Kuvajt má našlápnuto být nejrychleji rostoucí ekonomikou v zálivu

Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že se letos Kuvajt stane nejrychleji rostoucí ekonomikou Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC). Ekonomický boom v Kuvajtu táhne zejména růst cen ropy na světových trzích, ale i navyšování produkčních kapacit.

Foto Shutterstock

Kuvajt má podle MMF letos dosáhnout růstu ve výši 8,2 %. V závěsu má být Saúdská Arábie, kde má HDP růst o 7,6 %, v Ománu pak o 5,6 %, dále jsou to Spojené arabské emiráty s 4,2 % růstem, Katar s 3,4 % a Bahrajn s 3,3 %. MMF přitom zvýšil prognózu hospodářského růstu v celém regionu Blízkého východu a severní Afriky (MENA) na 5,8 %. Fond očekává, že přebytek běžného účtu Kuvajtu v roce 2022 přesáhne 31 % HDP, cenová hladina má růst o 4,8 %. Makroekonomické indikátory Kuvajtu slibují dobré vyhlídky, které budou přát dalšímu rozvoji a utrácení. Toho by mohly využít i české společnosti v rámci strategie hledání nových perspektivních trhů.

Zemi ovlivňuje nejistota v Číně

Kuvajt je dovozně závislou zemí, která je ohrožena externími faktory a problémy v rámci dodavatelských řetězců. Na zemi má negativní dopad dění v Číně. Dovoz zásilek ocelových plechů a trubek, které měly dorazit ze Šanghaje k využití v projektech ropného sektoru, byl zrušen. Opětovné propuknutí pandemie v Číně zastavilo celá města a způsobilo velké problémy týkající se výrobních a logistických uzlů po celé zemi. Problémy s nákupy z Číny se objevily v době, kdy se kuvajtští dodavatelé snaží nalézt alternativy k ruským dodávkám. Čína je přitom největším exportérem do Kuvajtu, avšak nejisté dodávky a kvalita čínských výrobků již přiměla některé kuvajtské odběratele přehodnotit své priority.

V Kuvajtu je dlouhodobě také nedostatek zejména rezidenčních, ale i komerčních budov. Výstavba v tomto sektoru proto pokračovala i v pandemickém roce. Některé velké infrastrukturní projekty však musely být v důsledku nedostatku státních financí způsobeného poklesem ceny ropy odloženy. Pro ropnou velmoc navyklou na přebytkové rozpočty byl deficit nevídaný. Navíc nebyl vládou odsouhlasen dluhový zákon, tudíž chyběla možnost, jak na tuto novou situaci reagovat. Zlé časy však v Kuvajtu rychle přešly, a to díky strmě stoupajícím cenám ropy, které pomohly státní kasu znovu rychle naplnit. Rozpočtové příjmy se meziročně téměř zdvojnásobily a poskytly dostatečný komfort na to, aby se odkládané projekty naplno rozjely.

Nová výstavba se opět rozjela

Z velkých projektů se jedná například o budování volné ekonomické zóny, přístav Mubarak Al Kabeer a megalomanské město Silk City na severu země. Dalším příkladem je pokračující výstavba v Kuwait City. V centru kuvajtského hlavního města má například vzniknout nový multifunkční projekt s náměstím, výšková budova a související komplex pro komerční a občanské využití.

Českým inovativním firmám se tak otevírají perspektivy v oblastech, jako jsou platformy a systémy správy budov a majetku, chytré technologie napájení, energie nebo pouliční osvětlení, řešení autonomního parkování, zelené stěny, inteligentní drony pro údržbu budov, izolační materiály nebo klimatizace pro vnitřní a venkovní prostory. Možnosti jsou i pro další společnosti zabývající se recyklací stavebních materiálů, nabízející nové technologie splňující nejnáročnější kritéria udržitelných budov nebo společnosti zabývající se luxusním designem, například osvětlením. Kuvajt je zemí, kde se v tomto oboru uplatní buď ikonický luxusní design světového formátu, anebo špičkové technologie, které zajistí budoucí úspory a udržitelnost. Udržitelnost budov dle kritérií certifikace LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) je trendem, jenž bude v příštích letech určovat, kdo bude v Kuvajtu úspěšný.

Tereza Valášková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Kuvajtu