Závěry Evropské rady o Ukrajině, žádostech Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie o členství, západním Balkánu a vnějších vztazích, 23. června 2022

II. UKRAJINA

4. Evropská rada jednala o jednotlivých aspektech válečné agrese Ruska vůči Ukrajině. Evropská rada znovu připomíná, že pevně stojí na straně Ukrajiny a že Evropská unie bude Ukrajině i nadále poskytovat významnou podporu v zájmu celkové ekonomické, vojenské, sociální a finanční odolnosti Ukrajiny, včetně humanitární pomoci.

5. Evropská rada důrazně odsuzuje nerozlišující útoky Ruska na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu a naléhavě Rusko vyzývá, aby okamžitě a bezpodmínečně stáhlo veškeré své jednotky a vojenské vybavení z celého území Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic. Musí být dodržováno mezinárodní humanitární právo, včetně práva týkajícího se zacházení s válečnými zajatci. Obyvatelům Ukrajiny, zejména dětem, násilně odsunutým do Ruska musí být okamžitě umožněn bezpečný návrat. Rusko, Bělorusko a všechny osoby odpovědné za válečné zločiny a ostatní nejzávažnější trestné činy budou v souladu s mezinárodním právem pohnány k odpovědnosti.

Přijetí šestého souboru sankcí EU znamená další zesílení tlaku na Rusko, aby ukončilo svou válku proti Ukrajině. V práci na sankcích se bude dále pokračovat, a to i s cílem posílit jejich uplatňování a zabránit jejich obcházení. Evropská rada vyzývá všechny země a především země kandidátské, aby se k sankcím EU připojily. Je třeba urychleně dokončit práci na rozhodnutí Rady, na jehož základě bude porušení omezujících opatření Unie zařazeno na seznam trestných činů EU.

6. Evropská unie je nadále pevně odhodlána poskytovat další vojenskou podporu s cílem pomoci Ukrajině uplatňovat její přirozené právo na sebeobranu proti ruské agresi a bránit svou územní celistvost a svrchovanost. Evropská rada za tímto účelem vyzývá Radu, aby urychleně pracovala na dalším posílení vojenské podpory.

7. Evropská rada bere na vědomí, že Komise brzy předloží návrh s cílem poskytnout Ukrajině v roce 2022 novou mimořádnou makrofinanční pomoc ve výši až 9 miliard EUR. Vyzývá Komisi, aby urychleně předložila své návrhy týkající se podpory EU na obnovu Ukrajiny, a to po konzultaci s mezinárodními partnery, organizacemi a odborníky.

8. Rusko, které ve své válce proti Ukrajině zneužívá potravin jakožto zbraně, nese za celosvětovou krizi v oblasti potravinového zabezpečení, kterou vyprovokovalo, výlučnou odpovědnost. Evropská rada Rusko naléhavě vyzývá, aby okamžitě přestalo útočit na zemědělská zařízení a odvážet obiloviny a aby uvolnilo blokádu Černého moře, zejména přístavu v Oděse, a umožnilo tak vývoz obilí a provoz obchodní lodní dopravy. Evropská rada podporuje úsilí generálního tajemníka OSN vyvíjené v tomto směru. Evropská rada zdůrazňuje, že sankce EU namířené proti Rusku umožňují volný tok zemědělských a potravinářských produktů a dodávání humanitární pomoci.

9. Evropská rada jednoznačně podporuje úsilí s ohledem na tzv. koridory solidarity v zájmu usnadnění vývozu potravin z Ukrajiny prostřednictvím různých pozemních tras a přístavů EU. Vyzývá Komisi a členské státy, aby zejména na základě iniciativy FARM, jakož i iniciativ OSN a skupiny G7 zintenzivnily své úsilí s cílem:

1. podpořit rozvojové země, aby v případě potřeby přeorientovaly své dodavatelské řetězce;

2. urychlit provádění relevantních stěžejních iniciativ „týmu Evropa“ dohodnutých na nedávném summitu Evropské unie a Africké unie, které jsou zaměřeny na rozvoj udržitelné produkce potravin, zvýšení produktivity zemědělství, mimo jiné v oblasti bílkovinných plodin, a na posílení kapacit zemědělských podniků na africkému kontinentu, a

3. pracovat ve spolupráci s mezinárodními partnery na iniciativách zaměřených na podporu rozvoje výrobních kapacit rozvojových zemí v oblasti vstupů, zejména udržitelných hnojiv.

