Inflace opět překvapila výraznějším růstem (Analýza makroindikátorů)

Spotřebitelské ceny v ČR v dubnu rostly meziměsíčně v průměru o 1,8 %, tedy obdobně rychlým tempem jako v březnu (1,7 %). Stejných hodnot dosahovala meziměsíční dynamika v obou zmíněných měsících i po sezonním očištění. Ve srovnání s tržním konsensem ve výši 0,9 % se jedná o výrazné překvapení. Stejné platí i pro naši prognózu, která byla v souladu s konsensem trhu.

Zrychlil především růst cen potravin, a to z 0,7 % meziměsíčně v březnu na 3,6 % v dubnu. Rychlým tempem nadále rostly i náklady spojené s bydlením, které se zvýšily meziměsíčně o 2,3 % po předchozích 1,5 %. Zdražení potravin a bydlení se na celkové meziměsíční inflaci podílelo zhruba ze tří čtvrtin (příspěvek 1,3 pb z 1,8 %). V rámci nákladů na bydlení výrazně rostly ceny energií, v dubnu meziměsíčně o 4,2 %. Jejich růst tak dále zrychlil z již tak výrazných 3 % v březnu. Další nárůst cen potravin a nákladů spojených s bydlením lze z velké části přisoudit zejména dopadům války na Ukrajině, která vedla k výraznému zdražení většiny komodit na světových trzích.

Nadále však platí, že růst cen v české ekonomice je hodně plošný. Ceny zboží vzrostly meziměsíčně v průměru o 1,9 %, zatímco ceny služeb o 1,6 %. V rámci služeb bylo výrazné zdražení patrné v oblasti stravování a ubytování, kde se ceny zvedly meziměsíčně o 4 %. Zřejmý byl stále vliv chybějících základních materiálů, který se projevoval v pokračujícím růstu imputovaného nájemného a cen automobilů. Imputované nájemné se zvýšilo meziměsíčně o 1,6 %, po předchozích 0,6 %. Růst cen automobilů pak meziměsíčně zrychlil z 0,8 procenta na 2,5 %. Válka na Ukrajině a šíření covidu v Číně přitom vedly k dalšímu zhoršení situace v dodavatelských řetězcích. Z jednotlivých skupin spotřebitelských cen zlevnily významněji pouze pohonné hmoty, meziměsíčně o 3,3 %, avšak po březnovém nárůstu o 21,7 %.

V meziročním srovnání spotřebitelské ceny vzrostly v dubnu v průměru o 14,2 %, což představovalo další zrychlení z 12,7 % v březnu. To překonalo i ve srovnání s tržním konsensem, který čekal 13,3 %, poměrně vysoký odhad centrální banky ve výši 13,8 %. Podle nás tak ČNB bude v červnu pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb. Kloníme se k tomu, že by základní repo sazbu mohli centrální bankéři zvednout o dalších 75 bb na 6,5 %.

Také meziroční inflaci táhne především zdražování základního zboží a služeb. Ceny potravin byly v dubnu vyšší meziročně o 10,7 % (příspěvek k celkové meziroční inflaci 1,9 pb), ceny pohonných hmot za poslední rok vzrostly o 41,4 % (příspěvek celé oblasti dopravy 2,3 pb) a náklady na bydlení se zvýšily v souhrnu o 20 % (příspěvek 5,2 pb). V rámci nákladů na bydlení byly energie dražší meziročně o 31,8 %. To je však stále zlomek toho, za jakou cenu se elektřina a plyn v současné době prodávají na velkoobchodních trzích. Spotová cena elektřiny se na evropském trhu aktuálně pohybuje poblíž 190 EUR/MWh a cena plynu kolem 100 EUR/MWh, což je 3,5 až 4 krát více než před rokem. Termínové kontrakty v horizontu jednoho roku navíc moc šancí na pokles nedávají.

Vrcholit by podle našeho odhadu měla meziroční inflace v průběhu června a července, a to mezi 15 % až 16 %. Z velmi dynamického vývoje cen v posledních měsících však vyplývá, že náš odhad je spojen s vysokou mírou nejistoty. Naše očekávání ohledně postupného zpomalování inflace v průběhu druhé poloviny letošního roku je postaveno na předpokladu toho, že dosavadní výrazný nárůst úrokových sazeb ČNB se začne postupně projevovat ve zpomalení jádrové inflace. Největším rizikem tohoto předpokladu je však potenciální přenos výše zmíněných vysokých cen energií na velkoobchodních trzích do spotřebitelských cen a posléze do cen ostatního zboží a služeb. I tak se nejspíše meziroční inflace do konce roku nedostane pod 14 %.