Největší globální rizika: Kybernetické útoky a nemoci

Makléřská společnost Funk International Austria GmbH zaměřující se i na poradenství v oblasti rizik představila v minulých dnech svoji aktuální zprávu „Global Risk Consensus 2022“. Celkově jde o páté vydání analýzy. Pro potřeby sestavení studie vychází společnost Funk z konsolidace pěti ročních analýz a risk reportů, jež se pravidelně opakují a týkají se globálních rizik pro firmy. Konkrétně se jedná o tyto zdroje:

• Allianz Risk Barometer (dotazování 3 000 expertů na risk management ze 100 zemí světa s cílem vygenerovat nejvážnější rizika pro podnikovou sféru);
• „Global Risks Report sestavovaný Světovým ekonomickým fórem;
• BCI Horizon Risk Scan (dotazování více než 9 000 členů ve více než 100 státech);
• Annual Global CEO Survey (sestavená z ankety mezi 5 000 CEO ve 100 zemích světa;
• anketa mezi 1 100 členy představenstev a exekutivy uskutečňovaná ERM iniciativou na NC State University a společností Protiviti.

Hlavní nebezpečí

„Kybernetická rizika jsou nadále v rámci ocenění rizik ve firmách na prvním místě,“ zjistila zpráva Funk. Podle ní však nelze na toto nebezpečí nahlížet jednostranně jako na kybernetickou kriminalitu. Se sílící digitalizací produkce a správy se zvětšuje rovněž citlivost a zranitelnost samotných systémů. Pandemií nastavený nový standard s mnohem širším režimem home office byl zaváděn pod velkým časovým tlakem, přičemž ošetření bezpečnostních aspektů poněkud ustoupilo snaze o co nejrychlejší funkcionalitu, upozorňují experti z Funk.

Ke kybernetickým rizikům se řadí podle naléhavosti také rizika spojená s nemocemi, které nevznikají z povolání. „Tento fenomén přibyl navíc kvůli dosud nezvládnuté globální pandemii covidu-19,“ připomíná zpráva Funk. I když už loni svět zaznamenal pomalé zlepšení situace okolo koronaviru, jsou nemoci (nikoli z povolání) do budoucna ve zprávě považovány za ještě závažnější než v hodnocení z předchozího roku.

To souvisí na jedné straně s možnými dlouhodobými následky nemoci u vlastního personálu nebo i v globálních dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Na druhé straně může být za tak vysokým zařazením rizika i obava z pozdějších mutací covidu-19, které by mohly být nakažlivější nebo agresivnější než ty dosavadní varianty.

Přírodní katastrofy

Na třetím místě se ve studii Funk ocitla klimatická změna, protože za poslední rok se celosvětově o obrovské škody postaraly bouřky, povodně nebo naopak katastrofální sucho. Spolu se společenským tlakem na udržitelnost je proto výskyt škod v důsledku přírodních živelních událostí mezi velkými riziky pro podnikání.

Cíl klimatické neutrality vyžaduje po firmách pro jeho dosažení přizpůsobení obchodních a provozních modelů, a mohlo by tak přinést nová rizika, jichž si v současné době nejsou ještě osoby odpovědné za správu rizik zcela nebo vůbec vědomy.

Nová pravidla a regulace, nepříznivý vývoj trhu

I na konto ochrany klimatu jsou celosvětově zaváděny nové regulace a pravidla. Produkty podléhají stále více bezpečnostním a zdravotním standardům. Také pandemie vyvolala vlnu regulace, která znamená pro mnohé podniky dodatečnou výzvu, ať už se jedná o ochranná opatření vlastních zaměstnanců nebo o omezení týkající se služebních cest.

Všechno to spadá pod rizika, která „by mohla vést k negativním důsledkům pro podnikání, nebudou-li na úrovni managementu a správních rad vnímána včas v podobě přiměřených opatření“. Pátým rizikem v pořadí je nepříznivý vývoj trhu. „Celosvětový růst inflace s aktuálně stále nekončící spirálou rostoucích cen a také nedohlédnutelným vývojem mezd je odstrašujícím scénářem pro mnohé firmy. A k tomu potrvá tlak na podniky, aby dále rozvíjely digitalizaci.“

Příprava na neočekávaný vývoj

Podle společnosti Funk se tak rozmístění hlavních rizik na předních místech žebříčku nijak zvlášť meziročně nezměnilo. Současně ale zástupci upozorňují na důležitou skutečnost: „Většina dotazování, studií a anket proběhla na podzim loňského roku, a v té době ještě nebyla tématem válka na Ukrajině.“ To připomíná stav, kdy bez varování překvapila svět koronavirová pandemie na jaře 2020, i když ve všech prognózách roku 2019 takové riziko vůbec nebylo bráno v potaz. To by mělo být pro všechny odpovědné pracovníky v oblasti rizik varováním, že je potřeba být připravený na zcela neočekávaný vývoj.

Podceňovaná rizika s globálním dopadem

Funk vedle nejkřiklavějších rizik také analyzoval, jaká rizika s masivním globálním dopadem (jako byla pandemie) jsou aktuálně podceňovaná. A na seznamu se vyskytly tyto hrozby:

• přerušení provozu internetu v důsledku škod na infrastruktuře, například kvůli současnému výpadku několika podmořských kabelů, anebo silnému kybernetickému útoku, případně kvůli softwarové chybě, jež postihne několik poskytovatelů najednou;
• výpadek komunikační infrastruktury kvůli softwarovým chybám, kybernetickým útokům, škodám na infrastruktuře nebo kvůli výpadku několika satelitů, například v důsledku bouře na Slunci nebo kvůli zásahu meteoritem;
• výpadek proudu v největších globálních ekonomických centrech jako důsledek kybernetického útoku nebo škody na infrastruktuře (například po bouři na Slunci dojde ke zničení mnoha tranzistorů na celém světě);
• výbuch supervulkánu;
• pohyb velkého množství obyvatelstva (vystěhování, uprchlické vlny) v souvislosti s válkou nebo potravinovou krizí;
• rychlé a regiony překračující rozšíření škodlivých živočichů, hub nebo bakterií, které by zlikvidovaly rozsáhlé zásoby nebo úrody kulturních plodin, což by vedlo k masivnímu výpadku úrody a zásobování.