Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. květnu 2022 - nejnižší v mezikrajském srovnání

9. 6. 2022

Ke konci května 2022 měl Pardubický kraj obdobně jako v předchozích 24 měsících nejnižší nezaměstnanost v mezikrajském srovnání. Úřady práce v kraji evidovaly ke konci výše zmíněného měsíce přes 18,5 tisíce pracovních míst, z toho tři čtvrtiny pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání. Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadala více než dvě volná pracovní místa.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci května 2022 hodnoty 2,13 %, což bylo o 1,06 procentního bodu méně než na území celé ČR. Podíl nezaměstnaných žen je v kraji od konce března 2021 vyšší než podíl nezaměstnaných mužů. Ke konci pátého měsíce roku 2022 činila v kraji nezaměstnanost žen 2,45 % a nezaměstnanost mužů 1,83 %. Zatímco nezaměstnanost mužů se v kraji ve srovnání s předchozím měsícem snížila o 0,18 procentního bodu, nezaměstnanost žen poklesla pouze o 0,10 procentního bodu. Pokles celkové nezaměstnanosti v kraji evidujeme nejen ve srovnání s předchozím měsícem (o 0,14 procentního bodu), ale také ve srovnání s koncem května 2021 (o 0,42 procentního bodu).

V mezikrajském srovnání se podíl nezaměstnaných osob ke konci května 2022 pohyboval v rozmezí od 2,13 % v Pardubickém kraji po 5,09 % v Ústeckém kraji, přičemž Pardubickému kraji patří pozice kraje s nejnižší nezaměstnaností již od konce května 2020. Podíl nezaměstnaných osob pod hranicí tří procent mělo celkem devět krajů (druhá nejnižší hodnota 2,24 % náležela Jihočeskému kraji). Dvanáct krajů mělo nezaměstnanost do čtyř procent. Pětiprocentní hranici překročil pouze Ústecký kraj.

V meziokresním srovnání v rámci Pardubického kraje se podíl nezaměstnaných osob ke konci května 2022 nacházel v rozmezí od 2,00 % v okrese Ústí nad Orlicí po 2,28 % v okrese Svitavy. Mezi všemi 77 okresy ČR (vč. Prahy) se nezaměstnanost pohybovala v rozmezí od 1,13 % v okrese Praha-východ po 8,21 % v okrese Karviná. Dále v žebříčku okresů s nejnižší nezaměstnaností evidujeme na druhém místě okresy Pelhřimov a Praha-západ (oba shodně 1,46 %). Nejlépe umístěný okres z Pardubického kraje se nacházel na 11. místě, nejhůře umístěný na 21. místě.

Neumístění uchazeči o zaměstnání a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 31. 5. 2022
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

tabulka

Ke konci pátého měsíce roku 2022 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 7 662 nezaměstnaných osob, z toho 6 883 patřilo mezi dosažitelné uchazeče ve věku 15–64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Do evidence úřadů práce v kraji se nově hlásilo 1 341 uchazečů o zaměstnání. Evidence byla naopak ukončena 1 801 osobám, z toho 178 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce. Počet uchazečů o zaměstnání se tak na úřadech práce v kraji meziměsíčně snížil o 460. Nové zaměstnání si našlo 1 300 osob, z toho přibližně polovina osob získala nové zaměstnání díky úřadům práce (51,8 %). Nárok na čerpání podpory v nezaměstnanosti mělo v kraji 41,9 % uchazečů. Průměrná výše této podpory činila 9 254 Kč, což byla hodnota pod republikovým průměrem (9 524 Kč).

Úřady práce v kraji evidovaly ke konci května 2022 celkem 18 552 pracovních míst, z toho 13 917 pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání. Pro uchazeče se středoškolským vzděláním bez maturity měly úřady práce v kraji v nabídce 3 337 pracovních míst, pro uchazeče se středoškolským vzděláním s maturitou 941 pracovních míst a pro uchazeče s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním 357 pracovních míst. Ve srovnání s předchozím měsícem poklesl celkový počet pracovních míst v evidenci úřadů práce v kraji o 136, oproti květnu předchozího roku o 594.

Ke konci května 2022 připadalo na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji 2,4 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů 3,1krát. V okrese Ústí nad Orlicí bylo oproti uchazečům 2,4krát více pracovních míst, v okrese Chrudim 2,1krát více a v okrese Svitavy 1,6krát více.