Evropský obrat v LNG

Červnové číslo odborného časopisu Plyn, vydávaného Českým plynárenským svazem se aktuálně věnuje investicím do plynárenské infrastruktury. Díky laskavosti redakce publikujeme náš článek o změně evropského pohledu na LNG i čtenářům webu Kurzy.cz.

Ruská invaze na Ukrajinu přinutila Evropu hledat alternativy k ruskému zemnímu plynu. Jednou z hlavních cest je dovoz LNG, hlavně z USA a Kataru. V nevídaném tempu dochází k oživování zastavených i zrušených projektů LNG terminálů i tvorbě nových. K velkému evropskému štěstí na LNG spoléhají ostatní země světa, takže produkční a přepravní kapacita stále narůstá a v době spouštění hlavních evropských terminálů bude kulminovat.

 Poslední měsíce loňského roku a hlavně ruská invaze na Ukrajinu ukázaly důležitost energetických surovin a diverzifikace jejich zdrojů. Nepředpokládaná agrese a ještě nečekanější odolnost ukrajinského státu a jeho obyvatel vedla evropské země k akceleraci opatření, která ještě v polovině února letošního roku nebyla vůbec představitelná.

Agrese samozřejmě vyvolala šok na finančních trzích, velmi ale posílila akcie ze sektoru námořní přepravy LNG, které společně s cenou zemního plynu začaly stoupat.

Graf 1: UP World LNG Shipping Index, S&P 500, Natural Gas (Henry Hub) (zdroj: UP-Indices.com)

Evropská unie a Spojené státy Americké uvalily na Ruskou federaci v několika vlnách sankce, které způsobí mj. problémy s chodem stávající ruské energetické produkce i spuštění nových projektů. Rubl přestal být volně směnitelnou měnou.

Řada společností se pod tlakem veřejného mínění z Ruska stáhla dobrovolně. V odvetě Rusko zastavilo dodávky plynu (zatím) do Polska a Bulharska a požaduje platbu v rublech novým mechanismem: Příjemce plynu si kromě stávajícího eurového zřídí u Gazprombank i rublový účet, a pověří Gazprombank převodem. Gazprombank provede na Moskevské burze převod eur na ruble, přičemž si strhne provizi 1-10 %¹. Pokud někdo na nový systém, který nemá oporu v uzavřených smlouvách nepřistoupí, hrozí mu zastavení dodávek plynu.

Na situaci reagují všechny evropské země. Vláda premiéra Petra Fialy má v programovém prohlášení bod o diverzifikaci ropy a zemního plynu, premiér také mluví o vůli k majetkovému vstupu do regasifikačního terminálu LNG situovaného v sousední zemi - primárně v Německu a Polsku. Energetický zmocněnec Václav Bartuška upřesnil, že za sousední země považují i Nizozemsko, Francii a Itálii. Podívejme se, jak se situace vyvíjí a jaké možnosti ČR pro svou energetickou diverzifikaci má.

Je reálná náhrada dovozem LNG?

V roce 2020 dovezly evropské státy z Ruska 155 miliard m³ zemního plynu², což představuje se zaokrouhlením 115 milionů tun LNG³. Vycházíme-li ze zkušenosti, že exportér LNG potřebuje na každý ročně vypravený milion tun LNG jeden tanker, vychází nám evropská potřeba na minimálně 115 standardních⁴ nově vypravených LNG tankerů. A samozřejmě musí existovat volné kapacity terminálů LNG. Pro lepší představu uveďme, že k tomu, aby Evropa nahradila ruský plyn, by potřebovala v jeden moment kapacitu všech existujících tankerů LNG – 660 lodí s kapacitou 174.000 m³. Situace je taková, že LNG v současné době nemůže plně nahradit dovoz ruského plynu. Nicméně se tak stane v budoucnu a už v pro tuto zimu dojde k významnému snížení závislosti Evropy na Rusku.

Pro plynulost dodávek je důležité rozložení dovozu LNG v čase, evropské terminály byly do začátku krize vytížené zhruba na 40-50 %.

Graf 2: Vytížení evropských LNG terminálů (zdroj: S&P Platts)

Už od konce roku rostou dovozy zkapalněného plynu, v dubnu byla překonána hranice 10 milionů tun LNG. Největší podíl má americký plyn.

Graf 3: Vývoj objemu dovozu LNG do zemí EU (zdroj: ICIS) European LNG Imports: ICIS LNG Edge

Graf 4: Původ LNG dovezeného do zemí EU v prvním čtvrtletí 2022 (zdroj: Hellenic Shipping News Worldwide) (European Union – LNG Imports by Source in Jan-Mar

Německo

Německo v reakci na invazi zastavilo už tak zpomalenou certifikaci v září dokončeného plynovodu Nord Stream 2 a oprášilo plány na LNG terminály. Původně se mluvilo od dvou, někdy třech terminálech, nyní je za pravděpodobný počet bráno číslo čtyři. Všechny terminály budou připravené k náhradě zemního plynu vodíkem nebo jiným „zeleným“ derivátem.

Podrobnosti jsou známé o dvou terminálech: Wilhelsmhaven a v Brunsbüttel. V první fázi se bude jednat o plovoucí terminály FSRU (Floating Storage and Regasification Unit). Spolkové ministerstvo financí uvolní v příštím desetiletí na provoz dvou resp. čtyřech terminálů 3 miliardy eur⁵. Handelsblatt přinesl potvrzení⁶ mluvčího vlády, že první plovoucí terminály budou ve Wilhelmshavenu a Brunsbüttelu.

5. května oznámila norská společnost Höegh LNG, že s německým spolkovým ministerstvem pro hospodářství a opatření v oblasti klimatu uzavřela závazné prováděcí smlouvy v podobě desetiletých kontraktů na dvě FSRU. Podrobnosti smluv budou dohodnuty do září/října t.r., oba plovoucí terminály zahájí provoz ještě do konce letošního roku.

Ještě letos by měl první zásilku LNG přijmout první terminál ve Wilhelsmshavenu. Pravděpodobně se jedná o oživený projekt společnosti Uniper, který byl zrušen v roce 2020. Tehdy se jednalo o FSRU s kapacitou 8 miliard m³, kterou měla poskytnout japonská společnost Mitsui O.S.K. Lines. Wilhelsmhavenský terminál bude napojen nově postavenou 30 km propojkou na plynovod NETRA⁷.

Pozemní terminál ve stejné lokalitě plánuje i společnost Tree Energy Solution, první zásilku LNG by měl přijmout do zimy 2025. Zkapalněný plyn je braný jako nové přechodné stadium. Konečná kapacita by měla být 16-20 miliard m³. Terminál bude rovněž napojen na plynovod NETRA.

Plovoucí terminál v Brunsbüttelu, známý jako German LNG Terminal, má být zprovozněn už začátkem roku 2023. V dubnu proběhla změna účastníků projektu, při které obě soukromé společnosti (Vopak LNG a Oiltanking) prodaly své podíly německé státní rozvojové bance KfW⁸, která drží 50 %. Dalšími účastníky projektu je RWE s podílem 10 % a nizozemská společnost Gasunie se 40% podílem.

Terminál s roční kapacitou pozemní regasifikační jednotky 8 miliard m³ bude moci přijímat dva tankery najednou, přičemž jedno rameno bude schopné přijmout i tankery velikosti Q-Max. Součástí infrastruktury budou dva zásobníky LNG o kapacitě 165.000 m³. Prvním potvrzeným odběratelem plynu je britská společnost Shell. Počáteční kapacita ve formě FSRU bude 6,9 mtpa.

Třetím místem by měla být lokalita Stade nedaleko Hamburku, kde bude umístěn Hanseatic Energy Hub (HEH) s roční kapacitou 13,3 miliard m³. Za projektem stojí soukromé společnosti Fluxys, Dow a Buss Group. Konečné rozhodnutí o investici má padnout v příštím roce a o tři roky později by již měl být terminál v provozu.

Mezi další zvažované lokality patří Rostock a přístav Hamburg. Terminál v Rostocku měl původně vybudovat ruský Novatek ve spolupráci s belgickou společností Fluxys, v roce 2021 ale došlo ke zrušení.

Německo navíc zvažuje možnost dlouhodobých dovozů z terminálů v Itálii, Francii a Nizozemsku. O dodávkách LNG jednal spolkový kancléř v Kataru. Předpokládá se, že dlouhodobé kontrakty bude nutno uzavřít na 15 až 20 let.

Polsko

Polsko dlouhodobě a v celopolitické shodě usilovalo o energetickou nezávislost na Ruské federaci. S finanční pomocí EU vybudovalo LNG terminál ve Svinoústí, jehož kapacita je 5 miliard m³ LNG ročně. Terminál je napojen na plynovod Baltic Pipeline, obousměrný plynovod spojující Polsko s Dánskem a umožňující Polsku přijímat až 10 miliard m³ norského plynu ročně (3 miliardy m³/rok by mohly proudit opačným směrem), zatímco na druhé straně ruský plyn a přebytečný plyn z terminálu může jít do Dánska⁹.

Od roku 2015 přijal již 150. loď se zkapalněným plynem, které má dlouhodobými kontrakty s Katarem a USA zajištěny polská polostátní společnost PGNiG. Kontrakty s americkými exportéry jsou ve výši 9 miliard m³ ročně.

Neochota polských a ruských představitelů na uzavření dlouhodobých resp. krátkodobých kontraktů vedla Polsko k plánům na rozšíření stávajícího terminálu i k vybudování terminálu druhého. Právě tyto úpravy mohou být zajímavou příležitostí pro ČR.

Regasifikační kapacita terminálu ve Svinoústí se ve dvou fázích rozšíří na 8,3 miliard m³ ročně. V roce 2028 by měl zahájit provoz i druhý polský terminál, kterým bude FSRU v Gdaňsku s roční kapacitou 6,1 mtpa (milion tun ročně). PGNiG počítá s tím, že plyn z tohoto terminálu bude směřovat i do jiných zemí střední a východní Evropy¹⁰. V současné době probíhá shromažďování předběžných poptávek zájemců.

Česko

Stejně jako ostatní odběratelé ruského plynu je i Česko pod tlakem udělat krátkodobá a dlouhodobá opatření. Krátkodobým je zajištění dostatku plynu na blížící se zimní sezónu 2022/23, konkrétně naplnění zásobníků. Dle posledních informací ministra Síkely je naplněnost zásobníků na počátku května 30% a plnění probíhá maximálním tempem.

Koncem dubna t.r. podnikla vláda první konkrétní kroky k dlouhodobému zajištění dodávek plynu jednáním s polským premiérem Morawieckim o oživení obousměrného přeshraničního plynovodu Stork II, který je nutnou podmínkou pro využití přímého napojení na polské LNG terminály. Výstavba 100 km dlouhého plynovodu by měla podle původních odhadů trvat přibližně čtyři roky.

Existuje i rychlejší varianta, se kterou přišel energetický konzultant Vratislav Ludvík: napojit plynovod Eugal přímo na FSRU terminál a napájet tak co nejrychleji plynové zásobníky k pokrytí spotřeby ČR. Řešení by mělo poskytnout dostatek plynu už pro letošní zimu.

Mezitím byla oznámena vůbec první dodávka plynu pocházejícího z LNG do ČR, kterou přes chorvatský FSRU terminál na ostrově Krk realizuje slovenská společnost SPP. Z celkové dodávky 93 milionů tun LNG, pocházejícícho z amerického terminálu Corpus Christi, do ČR doputuje zhruba 5 milionů tun¹¹.

Česko bude moci využít i polsko-slovenskou propojku Zlatý zvar, která bude do zkušebního provozu uvedena v červenci. Plynovod má kapacitu 5,1 miliardy m³ směrem na Slovensko a 6,1 miliard m³ směrem na Polsko. Tento plynovod je už připraven na náhradu zemního plynu vodíkem.

Zájem o LNG v Evropě roste

Alespoň telegraficky se zmiňme o hlavních nových nebo oživených LNG terminálech v dalších evropských zemích.

Nizozemská společnost Gasunie urychleně uzavřela dohodu se společností Exmar na využití FSRU S188 v Eemshavenu, kam by loď měla dorazit v srpnu. I v tomto projektu se jedná o dočasné řešení než se postaví pozemní terminál. Kromě toho se zvažuje rozšíření stávajícího terminálu v Rotterdamu.

V Belgii dosáhne v roce 2024 zeebrugský terminál kapacity 6,2 mtpa.

Dohodu o společném provozování FSRU LNG terminálu podepsaly Finsko a Estonsko. Lotyšsko vybuduje terminál v podobě FSRU s kapacitou 6,2 mtpa ve Skulte.

V Itálii ruská agrese vyvolala oživení dvou projektů LNG terminálů. Společnosti Iren a Sorgenia oživily severoitalský projekt Gioia Tauro LNG Terminal, který by mohl být spuštěn v roce 2026 a jehož kapacita bude 12 mtpa. Pravé zmrtvýchvstání zaznamenal projekt sicilského terminálu Porto Empedocle společnosti Enel s kapacitou 8,2 mtpa.

Stejnou kapacitu bude mít rumunský terminál Constanta, jehož plánované dokončení nastane v roce 2027.

Francie hned dvakrát rozšíří terminál Fos Cavaou o kapacitu 7,5 mtpa, hotovo by mělo být v roce 2026. Tato rozšíření byla připravována již dříve.

V Řecku proběhne výstavba hned třech terminálů, formou FSRU. Jedná se o Thrace FSRU Terminal (kapacita 5,5 mtpa) a Argo FSRU Terminal (kapacita 4,6 mtpa) a terminál Alexandroupolis s kapacitou 6,1 mtpa. Jako první by měl být spuštěn terminál Argo, a to ve třetím čtvrtletí roku 2023. O tři měsíce později je plánováno zahájení provozu terminálu Alexandroupolis.

Budoucnost LNG

Evropské vzedmutí zájmu o plyn uspíšilo některá rozhodnutí světových exportérů zvlášť v USA. V současné době je LNG nabízeno se slevou i více než 20 % oproti virtuálnímu hubu TTF. Spark Commodities uvádí, že například k 28. dubnu byla sleva na květnový kontrakt 7,455 $/MMBtu.

Začátkem května začala produkce LNG v sedmém americkém terminálu Calcasieu Pass, kde bylo spuštěno šest z devíti zkapalňovacích bloků. V plánu je navyšování produkční kapacity řady amerických terminálů, např. Magnolia, Cameron, Port Arthur nebo Rio Grande LNG.

K atraktivitě Evropy v očích amerických exportérů by mohla přispět i úprava poplatků za použití Panamského průplavu. Od roku 2025 by měly poloviční poplatek hradit i lodě plující k naplnění LNG¹².

K navyšování kapacit dochází i v Austrálii. V roce 2026 bude spuštěn projekt Scarborough, který je situovaný 375 km od města Karratha v Západní Austrálii. Dva terminály budou mít celkovou kapacitu 8 mtpa. Tento plyn bude primárně směřovat do Asie.

Nejvíc bude ze stávající situace těžit Katar, který do roku 2027 plánuje zvýšit svou exportní kapacitu LNG ze stávajících 77 mtpa na 126 mtpa. Ruku v ruce jde i největší objednávka nových LNG tankerů, kterou v roce 2020 zadal jihokorejským a čínským loděnicím. Jedná se o víc než 150 LNG tankerů s dodávkou do roku 2027, čímž ze tří čtvrtin naplnil kapacitu loděnic.

Katarská přepravní společnost Nakilat plánuje expandovat i na poli FSRU, kterou zatím vlastní jen jednu – ta pravděpodobně bude umístěna v Německu. V únoru Nakilat zakoupil od japonské společnosti „K“ Line deset starých LNG tankerů s parním pohonem a pravděpodobně je hodlá přestavět na FSRU.

Závěr

Poslední měsíce zásadně změnily pohled evropských států na LNG a to se minimálně na příštích 15 až 20 let stalo plnohodnotným zdrojem energie. Nutno podotknout, že Evropa konečně přijala vidění běžné ve zbytku světa.

Článek pro časopis Plyn vznikl ve spolupráci s Vratislavem Ludvíkem

Poznámky

Zdroje

lngworldnews.com, offshore-energy.biz, Riviera Maritime Media, Hellenic Shipping News Worldwide, Armádní noviny, gem.wiki, Reuters, Statista, seznam.zpravy.cz

Obsah druhého čísla časopisu Plyn

 INFORMATIVNÍ ČLÁNKY

•  Co s tím?
•  Ať žije zásobník: možnosti zajištění bezpečnosti dodávek plynu pro nadcházející sezónu
•  Slovensku môže pomôcť pri odchode od ruského plynu LNG, vlastná ťažba i biometán
•  Nový rámec EU pro dekarbonizaci trhů s plynem, podporu vodíku a snížení emisí metanu
•  Využití zkapalněného zemního plynu u EG.D, a.s.
•  GasNet zprovoznil další LNG plničky: v Mladé Boleslavi a Nýřanech
•  Použití moderních technologií při investičních akcí je šetrné k Pražanům i životnímu prostředí
•  Systém digitálního sledování stavů ve VTL sítí společnosti EG.D
•  Co může plynárenství očekávat od připravované novely energetického a stavebního zákona?
•  Biometan – budoucnost? Ale kdy?
•  GASCONTROL se podílel na výstavbě nové technologie výroby a vtláčení biometanu do sítě na Slovensku
•  Praha připravuje využití bioplynu
•  V Litomyšli vznikne zemědělská odpadářská biometanová stanice
•  Pohled do historie
•  Časopisecká hlídka
•  Stručně…
•  Jezdíme na plyn

Z ČINNOSTI ČPS

•  Tvorba normativních dokumentů v roce 2021 a 2022
•  Setkání v Bruselu
•  Letní plynárenská škola

ODBORNÉ ČLÁNKY

• Evropský LNG obrat

Tomáš Novotný

Souhrn: Ruská invaze na Ukrajinu přinutila Evropu hledat alternativy k ruskému zemnímu plynu. Jednou z hlavních cest je dovoz LNG, hlavně z USA a Kataru. V nevídaném tempu dochází k oživování zastavených i zrušených projektů LNG terminálů i tvorbě nových. K velkému evropskému štěstí na LNG spoléhají ostatní země světa, takže produkční a přepravní kapacita stále narůstá a v době spouštění hlavních evropských terminálů bude kulminovat.

• Rozvoj poptávky po plynu zajistí zejména přechod od uhlí v energetice

Michal Kocůrek

Souhrn: Plynové zdroje zůstávají nezbytnou méně emisní alternativou k uhelným zdrojům v elektroenergetice a zejména v teplárenství. Studie zaměřená na poptávku po plynu ve východní části ČR ukazuje, že většina velkých dodavatelů elektřiny a tepla plánuje přechod k plynu. Navzdory aktuální situaci ovlivněné válkou na Ukrajině a snahami EU obejít se bez ruského plynu by většina přechodů od uhlí k plynu do roku 2030, tak jak je prezentuje studie, neměla být ohrožena. Klíčovými hybateli růstu poptávky budou jednoznačně provozy vyrábějící elektřinu a teplo, částečně pak průmysl. Naopak v případě domácností dojde k poklesu poptávky.

• Vytláčení zemního plynu dusíkem – pilotní projekt

Zdeněk Kordík, Tomáš Krása, František Procházka, Jan Barták

Souhrn: Článek se zaměřuje na metodu přepouštění zemního plynu (metanu) mezi úseky distribuční VTL soustavy. Popisuje metodu, která byla úspěšně realizována pilotním projektem v oblasti Golčova Jeníkova v listopadu 2021. Nedílnou součástí článku je obecný popis navržené metody s uvedením konkrétních údajů ze samotné realizace.

ROZHOVOR

• Radek Benčík – jednatel NET4GAS