Cena vody v Plzeňském kraji vzrostla o více než pětinu v porovnání s rokem 2017
Specifické množství vody fakturované domácnostem v litrech na 1 osobu a den bylo v Plzeňském kraji v rámci mezikrajského porovnání sedmé nejnižší. Cena vody bez DPH zde v porovnání s rokem 2017 vzrostla o více než pětinu. Plzeňský kraj v souvislosti s velikostí rozlohy a geografickým reliéfem patří ke krajům s nižším podílem obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů. V období let 2017–2021 vzrostl počet ČOV a zvýšila se jejich kapacita, naopak se snížily ztráty vody v potrubní síti.
V roce 2021 činilo v Plzeňském kraji specifické množství fakturované vody celkem (domácnosti, průmysl a ostatní spotřebitelé) 133,0 l na osobu a den. Z toho v domácnostech bylo v průměru denně spotřebováno na osobu 88,4 litrů fakturované vody, tj. 66,5 % z fakturované vody celkem. V porovnání s průměrem ČR byla spotřeba vody v domácnostech v Plzeňském kraji nižší o 4,8 l na osobu a den. Nejnižší spotřeba vody v domácnostech byla v roce 2021 zaznamenána ve Zlínském kraji (80,9 l na osobu a den), naopak nejvyšší spotřebu vykazovaly domácnosti v Hl. městě Praze (120,0 l na osobu a den).
Cena vody (bez DPH) v Plzeňském kraji vzrostla z 38,1 Kč/m3 v roce 2017 na 46,1 Kč/m3 v roce 2021, tj. o 21,0 %. Zvýšení cen vody v Plzeňském kraji bylo v porovnání s ostatními kraji oproti roku 2017 třetí nejvyšší po Praze a Jihomoravském kraji. V ČR dosáhla v roce 2021 cena za vodu 43,8 Kč/m3. V rozmezí let 2017–2020 se v ČR zvýšila cena vody o 17,7 %. V roce 2021 byla nejnižší cena vody zaznamenána v Olomouckém kraji (37,1 Kč/m3) a nejvyšší cena v Hl. městě Praze (49,9 Kč/m3). V porovnání s ostatními kraji byla cena za vodu v Plzeňském kraji pátá.
Cena stočného (bez DPH) v roce 2021 dosáhla v Plzeňském kraji 33,2 Kč/m3. V porovnání s ostatními kraji byla cena stočného až dvanáctá, ale zároveň druhá nejrychleji rostoucí cena po Hl. městě Praze za období 2017–2021. V porovnání s rokem 2017 se tato cena zvýšila o 23,0 %. V Plzeňském kraji byla cena stočného v roce 2021 oproti průměru ČR nižší o 5,3 Kč/m3. Cena stočného v celé ČR vzrostla od roku 2017 o 17,4 %. Ze všech krajů bylo nejvyšší stočné na Liberecku (46,4 Kč/m3) a naopak nejnižší na Vysočině (31,3 Kč/m3).
Plzeňský kraj patří ke krajům s nižším podílem obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů. V porovnání s ostatními kraji dosáhl druhého nejnižšího podílu obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů (88,7 %). Nejméně připojených obyvatel k vodovodní síti měl Středočeský kraj (88,4 %). V Plzeňském kraji byl podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů oproti průměru ČR nižší o 7,3 procentního bodu (dále jen p. b.).
Délka vodovodní sítě v ČR v roce 2021 dosáhla 80 197 km, tj. oproti roku 2017 zvýšení o 2,1 %. V Plzeňském kraji se tato délka zvýšila ze 4 481 km na 4 499 km, tj. o 0,4 %. V rozmezí let 2017–2021 se nejvíce prodloužila délka vodovodní sítě ve Středočeském kraji, a to o 512 km.
Voda vyrobená určená k realizaci v roce 2021 dosáhla v Plzeňském kraji objemu 30 178 tis. m3. Mezi lety 2017–2021 klesla její výroba o 4,6 %. Na výrobě vody určené k realizaci v celé ČR se tato regionální hodnota podílela 5,2 % (sedmý podíl mezi kraji).
Voda fakturovaná pitná tvořila v Plzeňském kraji z celkového objemu vody vyrobené určené k realizaci 82,4 %. V roce 2021 dosáhla fakturovaná pitná voda ročního objemu 24 853 tis. m3 a oproti roku 2017 se snížila o 0,7 %. Na celkovém objemu fakturované pitné vody (24 853 tis. m3) se podílely domácnosti 66,5 % a ostatní odběratelé 33,5 %. Roční objem pitné vody fakturované domácnostem v Plzeňském kraji se zvýšil z 15 921 tis. m3 v roce 2017 na 16 526 tis. m3 v roce 2021. V porovnání s rokem 2017 vzrostl i roční objem pitné vody fakturované domácnostem (o 3,8 %). Pitná voda fakturovaná ostatním odběratelům dosáhla ročního objemu 8 327 tis. m3 a v porovnání s rokem 2017 se její spotřeba snížila o 8,4 %. V roce 2021 činilo vodné celkem (bez DPH) 1 144 737 tis. Kč a oproti roku 2017 se zvýšilo o 20,1 %.
Podíl ztráty vody v potrubní síti představoval pro Plzeňský kraj snížení z 18,4 % v roce 2017 na 15,8 % v roce 2021. Plzeňský kraj se v tomto ukazateli umístil v porovnání s ostatními kraji na pátém místě. Nejvyšší ztráty vody v potrubní síti v roce 2021 byly zaznamenány v krajích Ústeckém (21,8 %) a Libereckém (21,2 %), naopak nejnižší ztrátu měl Jihomoravský kraj (10,0 %). V ČR dosahovala ztráta vody v potrubí 14,9 %, Plzeňský kraj ji překročil o 0,9 p. b.
V roce 2021 dosáhl podíl obyvatel trvale bydlících v domech napojených na kanalizaci v Plzeňském kraji 88,4 % a byl šestým podílem v rámci krajů. V porovnání s průměrem ČR byl podíl osob napojených na kanalizaci v Plzeňském kraji vyšší o 1,0 p. b. Všichni obyvatelé trvale bydlící v domech byli napojeni na kanalizaci v Praze a Karlovarském kraji. Naopak nejnižší podíly obyvatel bydlících v domech byly napojeny na kanalizaci v krajích Libereckém (74,3 %) a Pardubickém (76,6 %).
Počet obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci s ČOV činil v roce 2021 v Plzeňském kraji 485 095. V porovnání s rokem 2017 tento počet vzrostl o 5,5 %. Z celkového počtu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci mělo v Plzeňském kraji ČOV 95,0 % (devátý podíl mezi kraji), v porovnání s průměrem ČR byl tento podíl nižší o 1,9 p. b. Nejnižší podíl byl zaznamenán v krajích Vysočina (89,9 %) a Zlínském (92,7 %). Jen v Hl. městě Praze byli všichni obyvatelé bydlící v domech s kanalizací zároveň napojeni na ČOV. Druhý nejvyšší podíl byl zaznamenán ve Středočeském kraji (99,8 %).
Podíl čištěných vod (bez srážkových vod) k vypouštěným odpadním vodám (bez zpoplatněných srážkových vod) dosáhl v roce 2021 v Plzeňském kraji 95,8 %, což byl až jedenáctý podíl mezi kraji. V porovnání s průměrem ČR byl tento podíl nižší o 1,7 p. b. Oproti roku 2017 se tento podíl v kraji snížil o 0,6 p. b. Nejnižší podíly vyčištěných vod v roce 2021 byly v krajích Vysočina (92,0 %) a Zlínském (93,1 %), naopak v Hl. městě Praze bylo dosaženo 100 % vyčištění odpadních vod a téměř 100 % na Karlovarsku. Podíl čištěných vod se v porovnání s rokem 2017 snížil nejvíce v krajích Moravskoslezském (o 2,9 p. b.) a Libereckém (o 1,3 p. b.). K nejvýraznějšímu navýšení došlo v Olomouckém (o 2,8 p. b.) a Královéhradeckém (o 2,3 p. b.) kraji.
Délka kanalizační sítě v roce 2021 činila v Plzeňském kraji 3 264 km a oproti roku 2017 se zvýšila o 52 km, tj. o 1,6 %. V období let 2017–2021 se délka kanalizační sítě prodloužila nejvíce v krajích Středočeském (o 10,3 %) a Pardubickém (o 9,0 %), nejméně se prodloužila v krajích Jihočeském (o 0,3 %) a Vysočina (o 1,5 %). V ČR se délka kanalizační sítě prodloužila o 2 063 km, tj. o 4,3 %.
Počet ČOV v Plzeňském kraji vzrostl ze 200 v roce 2017 na 215 v roce 2021. Celková kapacita ČOV se zvýšila ze 171 716 m3/den v roce 2017 na 174 688 m3/den v roce 2021, tj. o 1,7 %. V roce 2021 bylo v ČR celkem 2 861 ČOV, v porovnání s rokem 2017 vzrostl jejich počet o 9,5 %, kapacita ČOV v ČR se oproti roku 2017 zvýšila o 10,4 %.
V porovnání s rokem 2017 bylo dosaženo nejvyššího zvýšení kapacity ČOV v Hl. městě Praze (o 64,2 %) a Karlovarském kraji (o 17,1 %). Naopak nejvíce poklesla kapacita ČOV v krajích Jihočeském (o 3,3 %) a Královéhradeckém (o 2,2 %).
Pozn.: Údaje související s počty obyvatel (počty a podíly obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci, spotřeba vody) jsou ovlivněny výsledky loňského Sčítání lidu, domů a bytů 2021 a nejsou plně srovnatelné s předchozími roky.
Přílohy
-
Vodovody, kanalizace a vodní toky - 2021 (publikace) Odkaz [nové okno]
-
Vodovody a kanalizace v Plzeňském kraji v roce 2021 (aktualita v pdf)
-
Vodovody a kanalizace v Plzeňském kraji - meziroční srovnání (tabulka)
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?