Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za letošní první čtvrtletí potvrdily mezičtvrtletní růst HDP na úrovni 0,9 %

Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za letošní první čtvrtletí potvrdily mezičtvrtletní růst HDP na úrovni 0,9 %, meziroční růst HDP byl navýšen z původně uváděných 4,8 % na 4,9 %.

Meziroční růst HDP byl tažen především spotřebou domácností, výrazně pozitivní vliv měl ale také růst zásob a hrubá tvorba fixního kapitálu, tedy investiční výdaje.

V mezičtvrtletním vyjádření ale spotřeba domácností klesla s tím, jak na spotřebitele nepříznivě dopadá vysoká inflace, která ukrajuje z jejich reálných příjmů.

Základní poselství o výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí se nemění: HDP si připsal velmi solidní růst v meziročním i v mezičtvrtletním vyjádření, přičemž meziroční tempo růstu bylo dle zpřesněných údajů vylepšeno blíže k pěti procentům.

Spotřeba domácností v prvním čtvrtletí sice meziročně rostla a byla hlavním tahounem meziročního růstu HDP jako celku, silný meziroční růst spotřeby byl ale výrazně ovlivněn nízkou srovnávací základnou, neboť uzavírky v maloobchodu a ve službách v prvních měsících roku 2021 samozřejmě vedly k výraznému omezení nákupních možností.

V mezičtvrtletním srovnání spotřeba domácností v letošním prvním čtvrtletí klesla o 1,2 %: zde se již projevil nepříznivý dopad vysoké inflace na reálné příjmy domácností a na jejich ochotu i reálnou schopnost utrácet za zbytnější zboží a služby.

Počínaje druhým čtvrtletní postupně vyprchá příznivý statistický vliv meziročního srovnání a na tuzemské spotřebitele budou vyšší měrou dopadat nepříznivé efekty růstu cen energií, potravin a pohonných hmot.

Za celý letošní rok očekávám růst HDP na úrovni 1,3 % poté, co v roce 2021 vykázala česká ekonomika růst 3,5 %.

Klíčovou součástí dnes zveřejněných údajů za letošní první čtvrtletí jsou statistiky sektorových účtů, jež popisují situaci domácností a firem z pohledu jejich příjmů, výdajů a úspor.

V případě domácností je patrný pokles reálných příjmů, což v situaci rostoucí inflace není překvapivé.

Domácnosti na tuto situaci reagovaly odčerpáváním úspor, jež byly naakumulovány v době pandemických uzavírek, přesto ale v mezičtvrtletním srovnání spotřeba domácností klesla.

Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na jednoho obyvatele v letošním prvním čtvrtletí vzrostl meziročně o 4,4 % a v mezičtvrtletním vyjádření klesl o 5,6 %.

Reálná spotřeba na obyvatele vzrostla meziročně o 3,0 % při mezičtvrtletním poklesu o 0,4 %.

Míra úspor se v celkovém důsledku propadla meziročně o 8,0 procentních bodů, mezičtvrtletně klesla o rovné 4 procentní body.

Celkově míra úspor domácností v letošním prvním čtvrtletí činila dle sezónně očištěných údajů 16,1%, když v závěrečném čtvrtletí loňského roku činila 20,1 % a z historického pohledu má tento ukazatel prostor pro další pokles.

Do dalších čtvrtletí lze čekat pokračování poklesu míry úspor domácností, což tomuto sektoru pomůže se alespoň částečně vypořádat s vyšší inflací.

Domácnosti budou do úspor letos sahat s tím, jak v důsledku vyšší inflace budou jejich reálné příjmy ze zaměstnání klesat, což si domácnosti ve snaze zachovat určitou úroveň spotřeby mohou kompenzovat právě odčerpáním části úspor.

Na straně nefinančních podniků v letošním prvním čtvrtletí klesla míra zisku meziročně ze 48,5 % na úroveň 44,8 %, vliv měl mimo jiné nárůst mzdových nákladů, jenž činil meziročně 12,0 %.

Míra investic nefinančních podniků v prvním čtvrtletí vzrostla z 28,1 % na 29,4 %.

Jde o druhý mezičtvrtletní nárůst míry investic nefinančních podniků v řadě, je ale otázkou, zda se ve zbytku roku tato tendence udrží v situaci, kdy dojde k ochlazení celkového výkony české ekonomiky.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.