Starobní důchod podrobně. Kdy máte nárok na starobní důchod? Lidé, kteří nepracují, dostanou průměrný důchod?

Podmínkou nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a dosažení stanoveného věku (tj. důchodového věku, popř. věku od něho odvozeného nebo věku 65 let).

Od 1. 1. 2010 došlo k některým změnám zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zdp“). Nově byl stanoven důchodový věk a potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod a ke změnám došlo  i při stanovení výše tohoto důchodu. Ke zvyšování důchodového věku došlo dále s účinností od 30. 9. 2011.

Nově byl stanoven důchodový věk pro nárok na starobní důchod od 1. 1. 2018, nejvyšší důchodový věk činí 65 let.

Právní úprava rozlišuje vedle nároku na starobní důchod před dosažením důchodového věku (viz dále) nároky na starobní důchod stanovené podle:

• ust. § 29 odst. 1 zdp (starobní důchod při dosažení důchodového věku)
• ust. § 29 odst. 2 zdp (tzv. „poměrný“ starobní důchod),
• ust. § 29 odst. 3 písm. a) zdp (starobní důchod při získání 30 let pojištění),
• ust. § 29 odst. 3 písm. b) zdp (starobní důchod při získání 15 let pojištění a dosažení věku podle ust. § 29 odst. 2 zdp)
• ust. § 29 odst. 4 zdp (starobní důchod při splnění podmínek nároku na invalidní důchod).

Důchodový věk

Důchodový věk podle § 32 zdp činí:

a) u pojištěnců narozených před rokem 1936 (u této skupiny k žádné změně nedochází)

Důchodový věk u mužů činí 60 let

Důchodový věk u žen činí:

• 53 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí
• 54 let, pokud vychovaly alespoň 3 nebo 4 děti
• 55 let, pokud vychovaly alespoň 2 děti
• 56 let, pokud vychovaly alespoň 1 dítě
• 57 let

b) u pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971

U ročníků narozených po roce 1971 činí důchodový věk 65 let.

Beze změny zůstává stanovení věkové hranice pro odchod do starobního důchodu pojištěnců, kteří odpracovali stanovenou dobu v zaměstnání zařazeném do I. pracovní kategorie a účastníků odboje. Pro tyto skupiny pojištěnců i nadále platí věkové hranice stanovené předpisy platnými před 1. lednem 1996, resp. v případě některých osob pracujících v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech může platit i snížená věková hranice podle nařízení vlády 363/2009 Sb. nebo § 37c zdp.

Druhy nároků na starobní důchod:

Starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 1 zdp

Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje, a to v závislosti na důchodovém věku pojištěnce, event. věku pojištěnce. Potřebná doba pro nárok na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1 zdp činí:

Pro zjištění, kolik činí potřebná doba pojištění, je rozhodující výhradně rok dosažení důchodového věku. Pojištěnci, který ke dni dosažení důchodového věku nezískal potřebnou dobu pojištění, nemůže být starobní důchod k tomuto dni přiznán. K přiznání důchodu může případně dojít až následně od pozdějšího data, ke kterému již potřebnou dobu pojištění získal.

Starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 2 zdp

V případě, že pojištěnci nevznikl nárok na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1 zdp, vznikne mu nárok na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 2 zdp, pokud získal dobu pojištění nejméně:

• 15 let a dosáhl před rokem 2010 věku alespoň 65 let,
• 16 let a dosáhl v roce 2010 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 zdp  pro muže stejného data narození,
• 17 let a dosáhl v roce 2011 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 zdp pro muže stejného data narození,
• 18 let a dosáhl v roce 2012 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 zdp pro muže stejného data narození,
• 19 let a dosáhl v roce 2013 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 zdp pro muže stejného data narození,
• 20 let a dosáhl po roce 2013 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 zdp pro muže stejného data narození.

Starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 3 písm. a) zdp

Nárok na starobní důchod vznikne pojištěnci, který dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal alespoň 30 let doby pojištění, pokud nesplnil podmínky ust. § 29 odst.1 písm. g) až k) zdp; do doby pojištění se však v tomto případě nezahrnují náhradní doby pojištění.

Starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 3 písm. b) zdp 

Nárok na starobní důchod vznikne též pojištěnci, který dosáhl věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, a získal aspoň 15 let doby pojištění, pokud nesplnil podmínky ust. § 29 odst. 2 písm. b) až f) zdp; do doby pojištění se však v tomto případě nezahrnují náhradní doby pojištění.

