ECB vydala zprávu o pokroku zemí EU směrem k přijetí eura - Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko

• Zpráva, vydávaná jednou za dva roky, hodnotí pokrok dosažený sedmi členskými státy EU mimo eurozónu.
• Chorvatsko je hodnoceno kladně, pokud jde o možné přijetí eura 1. ledna 2023.
• Celkově bylo dosaženo omezeného pokroku vzhledem k náročným hospodářským podmínkám.

Země EU mimo eurozónu dosáhly omezeného pokroku, pokud jde o hospodářskou konvergenci s eurozónou od roku 2020, jak se uvádí v konvergenční zprávě Evropské centrální banky (ECB) z června 2022. Důvodem jsou především náročné hospodářské podmínky.

Zpráva, vydávaná jednou za dva roky, hodnotí pokrok směrem k přijetí eura dosažený sedmi zeměmi EU, které euro dosud nezavedly. Těmi jsou: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.

Součástí zprávy je podrobnější hodnocení Chorvatska, které oznámilo záměr přijmout euro 1. ledna 2023. Bulharsko i Chorvatsko vstoupily do mechanismu směnných kurzů (ERM II) a bankovní unie 10. července 2020.

Krize koronaviru (COVID-19) vedla v roce 2020 ke značnému poklesu hospodářské aktivity, po kterém ekonomika všech hodnocených zemí výrazně vzrostla. Ruský vpád na Ukrajinu v únoru 2022 tlumí hospodářský růst a ve všech hodnocených zemích se zvýšila inflace. Je však příliš brzy na to činit závěry, jak budou ovlivněny jednotlivé trajektorie konvergence. Výhledové hodnocení konvergence je spojeno s vysokou mírou nejistoty a plný dopad lze vyhodnotit pouze zpětně.

Pokud jde o kritérium cenové stability, míru inflace pod nebo výrazně pod referenční hodnotou 4,9 % vykázaly pouze Chorvatsko a Švédsko. Tento referenční ukazatel je založen na hodnotách průměrné inflace vykázaných třemi nejlepšími zeměmi za posledních 12 měsíců – Finskem, Francií a Řeckem (po vyloučení odlehlých hodnot za Maltu a Portugalsko). Ve zbylých pěti hodnocených zemích – v Bulharsku, České republice, Maďarsku, Polsku a Rumunsku – míra inflace během posledních 12 měsíců výrazně přesahovala referenční hodnotu, podobně jako v konvergenční zprávě 2020.

Co se týče fiskálních kritérií, v době zveřejnění této zprávy se postup při nadměrném schodku vztahuje pouze na Rumunsko (zahájen byl v dubnu 2020). Ačkoli tři další hodnocené země – Bulharsko, Česká republika a Maďarsko – překročily v roce 2021 referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP, žádné nové postupy při nadměrném schodku zahájeny nebyly.

Po prudkém nárůstu v roce 2020 následkem krize COVID-19 zůstaly rozpočtové deficity v roce 2021 ve všech zemích s výjimkou Švédska na zvýšené úrovni. Oproti roku 2020 se rozpočtová salda v roce 2021 zlepšila ve všech hodnocených zemích s výjimkou Bulharska a České republiky. Podle Ekonomické prognózy Evropské komise z jara 2022 se ve většině těchto zemí očekává v roce 2022 a 2023 pokles poměru schodku k HDP. Předpokládá se nicméně, že tento ukazatel v roce 2023 překročí referenční hodnotu v České republice, Maďarsku, Polsku a Rumunsku.

Poměr veřejného dluhu k HDP dosáhl v roce 2021 v Bulharsku a Švédsku úrovně mezi 20 % a 40 %, v České republice, Polsku a Rumunsku úrovně mezi 40 % a 60 %, zatímco v Chorvatsku a Maďarsku tento ukazatel zadluženosti referenční hodnotu 60 % převyšoval.

