Ministr financí Stanjura odpovídal pro Blesk, jak vláda pomůže lidem v současné situaci co se týká rekordního zdražování

Datum vydání: 20.05.2022 | Zdroj: Blesk.cz

Jak to dopadne s rodinou Bezmocných – modelovou domácností Blesku – která vlivem inflace a zdražování přijde o 13 tisíc korun měsíčně? Její příběh si pročetli tři ministři, jejichž rezortů se pomoc lidem týká nejvíce. A vzkázali: Tohle pro Čechy plánujeme!

Ministr financí Stanjura: Domácnostem dáme víc!

Díváte se tady na naši rodinu Bezmocných. Ti přijdou jenom vlivem inflace a doprovodných faktorů měsíčně o 13 tisíc. Jak jim pomáháte?

„Vy jste tu rodinu pojmenovali Bezmocní. Já bych jim dal jméno Zodpovědní! Když se podívám, jak hospodařili doposud, tak investovali do bydlení, mají dvě děti a současně byli schopni vytvářet úspory. Tohle bych chtěl ocenit. Oba pracují, tedy oba mohou využívat základní slevu na dani, která je pro ně pro oba 60 tisíc. Určitě uplatňují slevy na dítě. Určitě si mohou od základu daně odečíst úroky z hypotéky. Týká se jich také daňový bonus. U benzinu se jim od června promítne snížení spotřební daně 1,80 korun na litr. Ta rodina je ze svých příjmů schopná zaplatit všechny své výdaje, jen jí zůstane méně prostředků než dříve.“

Mnohem méně. A už se jich netýká ani rozšířený příspěvek na bydlení, ani žádná další dávka.

„Tahle debata ale není ukončená. Zvažujeme další navýšení životního a existenčního minima o jednotky procent od 1. července. Ta rodina už se dnes těsně blíží tomu, aby dostala přídavky na děti. Je možné, že by pak na ně dosáhla.“

Kolik to bude stát pokladnu?

„Záleží, o kolik procent ta minima navýšíme, ještě na tom není shoda. Navýšení o 10 procent od dubna jsme si spočítali na zhruba 1,8 miliardy.“

Lidé navzdory těmto věcem mají pocit, který vyjádřili i v naší anketě, že pomoc státu není dostatečná. Zmiňují Polsko či Maďarsko, kde se snižují daně u potravin až na nulu…

„Tak se podívejte, jaká je inflace v Polsku a jaká v Česku. Jsou srovnatelné. To znamená, že ta opatření, která jsou plošná a velmi drahá, nemají takový vliv na inflaci. A další problém je, že těch plošných opatření využívají lidé, kteří pomoc nepotřebují.“

Což mě přivádí k plánu státu dotovat lidem energie.

„Dopad cen energií je evidentní. Ti, kdo mají ještě fixaci z předchozích období, to ještě nepociťují, ale i je to doběhne. Podle mě je důležité udělat takové opatření, aby to lidi motivovalo k úsporám. Směřujeme k tomu, že část té spotřeby bude mít dotovanou netržní cenu. Jestli jenom v rámci úvah řekneme, že 1,5 megawatthodiny bude za příznivou cenu, tak ta rodina bude přemýšlet, jestli další megawatthodiny bude nakupovat za tržní cenu, anebo se bude snažit omezovat spotřebu.“

A jak to uděláte? Budou automaticky platit méně u svého stávajícího dodavatele?

„My to musíme udělat tak, abychom ty peníze úřadovali s distributory a ne s domácnostmi.“

A bude to pro všechny anebo jen pro některé lidi vzhledem k příjmu?

„To je další věc. Stát má informace o tom, jaký kdo měl hrubý příjem. Můžeme jít cestou, že z dat, která máme, lidem zlevníme energie automaticky, a tam, kde je nemáme, bude nutná nějaká jednoduchá žádost.“

Takže to nebude pro všechny? Že třeba nějaký miliardář taky bude mít dotovanou spotřebu?

„My musíme velmi pragmaticky zvážit, jaké budou náklady na výběr domácností, které bychom zvýhodnili. A přijít na to, jestli to nebude stát víc, než kdybychom to prostě vypláceli všem.“

Vy nejste ochoten diskutovat o snížení DPH třeba na potraviny až na nulu?

„Když se budeme bavit o dlouhodobém řešení, tak tohle si stát nemůže dovolit. Veřejnost očekává, že se zaplatí zdravotnictví, sociální systém, vzdělávací systém, obrana, bezpečnost… a když si stát razantně sníží příjmy, může si nadělat větší dluhy. Úroky nerostou jen u hypoték, ale i pro stát. My letos platíme zhruba o 1 miliardu měsíčně za úroky víc než loni.“

Problémem jsou také hypotéky, dle zdrojů z branže už si je lidé berou i se sedmiprocentními úroky. Uvažujete o nějakém opatření tady?

„Takové opatření by nebylo rychlé. Bylo by to na změnu zákona, je otázka, jak by se to dalo stihnout. Už máme odpočet zaplacených úroků od základu daně a dovedu si představit, že bychom ten limit zvýšili. Tu debatu jsem připraven vést, je to úplně legitimní.“