MF: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 4. 2022

Hospodaření územních samosprávných celků, které se od minulého roku začalo již výrazně zotavovat z hospodářského útlumu způsobeného pandemií COVID-19, se v letošním roce musí potýkat s dopady přetrvávající ruské invaze na Ukrajině nebo akcelerující inflace. V dubnu pokračuje postupné rozvolňování restriktivních opatření, ale i omezení podpůrných opatření v boji proti pandemii (např. nižší objem a pozdější výplata mimořádného neúčelového příspěvku obcím) a permanentní zvyšování základní úrokové sazby ze strany České národní banky (dále jen „ČNB“), která usiluje o zpomalení inflace. I přes tyto okolnosti územní rozpočty ke konci dubna překonaly výsledky hospodaření z období před vypuknutím pandemie COVID-19.

Rozpočty územních samosprávných celků jsou negativně ovlivňovány pokračující ruskou invazí na Ukrajině, která v globálním měřítku způsobila akceleraci burzovních cen energií a ropy vedoucí k vzestupu cen pohonných hmot nebo zdražování některých druhů zemědělských potravin (např. pšenice). V konečném důsledku vyvolala v tuzemské ekonomice zpomalení jejího růstu, oslabení české koruny a další růst inflace (meziroční růst o 14,2 %). Inflace a v návaznosti na ní zvyšování základních úrokových sazeb ze strany ČNB sice přispěly ke zvýšení celorepublikového inkasa daňových příjmů (zejména z titulu růstu inkasa daně z přidané hodnoty), a tedy i daňových příjmů územních samosprávných celků, ale zároveň došlo ke zvýšení jejich výdajů (např. zdražení úvěrů, stavebních prací). Podle nepříliš optimistické prognózy ČNB lze očekávat růst inflace i v nadcházejících měsících, kde by cenová hladina měla fluktuovat okolo 16 %. Ozbrojený konflikt má dopad na výdajovou stránku veřejných rozpočtů, a to v souvislosti se schválením Programu pomoci občanům Ukrajiny prchajícím před válkou, který zahrnuje zajištění základních potřeb, ubytování, stravování nebo sociální a materiální pomoc.

Daňové příjmy krajů a obcí jsou již od minulého roku 2021 negativně ovlivněny zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa daně z příjmů fyzických osob. Přesto však objem daňových příjmů krajů a obcí překonal objem daňových příjmů z roku 2020, a to zejména v důsledku navýšení podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní. Podle nejaktuálnější daňové predikce pro rok 2022 by daňové příjmy obcí a krajů měly v letošním roce překonat jejich inkaso z roku 2021 a nadále růst. Na tom by se měla podílet především daň z přidané hodnoty. Naopak je prozatím předpokládán významnější meziroční pokles inkasa daně z příjmů právnických osob.

K 30. 4. 2022 obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) dosáhly kladného salda hospodaření ve výši 19,3 mld. Kč¹ . Zatímco v porovnání s dubnem roku 2020² se přebytek hospodaření více jak zdvojnásobil, tak oproti loňskému roku vzrostl o 38,7 %, tj. o 5,4 mld. Kč (viz graf č. 1). Územní rozpočty zaznamenaly v letošním roce meziroční růst celkových příjmů i výdajů. Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů činily 209,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 4,1 %, tj. o 8,3 mld. Kč. Příjmy územních rozpočtů vykázaly růst i v komparaci s rokem 2020 o 10,3 % a oproti roku 2019, tedy obdobím před vypuknutím pandemie, dokonce o 15,9 %. Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v dubnu 2022 dosáhly 190,6 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 1,6 %, tj. o 2,9 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů a obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání³ celkové příjmy činí 153,4 mld. Kč, výdaje⁴ 140,9 mld. Kč a saldo 12,5 mld. Kč. Nesoulad mezi výší běžného salda a toho očištěného je dán tím, že prostředky na přímé náklady na vzdělávání byly poslány školám až v květnu.

Vlastní příjmyⁱ územních rozpočtů dosáhly v dubnu 123,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,6 %, tj. o 15,8 mld. Kč. Podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech, který vypovídá o finanční soběstačnosti územních rozpočtů a o nezávislosti na přijatých transferech, ke konci dubna tvořil 81 %. Meziroční růst vlastních příjmů byl způsoben navýšením daňových příjmů, které dosáhly 103,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,9 %, tj. o 12,6 mld. Kč. Objem daňových příjmů převýšil jejich inkaso v roce 2020 o 10 % a oproti roku 2019 dokonce o 10,9 % (viz graf č. 2). Na meziročním růstu vlastních příjmů se dále podílelo zvýšení objemu nedaňových příjmů, které meziročně vzrostly o 16,2 % a dosáhly 16,8 mld. Kč. Největší procentuální meziroční růst na příjmové straně územních rozpočtů byl zaznamenán u kapitálových příjmů, a to o 34 % na 3,4 mld. Kč.

V dubnu 2022 meziročně poklesl objem přijatých transferů územními rozpočty, a to o 7,9 %, tj. o 7,4 mld. Kč, na 86,1 mld. Kč. Meziroční pokles byl způsoben rozpočtovým provizoriem, ve kterém nebylo možné v prvních měsících roku do některých oblastí (zejména sociálních služeb) poskytnout 60 % z celkové roční alokace peněžních prostředků. Tyto prostředky tak musely být uvolňovány postupně a po ukončení provizoria dokonce byly vyplaceny ve větším objemu. Na základě toho lze očekávat v nadcházejících měsících meziroční nárůst výše přijatých transferů. Objem přijatých transferů naopak vzrostl v komparaci s obdobím vyvrcholení první vlny pandemie nemoci COVID-19, a to o 5,8 %. Neinvestiční transfery, které k 30. 4. 2022 dosáhly 80,9 mld. Kč a meziročně klesly o 6,6 %, tj. o 5,7 mld. Kč. V rámci neinvestičních transferů došlo k nejvýraznějšímu propadu na straně neinvestičních nedávkových transferů podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách poskytovaných z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“), které meziročně klesly o 53 %, tj. o 6,4 mld. Kč, na 5,7 mld. Kč. Mezi objemově nejvýznamnější neinvestiční transfery se řadí přímé náklady na vzdělávání z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), které se meziročně navýšily o 3,2 %, tj. o 1,7 mld. Kč, na 56,6 mld. Kč a dále dotace pro soukromé školy v hodnotě 5,6 mld. Kč (meziroční růst o 17,8 %, tj. o 0,9 mld. Kč). Přijaté investiční transfery meziročně také poklesly, a to o 25,1 %, tj. o 1,7 mld. Kč, na 5,2 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější investiční transfery lze řadit projekty v rámci operačních programů spolufinancovaných z fondů EU, kdy z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) přijaly obce a kraje v rámci Integrovaného regionálního operačního programu celkem 3,4 mld. Kč, tedy o 0,9 mld. Kč méně nežli v předchozím roce.

Běžné výdaje územních rozpočtů zaznamenaly na konci dubna pouze marginální růst o 0,3 %, tj. o 0,5 mld. Kč a dosáhly 165,5 mld. Kč. Dominantní část běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým a podobným organizacím. Z hlediska odvětví běžné výdaje směřovaly zejména do odvětví školství (v důsledku přímých nákladů na vzdělávání) a do odvětví dopravy. K markantnějšímu meziročnímu nárůstu došlo naopak u kapitálových výdajů, které v dubnu letošního roku vzrostly o 10,6 %, tj. o 2,4 mld. Kč, na 25,2 mld. Kč. V souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu a následnou emigrací ukrajinských obyvatel do České republiky, územní samosprávné celky k 30. 4. 2022 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 426,4 mil. Kč.

I. Kraje

Kraje v dubnu roku 2022 vykázaly přebytkové saldo rozpočtu ve výši 8,3 mld. Kč, což představuje třetí nejlepší výsledek hospodaření od roku 2013. Meziročně vzrostlo saldo o 3,2 mld. Kč a oproti roku 2020 dokonce o 5,6 mld. Kč (viz graf č. 3). Po očištění celkových příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání³ celkové příjmy činí 50,2 mld. Kč, výdaje⁴ 40,9 mld. Kč a saldo 1,2 mld. Kč. Z celkového počtu 13 krajů jich hospodařila v deficitu pouze třetina. Nejhorší výsledek hospodaření byl zaznamenán v Královéhradeckém kraji a naopak s nejvyšším kladným saldem rozpočtu hospodařil Liberecký kraj.

Celkové příjmy krajů na konci dubna letošního roku dosáhly 92,3 mld. Kč a meziročně se snížily o 4,4 %, tj. o 4,2 mld. Kč. Jejich vlastní příjmyⁱ činily v dubnu 27,5 mld. Kč (meziroční růst o 10,9 %, tj. o 2,7 mld. Kč) a tvořily necelých 55 % celkových očištěných příjmů. Tento podíl značí mírnou závislost krajů na přijatých transferech a jejich nízkou soběstačnost. Tento meziroční nárůst byl vyvolán vzrůstem daňových příjmů, které se navýšily o 11,1 %, tj. o 2,5 mld. Kč, na 24,6 mld. Kč. Objem daňových příjmů krajů dokonce dosáhl nejvyšší hodnoty od vzniku krajů. Přispělo k tomu především navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní od roku 2021 z 8,92 % na 9,78 % a probíhající inflace. K meziročnímu růstu objemu daňových příjmů došlo v důsledku navýšení inkasa daně z přidané hodnoty o 22,4 %, tj. o 2,7 mld. Kč a inkasa daně z příjmů fyzických osob o 0,7 %, tj. o 0,04 mld. Kč. Objem daní z příjmů fyzických osob ke konci dubna poprvé od minulého roku vzrostl, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. Na druhou stranu k meziročnímu růstu nepřispěly daně z příjmů právnických osob, které poklesly o 3,9 %, tj. o 0,2 mld. Kč.

Na konci dubna roku 2022 došlo k meziročnímu útlumu objemu přijatých transferů kraji, a to o 9,7 %, tj. o 6,9 mld. Kč, na hodnotu 64,7 mld. Kč. Objem přijatých transferů se však v komparaci s rokem 2020 zvýšil, a to o 5,2 %, tj. o 3,2 mld. Kč. Zásadní podíl na poklesu přijatých transferů měly neinvestiční transfery (meziročně pokles o 8,8 %), které k 30. 4. 2022 činily 62,8 mld. Kč. Mezi těmi dominovaly transfery poskytované z kapitoly MŠMT na přímé náklady na vzdělávání ve výši 50,2 mld. Kč (meziroční růst o 3,2, tj. o 1,5 mld. Kč) a neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách z kapitoly MPSV v hodnotě 5,2 mld. Kč (meziroční pokles o 53,1 %, tj. o 5,9 mld. Kč). Obce také poprvé v letošním roce obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 0,9 mld. Kč. Ačkoliv meziročně přijaté neinvestiční transfery poklesly, tak na základě schváleného státního rozpočtu na rok 2022, ve kterém se počítá s vyšším objemem neinvestiční transferů (zejména v oblasti přímých nákladů na vzdělávání) nežli v roce předchozím, lze počítat v průběhu letošního roku s jejich rostoucím trendem. Struktura veškerých nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji je zachycena na grafu č. 5.

Přijaté investiční transfery také meziročně poklesly, a to o 31,4 %, tj. o 0,9 mld. Kč, na 1,9 mld. Kč. K propadu investičních transferů došlo i oproti loňskému roku, a to o 25,6 %, tj. o 0,7 mld. Kč. V dubnu letošního roku kraje prozatím přijaly investiční transfery z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část financování z Evropské unie, které dosáhly 1,7 mld. Kč a Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancování ze státního rozpočtu ve výši 0,08 mld. Kč. Mezi další významné investiční transfery lze zařadit transfery poskytované z kapitoly Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“) na Operační program Životní prostředí ve výši 0,04 mld. Kč. Struktura veškerých nejvýznamnějších investičních transferů přijatých kraji je zachycena na grafu č. 6.

Celkové výdaje krajů k 30. 4. 2022 dosáhly 84 mld. Kč a meziročně klesly o 8,2 %, tj. 7,5 mld. Kč. Tento pokles byl vyvolán především omezením běžných výdajů, které se meziročně snížily o 8,2 %, tj. o 7 mld. Kč, na 78,3 mld. Kč. Z toho tři čtvrtiny (konkrétně 73,8 %) tvořily transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím, jejichž výše činila 57,8 mld. Kč. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání. Jak demonstruje graf č. 7, tak celkové výdaje krajů směřovaly zejména do oblasti vzdělávání a školských služeb (50,5 mld. Kč), do dopravy (12,9 mld. Kč) a sociálních služeb (7,7 mld. Kč).

Meziroční pokles se týkal i kapitálových výdajů krajů, které v dubnu letošního roku klesly o 7,8 %, tj. o 0,5 mld. Kč, na hodnotu 5,7 mld. Kč. Pokles investic byl vyvolán omezením investičních transferů, významným růstem cen stavebního materiálu a zvyšováním základních úrokových sazeb, které zdražily úvěry. Kraje však na druhou stranu investovaly o 6,4 % více než v první vlně pandemie. Jedním z negativních jevů v oblasti investic krajů je značná závislost kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech, a to i přes skutečnost, že kraje mají k dispozici vlastní zdroje k jejich financování a značné možnosti zapojení cizích zdrojů např. využitím standardních úvěrových produktů komerčních bank. O tom svědčí podíl investičních transferů na kapitálových výdajích, který v dubnu dosáhl 45,3 %. Možnost financování investic z vlastních zdrojů vyjadřuje ukazatel očištěné provozní saldoⁱⁱ přestavující volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice, nevyužitá část provozního salda pak zvyšuje úspory. K 30. 4. 2022 očištěné provozní saldoⁱⁱ krajů činilo 10,2 mld. Kč, přičemž očištěné kapitálové výdaje (kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů) činily 3,8 mld. Kč. Nízké investiční výdaje na počátku roku jsou naprosto pochopitelné, neboť kraje převážně uskutečňující investiční akce v průběhu a před koncem rozpočtového roku.

K 30. 4. 2022 kraje realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 148,9 mil. Kč. Jednalo se převážně o nákup ostatních služeb, peněžní dary do zahraničí, neinvestiční transfery cizím státům nebo o nájemné. Výčet těch nejvýznamnějších výdajů podle druhu je uveden v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Výdaje krajů na pomoc Ukrajině v dubnu 2022 (v mil. Kč)

Druh výdaje	v mil. Kč
Nákup ostatních služeb (např. platby za ubytovací služby pro obyvatele Ukrajiny)	29,11
Peněžní dary do zahraničí (např. obce, města nebo regiony v zahraničí)	25,00
Neinvestiční transfery cizím státům (např. dary pro Velvyslanectví Ukrajiny)	19,00
Nájemné	12,18
Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím	11,47
Neinvestiční transfery fundacím, ústavům a obecně prospěšným společnostem	10,20
Poskytnuté náhrady	8,81
Výdaje na věcné dary	8,54
Nákup materiálu jinde nezařazený	7,94
Neinvestiční transfery obecním a krajským nemocnicím - obchodním společnostem	3,42
Neinvestiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím	2,21
Neinvestiční transfery církvím a náboženským společnostem	2,00
Drobný dlouhodobý hmotný majetek	1,92
Potraviny	1,31
Ostatní osobní výdaje	1,22

Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný pouze za březen 2022 z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - březen 2022.⁵

 

II. Obce

Obce k 30. 4. 2022 vykázaly kladné saldo rozpočtu ve výši 10,7 mld. Kč, což předčilo rozpočet minulého roku o 2,2 mld. Kč. V porovnání s rokem 2020 dokonce vzrostlo o 4,5 mld. Kč (viz graf č. 9). Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí na konci dubna činily 85,8 mld. Kč, výdaje 78,9 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 6,9 mld. Kč. Přebytek rozpočtu meziročně klesl o 0,2 mld. Kč. Rozpočet hl. m. Prahy v dubnu letošního roku skončil v přebytku 3,8 mld. Kč (dvojnásobek oproti předchozímu roku) s celkovými příjmy ve výši 33,1 mld. Kč a výdaji v hodnotě 29,7 mld. Kč. V tomto období hospodařilo s deficitem 1 847 obcí (29 % z celkového počtu obcí).

Celkové příjmy obcí k 30. 4. 2022 dosáhly 118,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 10,9 %, tj. o 11,7 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání³ celkové příjmy činí 112,4 mld. Kč. Jejich vlastní příjmyⁱ činily 96 mld. Kč (meziroční růst o 30,3 %, tj. o 3,7 mld. Kč) a tvořily 85 % celkových očištěných příjmů. K nejvýznamnějšímu meziročnímu růstu na straně vlastních příjmů došlo u daňových příjmů, které na konci dubna dosáhly své nejvyšší úrovně a navýšily se o 14,7 %, tj. o 10,2 mld. Kč, na 79,2 mld. Kč. Objem daňových příjmů obcí dokonce převýšil hodnoty daňových příjmů z roku 2020, a to o 10,5 %, tj. o 7,5 mld. Kč. Přispělo k tomu především navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní z 23,58 % na 25,84 % a probíhající inflace. Na meziročním růstu daňových příjmů se zejména podílel růst daně z přidané hodnoty, a to o 22,3 %, tj. o 7,3 mld. Kč, a ostatních daní, jejichž inkaso vzrostlo o 39,7 %, tj. o 2,2 mld. Kč. Poprvé od roku 2021 došlo k meziročnímu zvýšení inkasa daně z příjmů fyzických a právnických osob, a to i přes zrušení superhrubé mzdy a výplatu kompenzačního bonusu podnikatelům. Vývoj daňových příjmů obcí je zachycen v grafu č. 10.

Na straně přijatých transferů obcemi došlo na konci dubna letošního roku k meziročnímu propadu, a to o 6,6 %, tj. o 1,6 mld. Kč, na 22,9 mld. Kč. Jedná se však o lepší výsledek než v roce 2020, kdy výše přijatých transferů dosáhla úrovně 22,2 mld. Kč. Pokles přijatých transferů vyvolalo především omezení objemu přijatých investičních transferů, ale i snížení neinvestičních transferů (meziročně o 3,5 %), které k 30. 4. 2022 činily 19,5 mld. Kč. Většina přijatých transferů byla tvořena peněžními prostředky přijatými hl. m. Prahou na přímé náklady na vzdělávání ve výši 6,4 mld. Kč (meziroční růst o 3,3 %, tj. o 0,2 mld. Kč) a na dotace pro soukromé školy ve výši 1,6 mld. Kč (meziroční růst o 18,6 %, tj. o 0,3 mld. Kč). Ačkoliv meziročně přijaté neinvestiční transfery poklesly, tak na základě státního rozpočtu na rok 2022, ve kterém byl schválen vyšší objem neinvestiční transferů (zejména v oblasti přímých nákladů na vzdělávání), nežli v roce předchozím lze počítat v průběhu letošního roku s jejich rostoucím trendem. Struktura veškerých nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je zachycena v grafu č. 11.

Investiční transfery přijaté obcemi meziročně poklesly výrazněji než neinvestiční transfery, konkrétně o 21,1 %, tj. o 0,9 mld. Kč, na 3,4 mld. Kč. Tento propad byl však nižší než v komparaci s rokem 2020, kdy objem investičních transferů klesl o 24,6 %, tj. o 1,1 mld. Kč. Dominantní část tvořily transfery poskytované z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, které dosáhly 1,6 mld. Kč (meziroční pokles o 0,7 mld. Kč, tj. o 29 %), dále prostředky poskytované z kapitoly MŽP určené na projekty v rámci Národního programu Životní prostředí v hodnotě 0,2 mld. Kč (meziroční pokles o 0,1 mld. Kč, tj. o 33,7 %). Další nejvýznamnější investiční transfery přijaté obcemi jsou uvedeny v grafu č. 12.

Celkové výdaje obcí dosáhly v dubnu letošního roku 108,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 9,7 %, tj. 9,5 mld. Kč. Po očištění celkových výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání³ celkové výdaje⁴ činí 101,5 mld. Kč. Na meziročním nárůstu celkových výdajů měla podíl strana běžných výdajů, které meziročně vzrostly o 8,2 %, tj. o 6,7 mld. Kč, na 88,8 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 23,5 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 13, tak celkové výdaje obcí směřovaly zejména do státní správy a územní samosprávy (18 mld. Kč), do) vzdělání a školských služeb (17,5 mld. Kč) a dopravy (17,4 mld. Kč).

V procentuálním vyjádření se však meziročně výrazněji navýšily kapitálové výdaje obcí, které v dubnu roku 2022 činily 19,3 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 16,9 %, tj. o 2,8 mld. Kč. Obce i v porovnání s rokem 2020 investovaly o 2,4 % více. Obdobně jako kraje, tak i obce se dlouhodobě potýkají se závislostí kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech. K 30. 4. 2022 očištěné provozní saldoⁱⁱ obcí činilo 20,4 mld. Kč, přičemž očištěné kapitálové výdaje (kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů) činily 15,9 mld. Kč.

K 30. 4. 2022 obce realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 276,8 mil. Kč. Jednalo se zejména o neinvestiční transfery fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem (peněžní prostředky poskytnuté veřejným sbírkám konaným na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu), neinvestiční transfery cizím státům, výdaje na věcné dary apod. Výčet těch nejvýznačnějších výdajů je uveden v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2: Výdaje obcí na pomoc Ukrajině v dubnu 2022 (v mil. Kč)

Druh výdaje	v mil. Kč
Neinvestiční transfery fundacím, ústavům a obecně prospěšným společnostem	38,83
Neinvestiční transfery cizím státům (např. dary pro Velvyslanectví Ukrajiny)	37,16
Výdaje na věcné dary	33,96
Nákup ostatních služeb (např. platby za ubytovací služby pro obyvatele Ukrajiny)	25,61
Neinvestiční transfery spolkům	25,54
Drobný dlouhodobý hmotný majetek	20,28
Neinvestiční transfery církvím a náboženským společnostem	16,32
Opravy a udržování	16,17
Nákup materiálu jinde nezařazený	14,21
Peněžní dary do zahraničí (např. obce, města nebo regiony v zahraničí)	10,35
Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím	8,16
Dary fyzickým osobám	5,02
Ostatní neinvestiční transfery neziskovým a podobným osobám	4,59
Neinvestiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím	3,52
Nájemné	2,06
Ostatní osobní výdaje	1,51

Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za březen 2022 z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - březen 2022.⁵

 

III. DSO

Dobrovolné svazky obcí hospodařily k 30. 4. 2022 s celkovými příjmy ve výši 1,5 mld. Kč (meziroční růst o 0,2 mld. Kč, tj. o 17 %) a celkovými výdaji 1,2 mld. Kč (meziroční růst 0,2 mld. Kč, tj. o 22,4 %). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku ve výši 0,2 mld. Kč a meziročně se tak snížilo o 0,01 mld. Kč, tj. o 4,1 %.

 

Dokumenty ke stažení

• Měsíční zpráva - tabulky hospodaření územních rozpočtů za leden až duben 2022 XLSX (17kB)
• Vývoj hospodaření územních rozpočtů v roce 2022 - duben XLS (176kB)

 

---

 

¹ Zprávy o vývoji rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků od roku 2022 nezahrnují Regionální rady regionů soudržnosti, které se uplynutím dne 31. 12. 2021 zrušily, a to na základě zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
² Je důležité poznamenat, že první vlna pandemie nemoci COVID-19 vyvrcholila na začátku dubna v roce 2020, takže srovnávané období duben 2020 je již spjat s restriktivními opatřeními vlády.
³ Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito prostředky nijak nakládat. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
⁴ V případě stanovení výše výdajů financovaných z přijatých transferů na přímé náklady na vzdělávání se jedná o určitý odhad, protože příslušné výdaje ve výkazech FIN 2-12 M nejsou jednoznačně identifikovány, jako je tomu na straně příjmů (účelový znak). Tyto výdaje byly zjištěny výběrem položek 5336 a 5339 v kombinaci s příslušnými paragrafy rozpočtové skladby týkajících se oblasti vzdělávání a školských služeb.
⁵ Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
ⁱ Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
ⁱⁱ Očištěné provozní saldo = daňové příjmy + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery – běžné výdaje – výše splátek půjčených peněžních prostředků