Spotřeba elektřiny v roce 2021 vypovídá o zotavování ekonomiky. Výroba elektřiny vzrostla o 4,2 % a dosáhla 84,9 TWh, spotřeba činila činila 73,7 TWh

Celková spotřeba elektřiny v Česku loni již přesáhla úroveň z éry před nástupem pandemie. Neplatilo to však pro část podnikové sféry.

Loňský rok přinesl nejen v Česku znatelné oživení ekonomiky, které bylo logicky spojené i s nárůstem poptávky po energetických zdrojích. Dle Energetického regulačního úřadu vzrostla v tuzemsku meziročně celková hrubá výroba elektřiny o 4,2 % a dosáhla 84,9 TWh. Za rekordní výší z období poslední konjuktury (88 TWh v roce 2018) nicméně stále zaostávala. Loňský růst výroby v Česku byl nejvíce tažen tepelnými elektrárnami, a to i přes pokračující pokles jejich celkového instalovaného výkonu. V menší míře přispěly k vyšší výrobě i jaderné elektrárny, jejichž produkce (30,7 TWh) se navzdory jarním odstávkám těsně přiblížila dosud nejvyšší hladině z roku 2013. Loňské oživení významu tepelných elektráren (využívajících v tuzemsku z více než čtyř pětin hnědé uhlí) bylo spíše vybočením z dlouhodobějšího trendu a nedokázalo zdaleka kompenzovat hluboké propady jejich produkce z let 2019 i 2020.

Celková výroba elektřiny a její tuzemská spotřeba dle hlavních druhů odběratelů (GWh, shodné čtvrtletí z období 2017 až 2019 = 100)

*) velmi vysoké napětí nad 52 kV

Domácnosti opět rekordní, podniky v potížích

Efekt zotavování ekonomiky je ještě plastičtěji zachycen ve spotřebě elektrické energie. Ta v hrubém vyjádření loni činila 73,7 TWh a meziročně se zvýšila o 3,2 %. Mírně vyšším tempem vzrostla čistá spotřeba, jež nezahrnuje zejména vlastní technologickou spotřebu producentů při výrobě elektřiny a též ztráty v sítích provozovatelů při přenosu a distribuci – ty oproti roku 2020 znatelně klesly. Souhrnná spotřeba tuzemských odběratelů tak loni již lehce převýšila úroveň z období před nástupem pandemie. To platilo i o drtivé většině krajů, za úrovní z roku 2019 viditelně zaostávala spotřeba jen v Praze (o 4 %) a v krajích Moravskoslezském (o 7 %) a Karlovarském (o 3 %). Podrobnější pohled ukazuje, že čistá spotřeba elektřiny se po nucených uzavírkách provozoven v dubnu a květnu 2020 propadla ve srovnání se shodným obdobím let 2017 až 2019 o desetinu, u velkoodběratelů dokonce o pětinu. Později se ale poměrně rychle navracela k normálu. Celkový vývoj byl ovšem rozostřen maloodběrateli z řad domácností, kteří odebírají dlouhodobě čtvrtinu celoroční spotřeby elektřiny, v topné sezoně dokonce až 30 %. Rychlé rozšíření práce z domova i distančního vzdělávání, opakovaná omezení stravovacích možností v restauracích, jakož i administrativní překážky spojené s cestováním do zahraničí představovaly klíčové faktory, jež v obou „pandemických letech“ posunuly spotřebu elektřiny v tuzemských domácnostech k rekordním hodnotám. Ve druhém čtvrtletí 2021 se navíc projevil dopad chladného počasí, neboť průměrná teplota vzduchu v dubnu i v květnu zaostala za dlouhodobým průměrem o více než 2,5 stupně.

Spotřeba elektřiny v podnicích byla loni významně ovlivněna nerovnoměrným vývojem v průmyslu, což je patrné v úhrnu za kategorii nejvýznamnějších velkoodběratelů v ekonomice. Zatímco v prvním čtvrtletí jejich spotřeba úroveň z let 2017 až 2019 mírně převyšovala, od července do října za ní o 6 % zaostávala. Klíčová odvětví zpracovatelského průmyslu stále intenzivněji sužoval nedostatek výrobních komponent, což podniky řešily i prodloužením celozávodních dovolených či krátkodobými odstávkami. V obtížně situaci se na konci loňského roku nacházeli také drobní podnikatelé. Ačkoli protipandemická opatření již byla relativně mírná, počet odpracovaných hodin u sebezaměstnaných osob stále ve většině odvětví služeb nedosáhl předkrizové úrovně, což se muselo odrazit i v nižší spotřebě energií.

