EK dnes zveřejnila svou tradiční jarní ekonomickou prognózu, která reflektuje především dopady války na Ukrajině

Evropská komise dnes zveřejnila svou tradiční jarní ekonomickou prognózu, jež pokrývá předpokládaný hospodářský vývoj napříč Evropskou unií.

Čerstvá prognóza reflektuje dopad války na Ukrajině a souvisejícího dění, jež v souhrnu povedou ke slabšímu hospodářskému růstu a vyšší inflaci, než se původně předpokládalo.

Posuny v prognóze z dílny Evropské komise nejsou překvapivé, prezentovaný výhled HDP pro letošní rok ale lze vnímat jako poměrně optimistický, ať již v případě české ekonomiky anebo eurozóny jako celku.

Evropská komise zveřejnila svou jarní prognózu vývoje ekonomiky.

Samotný název celého dokumentu odkazuje na invazi Ruska na Ukrajinu a s tím spojené dopady ve smyslu slabšího než původně předpokládaného hospodářského růstu a vyšší inflace.

Růst cen komodit, výpadky v zásobování a zhoršení výhledu na straně exportů jsou doprovázeny výraznými nejistotami, jež geopolitická situace přináší, a v tomto kontextu je nepochybné, že se představa o hospodářském vývoji v letošním roce bude dále upřesňovat.

V porovnání s dílčí zimní prognózou, jež byla prezentována koncem letošního února, byl výhled růstu HDP eurozóny pro letošní rok snížen z původních 4 % na aktuální prognózu na úrovni 2,7 %.

Vnímáme riziko, že skutečný růst HDP eurozóny za celý letošní rok bude blíže úrovni 2 %, a že čerstvá prognóza z dílny Evropské komise je možná příliš optimistická.

Obava, že čerstvá prognóza z dílny Evropské komise vykresluje možná stále příliš optimistický obrázek ohledně hospodářského růstu, platí i pro českou ekonomiku.

V případě české ekonomiky byl výhled růstu HDP pro letošní rok snížen na 1,9 % poté, co dílčí únorová prognóza počítala s růstem 4,4 %.

Náš odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok se pohybuje v oblasti 1 %.

Obáváme se, že se nenaplní předpoklad růstu spotřeby domácností na úrovni 2 %, s nímž pro letošek počítá čerstvá prognóza Evropské komise.

Vysoká inflace, tažená cenami energií a potravin, znamená, že domácnostem po zaplacení složenek za energie a po nákupu potravin zbyde méně prostředků na nákupy ostatního zboží a služeb.

Dle našich předpokladů se celoroční růst spotřeby domácností v české ekonomice bude letos pohybovat těsně nad nulou a k podobnému závěru došla ve své prognóze z počátku května také ČNB.

V roce 2023 by se měl růst české ekonomiky oživit: dle Evropské komise dosáhne růst HDP České republiky 2,7 %, naše prognóza pro rok 2023 počítá s růstem v oblasti 3 %.

Rok 2023 by měl být ve znamení nižší inflace, k čemuž povede jak předchozí zpřísnění měnových podmínek (zvyšování úroků ČNB v letech 2021 a 2022, silnější koruna), tak zklidnění na cenách komodit.

Z našeho pohledu bude protiinflačně působit také faktické zastavení růstu spotřeby domácností v letošním roce.

Evropská komise pro letošek očekává inflaci v české ekonomice na úrovni 11,7 % a v roce 2023 by měla inflace činit 4,5 %.

Zmíněné údaje jsou ovšem počítány skrze harmonizovaný index spotřebitelských cen, tedy metodikou Eurostatu, jež se odlišuje od metodiky Českého statistického úřadu.

„Národní inflace“, tak jak ji měří ČSÚ, může být zhruba o půl procentního bodu až celý jeden procentní bod vyšší, než co vykazuje metodika Eurostatu.

Náš odhad průměrné inflace v české ekonomice dle metodiky ČSÚ činí pro letošní rok 12,4 %, prognóza ČNB z počátku května viděla průměrnou celoroční inflaci dokonce na úrovni 13,1 %.

Následná nižší inflace v roce 2023 by měla být příznivou zprávou pro spotřebitele a tedy pro spotřebu domácností a tím i výkon české ekonomiky jako celku, vyjádřeno ukazatelem HDP

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE