Inflace v Německu vystoupila na 7,9 procenta, je nejvyšší od 70. let

Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu se v květnu zvýšilo na 7,9 procenta, což je maximum od první ropné krize na přelomu let 1973 a 1974. V předběžné zprávě to dnes oznámil německý statistický úřad Destatis. Růst inflace překonal o 0,3 procentního bodu očekávání analytiků agentury Reuters. Motorem inflačního růstu je podle statistiků především růst cen energií, což souvisí s ruskou invazí na Ukrajinu.

"Podobně vysoká inflace jako v květnu byla v Německu naposledy v zimě 1973/1974, kdy se následkem první ropné krize také prudce zvýšily ceny minerálních olejů," uvedl statistický úřad. Aktuální inflace tak překonává hodnoty po znovusjednocení Německa na začátku 90. let a také podzim 1981, kdy prudce vzrostly ceny minerálních olejů následkem první války v Perském zálivu.

"Od začátku války na Ukrajině citelně vzrostly zejména ceny energií, které mají značný vliv na vysokou míru inflace. Ceny energií se v květnu 2022 zvýšily o 38,3 procenta ve srovnání s loňským květnem," poznamenal Destatis. O 11,1 procenta se meziročně zvýšily i ceny potravin.

V dubnu se míra inflace v Německu zvýšila na 7,4 procenta, zatímco analytici v anketě agentury Reuters na květen čekali růst na 7,6 procenta. Předběžná zpráva ale jako tempo meziročního růstu spotřebitelských cen uvádí 7,9 procenta. Podle údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie meziroční inflace v Německu v květnu činila 8,7 procenta.

Rychlý odhad inflace vychází z údajů od šesti z 16 spolkových zemí, ve kterých žije více než polovina německé populace. Konečné údaje za duben zveřejní statistici 14. června.

Spotřebitelské ceny v Německu loni meziročně vzrostly o 3,1 procenta, nejvíce od roku 1993. Letos vládní prognóza počítá s růstem o 6,1 procentem. Válka na Ukrajině má v Německu dopad nejenom na růst cen, ale zpomaluje i hospodářský růst. Německá vláda zhoršila výhled růstu ekonomiky na letošní rok na 2,2 procenta, zatímco ještě na začátku roku očekávala růst o 3,6 procenta.