Výše starobního důchodu přiznaného podle § 29 odst. 1, 2, 3 zdp

Výše procentní výměry starobního důchodu pojištěnců, kteří si nezvyšují výši procentní výměry důchodu výkonem výdělečné činnosti po nároku na důchod, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod:

• 1,5 % výpočtového základu měsíčně, pokud se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření,
• 1,2 % výpočtového základu měsíčně, pokud se kryje s dobou účasti na důchodovém spoření v období let 2013 až 2015.  

Starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 4 zdp

Pojištěnec, který dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let a nesplňuje podmínky stanovené v  § 29 odst. 1, 2 nebo 3 zdp, má nárok na starobní důchod též, jestliže se stal invalidním (bez ohledu na stupeň invalidity) a získal potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo se stal invalidním následkem pracovního úrazu.

Výše starobního důchodu přiznaného podle § 29 odst. 4 zdp

Výše procentní výměry tohoto důchodu se stanoví stejně, jako se stanoví výše procentní výměry invalidního důchodu a činí za každý celý rok pojištění:

• 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invaliditu prvního stupně,
• 0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invaliditu druhého stupně,
• 1,5 % výpočtového základu měsíčně (pokud se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření) nebo 1,2 % výpočtového základu měsíčně (pokud se kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření v období let 2013 až 2015), jedná-li se o invaliditu třetího stupně.

I v případě, že dojde  u poživatele tohoto důchodu ke změně stupně invalidity, starobní důchod se nepřepočte a bude se i nadále vyplácet ve stejné výši.

Uvedený typ starobního důchodu se nezvyšuje za dobu výkonu výdělečné činnosti po vzniku nároku na tento důchod.

Výše základní výměry starobního důchodu v roce 2023 činí 4 040 Kč, výše procentní výměry činí nejméně 770 Kč měsíčně.

Souběh výplaty starobního důchodu přiznaného podle ust. § 29 zdp s příjmem z výdělečné činnosti

Nárok na výplatu starobního důchodu přiznaného podle ust. § 29 zdp při výkonu výdělečné činnosti již není podmíněn sjednáním pracovněprávního vztahu na dobu určitou nepřesahující dobu jednoho roku.

V době po 31. 12. 2009 tedy pojištěnec může po přiznání starobního důchodu podle ust. § 29 zdp pracovat a pobírat důchod v plné výši bez ohledu na to, jakou výdělečnou činnost vykonává a v jakém rozsahu ji vykonává. Vedle této možnosti má poživatel důchodu možnost na základě své žádosti si zvolit  při výkonu výdělečné činnosti výplatu starobního důchodu v poloviční výši.

Zvyšování procentní výměry při výkonu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1, 2, 3 zdp

Výdělečná činnost po vzniku nároku na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1 nebo 3 písm. a) zdp

Pojištěnci, který vykonává výdělečnou činnost i poté, co splní podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 písm. a) zdp, se zvyšuje procentní výměra jeho starobního důchodu takto:

• nepobírá-li starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, zvyšuje se procentní výměra za každých 90 kalendářních dnů této činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Doba kratší 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, a to pokud se tak získá celý rok pojištění, a to v rozsahu potřebném pro toto přičtení; přitom se tato doba přičte nejprve k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření; 
• pobírá–li starobní důchod ve výši poloviny, zvyšuje se za dobu po 31. 12. 2009 procentní výměra důchodu za každých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Na rozdíl od zvýšení náležející za každých 90 kalendářních dnů, nelze zbytek dnů nezhodnocených pro zvýšení náležející za každých 180 dnů přičítat k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod. Zvýšení starobního důchodu se provede na žádost vždy od data, od něhož jsou splněny podmínky pro toto zvýšení (tedy po 180 dnech);
• pobírá–li starobní důchod v plné výši, zvyšuje se za dobu po 31. 12. 2009 procentní výměra důchodu za každých 360 kalendářních dnů o 0,4 % výpočtového základu.

Zbývající kalendářní dny, které nebyly zhodnoceny pro zvýšení procentní výměry, je nutno použít postupně vždy pro méně výhodné zvýšení náležející za dobu výdělečné činnosti po vzniku nároku, tzn. např. kalendářní dny, které jsou bez vlivu na zvýšení bez pobírání důchodu, je nutno použít pro zvýšení procentní výměry za dobu pobírání starobního důchodu v poloviční výši, příp. v plné výši.

