Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v červnu dále viditelně zrychlil

Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v červnu dále viditelně zrychlil a na úrovni 17,2 % vytvořila inflace nové maximum od konce roku 1993.

Cenový růst zrychluje u naprosté většiny položek spotřebního koše, v samotném červnu měly výrazný vliv na zrychlení celkové inflace ceny potravin a ceny energií pro domácnosti.

Meziroční inflace na úrovni 17,2 % je o více než dva procentní body nad prognózou ČNB prezentovanou počátkem května, červnový výsledek ale vyšel v zásadě v souladu s očekáváním finančního trhu.

Meziroční inflace v červnu vzrostla z 16,0 % na 17,2 %, což pro tento ukazatel meziročního cenového vývoje představuje nejvyšší úroveň od prosince 1993.

Finanční trh očekával inflaci na úrovni 17,1 %, ČNB ve své prognóze z počátku května odhadovala červnovou meziroční inflaci na úrovni 15,0 %.

Meziroční inflace v české ekonomice by měla dosáhnout svého vrcholu v červenci či srpnu a následně by měla začít pozvolna klesat, na dvouciferných úrovních ale meziroční inflace zůstane přinejmenším do prvních měsíců roku 2023.

Nárůst celkové meziroční inflace byl v červnu tažen naprostou většinou hlavních položek spotřebního koše, dominantní vliv měly nicméně ceny potravin a náklady na bydlení, tedy ceny energií pro domácnosti.

Viditelně se ale také zrychlil růst cen pohonných hmot aneb růst cen v oddíle rekreace a kultura.

Světlou výjimkou, kde možná trochu nečekaně došlo ke zpomalení tempa meziročního růstu, byly ceny odívání a obuvi, nicméně meziroční cenový růst v této kategorii zůstává robustní, v červnu činil 19,9 %

Zrychlení cenového růstu vykazují také položky spadající do tzv. jádrové inflace, jako je rekreace a kultura, ceny ve veřejném stravování a ubytování anebo bytového vybavení.

Jádrová meziroční inflace vykáže za červen nepochybně další růst poté, co v květnu dosáhla úroveň 13,9 %.

Červnová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

Jádrová inflace je ukazatel, jenž nejlépe mapuje domácí cenové tlaky a ve druhém čtvrtletí jádrová inflace překonala odhady české centrální banky.

Počátkem května zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace bude ve druhém čtvrtletí 2022 činit 12,5 % poté, co v letošním prvním čtvrtletí dosáhla úroveň 10,5 %.

Růst spotřebitelských cen v české ekonomice v červnu dále výrazně akceleroval, z pohledu finančního trhu byl ale červnový výsledek blízko očekávání.

Vrchol má meziroční inflace v české ekonomice ale stále ještě před sebou, dosažen by mohl být v letošním třetím čtvrtletí, tedy snad v červenci či srpnu.

Odpověď na otázku kdy a na jaké úrovni dosáhne inflace v české ekonomice svého vrcholu bude záviset především na vývoji cen energií pro domácnosti.

Inflace by měla dosáhnout svého vrcholu v průběhu letošního třetího čtvrtletí a poté by se měla začít zmírňovat.

Ke zmírňování meziroční inflace by v letošním druhém pololetí měl přispět dopad loňského zpřísňování měnové politiky ČNB a také statistické efekty meziroční srovnávací základny.

Za celý rok 2022 se průměrná inflace může vyšplhat do oblasti blízké 15 %, v roce 2023 by meziroční inflace měla výrazně klesat.

Vysoká inflace zároveň ukrajuje z reálných příjmů domácností a již je patrný její negativní dopad na soukromou spotřebu.

Také ochlazení spotřeby domácností, které lze do dalších měsíců a čtvrtletí očekávat, by mělo pomoci inflační tlaky v české ekonomice zmírnit.

Inflace jak v červnu, tak v průběhu celého druhé čtvrtletí překonávala prognózu centrální banky.

Čistě z pohledu inflační prognózy, kterou ČNB zveřejnila počátkem května, by vývoj inflace hovořil pro další zpřísnění měnových podmínek, situace ale není tak jednoduchá.

Zvyšování úrokových sazeb centrální banky dopadá na ekonomiku se zpožděním čtyř až šesti kalendářních čtvrtletí a teprve nyní, v letošním druhém pololetí, se do české ekonomiky začne naplno promítat loňské zvyšování úroků ČNB.

Navíc průzkumy i oficiální data z ekonomiky naznačují, že druhé čtvrtletí bude ve znamení viditelného ochlazení výkonu české ekonomiky a výkon HDP bude čelit nepříznivým faktorům i v letošním druhém pololetí.

V neposlední řadě došlo k výrazné personální obměně v bankovní radě ČNB a na měnovém zasedání počátkem srpna tak lze čekat hlubokou debatu o tom, zda úroky dále zvýšit a výsledek této debaty je z dnešního pohledu velmi nejistý.

Sdílím názor, že se úrokové sazby ČNB přiblížily svému vrcholu a je dost dobře možné, že tento vrchol byl již dosažen po červnovém zvýšení hlavní úrokové sazby (dvoutýdenní repo sazba ČNB) na úroveň 7 %.

Zároveň ale v dohledné době, tedy pro zbytek letošního roku, nečekám obrat v měnové politice ve smyslu poklesu úrokových sazeb.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.