Estonsko chce do roku 2030 skokově zvýšit produkci svých větrných elektráren

Dosud je Estonsko závislé na výrobě elektřiny z ropné břidlice (oil shale), v nejbližších letech ale bude sektor muset projít zásadní modernizací s cílem zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie a snížit závislost na spalování břidlice. Tyto plány navíc musí být urychleny s cílem co nejrychleji snížit závislost Evropy na ruských energetických vstupech. V současnosti se v Estonsku otáčí sto čtyřicet pět větrných turbín s instalovaným výkonem 320 MW, které v roce 2021 vyrobili přes 730 GWh energie. Podíl větru na skladbě energie z obnovitelných zdrojů v Estonsku převyšuje 51 %.

Většinu z instalovaných větrných farem provozuje Enefit Green AS, dceřiná společnost mezinárodní korporace Eesti Energia. Firma se zavázala, že nejpozději do roku 2030 přestane vyrábět elektřiny spalováním ropných břidlic a naopak do roku 2025 zečtyřnásobí produkci z obnovitelných zdrojů. Za tímto účelem firma buduje hybridní park vyrábějící elektřinu z větru a slunce v regionu Ida-Virumaa, který bude spuštěn v roce 2023. Větrná farma bude mít výkon 21 MW, solární park bude mít 32 MW.

Dalším významným hráčem v tomto sektoru je firma Utilitas. Firma v březnu 2022 oznámila, že zahajuje spolupráci se společností Graanul Mets, největším soukromým vlastníkem půdy v Estonsku. Utilitas v rámci spolupráce plánuje výstavbu větrných elektráren na pozemcích společností patřících do skupiny Graanul Mets. Výsledkem bude více než 100 míst pro nové větrné turbíny s odhadovaným celkovým výkonem přes 500 MW. Rozvojové projekty jsou stále v začátku a konečná velikost a výstavba větrných elektráren bude záviset na spolupráci s místními komunitami a obcemi. Společnost Utilitas také podepsala smlouvu s výrobcem větrných turbín Vestas na dodávku a instalaci větrných turbín pro větrný park Saarde v okrese Pärnu o celkovém výkonu 39 MW, který se tak stane nejproduktivnějším větrným parkem v Estonsku. Utilitas investuje do výstavby tohoto větrného parku více než 60 milionů eur. Instalace větrných turbín začne podle plánů v roce 2023.

Parky vzniknou také v Baltském moři

Největší pozornost se ovšem upírá k instalacím v příbřežních vodách Baltského moře. Jestliže výkon pevninských parků vyroste na tisíc megawattů, projekty instalované v moři počítají rovnou s výkonem tisíc pět set megawattů. Postupně mají vzniknout hned tři velké offshore projekty s celkovou kapacitou 1490 MW: 700 MW dodá projekt poblíž ostrova Hiiumaa od Nelja Energia, 600 MW projekt v Rižském zálivu od Eesti Energia a 190 MW farma poblíž západního pobřeží Estonska od Neugrund OÜ.

Již zmíněná firma Enefit Green připravuje největší ze zmíněných projektů u ostrova Hiiumaa. Technická analýza farmy bude podle plánů dokončena v srpnu 2022, analyzovat by měla alternativní možnosti rozmístění větrných turbín, jakož i řešení rozvoden a propojovacích kabelů k farmě. Součástí návrhu bude i upřesnění možností a potřeb blízkých přístavů při výstavbě a údržbě. Park má být postaven do roku 2030.

Pokračuje také příprava estonsko-lotyšského projektu příbřežní větrné farmy ELWIND, v současné chvíli vzniká studie proveditelnosti, která předloží návrh nejlepšího umístění větrného parku. Cílem je posoudit několik lokalit o rozloze přibližně 200 km2 v Baltském moři v rámci estonských a lotyšských výhradních ekonomických zón. Předpokládaná hustota výkonu bude 5–7 MW/km². V roce 2020 podepsali ministři Janis Vitenbergs za Lotyšsko a Taavi Aas za Estonsko Memorandum o porozumění (MoU), které předpoklá dokončení projektu do roku 2030. Estonsko a Lotyšsko plánují požádat o spolufinancování výstavby sítě z fondů CEF RES (The Connecting Europe Facility of Renewable Energy). Projekt řídí Ministerstvo hospodářství a komunikací Estonska, Ministerstvo hospodářství Lotyšska, Environmentální investiční centrum Estonska (KIK) a Investiční a rozvojová agentura Lotyšska (LIAA).

V souvislosti s rozvojem příbřežních větrných parků se dozorčí rada přístavní společnosti Tallinna Sadam rozhodla investovat až 53 milionů eur do vybudování nového 310 metrového přístavního mola v přístavu v Paldiski. Přístav bude sloužit také k zvýšení vojenské mobility v regionu, částečně jej proto financuje Evropská komise v rámci projektu EstMilMob. Nový přístav bude dokončen do roku 2025. Nové molo je nezbytné nejen pro vojenské účely, ale také pro zvýšení námořní přepravní kapacity zboží a vozidel. Vzhledem k příznivé poloze Paldiski South Harbor se přístaviště stane důležitým partnerem při výstavbě a následné údržbě pobřežních větrných elektráren v oblasti Baltského moře. Nové molo zajistí kapacitu přístavu pro přijímání vysoce ponorných speciálních plavidel pro stavbu pobřežních větrných farem a přepravu komponentů větrných turbín. Velká užitná plocha za přístavem umožňuje různé přípravy pro výrobu a skladování generátorů a lopatek větrných turbín před naložením na loď.

Estonská vláda také v květnu 2022 přijala estonský územní plán námořních oblastí, na jehož základě bude v budoucnu probíhat organizace aktivit na moři. Plán reguluje aktivity různých oborů, stanovuje zásady souběžného užívání a otevírá perspektivy pro nové způsoby využití moře včetně výstavby větrných elektráren.

Příležitosti pro české firmy

Veškeré připravované projekty budou kromě samotných turbín vyžadovat širokou škálu dalších dodávek včetně řešení přepěťové ochrany, kabelové instalace, rozvodných sítí, řídících a monitorovacích systémů a systému propojení s elektrickou sítí na pevnině. Větrné parky budou kromě samotné elektroinstalace vyžadovat také stavební, průzkumné a udržovací práce, dodávky řešení pro řízení a management parku, sledování výkonu, mapování mořského dna či zabezpečení provozu v okolí parků. Česká republika v tomto ohledu může nabídnout řadu špičkových a inovativních řešení.

Zásadním tématem v estonské veřejné debatě samozřejmě zůstává také otázka dopadu na životní prostředí v zemi, poptávané tak budou také studie proveditelnosti, dlouhodobá měření dopadů na přírodu a také inovativní řešení snižující zátěž pro baltský ekosystém.

Veškeré veřejné zakázky v Estonsku lze dohledat v Národním registru veřejných zakázek. V současné chvíli probíhá např. poptávka na dodávku turbín a dalšího vybavení pro větrné parky v Sopi a Tootsi. Zadávací dokumentace je běžně dostupná v angličtině, v tomto jazyce lze většinou podávat i nabídky. Společnosti podnikající v tomto sektoru sdružuje Estonská asociace pro větrnou energii, skrze kterou mohou české firmy oslovit potenciální zákazníky.

Petr Preclík, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Estonsku