V případě, kdy zbývající dny, za které by náleželo výhodnější zvýšení, byly zohledněny v rámci zvýšení méně výhodného a následně by s nově získanými dny poživatel důchodu získal nárok na výhodnější zvýšení, přehodnocení již poskytnutého zvýšení se provede pouze na žádost pojištěnce.

Výdělečná činnost po vzniku nároku na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 2 a § 29 odst. 3 písm. b) zdp

Pokud pojištěnec vykonává výdělečnou činnost i poté, co splní podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 2 a § 29 odst. 3 písm. b) zdp, zvyšuje se procentní výměra jeho starobního důchodu takto:

• do dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 písm. a) zdp se zvyšuje procentní výměra důchodu za dobu výdělečné činnosti bez pobírání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně o 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok (tj. 365 kalendářních dnů)
• po dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 písm. a) zdp se zvyšuje procentní výměra důchodu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti vykonávané bez pobírání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně o 1,5 % výpočtového základu.

Zvyšování procentní výměry tohoto důchodu za výkon výdělečné činnosti v době, kdy pojištěnec pobíral starobní důchod ve výši poloviny nebo v plné výši, nenáleží, a to nejen za dobu výdělečné činnosti před dosažením potřebné doby pro vznik nároku na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1 nebo 3 písm. b) zdp, ale i po získání této potřebné doby.

Starobní důchod před dosažením důchodového věku

Od 1. 1. 2010 zákon o důchodovém pojištění upravuje již jen jeden druh starobního důchodu před dosažením důchodového věku (dále jen předčasný starobní důchod), a to v ust. § 31 zdp.

Podmínky nároku na předčasný starobní důchod

Základní podmínkou, která musí být splněna, je získání potřebné doby pojištění, a to doby pojištění stanovené v ust. § 29 odst. 1 nebo odst. 3 písm. a) zdp. Nárok na tento důchod pak vzniká v závislosti na dosaženém důchodovém věku:

• pokud důchodový věk pojištěnce činí alespoň 63 let, vzniká nárok nejdříve dosažením věku alespoň 60 let, a za předpokladu, že do dosažení důchodového věku ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 5 roků nebo
• je–li důchodový věk pojištěnce nižší než 63 let, nárok na předčasný starobní důchod vzniká nejdříve ode dne, od kterého do dosažení důchodového věku chybí nejvýše 3 roky.

I nadále platí, že tento důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o tento důchod, přičemž za den vzniku nároku se považuje den, od něhož je přiznán, a v případě přiznání předčasného starobního důchodu nevzniká nárok na starobní důchod podle ust. § 29 zdp.

Výše předčasného starobního důchodu

Výše procentní výměry předčasného starobního důchodu činí za každý celý rok pojištění 1,5 % výpočtového základu měsíčně, pokud se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, nebo 1,2 % výpočtového základu měsíčně, kryje-li se s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření. Takto stanovená výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o:

• 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů
• 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne
• 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne

Souběh výplaty předčasného starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti

Při výkonu výdělečné činnosti nebo při pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci výplata předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku nenáleží. Po skončení této výdělečné činnosti se předčasný starobní důchod přepočítává tak, že doba této výdělečné činnosti se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a o dobu výdělečné činnosti se zkracuje celková doba, za kterou se snižovala výše procentní výměry.

Vykonává-li poživatel starobního důchodu přiznaného před dosažením důchodového věku výdělečnou činnost v cizině, nemá tato výdělečná činnost vliv na výplatu jeho důchodu, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení, kterou je ČR vázána.

Výše předčasného starobního důchodu, který byl přiznán před 1. 1. 2010 (tedy na který vznikl nárok před 1. 1. 2010), se i při přepočtu z důvodu výdělečné činnosti, vykonávané bez pobírání tohoto důchodu, stanoví podle předpisů účinných před 1. 1. 2010. To znamená, že procentní výměra se snižuje vždy o 0,9 % výpočtového základu za každých 90 i započatých kalendářních dnů i v případech, že „scházející doba“ je delší než 720 dnů.

Ode dne dosažení důchodového věku se podmínky pro výplatu předčasného starobního důchodu posuzují obdobně jako u starobního důchodu přiznaného podle ust. § 29 zdp.

Přeměna invalidního důchodu na starobní důchod a jeho výše

Podmínky pro přeměnu:

• pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pojištěncem a

• dosažení věku 65 let

  Dnem, kdy poživatel invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a poživatel invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po 31. 12. 2009 dosáhl 65 let věku, zaniká nárok na invalidní důchod a současně tímto dnem vzniká nárok na starobní důchod ve výši dosud vypláceného invalidního důchodu. Nárok na tento starobní důchod nevylučuje nárok na starobní důchod podle ust. § 29 zdp.  

  Poživateli invalidního důchodu je nutno vydat rozhodnutí o tom, že mu bude namísto invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého nebo třetího stupně náležet starobní důchod. 

Tento starobní důchod se nezvyšuje za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod.

Zvýšení starobního důchodu za výchovu dítěte tzv. výchovné

Základní informace

Zvýšení procentní výměry starobního důchodu o pevnou částku 500 Kč za každé dítě, které pojištěnec vychoval, náleží a bude vypláceno od ledna 2023. Zvýšení za vychované dítě, tzv. výchovné se bude týkat jak starobních důchodů přiznávaných po 31. 12. 2022, tak i starobních důchodů již vyplácených.

Nejčastější otázky a odpovědi k výchovnému

Obecné podmínky nároku na výchovné od 1. 1. 2023

• Osobní péče o dítě

Výchovné náleží jen za dítě, o které rodič nebo jiná osoba osobně pečoval/a v období do dosažení jeho zletilosti alespoň po dobu deseti roků. Pokud se tato osoba (muž nebo žena) ujme výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže osobně pečuje nebo pečovala o dítě až do jeho zletilosti po dobu alespoň pěti roků. V případě, že dítě zemřelo po dosažení pěti let věku, bude výchovné náležet, jestliže muž nebo žena osobně pečovali o dítě od jeho narození do jeho úmrtí. Pro starobní důchody přiznané od data před 1. 1. 2023 platí, že podmínka výchovy dítěte v případě jeho úmrtí je splněna, jestliže dítě zemřelo po dosažení šesti měsíců věku a bylo o něho pečováno od jeho narození až do jeho úmrtí.

Dítětem se rozumí dítě vlastní, osvojené nebo převzaté do péče nahrazující péči rodičů.

Nárok na výchovné nevzniká, pokud se pečující osoba dopustila na dítěti jako pachatel, spolupachatel nebo účastník úmyslného trestného činu proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo proti rodině a dětem podle trestního zákoníku nebo obdobných úmyslných trestných činů.

• Výchovu téhož dítěte lze započítat jen jedné osobě

Výchovu téhož dítěte nelze pro účely zvýšení za vychované dítě současně započítat více osobám. Nárok na výchovné bude mít tedy vždy jen jeden z rodičů nebo jiná osoba, která o dítě pečovala v největším rozsahu, není rozhodující, zda jde o ženu nebo muže. To znamená, že oproti jiným pečujícím osobám převážně zajišťovala osobní péči a výchovu dítěte tak, že to mělo nebo mohlo mít vliv na její pracovní kariéru a výdělečné možnosti.

Zjistí-li se, že výchovné bylo poskytnuto neprávem, starobní důchod bude o částku výchovného snížen.

• Procentní výměru o výchovné lze navýšit pouze u starobního důchodu, nikoli u invalidního nebo pozůstalostního důchodu.

Starobní důchody přiznané ode dne spadajícího do konce roku 2022

Starobní důchod žen přiznané od data před 1. 1. 2023, pokud žádost o tento důchod byla podána před 1. 1. 2023, se zvýší bez žádosti o 500 Kč za každé vychované dítě, k jehož výchově bylo při přiznání důchodu přihlédnuto pro stanovení důchodového věku. Zvýšení bude provedeno od splátky důchodu splatné v lednu 2023. O tomto zvýšení bude žena informována prostřednictvím oznámení, které bude součástí oznámení o valorizaci důchodů v lednu 2023.

Automatické zvýšení starobního důchodu bude provedeno i v případě, že žena bude o starobní důchod žádat do konce roku 2022 a datum jeho přiznání bude spadat rovněž do období do konce roku 2022. V takovém případě zvýšení procentní výměry starobního důchodu za vychované dítě (děti) bude zohledněno přímo v rozhodnutí o přiznání starobního důchodu.