Ani výraznější změny objemu výroby a spotřeby elektřiny během pandemických let nezměnily nic na faktu, že Česko zůstává dlouhodobě čistým vývozcem této komodity. Dle údajů ČSÚ dosáhlo loni kladné saldo zahraničního obchodu s elektřinou 11,3 TWh a oproti předchozímu roku vzrostlo více než o čtvrtinu. Při stagnaci dovozu k tomu přispěl takřka výhradně vyšší vývoz o 2,6 TWh. Obchod s elektřinou byl výrazně ovlivněn nebývalým růstem cen na světových trzích, k němuž došlo v druhé půli loňského roku. Přebytek zahraničního obchodu ČR s touto komoditou tak za celý rok 2021 vystoupal na rekordních 36 mld. Kč, tedy na čtyřnásobek hodnoty předchozího roku. Více než 80 % obratu obchodu s elektřinou realizuje Česko tradičně se sousedními státy, přebytkové saldo máme zejména s Německem a se Slovenskem.

Celkové dodávky elektřiny pro koncové uživatele na vnitřním trhu (GWh, průměr za období 2017 až 2019 = 100)

Růst podílu obnovitelných zdrojů se zastavil

Vedle dozvuků pandemických opatření a cenové akcelerace ovlivňovaly loni v Česku oblast elektroenergetiky i dlouhodobější strukturální vlivy související se snahou o snižování energetické náročnosti ekonomiky a s rozvojem obnovitelných zdrojů. Dlouhodobý pokles role uhlí jako dominantního paliva zrychlený v posledních letech se loni zastavil. Na hrubé výrobě elektřiny se uhlí v roce 2010 podílelo z 55 %, v roce 2021 jen ze 40 %. Za stejné období mírně rostl význam jaderného paliva (ze 33 % na 36 %) a o něco svižněji zemního plynu (z 1,2 % na 8,3 %). Posílila rovněž váha obnovitelných zdrojů energie (OZE) – z 8,3 % na 14,3 %.

Po boomu mezi lety 2007 až 2013 způsobeném hlavně rozvojem fotovoltaiky a zdrojů na bioplyn zůstává v posledních letech skladba OZE stabilní. Vodní, sluneční, bioplynové i biomasové zdroje mají zhruba stejné zastoupení. Přes mírný meziroční růst výroby elektřiny z OZE pozorovatelný od roku 2019, který byl způsoben zejména zvyšováním podílu vodní energie a biomasy, se navyšování podílu všech zdrojů OZE na celkové výrobě či tuzemské spotřebě elektřiny loni zastavilo.

Vzhledem k tomu, že tradiční způsoby výroby elektřiny jsou v České republice soustředěny pouze do několika krajů, v těch zbývajících roste relativní význam OZE. V Praze a v Libereckém kraji tak tyto zdroje v roce 2020 zajišťovaly více než 70 % celkové místní výroby elektřiny, nadpoloviční váhu měly i v krajích Jihomoravském, Královéhradeckém a Plzeňském a významnou roli hrály i na Zlínsku.

Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů a jejich poměr k hrubé tuzemské spotřebě elektřiny (GWh, %)

Údaje za rok 2021 jsou předběžné

I v EU se spotřeba zvedá

Pokles ekonomické aktivity v roce 2020 ovlivnil energetickou bilanci i v zemích EU – hrubá výroba elektřiny se v celé Unii meziročně snížila o 4,3 %. V Česku byl útlum výroby pátý nejhlubší ze zemí EU a blížil se např. propadu ve Francii (–6,9 %). Z významnějších ekonomik mírně vzrostl fyzický objem produkce jen v Nizozemsku (+1,8 %). Konečná spotřeba elektřiny v EU v roce 2020 poklesla analogicky o 3,9 %, nejvíce od roku 2009. Tuzemský pokles byl slabší (–2,6 %), a to jak díky mírnější redukci ve většině výrobních odvětví, tak vlivem svižnějšího růstu v spotřeby v domácnostech (+4,7 % oproti 1,1 % v EU). Nižší spotřeby ve vztahu k roku 2019 docílily domácnosti jen v Rakousku, v Chorvatsku a v některých severských státech. Nejvyšší růst si naopak připsaly domácnosti na Slovensku (7,7 %), což zde kontrastovalo s citelnějším útlumem spotřeby podniků v průmyslu či dopravě.

Z objemu celkových dodávek elektřiny pro koncové uživatele na vnitřním trhu, který je dobrou aproximací celkové konečné spotřeby této komodity v dané zemi, plyne, že loňská spotřeba elektřiny zhruba ve dvou třetinách států EU již překročila předpanemickou úroveň. V celkovém úhrnu za všechny země však EU za průměrem z období 2017 až 2019 stále mírně zaostávala, neboť loňské oživení poptávky nebylo dostatečně robustní, aby kompenzovalo hlubší útlum spotřeby elektřiny v roce 2020 především ve Španělsku a v Německu.

Poměr hrubé výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů k celkové hrubé domácí spotřebě elektřiny (%)

Za Velkou Británii a Bosnu a Hercegovinu jsou nejaktuálnější údaje uvedeny k roku 2019.

Článek si můžete přečíst v květnovém čísle časopisu Statistika&My.