Očekává se, že v roce 2022 a 2023 poměry veřejného dluhu ve čtyřech z těchto zemí klesnou v důsledku zlepšení hospodářské aktivity i ukončování fiskálních opatření přijatých v reakci na pandemii COVID-19, zatímco pro rozpočtová salda by měla být zátěží nová opatření přijatá v reakci na vysoké ceny energií a válku Ruska s Ukrajinou.

Pokud jde o kurzové kritérium, bulharský lev a chorvatská kuna byly součástí ERM II po většinu dvouletého referenčního období od 26. května 2020 do 25. května 2022 při střední paritě 1,95583 lva za euro a 7,53450 kuny za euro. Směnný kurz chorvatské kuny vykazoval nízký stupeň volatility a tato měna se obchodovala blízko své střední parity. Bulharský lev se od své střední parity neodchyloval. S výjimkou rumunského leu vykazovaly směnné kurzy měn, které se ERM II neúčastní, poměrně vysoký stupeň volatility.

Při pohledu na konvergenci dlouhodobých úrokových sazeb byly vykázány nejnižší 12měsíční průměry dlouhodobých úrokových sazeb v Bulharsku, Chorvatsku a Švédsku. Pod 2,6% referenční hodnotou byla také Česká republika s 2,5 %. Dvě z hodnocených zemí – Maďarsko a Polsko – zaznamenaly 12měsíční průměry dlouhodobých úrokových sazeb nad referenční hodnotou, zatímco v Rumunsku 12měsíční průměr dlouhodobých úrokových sazeb převyšoval referenční hodnotu výrazně.

Síla institucionálního prostředí je důležitým faktorem pro dlouhodobější udržitelnost konvergence. S výjimkou Švédska je kvalita institucí a řízení v hodnocených zemích poměrně slabá. Pokud jde o právní konvergenci, Chorvatsko je jedinou hodnocenou zemí, jejíž právní rámec je plně slučitelný s požadavky na přijetí eura podle Smlouvy o fungování Evropské unie a Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (Statut ESCB).

Chorvatsko

ECB dospěla ve svém hodnocení k závěru, že Chorvatsko referenční hodnoty konvergenčních kritérií splnilo.

Cenová stabilita

V dubnu 2022 dosáhla v Chorvatsku dvanáctiměsíční průměrná inflace měřená HICP úrovně 4,7 %, což je pod referenční hodnotou ve výši 4,9 %. Očekává se, že tato úroveň bude v příštích měsících postupně růst zejména vlivem vyšších cen komodit, rozšiřujících se cenových tlaků a dalšího zhoršení obtíží v dodávkách následkem války Ruska s Ukrajinou.

Pokud jde o budoucí vývoj, existují obavy, zda je konvergence cenového vývoje v Chorvatsku udržitelná po delší období. Aby se zabránilo nahromadění nadměrných cenových tlaků a makroekonomických nerovnováh, musí být proces konvergence hospodářské úrovně podpořen vhodnými politikami.

Schodek veřejných financí a ukazatele zadluženosti

Saldo veřejných financí Chorvatska dosáhlo v roce 2021 úrovně nepatrně pod 3 % referenční hodnoty pro schodek HDP, zatímco jeho ukazatel zadluženosti referenční hodnotu 60 % HDP převyšoval, ale oproti předchozímu roku se snížil. Rozpočtový schodek v roce 2021 činil 2,9 % HDP, a splňuje tak kritérium schodku. Ukazatel zadluženosti dosáhl v roce 2021 úrovně 79,8 % HDP, což představuje pokles oproti maximální hodnotě 87,3 % HDP v roce 2020. Tento výrazný pokles ukazatele zadluženosti zajistil plnění kritéria zadlužení.

Ekonomická prognóza Evropské komise z jara 2022 naznačuje, že Chorvatsko je na dobré cestě, aby nadále plnilo požadavky Paktu stability a růstu. Evropská komise navíc ve svém jarním balíčku evropského semestru 2022 uvádí, že ve střednědobém horizontu Chorvatsko čelí střednímu riziku udržitelnosti dluhu. K zajištění zdravých veřejných financí a k nastartování dlouhotrvající trajektorie poklesu ukazatele zadluženosti má zásadní význam, aby Chorvatsko zavedlo plánované fiskální reformy, které jsou součástí jeho plánu pro oživení a odolnost.

Směnný kurz

Chorvatská kuna se 10. července 2020 stala součástí mechanismu ERM II se střední paritou 7,53450 kuny za euro a standardním fluktuačním pásmem ±15 %. Během dvouletého referenčního období od 26. května 2020 do 25. května 2022 vykazoval směnný kurz nízký stupeň volatility a kuna se obchodovala blízko střední parity.

Dlouhodobé úrokové sazby

Během referenčního období od května 2021 do dubna 2022 činila úroveň dlouhodobých úrokových sazeb v Chorvatsku průměrně 0,8 %, což bylo pod referenční hodnotou 2,6 % pro kritérium konvergence úrokových sazeb. Dlouhodobé úrokové sazby v Chorvatsku se od roku 2012 snížily, přičemž dvanáctiměsíční průměrné sazby klesly z hodnoty těsně pod 7 % na méně než 1 %.

Udržitelná konvergence

Chorvatsku by prospěly hospodářské politiky zaměřené na stabilitu a rozsáhlé strukturální reformy. V roce 2022 došla Evropská komise k závěru, že makroekonomické nerovnováhy, které tato země vykazuje, se v roce 2021 nadále zmenšily a opět vykazují příznivé trendy z období před pandemií. Strukturální reformy by Chorvatsku pomohly zlepšit jeho institucionální a podnikatelské prostředí, posílit konkurenceschopnost a zvýšit efektivitu jeho veřejné správy a soudnictví. V říjnu 2020 převzala ECB odpovědnost za přímý dohled nad osmi významnými institucemi a za dozor nad dohledem nad 15 méně významnými institucemi v Chorvatsku.

Právní kritéria

Chorvatské právní předpisy jsou v souladu se Smlouvami a Statutem ESCB, jak je vyžadováno v článku 131 Smlouvy.

Na dotazy médií odpoví Alexandrine Bouilhetová, tel.: +49 172 174 93 66.

Poznámky

• Konvergenční zpráva ECB zkoumá hospodářskou a právní konvergenci členských států EU mimo eurozónu, na které se vztahuje výjimka, jednou za dva roky nebo na žádost konkrétní země. Hodnotí stupeň udržitelné hospodářské konvergence směrem k EMU, zda jsou vnitrostátní právní předpisy slučitelné s právním rámcem EU a zda jsou plněny statutární požadavky pro příslušné národní centrální banky. Dánko vzhledem ke své trvalé výjimce ze zavedení eura není součástí hodnocení, pokud o to země sama nepožádá.
• Uzávěrka statistických údajů pro tuto konvergenční zprávu byla 25. května 2022. Referenčním obdobím pro kritéria cenové stability a dlouhodobých úrokových sazeb je květen 2021 až duben 2022. Pro směnné kurzy je referenčním obdobím 26. května 2020 až 25. května 2022. Údaje o fiskálních pozicích za minulá období zahrnují období do roku 2021. Prognózy jsou založeny na Ekonomické prognóze Evropské komise z jara 2022 a na aktuálních konvergenčních programech sledovaných zemí i na dalších informacích, které jsou důležité pro posuzování udržitelnosti konvergence v budoucnu.
• Od listopadu 2014 se každá země, která vstupuje do eurozóny, připojuje také k jednotnému mechanismu dohledu (SSM) a dalším složkám bankovní unie. Bankovní systém příslušné země podléhá komplexnímu hodnocení, které provádí ECB. ECB navázala 10. července 2020 úzkou spolupráci s Българска народна банка (Bulharskou národní bankou) a Hrvatska narodna banka, a to po splnění nezbytných předpokladů dohledu a právních náležitostí. ECB se 1. října 2020 stala orgánem dohledu, který má na starosti společné postupy pro všechny dohlížené subjekty, a v obou zemích převzala odpovědnost za dozor nad činností dohledu nad méně významnými institucemi.