Ženám se doporučuje o zvýšení jejich starobního důchodu o výchovné případně požádat až v situaci, že jim důchod nebude od ledna 2023 automatizovaně zvýšen o výchovné za děti, o které pečovaly.

V ostatních případech starobních důchodů přiznaných od data před 1. 1. 2023 bude nutné o zvýšení za výchovu dítěte vždy požádat.  Tzn., že mužům a ženám, jejichž důchodový věk nebyl stanoven s přihlédnutím k vychovaným dětem, bude náležet výchovné jen na základě žádosti, která může být podaná nejdříve od 1. 9. 2022 a nejpozději do 31. 12. 2024. Pro nárok na výchovné je třeba prokázat splnění podmínek výchovy dítěte a skutečnost, že žadatel zajišťoval osobní péči o dítě do nabytí jeho zletilosti v největším rozsahu. Tuto skutečnost prokáže čestným prohlášením přiloženým k žádosti, která je od 1. 9. 2022 k dispozici na ePortálu ČSSZ.

Žádost je možné podat na kterékoli OSSZ, PSSZ či na MSSZ Brno nebo zaslat přímo na ústředí ČSSZ, Křížová 25, Praha 5.

Starobní důchody přiznané ode dne spadajícího po 31. 12. 2022 (ženy i muži)

• Žádost o výchovné musí být součástí žádosti o starobní důchod

Žádost o výchovné je nutno uplatnit současně s žádostí o přiznání starobního důchodu. Tzn., při zvýšení za vychované dítě se přihlíží jen k výchově toho dítěte, které jako vychované žadatel uvedl v žádosti o přiznání starobního důchodu. Není-li tato podmínka splněna, výchovné nenáleží.

• Zvýšení o částku výchovného náleží při splnění ostatních podmínek nároku (viz obecné podmínky uvedené výše) ode dne přiznání starobního důchodu, nejdříve však od 1. 1. 2023.

Starobní důchody, na které vznikl nárok v 65 letech věku transformací z invalidního důchodu

Starobní důchody žen, na které před 1. 1. 2023 vznikl nárok v 65 letech věku transformací z invalidního důchodu, se zvýší o výchovné bez žádosti; za vychované dítě se v tomto případě považuje dítě, které má žena uvedeno v tzv. základních registrech (vedených Ministerstvem vnitra). Výchovné těmto ženám bude zpočátku vyplaceno formou samostatného doplatku koncem ledna 2023. Poté bude již výchovné součástí pravidelné měsíční výplaty důchodu. Ostatní poživatelé transformovaného starobního důchodu, na který jim vznikl nárok před 1. 1. 2023, musí o výchovné požádat a prokázat, že podmínky pro nárok na výchovné splňují.

Stejně tak poživatelům transformovaného starobního důchodu, na který vznikl nárok až po 31. 12. 2022, vznikne nárok na výchovné, pokud podají žádost a prokáží, že podmínky nároku na výchovné splňují.

Podávání žádosti a potřebné doklady a tiskopisy

• V případě, že o starobní důchod bude žádáno po 31. 12. 2022, je žádost o zvýšení procentní výměry za vychované dítě nutné uplatnit zároveň se žádostí o starobní důchod.
• Žádosti v ostatních případech je možné podat nejdříve 1. 9. 2022 a nejpozději 31. 12. 2024.
• Žádost o zvýšení procentní výměry starobního důchodu za vychované dítě je nutno podat na předepsaném tiskopise, a to na kterékoli OSSZ, v Praze na kterémkoliv územním pracovišti PSSZ či na MSSZ Brno nebo zaslat přímo na ČSSZ.  
• Žádost musí obsahovat údaje o vychovaných dětech, o době a rozsahu osobní péče o dítě a čestné prohlášení, že žadatel pečoval o dítě v největším rozsahu, a že nenastala překážka pro zvýšení starobního důchodu, tj. že se žadatel vůči uvedenému dítěti nedopustil jako pachatel, spolupachatel nebo účastník úmyslného trestného činu proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo proti rodině a dětem podle trestního zákoníku nebo obdobných úmyslných trestných činů.
• předepsaný tiskopis ČSSZ je k dispozici na ePortále ČSSZ: https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/zzsdvd.

Okomentovat na Facebooku