Norsko rekordně investuje do zdravotnictví a snaží se urychlit jeho digitalizaci

Norsko si tradičně velmi zakládá na kvalitě a dostupnosti svých zdravotnických služeb – jedná se o důležitou součást severského konceptu státu blahobytu. Dva trendy - stárnutí populace a prohlubující se nedostatek pracovních sil - nicméně představují čím dál větší výzvu pro udržení úrovně zdravotní péče, na jakou jsou Norové zvyklí. Vláda si problém uvědomuje a akcentuje zejména nutnost zajistit dostupnou péči napříč norskými regiony – ty jsou často velmi odlehlé a potýkají se s omezenou nabídkou zdravotnických služeb.

V důsledku zvyšujícího se počtu seniorů, rozšiřování sítě zdravotnických zařízení a celkové modernizace sektoru v posledních letech stát a obce vyčleňují stále větší množství finančních prostředků na zdravotní péči a s ní související investice. Tento trend přitom ještě znásobila pandemie. Například jen v roce 2022 se zdravotnický sektor dočká od státu investic za celkem cca 440 mld. CZK. Vláda letos finančně podpoří např. start tří nových významných projektů – výstavbu nemocnic ve městech Skien a Haugesund či nové psychiatrické kliniky v rámci univerzitní nemocnice v Oslo. Ta se má do roku 2030 dočkat zcela zásadní modernizace svých dvou areálů Aker a Rikshospitalet, které budou po dokončení nabízet špičkové služby 200 tisícům obyvatel okolních městských částí. Během dvou let má být také dokončena modernizace Radiumhospitalet – jednoho z předních světových onkologických pracovišť. V plánu je výstavba dalších nových regionálních zdravotnických zařízení či domovů pro seniory. Velkým tématem je také kapacita jednotek intenzivní péče – během pandemie vyšlo najevo, že v minulých letech došlo k jejich významnému omezování, což dostávalo místní zdravotnický systém pod značný tlak. Vláda proto chce kapacity intenzivní péče po letech útlumu opět navyšovat.

Modernizace stávajících a budování nových zařízení s sebou ponese značnou poptávku po dodávkách jejich vybavení. Jedná se o širokou škálu lékařských, zubolékařských a zvěrolékařských nástrojů a zdravotnických pomůcek, zájem bude také o zdravotnické vozíky, lůžka, diagnostické přístroje, apod.

Samostatnou a velmi důležitou kapitolou norského zdravotnictví je jeho digitalizace. Stěžejním trendem začíná být distanční zdravotnická péče („digital care“) reagující na zvyšování poptávky po zdravotnických službách vlivem stárnutí populace a s tím spojený tlak na personální kapacity zdravotníků. Do budoucna bude snahou přesouvat zdravotnické poradenství do virtuálního prostředí, a na dálku tak řešit maximum možného. Vláda za tímto účelem podporuje vědeckovýzkumné projekty a připravuje vydání tematické bílé knihy, zabývající se rozvojem souvisejících technologií. Velké poptávce se zde proto těší nabídky kvalitních IT řešení pro zajištění distanční péče. Perspektivní jsou i veškeré digitální technologie, včetně zařízení, která jsou schopna pacienta průběžně monitorovat, aniž by byl upoután na lůžko, či robotických řešení, jež mohou přispět k mobilitě klientů či jakkoliv usnadnit práci zdravotnickému personálu.

Podrobnější informace o norských společnostech a výzkumných institucích, které se zabývají inovativními technologiemi ve zdravotnictví, lze nalézt na webových stránkách oborového klastru Norway Health Tech. Zde lze také získat přehled o souvisejících akcích (veletrhy, konference, apod.) s možností navázání zajímavých kontaktů.

Další informace k tématu může poskytnout zahraniční zastoupení CzechTrade ve Stockholmu (jež pokrývá i teritorium Norska) nebo české velvyslanectví v Oslo.

Autor: Ondřej Fiala, zástupce velvyslance, zastupitelský úřad ČR v Oslo