a sociálních služeb (15,3 mld. Kč).

Meziroční pokles se týkal pouze kapitálových výdajů krajů, které v květnu letošního roku klesly o 5,5 %, tj. o 0,5 mld. Kč, na hodnotu 7,8 mld. Kč. Pokles investic byl vyvolán omezením investičních transferů, významným růstem cen stavebního materiálu a zvyšováním základních úrokových sazeb, které zdražily úvěry. Kraje také investovaly méně než v první vlně pandemie, ale pouze o 1,6 %. Jedním z negativních jevů v oblasti investic krajů je závislost kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech, a to i přes skutečnost, že kraje mají k dispozici vlastní zdroje k jejich financování a značné možnosti zapojení cizích zdrojů např. využitím standardních úvěrových produktů komerčních bank. O tom svědčí podíl investičních transferů na kapitálových výdajích, který v květnu dosáhl 35,6 %. Investiční potenciál krajů vyjadřuje ukazatel očištěné provozní saldoⁱⁱ přestavující volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice, nevyužitá část provozního salda pak zvyšuje úspory. K 31. 5. 2022 očištěné provozní saldoⁱⁱ krajů činilo 6,8 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 5 mld. Kč. Prozatím nižší kapitálové výdaje jsou naprosto pochopitelné, neboť kraje převážně uskutečňující investiční akce v druhé polovině a před koncem rozpočtového roku.

K 31. 5. 2022 kraje realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 436,9 mil. Kč. Jednalo se převážně nákup ostatních služeb (zejména platby za ubytovací služby pro uprchlíky z Ukrajiny), neinvestiční transfery obcím, peněžní dary do zahraničí, neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím apod. Nejvýznamnější výdaje krajů související s pomocí Ukrajině podle druhu výdaje jsou uvedeny v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Výdaje krajů na pomoc Ukrajině v květnu 2022 (v mil. Kč)

Druh výdaje	v mil. Kč
Nákup ostatních služeb (např. platby za ubytovací služby pro obyvatele Ukrajiny)	241,66
Neinvestiční transfery obcím	26,47
Peněžní dary do zahraničí (např. obce, města nebo regiony v zahraničí)	25
Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím	22,68
Poskytnuté náhrady	19,31
Neinvestiční transfery cizím státům (např. dary pro Velvyslanectví Ukrajiny)	19
Výdaje na náhrady za nezpůsobenou újmu	12,73
Neinvestiční transfery fundacím, ústavům a obecně prospěšným společnostem	10,7
Neinv. transf. obecním a krajským nemocnicím - obchod. spol.	10,15
Výdaje na věcné dary	9,31
Nákup materiálu jinde nezařazený	9,02
Neinvestiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím	7,38
Nájemné	6,93
Drobný dlouhodobý hmotný majetek	3,05
Potraviny	2,23

Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný pouze za březen 2022 z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - březen 2022.⁵

 

II. Obce

Obce k 31. 5. 2022 vykázaly kladné saldo rozpočtu ve výši 14,7 mld. Kč, což překonalo rozpočet minulého roku o 6,6 mld. Kč. Předčilo i tak výsledek hospodaření z roku 2020, a to o 12,4 mld. Kč (viz graf č. 9). Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí na konci května činily 113,4 mld. Kč, výdaje 104,7 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 8,7 mld. Kč. Rozpočet hl. m. Prahy v květnu letošního roku skončil v přebytku 5,9 mld. Kč (dvojnásobek oproti předchozímu roku) s celkovými příjmy ve výši 44,6 mld. Kč a výdaji v hodnotě 38,7 mld. Kč. V tomto období hospodařilo s deficitem 1 938 obcí (31 % z celkového počtu obcí).

Celkové příjmy obcí k 31. 5. 2022 dosáhly 158 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 16,1 %, tj. o 21,9 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání³ celkové příjmy činí 148,4 mld. Kč. Vlastní příjmyⁱ obcí činily 123,6 mld. Kč (meziroční růst o 1,2 %, tj. o 1,4 mld. Kč) a tvořily většinu celkových očištěných příjmů. Na rozdíl od krajů jsou obce soběstačné a nevykazují závislost na přijatých transferech. K nejvýznamnějšímu meziročnímu růstu na straně vlastních příjmů došlo u daňových příjmů, které na konci května dosáhly své nejvyšší úrovně a navýšily se o 19 %, tj. o 16,3 mld. Kč, na 102,3 mld. Kč. Objem daňových příjmů obcí dokonce převýšil hodnoty daňových příjmů z roku 2020, a to o 22,2 %, tj. o 18,6 mld. Kč. Přispělo k tomu především navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní z 23,58 % na 25,84 % a probíhající inflace. Na meziročním růstu daňových příjmů se zejména podílel růst daně z přidané hodnoty, a to o 23,1 %, tj. o 10,3 mld. Kč, a ostatních daní, jejichž inkaso vzrostlo o 44,3 %, tj. o 3,5 mld. Kč. V květnu pokračovalo meziroční zvýšení inkasa daně z příjmů fyzických a právnických osob, a to i přes zrušení superhrubé mzdy a výplatu kompenzačního bonusu podnikatelům. Vývoj daňových příjmů obcí je zachycen v grafu č. 10.

Na straně přijatých transferů obcemi došlo na konci května letošního roku k meziročnímu růstu, a to o 4 %, tj. o 1,3 mld. Kč, na 34,4 mld. Kč. Jedná se však o lepší výsledek než v roce 2020, kdy výše přijatých transferů dosáhla úrovně 29 mld. Kč. Meziroční navýšení přijatých transferů způsobil růst neinvestičních transferů (meziročně o 5,5 %), které k 31. 5. 2022 činily 28,6 mld. Kč. Největší část přijatých transferů byla tvořena peněžními prostředky přijatými hl. m. Prahou na přímé náklady na vzdělávání ve výši 9,6 mld. Kč (meziroční růst o 3,3 %, tj. o 0,3 mld. Kč) a na dotace pro soukromé školy ve výši 1,6 mld. Kč (meziroční růst o 18,6 %, tj. o 0,3 mld. Kč). Z kapitoly MPSV byly přijaty transfery na výkon činnosti obce s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí v hodnotě 1,6 mld. Kč. Struktura nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je zachycena v grafu č. 11.

Investiční transfery přijaté obcemi meziročně poklesly, konkrétně o 3 %, tj. o 0,2 mld. Kč, na 5,8 mld. Kč. Tento propad byl však nižší v komparaci s rokem 2020, kdy objem přijatých investičních transferů klesl o 4,4 %, tj. o 0,3 mld. Kč. Dominantní část tvořily transfery poskytované z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, které dosáhly 2,1 mld. Kč (meziroční pokles o 0,7 mld. Kč, tj. o 26 %), dále prostředky poskytované z kapitoly MŽP určené na projekty v rámci Národního programu Životní prostředí v hodnotě 0,8 mld. Kč (meziroční růst o 0,3 mld. Kč, tj. o 79 %). Další nejvýznamnější investiční transfery přijaté obcemi jsou uvedeny v grafu č. 12.

Celkové výdaje obcí dosáhly v květnu letošního roku 143,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 11,9 %, tj. o 15,3 mld. Kč. Po očištění celkových výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání³ celkové výdaje⁴ činí 133,4 mld. Kč. Na meziročním nárůstu celkových výdajů měla podíl strana běžných výdajů, které meziročně vzrostly o 10,2 %, tj. o 10,6 mld. Kč, na 115,1 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 14,5 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 13, tak celkové výdaje obcí směřovaly zejména do oblasti vzdělání a školských služeb (23,2 mld. Kč) dopravy (23,1 mld. Kč) a státní správy a územní samosprávy – provoz úřadu (22,8 mld. Kč).

V procentuálním vyjádření se však meziročně výrazněji navýšily kapitálové výdaje obcí, které v květnu roku 2022 činily 28,3 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 19,5 %, tj. o 4,6 mld. Kč. Obce i v porovnání s rokem 2020 investovaly více, a to o 13,4 %. Obdobně jako kraje, tak i obce se dlouhodobě potýkají se závislostí kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech. K 31. 5. 2022 očištěné provozní saldo ⁱⁱ obcí činilo 29,3 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 22,4 mld. Kč.

K 31. 5. 2022 obce realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 457,6 mil. Kč. Jednalo se zejména o neinvestiční transfery spolkům (zejména platby Českému červenému kříži za zajištění provozu Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině v Praze a veřejné sbírky na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu), nákup ostatních služeb (zejména platby za ubytovací služby pro uprchlíky z Ukrajiny), neinvestiční transfery fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem (veřejné sbírky na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu), výdaje na věcné dary apod. Výčet těch nejvýznačnějších výdajů je uveden v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2: Výdaje obcí na pomoc Ukrajině v květnu 2022 (v mil. Kč)

Druh výdaje	v mil. Kč
Neinvestiční transfery spolkům	84,77
Nákup ostatních služeb (např. platby za ubytovací služby pro obyvatele Ukrajiny)	66,68
Neinvestiční transfery fundacím, ústavům a obecně prospěšným společnostem	57,42
Výdaje na věcné dary	40,46
Neinvestiční transfery cizím státům (např. dary pro Velvyslanectví Ukrajiny)	37,16
Opravy a udržování	29,81
Drobný dlouhodobý hmotný majetek	24,6
Neinvestiční transfery církvím a náboženským společnostem	18,03
Nákup materiálu jinde nezařazený	17,26
Neinvestiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím	12,96
Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím	12,48
Peněžní dary do zahraničí (např. obce, města nebo regiony v zahraničí)	10,46
Dary fyzickým osobám	7
Ostatní neinvestiční transfery neziskovým a podobným osobám	5,64
Ostatní osobní výdaje	4,93
Stavby	3,84

Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za březen 2022 z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - březen 2022.⁵

 

III. DSO

Dobrovolné svazky obcí hospodařily k 31. 5. 2022 s celkovými příjmy ve výši 1,8 mld. Kč (meziroční růst o 0,1 mld. Kč, tj. o 6,3 %) a celkovými výdaji ve výši 1,6 mld. Kč (meziroční růst 0,2 mld. Kč, tj. o 16,2 %). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku ve výši 0,2 mld. Kč a meziročně se tak snížilo o 0,1 mld. Kč, tj. o 41,7 %.

 

Dokumenty ke stažení

• Měsíční zpráva - tabulky hospodaření územních rozpočtů za leden až květen 2022 XLSX (17kB)
• Vývoj hospodaření územních rozpočtů v roce 2022 - květen XLS (176kB)

 

---

 

¹ Zprávy o vývoji rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků od roku 2022 nezahrnují Regionální rady regionů soudržnosti, které se uplynutím dne 31. 12. 2021 zrušily, a to na základě zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
² Je důležité poznamenat, že první vlna pandemie nemoci COVID-19 vyvrcholila na začátku dubna v roce 2020, takže srovnávané období květen 2020 je již spjat s restriktivními opatřeními vlády.
³ Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito prostředky nijak nakládat. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
⁴ V případě stanovení výše výdajů financovaných z přijatých transferů na přímé náklady na vzdělávání se jedná o určitý odhad, protože příslušné výdaje ve výkazech FIN 2-12 M nejsou jednoznačně identifikovány, jako je tomu na straně příjmů (účelový znak). Tyto výdaje byly zjištěny výběrem položek 5336 a 5339 v kombinaci s příslušnými paragrafy rozpočtové skladby týkajících se oblasti vzdělávání a školských služeb. Odhad může být ovlivněn jiným dotačním programem.
⁵ Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
ⁱ Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
ⁱⁱ Očištěné provozní saldo = daňové příjmy + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery – běžné výdaje – výše splátek půjčených peněžních prostředků