Dolarové „tentokrát jinak“

Měnové trhy jsou plné parity eura k dolaru. Co ale ukazuje typický dolarový cyklus během zvedání sazeb? A co věští Goldman Sachs?

Na počátku roku jsem tu s blížícím se zvedáním sazeb v USA ukazoval následující graf. Popisuje typické chování dolaru během cyklu růstu sazeb. Bodem nula je první zvednutí a graf hovoří celkem jasnou řečí – do bodu nula dolar ke koši měn řadu týdnů posiluje, krátce po něm ale obrací a soustavně oslabuje. Za necelý rok pak ztrácí všechny předchozí zisky:

Zdroj: Twitter

Jedním z nejpopulárnějších mechanismů vysvětlujících pohyb měnových kurzů jsou rozdíly ve výnosech nabízených dvěma měnami. Podle tohoto mechanismu roste atraktivita dolaru s tím, jak se zvedají sazby a výnosy dluhopisů v USA relativně k výnosům v jiných zemích. Interpretovat graf pouze v této logice je trochu oříškem. Mohl by například říkat, že v USA rostou výnosy už před prvním zvednutím sazeb (viz dnešní poslední graf). Po zvednutí sazeb se ale začínají zvedat výnosy i v dalších zemích, což opětovně snižuje atraktivitu dolaru a ten zase oslabuje.

K uvedenému můžeme přidat různá přestřelování, posuny k averzi a náklonnosti k riziku, nemluvě o paritách kupní síly. Podkladových teorií k prvnímu grafu bychom tak mohli vytvořit hodně. Každopádně následující obrázek ukazuje, že dolar má v tomto cyklu i po několika zvýšení sazeb stále tendenci posilovat (a neplatí to jen o euru). Tedy dolarové „tentokrát jinak“. V Goldman Sachs ale věří, že minimálně vůči euru se dolar nakonec vydá cestou, kterou by mu určoval první graf. Řada jiných expertů poukazuje na složitější situaci, ve které se nachází Evropa. A zdá se mi, že GS je nyní spíše kontrariánský.


Zdroj: Twitter

Jak jsem uvedl, tématem měnových kurzů se silně prolínají sazby a výnosy dluhopisů. Poslední dnešní graf ukazuje, jak se během cyklu zvedání sazeb v USA typicky chovají výnosy desetiletých dluhopisů:

Zdroj: Twitter

Podle grafu výnosy začínají růst asi tři měsíce před prvním zvednutím sazeb, pak v růstu pokračují zhruba rok. Po devadesátých letech byla ale tato tendence k růstu znatelně nižší. V tomto smyslu je prozatím vývoj na US dluhopisových trzích téměř učebnicový. Přitom z cca 1,5 % na počátku roku se výnosy dostaly k 3 %, což se rýmuje spíše s vývojem před devadesátými lety. Možná proto, že před devadesátými lety byly sklony k vyšší inflaci větší, než v následujících desetiletích.