ČNB ještě bude muset úrokové sazby zvýšit (Ozvěny trhu)
Před pár týdny (viz https://bit.ly/3Ah8POG) jsem se ve svém příspěvku věnoval tomu, že diskuse ohledně příčin inflace, zda je poptávková či nabídková, respektive dovezená, je již dnes do značné míry irelevantní. Inflační očekávání se odkotvila a začínají skutečnou inflaci dále živit.
Již nyní čelíme dvouciferné inflaci, a to je její vrchol při pohledu na meziroční dynamiku stále před námi. Pomalu s každým dnem se revize inflačních vyhlídek posunují směrem vzhůru. A dvacetiprocentní inflace v létě rozhodně není žádné sci-fi. Pohledem inflačního cílování si tedy situace žádá další utažení měnových podmínek.
Dívat se na současnou situaci lze i z jiného úhlu pohledu. Pokud budu parafrázovat slova M. Friedmana, nositele Nobelovy ceny za ekonomii, inflace je peněžním fenoménem. Růst peněžní zásoby v posledních více než dvou letech se pohybuje ve vysokých jednotkách procent, což prostě není konzistentní s dvouprocentním inflačním cílem. A pohled na strukturu emise peněz jednoznačně odhaluje viníka – je to vládní sektor a jeho rozhazovačná politika od vzniku pandemie.
Výzvy ze strany nastupujícího guvernéra směrem k vládě, aby snižovala deficitní hospodaření a ideálně směřovala rozpočet k vyrovnanosti, tak samozřejmě dávají smysl. Obávám se ale, že takovéto apely nepadnou na úrodnou půdu. Ani ve své střednědobé strategii vláda současné 300 miliardové schodky výrazněji snižovat nehodlá. Jedinou možností, kterou nezávislá centrální banka má, je využití standardního nástroje v podobě zvýšení úrokových sazeb a zdražení financování státu.
Ať jsme tedy příznivci monetárního přístupu či inflační cílovači, závěr podle mě je, že úrokové sazby budou muset jít ještě výše. Již za týden můžeme být v situaci, kdy budeme mít v regionu nejvyšší inflaci ale nejnižší úrokové sazby. Ty maďarské už jsou výše nyní. Vše samozřejmě s vědomím, že restriktivní měnová politika podváže růst či dokonce způsobí v ekonomice recesi. Dlouhodobě dvouciferná inflace je ovšem fenomén mající mnohem širší dopady než pouze ekonomické. Poprat se s tím vším už ale bude na novém guvernérovi a nové bankovní radě, která se zítra ujímá svého žezla.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Přečtěte si také k úrokovým sazbám
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Iva Grácová, Bezvafinance
Jak se připravit na nečekané výdaje: Tipy na vytvoření a správu nouzového fondu
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny?
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun