MUNI: Premiéři Petr Fiala a Eduard Heger debatovali v Brně o vztazích obou zemí

V souvislosti s blížícím se 30. výročím podpisu dohody vedoucí k rozdělení Československa se tento týden v Univerzitním kině Scala setkali premiéři České republiky a Slovenska.

Petr Fiala a Eduard Heger ve Scale debatovali jak o aktuálních vztazích obou republik, tak o budoucnosti obou zemí v kritických časech. Tomuto tématu se na Fakultě sociálních studií věnuje politolog Lubomír Kopeček, který pro Magazín M popsal, v čem spočívá vzájemná blízkost obou států a kdy nastal největší posun ve vztazích těchto zemí.

Jaké jsou podle Vás aktuální vztahy České republiky a Slovenska, o nichž tento týden debatovali v Brně premiéři obou zemí?

Čeští i slovenští politici bez rozdílu stranické příslušnosti léta hovoří o nadstandardních vztazích mezi oběma zeměmi. Je zajímavé, že nikdo nezkusil přesněji vymezit, co ta nadstandardnost vlastně znamená. Faktem ale je, že díky společnému soužití v jednom státě po většinu 20. století a také jazykové blízkosti přirozeně existují vzájemné bohaté ekonomické, rodinné, kulturní a samozřejmě i politické kontakty. Ta schůzka v Brně ukazuje, že vládní politici obou zemí mají stále zájem udržovat myšlenku těsných vztahů a z toho plynoucích možností spolupráce.

V čem vidíte největší posun ve vztazích obou zemí od rozdělení Československa?

Klidné a rychlé rozdělení Československa v roce 1992 byl malý zázrak. Rozpady jiných federací, jako byly Sovětský svaz a Jugoslávie, jež se rozdělily zhruba ve stejné době, poznamenaly ozbrojené konflikty a často dodnes trvající nevraživosti. Je pravda, že po roce 1993 vztahy mezi Českem a Slovenskem na několik let zatížily spory související s některými nedořešenými hlavně majetkovými záležitostmi. Přidala se k tomu i mezinárodní izolace Slovenska, kterou způsobil hybridní politický režim nastolený Vladimírem Mečiarem a fungující do roku 1998. Po tom roce nastal posun a Česko tehdy dost pomohlo Slovensku při prolamování izolace. Současný stav odráží vcelku kontinuitní realitu posledních dvou desetiletí, i když i během nich se odehrály menší změny a výkyvy.      

V novoročním projevu letos premiér Petr Fiala uvedl: Tento rok bude pravděpodobně jeden z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku samostatné České republiky." Jako tři hlavní nebezpečí přitom označil ceny energií, inflaci a covid v únoru se k této prognóze navíc přidal vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Jak důležitá je podle Vás v tomto nelehkém roce, při řešení krize, spolupráce České republiky a Slovenska?

Byl bych opatrný s prognózami. Slovensko samozřejmě může být v rámci blížícího se českého předsednictví EU užitečný spojenec při prosazování některých témat a priorit. Na druhou stranu je dobré nezapomínat na dlouhodobé ostré spory ve slovenské vládní koalici, které klidně můžou skončit jejím kolapsem. Pokud by to znamenalo předčasné volby a vítězství prorusky orientovaného Směru Roberta Fica, který ještě nedávno vedl průzkumy preferencí, je těžko představitelné, že by s ním stávající česká vláda například u řešení energetické krize našla shodu.