ČNB by měla držet sazby na vyšší úrovni proti normálu - Nový guvernér Michl

Česká národní banka musí držet úrokové sazby na vyšší hladině proti normálu a podporovat vládu ve snižování rozpočtových deficitů, prohlásil nadcházející guvernér České národní banky Aleš Michl pro týdeník Ekonom ve svém prvním velkém rozhovoru od jmenování do funkce. Nastupující guvernér také zopakoval, co zaznělo už v jeho proslovu bezprostředně po jeho jmenování prezidentem Milošem Zemanem před dvěma týdny: Na prvním zasedání bankovní rady, které v létě povede, „doporučí ponechat stabilní úrokové sazby po určitou dobu a vyhodnocovat nová data z ekonomiky“. ČNB podle něj rovněž musí komunikovat lépe, aby zlomila inflační očekávání.

Koruna po Michlově jmenování na počátku května oslabila, na což ČNB reagovala novým kolem intervencí na devizovém trhu. Podle Michla se však pouze vylekali spekulanti, kteří čekali zvyšování sazeb.

„Obchodníci s měnou na devizovém trhu nabyli dojmu, že sazby nemusí jít tak vysoko, jak čekali, a proto koruna oslabila. Kdybych řekl, že se sazby budou dále rychle zvyšovat, koruna posílí,“ uvedl Michl.

?? EKONOM 22: Budu lidi štvát
?? Aleš Michl není a nebude populárním guvernérem ČNB. Proč, vysvětlí v Ekonomu, ve svém prvním rozhovoru po jmenování
??V metaverzu: Firmy investují, abychom tam mohli utrácet.
?? Příběh největšího zchudnutí
?? EKONOM 22 vychází už zítra pic.twitter.com/pNxnC5n396

— Týdeník Ekonom (@ekonom_cz) May 25, 2022

Bankovní rada ČNB na svém posledním měnovém zasedání počátkem května zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za víc než 20 let. Šlo přitom o šesté nadstandardní zvýšení sazby o více než 0,25 procentního bodu za sebou.

Další prudké zvýšení úrokových sazeb Michl v rozhovoru nevyloučil, podmínkou je však nebezpečí silné poptávková inflace. Tu v Česku v současnosti nepozoruje.

„Nyní je u nás ale ze dvou třetin inflace nákladová, dovezená – nedokážeme přes zvyšování sazeb snížit cenu elektřiny, plynu nebo benzinu,“ uvedl s tím, že nákladovou inflaci by ČNB měla komunikovat jako výjimku z plnění inflačního cíle. „Další razantní zvyšování sazeb dává smysl až v případě hrozící silné poptávkové inflace.

Klíčem podle Michla je, aby z nákladové nevznikla poptávková inflace. Je možné dělat preventivní kroky, aby se tak nestalo, uvedl.

Těmito kroky je podle Michla držet sazby na vyšší úrovni proti normálu a nezvyšovat mzdy více, než je růst produktivity práce. Dále bude podle něj nutné snížit míru zadlužování země. „A v této snaze je potřeba podpořit vládu. Méně zadlužování rovná se další brzdění růstu množství peněz v ekonomice, což se rovná menší inflaci v budoucnu,“ uvedl.

Přáním nového guvernéra je mít silnou korunu, a to na základě dlouhodobých peněžních toků do země a zájmu investorů o Česko. Česká měna bude podle něj silná jedině tehdy, pokud bude mít Česko dlouhodobě vyrovnané veřejné finance. „Když budeme mít silný export a přebytkovou obchodní bilanci a zároveň se nebude zhoršovat běžný účet platební bilance. Nic z toho teď Česko nesplňuje,“ uvedl.

Cílování inflace Michl na rozdíl od svého poradce Tomáše Havránka podle svých slov podporuje. „Česká národní banka zůstane konzervativní institucí, která má národu zabezpečovat cenovou a finanční stabilitu. Na těchto cílech se příštích šest let nic nezmění,“ ujistil Michl s tím, že prognózy sekce měnové jsou pro rozhodování bankovní rady důležitým podkladem. „Můj současný pohled na nastavení sazeb je víceméně v souladu se simulací měnové sekce publikované v poslední zprávě o měnové politice,“ uvedl.

Nový guvernér by kromě toho chtěl zvýšit očekávaný výnos z devizových rezerv ČNB, který by v budoucnu mohl financovat schodek penzijního systému.

K tomuto zvýšení je podle něj potřeba mít více akcií a více zlata. „Má vize je mít dlouhodobě ziskovou ČNB. Teď jsme ve velké ztrátě,“ podotkl. Bude proto navrhovat navýšit podíl akcií ze současných 16 procent z rezerv postupně během několika let na 20 procent a více, a podíl zlata z 11 tun na 100 a více tun. Kroky mají být postupné, rozložené do několika let.

„Těch 153 miliard eur našich devizových rezerv ke konci roku 2021 bylo 3811 miliard korun. Pokud by se na nich v příštích 100 letech dalo vydělat například v průměru pět a více procent ročně a ČNB by byla zisková, pak by se z dividendy dal financovat schodek penzijního systému," řekl.

Michl ve funkci od července nahradí Jiřího Rusnoka, kterému končí druhý mandát a znovu už jmenován být nemohl. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb, v současné sedmičlenné bankovní radě je s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině.