Daňová studie Mazars 22 zemí střední a východní Evropy: V ČR narostla průměrná mzda o 12 %

Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech činí v Česku 1533 eur (37.499 Kč), což je nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě je v Německu, a to 4130 eur (101.025 Kč). Následuje Rakousko s 3818 eur (93.393 Kč). Nejnižší průměrná mzda 400 eur (9.784 Kč) je v Kosovu, 450 eur (11.008) v Bosně a Hercegovině a 485 eur (11.864 Kč) na Ukrajině. Vyplývá to z každoroční studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.

Rozdíly v růstu průměrné mzdy v eurech byly v rámci regionu střední a východní Evropy výraznější než v předchozím období. Německo, kde na základě loňské studie průměrné mzdy rostly o 14 procent, dosáhlo růstu jen 4 procenta. Naopak v Rakousku rostla průměrná úroveň mezd rychleji, a to o 23 procent. V Maďarsku pak růst rovněž akceleroval o 19 procent. Slovensko zaznamenalo růst o 6 procent a Polsko pak dokonce pokles o 2 procenta. V Polsku průměrná mzda činí 1301 eur, v Maďarsku 1369 eur a na Slovensku 1185 eur.

Studie dále uvádí, že daně a povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí se letos v 22 evropských zemích spíše dále snižovaly. V průměru činí u daní a povinných odvodů poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám 15 procent. Mezi jednotlivými zeměmi jsou však značné rozdíly. Zatímco v Rumunsku či Kosovu činí odvody méně než pět procent hrubé mzdy, v Polsku 20,48 procenta, v České republice 24,8 procenta pro roční příjmy do 76 330 eur (1.867.728 Kč) a na Slovensku 35,2 procent.

"Nová česká vláda počátkem tohoto roku odhalila své plány v oblasti daní, které mají mimo jiné za cíl snížit administrativu spojenou s placením daní a eliminovat daňové podvody," uvedl pro studii vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein. "Ze zveřejněných záměrů vyplývá, že vláda si je vědoma řady nesystémových osvobození od daně, která nemají sociální povahu a měla by tedy být zrušena,“ dodává Pavel Klein.

Ze studie dále vyplývá, že nejvyšší základní sazbu DPH mají Maďarsko a Chorvatsko, a to 27 a 25 procent. Nejčastější sazba v regionu se pohybuje mezi 19-21 procenty, Česká republika tedy v tomto pohledu nijak nevybočuje. V Německu je základní sazba 19 procent, v Rakousku 20 procent. "DPH se v posledních letech stala snad nevýznamnějším zdrojem příjmů pro státní rozpočty. Toto se v budoucnu může výrazně změnit kvůli ekonomické recesi způsobené pandemií, válkou na Ukrajině a problémům týkajících se narušení globálního dodavatelského řetězce,“ uvádí studie.

V případě daní z příjmu firem má stále nejvyšší zdanění Německo, její maximální výše činí 31 procent. Naopak nejnižší daně odvedou některé firmy v Kosovu a v Litvě a to 3 procenta, resp. 5 procent. 9procentní sazba je pak vedle Maďarska a Černé Hory i v Polsku. Běžná sazba daně z příjmu právnických osob v zemích regionu zůstává mezi 15 a 20 procenty, v ČR je 19 procent. 

Co se týká samotné daně z příjmů fyzických osob, 9 států si zachovává jedno daňové pásmo, například Maďarsko 15 procent. Více než polovina zemí regionu střední a východní Evropy pak má progresivní zdanění nebo více daňových pásem. V Rakousku dosahuje daň z příjmů fyzických osob až 55 procent, ale stejně jako v Kosovu či Albánii začíná na 0 procentech. Slovensko má 3 daňová pásma, a to 15, 19 a 25 procent. Polsko 17 a 32 procent. Česká republika 15 a 23 procent.

Publikace, ve které jsou kromě států V4 zastoupeny také Německo, Rakousko, Ukrajina, jihoevropské a pobaltské státy, monitoruje především mzdové náklady, nepřímé daně a také různé aspekty zdanění právnických osob a převodních cen.