III. ŽÁDOSTI UKRAJINY, MOLDAVSKÉ REPUBLIKY A GRUZIE O ČLENSTVÍ

10. Evropská rada potvrzuje evropskou perspektivu Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie. Budoucnost těchto zemí a jejich občanů je v Evropské unii.

11. Evropská rada rozhodla udělit Ukrajině a Moldavské republice status kandidátských zemí.

12. Komise se vyzývá, aby jako součást svého pravidelného balíčku týkajícího se rozšíření Radu informovala o plnění podmínek uvedených ve stanoviscích Komise k jednotlivým žádostem o členství. Jakmile budou všechny tyto podmínky v plném rozsahu splněny, rozhodne Rada o dalších krocích.

13. Evropská rada je připravena udělit Gruzii status kandidátské země, jakmile budou vyřešeny priority uvedené ve stanovisku Komise k žádosti Gruzie o členství.

14. Pokrok každé z uvedených zemí na cestě do Evropské unie bude záviset na jejich vlastních výsledcích při plnění kodaňských kritérií, přičemž je současně třeba vzít v úvahu schopnost EU přijmout nové členy.

IV. ZÁPADNÍ BALKÁN

15. Evropská unie vyjadřuje své plné a jednoznačné odhodlání podporovat perspektivu členství západního Balkánu v EU a vyzývá k urychlení procesu přistoupení.

16. Evropská rada vyzývá Komisi, vysokého představitele a Radu, aby na základě revidované metodiky dosáhli dalšího pokroku v postupné integraci mezi Evropskou unií a tímto regionem již v rámci samotného procesu rozšíření, a to vratným způsobem a v závislosti na dosažených výsledcích.

17. Evropská rada připomíná důležitost reforem, zejména v oblasti právního státu, a především těch, které souvisejí s nezávislostí a fungováním soudnictví a bojem proti korupci. Rovněž vyzývá partnery, aby zaručili práva příslušníků menšin a rovné zacházení s nimi.

18. Evropská rada byla informována o aktuálním vývoji jednání mezi Bulharském a Severní Makedonií. Vybízí k urychlenému vyřešení posledních přetrvávajících otázek, aby bylo možno neprodleně zahájit přístupová jednání.

19. Evropská rada znovu připomíná, že je naléhavě nutné dosáhnout hmatatelného pokroku při řešení přetrvávajících dvoustranných a regionálních sporů, zejména prostřednictvím dialogu mezi Bělehradem a Prištinou o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem*.

20. Evropská rada vítá politickou dohodu, jíž dne 12. června 2022 dosáhli v Bruselu vedoucí představitelé Bosny a Hercegoviny a která je potřebná pro stabilitu a plné fungování této země a aby se dostálo přáním jejích obyvatel. Vyzývá všechny politické představitele Bosny a Hercegoviny, aby urychleně splnili závazky stanovené v uvedené dohodě a neodkladně dokončili ústavní a volební reformu, což této zemi umožní, aby v souladu se stanoviskem Komise rozhodujícím způsobem pokročila na své evropské cestě.

21. Evropská rada je připravena udělit Bosně a Hercegovině status kandidátské země a za tímto účelem vybízí Komisi, aby neprodleně vyrozuměla Radu o provádění 14 klíčových priorit, které ve svém stanovisku vymezila, se zvláštním zřetelem k těm prioritám, jež představují zásadní soubor reforem; Evropská rada se pak bude moci k této záležitosti vrátit a rozhodnout o ní.

VII. VNĚJŠÍ VZTAHY

Východní Středomoří

28. Evropská rada vyjádřila hluboké znepokojení, pokud jde o kroky a prohlášení, jež v poslední době opakovaně učinilo Turecko. Turecko musí respektovat svrchovanost a územní celistvost všech členských států EU. S odkazem na své předchozí závěry a prohlášení ze dne 25. března 2021 Evropská rada očekává, že Turecko bude plně dodržovat mezinárodní právo, zmírní napětí v zájmu regionální stability východního Středomoří a bude udržitelným způsobem podporovat dobré sousedské vztahy.

Bělorusko

29. Evropská rada zdůrazňuje, že běloruský národ má demokratické právo na nové, svobodné a spravedlivé volby. Vyzývá běloruské orgány k dodržování lidských práv, demokracie a právního státu, ukončení represí a propuštění politických vězňů.

* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.